Archiv pro štítek: 2007 MLT

Filip Šitera se nebojácným manévrem v předposlední zatáčce dostal na pódium

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 8. října
Grzegorz Walasek včera triumfoval v devětatřicátém ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka v Praze. Už od startu finálové rozjížďky za sebou nechal Mateje Ferjana. Na oba se tlačil Hans N. Andersen, při neúčasti Nicki Pedersena hlavní favorit závodu. Nicméně sám se stal obětí Filipa Šitery. Plzeňský závodník korunoval svou ofenzivní jízdu nebojácným podjetím v předposlední zatáčce. Do nejlepší pětice se z našich probil ještě Adrian Rymel. Nakonec protnul metu jako pátý, by ho nechal na holičkách motor. Matěj Kůs, který se jako jediný Čech dostal do hlavního závodu z kvalifikace byl klasifikován jako osmý, Luboš Tomíček jedenáctý, Josef Franc dvanáctý a Martin Gavenda s jediným startem jedenáctý. Po roční pauze se do Tomíčkova memoriálu vrátily stopětadvacítky. V odpolední části kraloval Roman Čejka, avšak ve večerním finále ho předčil Daniel Hádek.

Stopětadvacítky sekundují kvalifikaci
Zatímco loni měly stopětadvacítky pouze jednu ukázkovou jízdu, nyní se Zdeňkovi Schneiderwindovi podařilo zorganizovat opět celý závod. Ten doprovázel odpolední kvalifikaci, přičemž finálové jízdy předcházely druhé sérii večerního klání.

„Díky firmě Fuchs Oil za věcné ceny,“ nešetřil Zdeněk Schneiderwind vděkem. „Jsem rád, že podporujou všechny závodníky. Nejen mě, starýho dědka, ale taky tyhle mladý kluky. Doufám, že se to Fuchs Oil vrátí. Až z těhle juniorů vyrostou závodníci, určitě si vzpomenou, kdo je sponzoroval v začátcích.“

Eduard Krčmář, zraněný při pádu z motokrosového stroje, se musel na počínání svých kolegů dívat z depa s berlemi po svém boku. Dění na ovále opanoval Roman Čejka, proklamující, že se před přechodem na pětistovku jedná o jeho poslední závod v sedle plochodrážního kolibříka.

Drobné problémy Romanu Čejkovi připravil pouze Jakub Fencl v rozjížďce s číslem šest. Dokázal nejlépe odstartoval. Už v prvním výjezdu se však musel dívat na výfuk nejen Slaňákovi, ale také Danielu Hádkovi. Plzeňský objev sezóny, jemuž se oprávněně připisují nevyšší ambice pro sezónu 2008, našel po dvou triumfech přemožitele až právě v Romanu Čejkovi.

Ten mu přichystal ještě jednu porážku v osmé jízdě. Avšak chleba se lámal stejně až ve finále. Do něho si našel cestu také Jaroslav Hladký, jako jediný zástupce domácího klubu. Úspěch slánské školy v pražské jámě lvové podtrhl Michal Průcha. Po skrovné jednobodové první půli dokázal dvakrát zvítězit nad pražským kontingentem. A svou dráhu do finále okořenit cennými skalpy Jaroslava Hladkého a Jakuba Fencla.

Vyvrcholení stopětadvacítek pod noční oblohou prosvětlenou sloupy umělého osvětlení předznamenalo finále B. Při neúčasti Jakuba Fencla pronásledovaného problémy s technikou hladce triumfoval Miroslav Horák. V áčku posléze Daniel Hádek odvedl Romanu Čejkovi obě předchozí porážky. Po rychlém startu triumfoval ve stylu start – cíl. Slánský závodník se nejprve v nájezdu do druhé zatáčky musel vypořádat s Jaroslavem Hladkým. Poté atakoval vedoucí příčku, leč nejmladší člen západočeského plochodrážního klanu ji pevně třímal v rukou.

Kvalifikace nastražila osidla
Už druhý rok vedla do Tomíčkova memoriálu cesta také přes odpolední kvalifikaci. Ta dodala odpolednímu zápolení pořádný punc dramatičnosti už loni. A ani letos nebyl nastoupený trend přerušen. Dvanáctka závodníků si v sedmi rozjížďkách KO systému užila pořádné nervy. A to čtyři nejlepší postoupili pouze do poslední šance před hlavní večerní částí mítinku.

