AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Slaný – 3. října
Dnes odpoledne se ve Slaném prakticky žádný boj o extraligové zlato nekonal. Ke vší slánské smůle posledního období jim tentokrát totálně selhaly polské posily. Naproti tomu kompaktní plzeňský tým odhodlaně vyrazil za pátým triumfem. Z osmi úvodních rozjížděk nevyhráli Plzeňáci jen jednu. A Filipa Šiteru dokonale zaskočilo, že mají na Slaný už takřka dvacetibodový náskok. Z trablů šampiónů dvou předchozích sezón profitovaly i Pardubice. Postupně vyřešily ve svůj prospěch interní duel s Prahou a začaly se sápat po stříbře v závěrečné klasifikaci. Na Pražany dosedla tradiční krize třetí série. A když Martin Vaculík zvítězil v rozjížďce s číslem patnáct, měl Olymp na Slaný k dobru pouhé dva body. Nakonec však své třetí místo uhájil a poslal tak Slaný definitivně na bronzovou příčku celkové tabulky.
Plzeňský trhák
Druhá extraligová polovina přinesla novou otázku. Závod od závodu byli všichni zvědaví, zda Plzeň dokáže prodloužit svou vítěznou sérii o další triumf. A vskutku, na její zlaté šňůře přibýval uzlík za uzlíkem. Slaný koncem června, Mšeno počátkem srpna a zářijové Praha a Plzeň.
Vedle pohárů či zlatých věnců byly pro tým Bořivoje Hádka největší odměnou čtyřbodové příděly do tabulky. Pravidelné maximální dávky rychle pomáhaly zalepit bodovou propast zaviněnou pomalejším jarním rozjezdem. Plzeň na své cestě vzhůru rychle míjela jednoho soupeře za druhým.
A dnes při rovnosti bodů udržela Slaný na špici tabulky pouze pomocná kritéria. Schylovalo se k rozhodující bitvě o extraligový trůn. Do dvou hodin mělo padnout rozhodnutí, zda Slaný dokáže získat hattrick nebo zda Plzeň odveze zlato západním směrem. A aby toho nebylo málo, po vítězství se mohly natáhnout i Pardubice. K tomu by ovšem potřebovaly vydatnou pomoc Prahy.
Rozjížďka s číslem jedna nevyloučila podobný scénář. Na pohyb pásky sice reagoval nejrychleji Daniel Jeleniewski, ovšem z vedení se radoval jen krátce. Z prvního výjezdu se dral venkem dopředu Jernej Kolenko. A když ho plzeňský Polák na protilehlé rovince marně zavíral, oba dva předstihl Luboš Tomíček.
Z hlediska boje o titul se dařilo lépe Plzni. Daniel Jeleniewski přivezl jeden bod. Ovšem pasivní výkon nebodujícího Pawla Staszka dal najevo, že prohlášení Milana Macha o kompromisní sestavě nebyla pouhým malováním čerta na zeď. Zato Západočeši se rychle vyšvihli na koně.
Optimismus jim dodal Grzegorz Walasek. Nejen svou spolehlivostí, když se jeho dodávka spustila prudkým sjezdem vstříc modrým vratům slánského depa už o půl dvanácté. Ale především svými výkony na ovále. V rozjížďce s číslem dva zaznamenal svůj první triumf. Na čele se však zatím držela Praha.
Adrian Rymel dokonce atakoval polské eso v plzeňských barvách a v prvním výjezdu se na chvilku objevil na čele. Jenže přicházely plzeňské časy. Grzegorz Walasek svým vítězným příkladem strhl doslova tříbodovou lavinu. A až do rozjížďky s číslem osm neznal plzeňský tým jiný výsledek než první místo!
Filip Šitera hladce ovládl juniorskou jízdu. Když se po skvělém startu ve druhém výjezdu ohlédl, sám viděl obrovský odstup od ostatních pronásledovatelů. Vzápětí Zdeněk Simota se po špatném startu prodral do čela ve druhé zatáčce.
