Archiv pro štítek: 2007 Memoriál Antonína Vildeho

František Liebezeit další comeback neplánuje

Slaný – 22. září
V minulosti už dvakrát pověsil závodnickou kombinézu na hřebík. Pokaždé se však vrátil k aktivnímu závodění. Letos v roli jezdícího kouče dokonce dobyl pro Liberec přebornický titul ve tříčlenných družstev. Koncem srpna se aktivně zapojil do bitvy o postup do českého finále. Klíčovou roli v ní naneštěstí sehrál přetržený řetěz. Všechno však má svůj konec a tak se František Liebezeit při sobotním Memoriálu Antonína Vildeho rozloučil se závodnickou kariérou potřetí. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že definitivně.

V pracovní verzi startovní listiny figuroval původně se startovním číslem šestnáct. Jenže o jeho GM po Věroslavu Kollertovi projevil zájem Petr Babička. A tak se František Liebezeit, který do Slaného přijel v doprovodu dcery a přítelkyně, rozhodl zakončit svou dlouhou kariéru ve zvláštní jízdě.

Na startovní rošt si po rozjížďce s číslem dvanáct pozval Patrika Linharta, od něhož si na poslední start svého života vypůjčil motocykl, Pavla Pučka a Michala Dudka. Pral se s nimi až do druhé zatáčky, kde upadl. Bleskurychle se vyhoupl zpátky do sedla, ovšem vylepšit své čtvrté místo už nedokázal. Mladíkům alespoň vyřešil dilema, zda starší nemají ve svých rozlučkových rozjížďkách přece jenom přednost.

„Byla to rozlučka se vším všudy,“ řekl František Liebezeit, který do divácké tomboly věnoval minibike, magazínu speedwayA-Z. „Dobrej start a potom pěknej pád. Dá se v tom najít symbolika. Je to jako moje celá kariéra. Nahoru a dolů.“

A jaké liberecký donedávna ještě jezdící kouč zažíval ve Slaném pocity? „Byl jsem nervózní,“ přiznal se. „Když se loučíš máš takový prázdno. Letěl jsem do zatáčky a najednou nevěděl, co dělat. Vždycky, když upadnu, se ale naseru a jedu.“

František Liebezeit dal oválům adieu už dvakrát, ale vždy se vrátil. „Mám už to za sebou,“ odmítl myšlenku, že by třeba po dvou letech znovu začal závodit. „Dcera a přítelkyně by mě to nedovolily. A navíc si za dva roky budu už žádat o důchod, budu mít problém udržet moč a prostatiky na plochou dráhu neberou (smích).“

Z plochodrážního prostředí ovšem závodník, který prošel kluby v Praze, Slaném, Mšeně a Liberci, nechce odejít. „Jsou lidi, kterým bych chtěl pomoct,“ řekl magazínu speedwayA-Z. „Jsem rozhodnutej s nima spolupracovat. A když o to budou v Liberci stát, rád tam zůstanu.“

Foto: Pavol Pučko www.speedway-foto.ic.cz a Jiří Berenda

Patrik Linhart hovořil o stoprocentní jistotě, ale licenci nedal

Slaný – 22. září
Každý závod v kalendáři dává fanouškům mnoho důvodů k radosti nad dalším mítinkem. Osmý Memoriál Antonína Vildeho byl však předevčírem poměrně nostalgickou záležitostí. Vedle Františka Liebezeita se s aktivní kariérou rozloučil také Patrik Linhart. Slánský nezničitelný nezmar se vždy po sebekrkolomnějších pádech spěchal vždy zpátky do sedla plochodrážního motocyklu. Nyní však už minimálně stokrát ujistil všechny, že je jeho rozhodnutí nezvratné. Svou závodnickou licenci však z rukou nedal.

Patrik Linhart se rozloučil vskutku parádně. Nejprve vyhrál extra rozjížďku Františka Liebezeita. Poté s přehledem proniknul do finále Memoriálu Antonína Vildeho. A Tomasze Jedrzejewskeho vodil až do poslední zatáčky. Teprve v ní mu suverén základní části sebral druhou příčku v posledním závodě kariéry.