Že početný kontingent polských mladíků bude pro české závodníky těžkým soupeřem, dokázaly už dvě rozjížďky základního patra. Marcin Jedrzejewski a Maciej Piaszczynski neváhali ani vteřinu a poslali do opravy Martina Gavendu s Jana Holuba. Stejný osud vzápětí sdíleli Pavel Pučko a Holanďan Benjamin Borges. Marcel Kajzer a Pawel Zmarzlik šli dál bez sebemenšího zaváhání.

Opravná jízda přinesla sólo Martina Gavendy. Zachránil se i Jan Holub, zatímco Pavel Pučko a Benjamin Borges mohli balit. Kvalifikace však gradovala dál. Rozjížďky s číslem čtyři a pět už svým vítězům garantovaly kýžený postup. Jako první se ho zmocnil Rafal Fleger. A po něm Maciej Piaszczynski, který v prvním oblouku objel Adriana Szewczykowskeho.

Matěj Kůs v páté jízdě neodstartoval dobře. A tak musel hledat poslední naději v sedmé jízdě. Mezitím se přímý postup nezdařil Martinu Gavendovi. Z pozice od mantinelu neměl proti trojici Poláků pražádnou naději. Mohl jen sledovat, jak se Marcin Jedrzejewski probil do poslední šance. Jediným úspěšným Čechem se stal Matěj Kůs. Triumfoval v rozjížďce s číslem sedm, když v její první zatáčce objel Adriana Szewczykowskeho.

Rafal Fleger, Maciej Piaszynski, Marcin Jedrzejewski a Matěj Kůs byli nakonec čtyřmi kvalifikačními šastlivci, kteří šli na nástup hlavního závodu. Ještě však neměli vesty, protože je čekala poslední šance. Původně měla určit poslední dva účastníky Tomíčkova memoriálu. Absence Edwarda Kennetta však otevřela vrátka pro třetího.

Rafal Fleger odstartoval nejlépe. Už v první zatáčce se stal obětí Macieje Piaszynski. Dopředu se drali i zbývající dva. Marcin Jedrzejewski se na druhou příčku dostal spodkem druhého oblouku. Ve druhém kole se podařil předjížděcí manévr i Matěji Kůsovi. A za jásotu ochozů se stal pátým Čechem v hlavní šestnáctce.

Hvězda září tři série
Zatímco loňský Memoriál Luboše Tomíčka se nesl ve znamení bojů mladší jezdecké generace, nyní se pořadatelé rozhodli zacílit na divácký zájem hvězdami plochodrážního nebe. Hlavním magnetem měl být Nicki Pedersen. Nicméně úřadující mistr světa se nakonec na Markétě neobjevil.

„Nicki měl přijet do poslední chvíle,“ vysvětloval Milan Špinka, manažer závodu absenci ohlášené hvězdy. „Bylo to samý jo a ne, jo a ne. Pak to vypadalo, že jo. A na poslední chvíli to zrušil. Hefenbrock se nám zase vymluvil na Reading. Nakonec však nepřijel ani tam a soustředil se na Grand Prix Německa.“

Vedle Nickiho Pedersena a Christiana Hefenbrocka si diváci museli škrtnout i Grega Hancocka a Juricu Pavlice. Chorvatský mistr Evropy přijel na Markétu pouze v roli diváka. Levou ruku, kterou si pochroumal při sobotní kolizi s Emilem Sajfutdinovem ve finále evropského poháru klubových družstev, musel nosit na pásce.

Na poslední chvíli si Pražané zajistili start Hanse N. Andersena. A dánský závodník začal plnit hvězdnou úlohu místo svého krajana. Na start se dostal už v rozjížďce s číslem jedna. Po rychlém startu ho minul Grzegorz Walasek. Nicméně od třetího kola patřila vedoucí příčka opět Dánovi.

Hans N. Andersen kraloval opět po první přestávce. Horké chvilky mu však připravil Filip Šitera. Ten prve rozehrál závod druhým místem. Když se vypořádal s Norbertem Magosim, byl Adrian Rymel daleko v čele. „Netočí to,“ postěžoval si plzeňský závodník.

Nyní se však bez respektu pustil do dánské hvězdy. Hans N. Andersen lépe odstartoval, ovšem Filip Šitera mu nedopřál chvilku klidu. V předposlední zatáčce uhájil vedení jen, protože smělého nájezdníka přibil na mantinel. Avšak Filip Šitera nepolevil a v cíli mu chybělo snad jen dvacet centimetrů.