„Jsou to nervy,“ nechal se slyšet plzeňský kouč Bořivoj Hádek. „Ale už je to dobrý. Hlavně, aby nám to vydrželo…“ A ono vydrželo. Po přestávce slavili velká sóla Filip Šitera a Zdeněk Simota. Matej Ferjan, který po svém úvodním defektu raději vyměnil kompletní elektrický okruh svého motocyklu, vedl v rozjížďce s číslem sedm jen do první zatáčky. Pak se stal obětí Daniela Jeleniewskeho. Vítěznou druhou sérii dotáhl do konce Grzegorz Walasek stylem start – cíl.
Hořký Slaný
Po osmi rozjížďkách bylo o plzeňském titulu ve své podstatě rozhodnuto. Astronomický náskok západočeského týmu by šlo dohonit jedině snad třetí kosmickou rychlostí. Avšak tu žádný ze zbývajících celků nedokázal nabrat.
„Kolik bodů má Slaný?,“ ptal se Filip Šitera, když se po svém vítězství v šesté jízdě přišel k zábradlí na spodní části depa podívat na počínání svých kolegů na dráze. A dočkal se možná jednoho z největších překvapení letošního roku. „Dva?! Fakt?!“ Poprvé pro domácí tým bodoval Martin Málek, který v rozjížďce s číslem dva držel Mateje Ferjana na poslední příčce až do jeho odstoupení na konci úvodního kola.
Další bod se na slánském kontě objevil až ve čtvrté jízdě. Mariusz Puszakowski se sice zapojil do bitvy o vítězství, avšak nakonec byl rád za třetí příčku. Obrat k lepšímu nepřineslo ani nasazení náhradníka Martina Vaculíka v rozjížďce s číslem sedm. Slovenský mistr České republiky schytal v prvním výjezdu trojici vydatných cejch.
„Ve výjezdu jsem nic neviděl,“ líčil později ve svém boxu. „Takovou cejchu jsem dostal. Dráha není nic moc podle mého gusta.“ By od třetího kola usilovně trápil Richarda Wolffa, cestu na třetí místo nenašel. „Snažil jsem se ho předjet,“ vysvětloval. „Ale mezitím jsem si vyházel všechny slídy.“
V rozjížďce s číslem osm nechal Mariusz Puszakowski za svými zády Matěje Kůse. Těsně před půlkou mítinku už bylo jasné, že se na jeho konci dočkáme středověkého král je mrtev, a žije král. Nicméně situace se pro Slaný vyvíjela ještě k horší alternativě než by byla ztráta titulů dvou předchozích let.
Čtvrté místo v kombinaci s pardubickým stříbrem by totiž Slanému přinesl pád z pozice leadera až na třetí místo. Tým Františka Kaliny vstoupil do závodu vlažně. Jernej Kolenko byl sice v první jízdě druhý, ale vzápětí Matej Ferjan neujel ani jediné kolo. A nachlazený Hynek Štichauer vyšel z juniorské jízdy s jediným bodem.
Na druhé místo průběžné klasifikace se tím pádem vyhoupla Praha. Avšak zatímco Plzeň prožívala vítězné časy, Pardubáci hromadili jedno druhé místo za druhým. Vše rozpoutal Aleš Dryml v rozjížďce s číslem čtyři. Nakonec přece jen udolal Mariusze Puszakowskeho.
Další dvojku Aleš Dryml inkasoval hned po úpravě. Tak dlouho proháněl Adriana Rymela, až ho ve druhém výjezdu odsunul za svá záda. Hynek Štichauer v rozjížďce s číslem šest uhájil druhé místo až do cíle. Matej Ferjan vzápětí neohlídal Daniela Jeleniewskeho, avšak Richarda Wolffa ano. Pardubice se tím pádem nenápadně sunuly před Olymp.
Když v osmé jízdě Mariusz Puszakowski podjel v první zatáčce Matěje Kůse a odsunul ho na chvost, dva body Jerneje Kolenka dostaly Pardubice na druhé místo definitivně. „Nevzdáváme to, bojujeme o druhé místo,“ odmítal Radomír Semela jakékoliv poraženecké myšlenky. A do rozjížďky s číslem devět vyslal místo Matěje Kůse taktickou rezervu Luboše Tomíčka.