Patrik Linhart však už jednou řekl, že se na ovály nevrátí. Stalo se tak po květové extralize v Plzni. Nicméně vidina možného úspěchu ve finále mistrovství republiky jednotlivců ve Slaném ho podnítila ke comebacku. Co když bude Slaný pořadatelem obdobného závodu také napřesrok?

„Už jsem se doloučil,“ vyvrátil Patrik Linhart hypotézu, že by se jeho letošní podzimní návrat mohl někdy v budoucnu opakovat. „Už by mě asi nic nemohlo tolik motivovat k návratu. Můj odchod je určitě na miliardu procent stoprocentní.“

Počátkem října však ve Slaném vrcholí extraliga. Předpokládá se, že teprve právě tady se odehraje definitivně poslední dějství bitvy Slaného, Plzně a Pardubic o letošní trůn. „Budu tam,“ slíbil Patrik Linhart. „Jako divák. Plochá dráha mi určitě bude chybět, přijdu se podívat. Ale abych tu extraligu jel, musel by se stát velkej průser.“ Ale když jsem ho však požádal o licenci do své sbírky, nedal ji z rukou.

Foto: Pavol Pučko www.speedway-foto.ic.cz a Jiří Berenda

Martin Málek a Patrik Linhart vzali česko – polský souboj osobně

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 22. září
Protože Matyáš Hlaváček a Pavel Fuksa zadřeli své motocykly už v tréninku a Petr Babička v první jízdě, měli ve startovní listině dnešního osmého Memoriálu Antonína Vildeho kvantitativní převahu polští závodníci. Nicméně do klíčového finále postoupili i dva naši. Patrik Linhart, který se loučil s aktivní kariérou, a Martin Málek. Ten se ve svých prvních dvou rozjížďkách nemohl trefit do správného nastavení. Nakonec jej však našel a v pětičlenném finále pronikl do čela už po průjezdu první zatáčkou. Až do cíle jej nepustil ze svých rukou. Patrik Linhart jezdil dlouho druhý, avšak v poslední zatáčce před šachovnicovou vlajkou ho nakonec přestihl v základní části neporažený Tomasz Jedrzejewski. Patrik Linhart vyhrál zvláštní rozlučkovou jízdu Františka Liebezeita. Ve znamení loučení proběhly i stopětadvacítky. Roman Čejka proměnil svůj zřejmě poslední závod v této kubatuře ve třetí místo za Danielem Hádkem a neporaženým Eduardem Krčmářem.

Závod ještě nezačal a ze startovní listiny vypadla dvě jména. Obvyklý rambajs při nahřívání motocyklů se náhle ozvala rána jako z děla. Pocházela z boxu Pavla Fuksy. A všem bylo jasné, že se právě stali akustickými svědky zadření jeho motoru. Pardubický junior vyrazil s prosbou o zápůjčku motocyklu za Františkem Liebezeitem. Loučící se Liberečák přikývl, jenže pardubický závodník jeho GM původně půjčené Petru Babičkovi musel do depa dotlačit.

„Můj motor zadřenej na stojánku a teď jsem Fandovi zadřel jeho dží emo,“ bědoval s hlavou v dlaních. Ze závodu vzápětí vycouval také jeho kamarád Matyáš Hlaváček, který je oba do Slaného dovezl svým bílým fordem. „Včera jsem trénoval v Plzni a zadíralo se to,“ vysvětloval. „Vydrželo to dvacet kol. A pak z výjezdu jak, když jedeš na pionýru. A tenhle motor teď dělá to samý.“

Seznam technických obětí osmého ročníku Memoriálu Antonína Vildeho však neměl být ještě u konce. Když Petr Babička projížděl cílem rozjížďky s číslem tři jako poslední, jen on sám věděl o své dnešní derniéře. „Raflo se to,“ řekl o chvilku později v depu. „A je to bez komprese!“ Mítink posléze nedokončil ani Lukasz Kielbasa. Po dvou úvodních triumfech, přišly dvě poruchy a byl konec.