Třetí triumf v řadě na své konto Hans N. Andersen dodal v rozjížďce s číslem devět. Duel s Adrianem Rymelem vyzněl vcelku poklidně. Dán si záhy vypracoval mírný náskok, který přiživoval až do cíle. Se třemi triumfy se mu v tomto okamžiku mohl vyrovnat pouze Matej Ferjan.

Slovinský rodák, který od letošního roku vystupuje jako maďarský občan, zbavil ve druhé jízdě Josefa France vedení velkým obloukem už v první zatáčce. Posléze v rozjížďce s číslem sedm třikrát na startu vyzrál na Adriana Rymela. Lotyš Kjastas Puodžuks totiž jako první otestoval pražské nafukovací mantinely. A podařilo se mu to hned dvakrát. V rozjížďce s číslem dvanáct udolal Luboše Tomíčka v nájezdu do druhého kola a mohl se také chlubit devíti body.

Dva Češi jdou do finále
Jak Hans N. Andersen, tak Matej Ferjan byli na nejlepší cestě do finále. Jejich vzájemný duel ve třinácté jízdě měl tedy víceméně prestižní charakter. První start nebyl regulérní. Podruhé vystřelil do čela Norbert Magosi. Středem druhého oblouku se však do čela razantně protlačil Matej Ferjan.

Hans N. Andersen se dostal za jeho záda. Avšak v polovině posledního kola mu explodoval motor. Zatímco Matej Ferjan se čtvrtým triumfem dostal do finále bez ohledu na výsledek svého pátého vystoupení, pro Dána se situace mírně zkomplikovala. Velké sólo v sedmnácté jízdě však otevřelo finálovou bránu také pro něho.

Mezi nejlepších pět spěl také Grzegorz Walasek. Člen polského nároďáku, který v červenci dosáhl na světové zlato, upoutal Milana Špinku minulou středu na slánské extralize. Slovo dalo slovo a Tomíčkův memoriál dostal dalšího favorita do startovní listiny. Grzegorz Walasek po prohrách s Hansem N. Andersenem a Denisem Gizatulinem bral jen samá vítězství.

Svůj den však neměl Josef Franc. „Vždycky není posvícení,“ komentoval své účinkování loňský vítěz. V rámu svého motocyklu měl nový motor, avšak trápilo ho zapalování. Blýsknul se v samotném závěru svým duelem s Adrianem Rymelem. Nakonec měl problém, aby ho v cíli nepředjel a nesebral mu body potřebné k postupu.

Luboše Tomíčka bylo na dráze dost vidět. Smolně přišel o pár bodů při svých statečných soubojích se soupeři. Největší čáru přes rozpočet mu ovšem udělalo porouchané zapalování v rozjížďce s číslem čtrnáct. Spokojen však byl Matěj Kůs. Osmi body dal jasně najevo, že by si místo v hlavní šestnáctce zasloužil i bez trojice kvalifikačních jízd.

Divákům dělali radost především Adrian Rymel a Filip Šitera. Pražan vyhrál svou úvodní jízdu stylem start cíl, zatímco plzeňský závodník se za jeho záda probil v první zatáčce přes Jerneje Kolenka. Bohumil Brhel, který se dnes oficiálně rozloučil s diváky, vyřešil promptně problémy s nastavením jeho GM.

A Filip Šitera se vzápětí blýsknul popisovaným soubojem s Hansem N. Andersenem. V rozjížďce s číslem jedenáct však jeho týmu zatrnulo. Filip Šitera odstartoval druhý za Maciejem Piaszczynskim, ovšem spodem první zatáčky ho odstavil Kjastas Puodžuks. Zezadu ho ještě ke všemu otravoval Denis Gizatullin, který právě tady přišel o finále.

V poslední zatáčce se Filip Šitera naštěstí prosadil na druhou příčku. Úhelným kamenem jeho postupu se stal triumf v šestnácté jízdě. Matěj Kůs ho ohrožoval, ale cestu k předjetí nenašel. Rozjížďce s číslem osmnáct kraloval Grzegorz Walasek. Nicméně jeho kolegovi ze zlaté plzeňské sestavy stačilo druh místo. A to tím spíše, pakliže se několik jeho setkání s kráterem ve druhém výjezdu obešlo bez následků.