Jenže v prvním výjezdu minul vedoucího Martina Málka Matej Ferjan. Luboši Tomíčkovi se útok na slánského závodníka zdařil už v následujícím oblouku, avšak na stíhání pardubického Slovince s maďarským pasem bylo stejně pozdě. Jernej Kolenko pokračoval ve východočeské ofenzívě. Filip Šitera sice protáhl nájezd do druhé zatáčky, v níž mu sebral vedení, avšak Richard Wolff nebodoval.
Pražské hubené časy ne a ne skončit. Luboš Tomíček v prvním výjezdu rozjížďky s číslem jedenáct objel Martina Vaculíka a pustil se i do prvního Grzegorze Walaska. Nakonec musel do depa pěšky. „Něco zachrastilo v motoru,“ řekl mechanikovi Miroslavu Mihulemu, který mu pádil v ústrety. Nakonec však za vyřazením stála vyhořelá spojka.
Předčasný skon poslední naděje
Po odstoupení Luboše Tomíčka získal Aleš Dryml se štěstím poslední bod. Cítil, že se jeho motor zadírá, proto mířil velice opatrně vstříc cílové metě, aby v útrobách kovového srdce jeho stroje nenapáchal ještě větší škody. Pardubické postavení nenarušil ani výsledek dvanácté jízdy.
Adrian Rymel odrazil bojovného Mariusze Puszakowskeho. Jenže na začátku druhého kola se to samé podařilo i Hynku Štichauerovi. Pardubice tak měly na Olymp k dobru už šest bodů. A z jejich hlediska to bylo ještě lepší.
Matěj Kůs nedokončil rozjížďku s číslem třináct vinou defektu. „Třikrát to zaprskalo, jak kdyby tam nebyl metyl,“ popisoval symptomy závady. Pavel Ondrašík v další jízdě nebodoval. A Adrian Rymel vzápětí neudržel třetí místo před Zdeňkem Simotou. Pardubáci si nemohli stěžovat, by sami inkasovali jen tři body. Pražské trable hrály znamenitě do karet také Slanému.
Domácí konečně na začátku třetí série zvedli hlavu. Martin Málek přivezl z třinácté jízdy jeden bod. Poté Pawel Staszek dokonce skoro celé kolo vedl. O vedení ho sice připravil Grzegorz Walasek, ale dva body se hodily. A to tím spíše, dokázal-li Martin Vaculík vyhrát rozjížďku s číslem patnáct s obrovitánským náskokem.
Slaný se dostal na dvoubodový dohled Praze. A svitla mu poslední naděje. Pakliže by dokázal v dnešním závodě obsadit třetí místo, zachránil by alespoň celkové stříbro. Podobné aspirace však byly rychle pohřbeny. V posledních pěti jízdách zapsali domácí na své kontě jediný bod. Znamenitá slivovice rodiny Málkových chutnala po závodech hořce.
Zato v plzeňském táboře se mohlo slavit. Filip Šitera musel ke svému čtvrtému vítězství startovat dvakrát. V prvním oblouku upadl Luboš Tomíček. Ve skrumáži neměl moc místa a mohl přijet k opakování. V něm Filip Šitera zahrál sólo. A svým triumfem potvrdil nejen dnešní plzeňské prvenství, ale především třináct let očekávaný titul.
Stříbrné příčky v dnešním závodě i průběžné klasifikaci spěchaly potvrdit i Pardubice. Adrian Rymel sice opanoval rozjížďku s číslem sedmnáct, nicméně Hynek Štichauer pár minut před dvanáctou poslal Martina Vaculíka na poslední místo. Když vzápětí Jernej Kolenko protnul metu hned za vítězným Zdeňkem Simotou, byla i poslední tajenka letošní extraligy vyluštěna. Matej Ferjan brilantním triumfem nad permanentně útočícím Lubošem Tomíčkem už jen v předposlední rozjížďce umocnil pardubický dojem.