Mítink se nesl v duchu souboje českých a polských závodníků. Naše barvy od samého počátku nejlépe hájil Patrik Linhart. Nezničitelný slánský borec na dnešek ohlásil definitivní tečku za svojí kariérou. Před začátkem seděl ve svém boxu jako zařezaný. Ovšem nostalgie ze závodnického důchodu za tím nevězela. „Mám horečku a je mi blbě,“ líčil svůj stav a sarkasticky dodal: „A tak si to skvěle užívám.“

Jízda na plochodrážním motocyklu se však ukázala jako zázračný lék. Patrik Linhart nejlépe odstartoval do rozjížďky s číslem dvě. V prvním výjezdu ho dokázal objet jen Marcin Jedrzejewski, který vzápětí vyhrával jednu jízdu za druhou jako na běžícím pásu. Vzápětí Patrik Linhart dvakrát vyhrál.

V páté jízdě odvedl Michala Dudka. A to samé provedl v o pět rozjížděk později trojici Poláků Pawla Zmarzlika, Adriana Szewczykowskeho a Lukasze Kielbasu. Po přestávce navíc vyhrál extra rozlučkovou jízdu Františka Liebezeita. I tady sehrál klíčovou roli start Patrika Linharta. Liberečák na něho sice útočil, avšak ve druhém oblouku se ocitnul na zemi.

V hlavním závodě pak Patriku Linhartovi stačila dvě druhá místa a byl ve finále. Přesvědčivější cestou se mezi nejlepší čtyři dostal jen patnáctibodový Marcin Jedrzejewski. Zato Martin Málek na tom nebyl po úvodních dvou sériích nikterak skvěle. V rozjížďce s číslem tři nedokázal překonat vedoucího Macieje Cesielskeho. Mnohem horší však bylo poslední místo za polským triem Marcin Jedrzejewski, Marcel Kajzer a Adrian Szewczykowski v sedmé jízdě.

„Špatně jsem odstartoval a pak to nechtělo jet dopředu,“ líčil Martin Málek, zatímco nechával svůj motocykl osazovat těžším převodem. Změna se vyplatila a přinesla smrš třech trojek. V jedenácté jízdě objel Mateusze Mikorskemu už v první zatáčce. V rozjížďce s číslem čtrnáct jezdil jako první od startu až do cíle. A když na samotný závěr v úvodním výjezdu překonal Patrika Linharta, byl přece jen ve finále.

V něm na pohyb pásky nejrychleji zareagoval Marcel Kajzer. Jenže Martin Málek letěl po venku první zatáčky jako namydlený blesk. Dostal se do čela a vytáhl za sebou také Patrika Linharta a Marcina Jedrzejewskeho. Jejich vzájemný souboj dopřál Martinu Málkovi na čele relativní klid.

A na druhou stranu udržel diváky v napětí až do cíle. Polák si Patrika Linharta dlouho oukával, aby nakonec udeřil vnějškem poslední zatáčky. Ve výjezdu byl rychlejší a nakonec uchvátil druhé místo.

Hlasy z depa
„Bylo to parádní, jsem spokojený,“ zářil Martin Málek. „Měl jsem nový motor. A jelo to. První dvě jízdy jsem měl trošku jiný převod než na zbytek závodu. Pak jsem dal těžší a bylo to lepší. Ta druhá jízda mě zaskočila.“ S třemi následujícími triumfy Martin Málek dokázal postoupit do finále. „Před ním mi upadl šteft ze spojky,“ popisoval. „Nevěděl jsem, jak odstartuju. Táhlo to, ale neodjel jsem nejhůř a pak se to venkem docela rozjelo. Z prvního výjezdu jsem byl první a už si to pohlídal až do cíle.“ A tak se diváci mohli těšit z triumfu slánského závodníka. „Jsem spokojený,“ těšil se také Martin Málek. „Hlavně, aby mi to jelo i o extralize. Takhle by to bylo perfektní. Jsem rád, že jsem vyhrál ve Slaným. Skoro doma.“