Po úvodním triumfu lemovala postupovou dráhu Adriana Rymela tři druhá místa. Pokaždé narazil na jednoho z favoritů. V rozjížďce s číslem sedm si na Mateje Ferjana ještě vyšlápl, ovšem Hans N. Andersen v deváté a Grzegorz Walasek ve čtrnácté jízdě nabyli vrch už po vylétnutí pásky. Na konec však Adrian Rymel dobyl další tři body v laškovné bitvě s Josefem Francem.

Finále prodloužilo vítěznou šňůru Grzegorze Walaska, která trvala už od třetí série. Polský závodník perfektně odstartoval, složil motocykl do úvodního nájezdu jako první a od té chvíle neměl konkurenci. Za ním se usadili Matej Ferjan a Hans N. Andersen. Útok čtvrtého Filipa Šitery byl ve druhé zatáčce rychle zmařen.

Ambice Adriana Rymela byly rychle zmařeny trucujícím motorem. S prasklou ventilovou pružinou musel pražský závodník zpomalit. Cílem se doslova proploužil. Zato Filip Šitera se stále snažil útočit. Jeho úsilí přineslo ovoce v posledním kole. V nájezdu do první zatáčky se nekompromisně nacpal pod Dána. A české publikum nebylo ochuzeno o domácího závodníka na stupních vítězů ani letos.

Hlasy z depa
„Že sem pojedu, jsem se dozvěděl na poslední chvíli,“ vypravoval Grzegorz Walasek. „Ale očekávání bylo, že by se mi něco mohlo podařit.“

„Byl to hezký mítink,“ skládal Matej Ferjan pochvaly. „Dostal jsem se do finále. Neměl jsem dobrý start, ale to jsou závody. A ty mají jen jednoho vítěze. Doufám, že příští rok to budu já.“

„Myslím, že v posledních letech mám vždy nejlepší konec sezóny,“ filozofoval Filip Šitera. „Změnil jsem značku motoru. A dnes to bylo těžký. Neměl jsem dobrý starty. Doufal jsem, že mi vyjde finále. Díky prvnímu a druhýmu místu v závěru to nakonec vyšlo. Chtěl bych poděkovat Bohoušovi Brhelovi. Do půl šestý večer mi dělal motor. Děkuji také mechanikům, dědovi a divákům za podporu. Fandili Čechům!“ Plzeňský závodník vysoko hodnotil úroveň mítinku, v němž se do finálové rozjížďky dostal už podruhé za sebou. „Dneska se tu sešlo hodně kvalitních jezdců,“ řekl. „Andersen porazil jednou mě a já jednou jeho. Maximálně mě pomoh‘ Bohouš. Udělal nastavení, co bych já udělal úplně obráceně!“ Není Filip Šiterovi líto, že už sezóna končí? „V takové formě, co mám teď, bych chtěl pokračovat příští rok už od začátku,“ plánoval. „Rýsuje se mi mistrovství Austrálie, ale nechci to ještě zakřiknout. Zůstávám ve Wroclawi a chtěl bych také rozšířit seznam zahraničních lig.“

„Motor se vysral,“ komentoval Adrian Rymel své účinkování ve finálové jízdě. „Asi praskla ventilová pružina. Úplně to zůstalo stát. Děkuji klubu, že mě nasadili do hlavního závodu. Jelikož jsem to neměl komu prodat, musel jsem jet kloudně (smích).“ A jak Adrian Rymel vnímá výsledek svého úsilí? „Jsem spokojený,“ konstatoval. „Je dobře, že jsem byl ve finále.“

„Jsem spokojenej,“ netajil se Matěj Kůs. „Po dlouhý době jsem si zazávodil. Jsem rád, že jsem si to prodřel z kvalifikace. S výsledkem jsem spokojenej, ale trošku naštvanej na vedení, že mě doma nechali jet kvalifikaci.“

„Pro mě závody začly až ve čtvrtý a pátý jízdě,“ líčil Josef Franc. „Byl problém se zapalováním a měl jsem novej, nevyzkoušenej motor. Vždycky není posvícení…“ Kvůli problémům s hybností krku Josef Franc vynechal poslední extraligu a také Zlatou přilbu. „Trošku mě ten krk ještě bolí,“ připustil pražský závodník. „Asi jsem nastydl. Přijeli jsme ze Swindonu ráno ve tři a hned šli dělat motorky. V úterý jsem to šel rozplavat, ale od tý doby mě bolí kyčel.“