Martin Vaculík poprvé ve své kariéře zamířil k dvacáté jízdě. „Nechal jsem ho, aby si v poslední sérii vybral rošty, odkud chce startovat,“ vysvětlil Milan Mach důvody ke změně své obvyklé strategie s nasazením náhradníka do sedmnácté a osmnácté jízdy. Slovenský závodník nejprve musel opustit druhé místo rychlému Aleši Drymlovi. A ve druhé zatáčce ho nemilosrdně vyloktoval Adrian Rymel.
Nic z toho se ovšem netýkalo Grzegorze Walaska. Nikým neohrožován symbolicky svým pátým vítězstvím uzavřel stejný počet vítězství Plzně v řadě.
Hlasy z depa
„Závody dobrý,“ řekl magazínu speedwayA-Z Filip Šitera, se čtyřmi triumfy a jedním třetím místem nejlepší český závodník dne. „Povedly se mi čtyři jízdy a jednu jsem zkazil. Nevyved‘ se mi start a pak už nic nešlo. Jsem rád, že jsem si v poslední sérii zařídili titul. Dokázali jsme, že na to máme. Pět vítězství za sebou v extralize jsem ještě neviděl.“ Po květnovém fiasku na Borech by si na plzeňský titul ovšem vsadili pouze nesmírní pošetilci… „Po prvních dvou závodech to nikdo nemoh‘ tušit, že vyhrajem‘,“ souhlasil plzeňský junior. „Ale všem se zvýšila vyrovnanost. Slaný vždy vydělával, že mu tahali Poláci. My ale měli vyrovnanej tým. Dneska díky za Walaska. Ale pro titul jsme udělali všichni všechno. A myslím, že si ho zasloužíme!“
„Super, vyšlo to a popátý jsme vyhráli,“ jásal Zdeněk Simota. „Byli jsme odhodlaný a šli do toho. Když už vyšlo čtvrtý vítězství minulej tejden v Plzni, muselo to vyjít i popátý.“ Zdeněk Simota ovšem neměl dnes jednoduchý život. „Odešel mi motor,“ pokrčil rameny. „V depu mi spadnul rozvodový řetízek a já musel skočit na druhou motorku. Nevěděl jsem převody, ale šlo to. Jinak jsem spokojenej.“ To je vcelku logické, když jeho tým po katastrofálním jaru nakonec usedl na extraligový trůn. „Titul je bomba,“ netajil se Zdeněk Simota. „Před třinácti lety, kdy ho Plzeň získala poprvý, jsem začínal. Je to dlouhá doba ke zlatu, ale hlavně, že to přišlo.“
„Dneska to bylo za dvě a v sezóně taky,“ nazíral Aleš Dryml na pardubické vystoupení stejně jako před týdnem v Plzni školním systémem. „Neměli jsme na ně. Měli jsme útlum a v sezóně přišlo pár blbejch situací. Kdyby, kdyby, kdyby… Ale zaplapánbůh za druhý místo. Titulu už věřilo jen pár bláznů. Nakonec to kluci z Prahy nepustili a vysekali nás z toho.“ V rozjížďce s číslem jedenáct se Aleš Dryml dokulhal s nemocným motocyklem pro jediný bod. „Motor se přidíral,“ vysvětlil pardubický závodník. „Nebo jestli se rozhodil balanc na setrvačníku? Musím se na to podívat. Předposlední jízdu jsem spálil perfektní spojku. Lepí se smůla na paty.“
„Potřebuju něco na Zlatou stuhu,“ vysvětlil Hynek Štichauer, proč se ještě po závodech vydal na dráhu k několika tréninkových kolům. „Motor je syrovej, povadlejší, ale v Pardubicích to bude jiný.“ A jak pardubický závodník viděl své dnešní vystoupení v extralize? „Dnes jsem spokojenej,“ nezastíral. „Víc bodů jsem letos neudělal. Hlavně, že jsme nakonec Slaný přeskočili a jsme druhý. Motorky jsem zkusil obě a šlapaly dobře. Já jsem trošku nastydlej a mám rýmu jako sviňa.“