„Rozloučil jsem se pěkně,“ svěřil se Patrik Linhart. „Zabojoval jsem si, byla i strkanice. Finále jsem posral. Už jsem neměl sílu. Jsem vůbec rád, že mě předjel jen jeden. Tenhle výjezd mi nejde, jezdím ho přetočenej. Ale na to, že mám horečku, dobrý.“

„Zajezdil jsem si pěkně,“ řekl magazínu speedwayA-Z Michael Hádek. „Ale po startu mi to mydlilo. Ale táta říká, že jsem jel blbě. Tu padesát osmičku jsem tam měl dát dřív. Ale aspoň aby to jelo na Zlatý stuze. Jinak to bylo dobrý, zajezdil jsem si.“

      FIN
1. Martin Málek, Slaný 2 0 3 3 3 11 1.
2. Tomasz Jedrzejewski, PL 3 3 3 3 3 15 2.
3. Patrik Linhart, Slaný 2 3 3 2 2 12 3.
4. Adrian Szewczykowski, PL 3 1 1 3 3 11 4.
5. Marcel Kajzer, PL 2 2 3 3 2 12 5.
6. Pawel Zmarzlik, PL 1 3 2 2 3 11  
7. Maciej Cesielski, PL 3 1 2 1 E 7  
8. Jan Holub, Plzeň 0 2 1 2 2 7  
9. Michael Hádek, Plzeň 2 2 2 E 1 7  
10. Lukasz Kielbasa, PL 3 3 E E – 6  
11. Mateusz Mikorski, PL 1 0 2 2 1 6  
12. Michal Dudek, Slaný 1 2 1 1 1 6  
13. Pavel Pučko, Praha 0 1 1 1 0 3  
14. Petr Babička, Slaný 0 – – – – 0  
15. Pavel Fuksa, Pardubice – – – – –  
16. Matyáš Hlaváček, Mšeno – – – – –  

Rozlučková jízda Františka Liebezeita:

Patrik Linhart, Pavel Pučko, Michal Dudek, František Liebezeit (F)

Vložený závod 125 ccm:

1. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 3 3 12
2. Daniel Hádek, Plzeň 2 2 2 2 8
3. Roman Čejka, Slaný 1 1 1 1 4
4. Michal Průcha, Slaný 0 0 0 0 0

Foto: Pavol Pučko www.speedway-foto.ic.cz a Jiří Berenda

Zítra uvidíme stopětadvacítky, Martina Vaculíka ne

Slaný – 21. září
Zítřejší osmý Memoriál Antonína Vildeho nabídne divákům už tradičně vložený závod stopětadvacítek. Eduard Krčmář, Roman Čejka a Daniel Hádek, nejlepší trio nedávno skončeného šampionátu republiky, si na dráze bude mít dozajista co vracet. Čtvrtým stopětadvacítkářem bude další Slaňák Michal Průcha. O přestávkách změří své síly i mopedisté. Do kategorie smutnějších zpráv ovšem spadá neúčast Martina Vaculíka, který na slánské dráze před čtrnácti dny dobyl titul mistra České republiky. Slovenský závodník se totiž bude doma chystat na prestižní Memoriál Alfreda Smoczyka v polském Leszně.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

V sobotu se bude loučit také Patrik Linhart

Mšené Lázně – 19. září
Vedle Františka Liebezeita se při sobotním Memoriálu Antonína Vildeho bude loučit s aktivní kariérou také Patrik Linhart. Závodník, který se do české plochodrážní historie zapsal především tituly v extralize, dvojicích a juniorských družstev, původně skončil už v květnu po extralize v Plzni. Vidina slánského finále ho však motivovala k podzimnímu comebacku. Nezničitelný slánský bojovník se magazínu speedwayA-Z svěřil, že v sobotu skutečně pojede definitivně poslední závod kariéry.