Kvalifikace:

  01 02 03 04 05 06 07
1. Rafal Fleger, PL 1.
2. Maciej Piaszczynski, PL 2. 1.
3. Marcin Jedrzejewski, PL 1. 2. 1.
4. Matěj Kůs, Praha 3. 1.
5. Adrian Szewczykowski, PL 2. 2.
6. Pawel Zmarzlik, PL 2. 4. 2.
7. Jan Holub, Plzeň 4. 2. 3.
8. Marcel Kajzer, PL 1. 3. 3.
9. Christoph Demmel, D X NS
10. Martin Gavenda, Praha 3. 1. 4.
11. Pavel Pučko, Praha 3. 3.
12. Benjamin Borges, NL T 4.

Rozjížďka poslední šance:

1. Maciej Piaczczynski, PL
2. Marcin Jedrzejewski, PL
3. Matěj Kůs, Praha
4. Rafal Fleger, PL

Hlavní závod:

      FIN
1. Grzegorz Walasek, PL 2 2 3 3 3 13 1.
2. Matej Ferjan, H 3 3 3 3 1 13 2.
3. Filip Šitera, Plzeň 2 2 2 3 2 11 3.
4. Hans N. Andersen, DK 3 3 3 E 3 12 4.
5. Adrian Rymel, Praha 3 2 2 2 3 12 5.
6. Denis Gizatullin, RUS 3 3 0 2 1 9  
7. Maciej Piaszczynski, PL 2 2 3 1 0 8  
8. Matěj Kůs, Praha 2 1 1 2 2 8  
9. Norbert Magosi, H 1 0 2 1 3 7  
10. Jernej Kolenko, SLO 0 1 1 3 1 6  
11. Luboš Tomíček, Praha 1 1 2 E 2 6  
12. Josef Franc, Praha 1 0 0 2 2 5  
13. Marcin Jedrzejewski, PL 0 3 0 0 0 3  
14. Kjastas Puodžuks, LAT 0 0 1 1 1 3  
15. Jason Doyle, AUS 1 1 – – – 2  
16. Alessandro Milanese, I 0 0 1 0 0 1  
17. Martin Gavenda, Praha (res) 1 1  
18. Rafal Fleger, PL 0 0  

Závod kubatury do 125 ccm:

      B A
1. Daniel Hádek, Plzeň 3 3 2 2 10   1.
2. Roman Čejka, Slaný 3 3 3 3 12   2.
3. Jaroslav Hladký, Praha 2 2 3 2 9   3.
4. Michal Průcha, Slaný 1 0 3 3 7   4.
5. Miroslav Horák, Praha 2 2 0 1 5 1.  
6. Ondřej Veverka, Praha 1 1 2 1 5 2.  
7. Zdeněk Vrba, Praha 0 1 0 1 2 3.  
8. Jakub Fencl, Praha 1 1 0 2 4 NS  

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Změny ve startovní listině Tomíčkova memoriálu jsou minimální

Praha – 8. října
Plochodrážní hody ještě nejsou u konce. Dnes nás na pražské Markétě čeká devětatřicátý Memoriál Luboše Tomíčka, od října 1969 tradičního souputníka pardubické Zlaté stuhy. Startovní listina, která láká především králem letošní Speedway Grand Prix Nicki Pedersenem a Američanem Gregem Hancockem, prozatím od své pracovní podoby doznala pouze minimálních změn. Vítěz včerejší Zlaté přilby v ní však nebude, by pořadatelé pro triumfátora z Pardubic už tradičně vyšetřili volné místečko.

Letos Milan Špinka, manažer dnešního závodu, oslovil vítěze pardubické Zlaté přilby okázale. Přišel na tiskovou konferenci. A když Petr Moravec po úvodním hodnocení závodu přímo ústy hlavních protagonistů dal prostor plénu novinářů, přihlásil se s vlastním dotazem na Andrease Jonssona.

Samozřejmě se zeptal, zda švédský borec využije nabídku na večerní start ve stověžaté Praze. A zdůraznil, že by si do nového motocyklu JRM mohl vyzávodit také náhradní motor. „Na tohle téma jsme si už vyměnili pár esemesek,“ usmál se Andreas Jonsson. „Jedu v Readingu, takže bohužel ne.“

Místo pardubického vítěze se tak se startovním číslem čtrnáct objeví Ital Alessandro Milanese. Ke změně dochází také u osmičky. Maďar Lázsló Szatmári je nemocný a musel svou účast odpískat. Jeho manažer Ákos Bodányi však promptně opatřil náhradu v osobě Norberta Magosiho.