„Po dlouhé době jsem si to užil,“ smál se Adrian Rymel. „Dráha byla trošku sračky, ale dobré.“ Pražský závodník byl spokojen i po ekonomické stránce. „Je tam krásná záležitost, že když uděláš nad jedenáct bodů, máš tisíc korun za bod,“ vysvětlil. „Proto jsem ten poslední bod chtěl. Chudák Martin Vaculík, ale nesundal bych ho.“
„Působili jsem tady jako kaziči pro Plzeň,“ vystihl Luboš Tomíček pražské účinkování. „Ta ale byla suverénní. Těším se, že musím udělat přes zimu dost práce. Budeme muset posílit, abychom vyhráli.“ A jak Luboš Tomíček vnímal poslední letošní extraligu ze svého úhlu pohledu? „Škoda tý jedný jízdy,“ vrátil se k rozjížďce s číslem jedenáct, v níž mu mechanická závada nedopřála dojet až do cíle. „Vytočil se šroubek na vůli spojky a ta vyhořela. Už jsem si říkal, aj, aj, aj, další motor, ale naštěstí ne.“
„Minulý závod jsem ti říkal, že jsem chtěl víc bodů než devět,“ posteskl si Martin Vaculík. „A teď bych byl rád, kdybych je měl. Nehledám chybu v motoru, je to spíš ve mně. Ani jeden start mi nevyšel. Působil jsem jako začátečník, co sedí podruhé na motorce.“ Slaný začínal závod jako vedoucí celek tabulky, avšak nakonec skončil s bronzem. „Jsem nešastný, že to tak dopadlo,“ svěřil se úřadující mistr republiky. „Ambice na titul byly, ale hattrick nebude. Zformovalo se to tak. Škoda, že nepřijeli Ulamek a Drabik, bylo by to jiné. Dnes to bylo na zamyšlení. Divím se tomu, jak jeli Poláci.“
„Stálo to za hovno,“ ulevil si Martin Málek, jemuž netradičně nebylo vůbec do řeči. „Nemám slov. Nevím, co bych k tomu řekl. Myslel jsem, že to dopadne jinak a bude to lepší. K tomuto závodu není co dodat.“
| 1. PK Plzeň | 48 | |
| Filip Šitera | 3 3 3 3 1 | 13 |
| Zdeněk Simota | 3 3 0 2 3 | 11 |
| Grzegorz Walasek, PL | 3 3 3 3 3 | 15 |
| Daniel Jeleniewski, PL | 1 3 R 3 2 | 9 |
| Michael Hádek | DNR | |
| Jan Holub | DNR | |
| 2. ZP Pardubice | 34 | |
| Matej Ferjan, SLO | E 2 3 2 3 | 10 |
| Jernej Kolenko, SLO | 2 2 2 0 2 | 8 |
| Hynek Štichauer | 1 2 2 1 1 | 7 |
| Aleš Dryml | 2 2 1 2 2 | 9 |
| Marián Jirout | DNR | |
| Pavel Fuksa | DNR | |
| 3. PSK Olymp Praha | 23 | |
| Luboš Tomíček | 3 1 2 E 1 2 | 9 |
| Adrian Rymel | 2 1 3 1 3 1 | 11 |
| Pavel Ondrašík | 0 – – 0 – | 0 |
| Matěj Kůs | 2 0 – E – | 2 |
| Richard Wolff | 1 0 | 1 |
| Martin Gavenda | 0 | 0 |
| 4. AK Slaný | 15 | |
| Mariusz Puszakowski, PL | 1 1 1 0 – | 3 |
| Petr Babička | 0 – – – – | 0 |
| Martin Málek | 1 0 1 1 0 | 3 |
| Pawel Staszek, PL | 0 0 1 2 1 | 4 |
| Martin Vaculík, SK | 0 2 3 0 0 | 5 |
| Radim Chod | DNR |
Konečná extraligová tabulka:
| závody | malé body | velké body | |
| 1. Plzeň | 8 | 285 | 26 |
| 2. Pardubice | 8 | 251 | 24 |
| 3. Slaný | 8 | 276 | 23 |
| 4. Praha | 8 | 238 | 18 |
| 5. Mšeno | 8 | 110 | 9 |
Vložená jízda 125 ccm:
| 1. Eduard Krčmář, 2. Roman Čejka |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