„Chci se rozloučit před domácím publikem,“ odhaluje Patrik Linhart pozadí své účasti ve slánském pouáku. „Už jsem vlastně skončil, ale teď se chci svýzt a rozloučit se doma. V Plzni to nebylo takový, protože doma je doma.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

František Liebezeit se bude loučit s kariérou

Slaný – 19. září
Tento víkend měly české ovály zůstat v klidu v souvislosti s challenge na dlouhé dráze a světovým šampionátem juniorských družstev. V sobotu však nakonec ožije slánský stadión. Na programu je už osmý ročník Memoriálu Antonína Vildeho. Mítink, který byl původně plánovaný do Divišova, na sebe poprvé bere podobu závodu jednotlivců. Zároveň se stane posledním ostrým vystoupením Františka Liebezeita. Liberecký závodník sice pojede pouze jedinou benefiční rozjížďku, avšak šastného diváka obdaruje minibikem.

Někdejší závodník pražské Rudé hvězdy, Slaného a Mšena a do nedávné doby i jezdící kapitán Liberce měl mít startovní číslo šestnáct. Jenže mezitím našel kupce na svůj GM získaný po Věroslavu Kollertovi. A tak ho ve startovní listině nahradí Matyáš Hlaváček, který se vrací ze své dovolené na Britských ostrovech.

František Liebezeit nicméně do Slaného dorazí. V přestávce po rozjížďce s číslem dvanáct naposledy změří své síly se soupeři. Určí si je sám. A kromě toho osobně předá vítězi tomboly minibike, který sám osobně věnoval.

Startovní listina se skládá dílem z českých a dílem z polských závodníků. Naši závodníci pocházejí vesměs ze slánských vod, případně jsou členy tréninkového střediska mládeže. V jednání je i start úřadujícího českého mistra Martina Vaculíka. Mezinárodní rámec dodají mítinku polští junioři z Tarnowa, Bydhoště, Gorzowa a Rawicze.

8. Memoriál Antonína Vildeho – Slaný, sobota 14:00:

1 Michal Dudek, Slaný
2 Lukasz Kielbasa, Tarnow
3 Marcel Kajzer, Rawicz
4 Pavel Pučko, Praha
5 Patrik Linhart, Slaný
6 Szymon Kielbasa, Tarnow
7 Marcin Jedrzejewski, Bydhoš
8 Jan Holub, Plzeň
9 Petr Babička, Slaný
10 Maciej Ciesielski, Tarnow
11 Martin Málek, Slaný
12 Pawel Zmarzlik, Gorzow
13 Pavel Fuksa, Pardubice
14
15 Adrian Szewczykowski, Gorzow
16 Matyáš Hlaváček, Mšeno
17 Mateusz Mikorski, Gorzow
18

Přehled vítězů:

1971 Rybnik  
7.10.1972 Slaný Karel Voborník, Jan Klokočka, Miroslav Rosůlek, Václav Verner, Jan Verner
5.10.1974 Bydhoš Henryk Glücklich, Stanislaw Kasa, Michaliczyn, Jan Koselski
23.8.1975 Slaný Jan Klokočka, Karel Voborník
9.10.1976 RH Praha A Václav Verner, Jan Verner
17.9.2005 PRO TEC team Miroslav Fencl, Josef Franc
25.8.2006 Filip Šitera  

Stručná procházka historií závodu: během svých sedmi uskutečněných ročníků prošel Memoriál Antonína Vildeho dosti složitým vývojem. První ročník proběhl jako test match Slaného proti Rybniku. Další dva, mezi nimiž byla roční pauza kvůli budování nového povrchu doposud asfaltové dráhy, jako čtyřutkání. Poslední dva ročníky před bezmála třicetiletou pauzou se jely systémem dvojic. Na ně navázal i předloňský závod. Loni se Memoriál Antonína Vildeho konal jako nadstavbové klání po test matchi s Jihoslovany, letos se poprvé jede jako závod jednotlivců.

Kdo byl Antonín Vilde: klikni sem

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)