Dnešní mítink začíná okolo šestnácté hodiny kvalifikací. „Uvidíme, jak se to sejde,“ vysvětlil Milan Špinka absenci exaktního času i rozpisu jízd. Dle posledních informací do ní nastoupí také Adrian Rymel. „Ukážu jim všem,“ vzkazoval třetí nejlepší muž letošního českého individuálního šampionátu z pardubického depa.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Wojta Zavřel www.wojta-foto.wz.cz

Odpoledne pojedou i stopětadvacítky

Praha – 8. října
Loni jely stopětadvacítky v rámci Tomíčkova memoriálu pouze jedinou rozjížďku. Dnes se však do odpoledního programu vrací stejně jako v letech 2004 a 2005 svým vlastním samostatným závodem. Startovní listina čítá jména devíti závodníků, kteří se dle plánů Zdeňka Schneiderwinda nejprve střetnou v devíti základních jízdách a poté ve dvou finále. Chybět však bude Eduard Krčmář. Mistr republiky si totiž minulý čtvrtek při tréninku na motokrosové dráze poranil nohu a během víkendové Zlaté přilby chodil o berlích.

Startovní listina kubatury do 125 ccm:

1 Jaroslav Hladký, Praha
2 Ondřej Veverka, Praha
3 Miroslav Horák, Praha
4 Miroslav Machek, Praha
5 Zdeněk Vrba, Praha
6 Michal Průcha, Slaný
7 Daniel Hádek, Plzeň
8 Roman Čejka, Slaný
9 Jakub Fencl, Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Luboš Tomíček bude zítra v Miskolci

Praha – 5. října
Loňské druhé místo Luboše Tomíčka zůstane jeho nejlepším výsledkem v pardubické Zlaté stuze. Jednadvacetiletý pražský závodník se totiž ve svém posledním roce juniorského věku zítřejšího klání nezúčastní. Společně s klubovým kolegou Adrianem Rymelem bude hájit barvy chorvatského Goričanu ve finále evropského poháru klubových družstev v Miskolci.

„Určitě tam budu bojovat jako všude,“ komentuje Luboš Tomíček své zítřejší ambice. „Každej chce vyhrát. Ale Goričan říká, že by chtěli skončit do třetího místa, protože hlavně Togliatti bude mít nabitou sestavu.“

Při Zlaté přilbě a Tomíčkově memoriálu však pražský junior chybět nebude. „V neděli jedu přímo do Pardubic,“ říká. „Budu muset vypustit jednu sobotní vylučovačku. A v pondělí jedu Memoriál.“

V něm loni vyhrál základní část, ovšem ve finále dojel třetí za Juricou Pavlicem a vítězným Josefem Francem. „Když jsem viděl letošní soupisku, myslím, že pokud jsem měl Memoriál vyhrát, bylo to loni,“ svěřuje se. „Letos bude finále úspěch. Ale do konce sezóny chci jezdit pro radost a už si závodění jen užívat.“

A s čím odjíždí do Miskolce Adrian Rymel? „Jedeme tam hlavně neudělat ostudu,“ vypadla z něho publikovatelná odpověď poté, co sobě vlastním svérázným způsobem vyjmenoval části motocyklu a vlastního těla, která si na cestu do Maďarska bere s sebou. „Jsme papírově nejslabší. Já, Tomes, Jurica a ten domáci junior to asi nevytrhneme. A pak si odjedu Zlatou přilbu a asi kvalifikaci Tomíčkova memoriálu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Antonín Škach

Bohumil Brhel v pondělí oficiálně ukončí kariéru

Praha – 5. října
Tečku za svou takřka čtvrt století trvající kariérou udělá Bohumil Brhel. V letech 2005 a 2006 ho na oválech provázela smůla a kvůli zranění ani jednu sezónu nedokončil. Od dvojité fraktury nohy z ruské ligy ze srpna 2006 se v sedle plochodrážního speciálu neobjevil. Oficiálně se s diváky rozloučí při pondělním Memoriálu Luboše Tomíčka, mezi jehož vítěze se zapsal čtyřikrát.

„Noha stále není v pořádku,“ vysvětlil své loučení Bohumil Brhel. „Už sice nemusím chodit o berlích, ale stále nemohu pořádně došlápnout. Proto jsem se rozhodl, že ve dvaačtyřiceti skončím. Po více než roční přestávce bez ježdění nemělo v mém věku cenu do toho jít.“

Bohumil Brhel začínal s plochou dráhou počátkem osmdesátých let v Březolupech, aby přes dvouleté intermezzo v pardubickém SVS zakotvil v pražském klubu. Za svou kariéru nechal pořádně hluboké otisky v historii domácích i mezinárodních šampionátů. Z plejády skvělých výsledků je nutno vyzvednout především evropské tituly v jednotlivcích i dvojicích, stříbro z mistrovství světa družstev, druhé místo ze závodu finálové části světového šampionátu na dlouhé dráze v Mariánských Lázních 1997 či šest domácích individuálních prvenství.

Jakou podobu bude mít oficiální ukončení kariéry Bohumila Brhela na pražské Markétě není doposud známo.

Největší úspěchy Bohumila Brhela:

Grand Prix stálý účastník seriálu v letech 2003 a 2004, další velké ceny absolvoval na divoké karty a v roli náhradníka, dohromady celkem 23 závodů, v účasti v další velké ceně mu zabránilo loňské zranění, předchozí finále MS jednotlivců dosáhl jednou v Mnichově 1989
MS družstev vicemistr 1999 (Pardubice)
ME jednotlivců mistr 2001 (Heusden Zolder)
ME dvojic mistr 2004 (Debrecen + bratři Drymlovi), vicemistr 2005 (Gdaňsk + bratři Drymlovi)
EP klubových družstev druhý s Olympem Praha 1998 (Bydhoš)
MR juniorů mistr 1985
MR jednotlivců mistr 1992 (Čakovice), 1993 (Chabařovice), 1998 (Slaný), 2000 (Praha a Kopřivnice), 2001 (Divišov, Praha a Pardubice) a 2004 (Kopřivnice)
MR družstev mistr 1984 (SVS Pardubice), 1986, 1988 (RH Praha), 1991, 1996, 1997, 1998, 2000 a 2003 (Olymp Praha)
MR dvojic mistr 1987 (Praha – RH Praha „A“+ Antonín Kasper), 1990 (Praha a Slaný – RH Praha „B“ + Petr Vandírek a Jan Holub), 1998 (Divišov – Team Contra + Adrian Rymel a Richard Wolff), 2002 (Kopřivnice – Kopřivnice + Adrian Rymel) a 2006 (Slaný – Olymp Praha + Adrian Rymel a Matěj Kůs)
MR na dlouhé dráze mistr 1997 a 1998

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a archív autora

Pražská rozjížďka last chance bude až po nástupu

Praha – 4. října
Už počtvrté se bude při Memoriálu Luboše Tomíčka závodit také odpoledne. V letech 2004 a 2005 šlo v podstatě o ukázkové jízdy nejmladších plochodrážníků a motokrosařů. Správný říz ovšem odpolední program dostal loni, kdy se stal kvalifikací pro hlavní večerní závod. Milan Špinka se magazínu speedwayA-Z, že letos to bude obdobné. Poněkud horší zprávou je jedna ztráta ve startovní listině.

S největší pravděpodobností se pro kvalifikační závod použije vyřazovací KO systém na deset jízd. Ten se v Čechách používal v juniorském šampionátu v dobách, kdy počet uchazečů o start v hlavním závodě výrazně převyšoval nabídku volných míst.

Čtyři nejlepší z kvalifikační části nakonec postoupí do rozjížďky poslední šance. Ta se stejně jako loni bude konat až po nástupu. První dva budou mít jisté pokračování, na zbylé čekají náhradnická čísla.

Ze startovní listiny vypadl Christian Hefenbrock. „V pondělí musí jet do Anglie,“ vysvětlil Milan Špinka. O tom, kdo divokou kartu pro německou Grand Prix a vítěze loňské Zlaté stuhy nahradí, se ještě neví.

„Určitě místo něho někdo pojede,“ smál se Milan Špinka. „Mám další zájemce. Chce jet Jernej Kolenko, Manuel Hauzinger a Adrian Rymel.“ Při včerejší slánské extralize ho zaujal také neporažený Grzegorz Walasek.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)