Pardubice – 5. února
Srovnáme-li podobu soutěží mistrovství republiky v sezonách 2006 a 2008, už na první pohled bude zřejmé, že v nich nezůstal takřka kámen na kameni. Zanikla první liga a takřka po padesáti letech není kolektivní soutěž alespoň dvoustupňová. Přijatý návrh na extraligu ve stylu Světového poháru družstev vnesl mnoho kontroverze i mezi její účastníky. K větší slávě se derou tříčlenná družstva, loni z nouze ctnost, po zániku první ligy má nyní status mistrovství republiky. Fanoušci musí oželet rovněž národní kvalifikaci, protože VV SPD preferuje výsledky předcházející sezony. Už jen historií je i systém jednodenních finále s dramatem závěrečné jízdy o šampiona. Suma sumárum, organizace mistrovských podniků se vrací do minulosti v mnoha ohledech, které však byly zažitou praxí předcházejících ročníků překonány. Magazín speedwayA-Z proto požádal o komentář Petra Moravce, předsedu VV SPD a duchovního otce mnoha myšlenek.
speedwayA-Z: „Pokud se něco mění, mělo by jít o krok vpřed. Avšak nahradit extraligový model, s nímž zejména v letech 2005 a 2006 česká extraliga zažila vrchol své historie, bude náročné. Mohl bys přiblížit aspekty, v nichž to model světového poháru družstev má dokázat?“
Petr Moravec: „Každý, kdo v ploché dráze pracuje, se snaží posunout ji k lepšímu. Tuto snahu mají v tomto případě i účastníci extraligy. Po přechodu ze soutěže šestičlenných družstev a zejména od konce minulého století se, myslím, povedl každý ročník, nejenom ty dva zmíněné. Například srovnejme, že v roce 2005 bojovaly o titul do poslední chvíle stejně jako loni tři týmy a pozoruhodné na něm bylo to, že nováček soutěže z Plzně si vedl skutečně jen o málo lépe než v té loňské tým Mšena. Ovšem za dva roky se stal mistrem republiky. V roce 2006 se o titulu sice rozhodlo už v předposledním závodě, a nebýt toho, že se bojovalo o záchranu, tak by poslední závod už asi nesplňoval kritéria dramatu. Mimochodem absence druhé nejvyšší soutěže, na tom se shodneme, a tím pádem boje o záchranu mě mrzí. Jen těžko však může vzniknout, když zájem o ni měl před letošní sezonou v podstatě naplno jediný tým, navíc vzhledem k udržení ploché dráhy ve Svitavách, a jeden tým, AK Markéta, o možnosti účasti přemýšlel. Zbývající zájemci o soutěž družstev preferovali jinou podobu soutěží. Někteří účastníci mají širší jezdeckou základnu a snahu, aby jejich jezdci co nejvíce jezdili, a navíc chtějí vytvořit dramatickou soutěž, ve které stále o něco jde, a to všem. Proto po první polovině odpadne jeden tým, to znamená, že žádný celek nemůže ani na chvíli vypnout. Na příkladu Plzně jsem vlastně ukázal, kam by se mohlo dostat Mšeno, a tak slova o tom, že je něco jasné, mě nechávají chladným. Do druhé finálové části si celky přenesou jenom takzvané bonusové body a víme všichni, že ve čtyřech závodech se získává nějaký náskok těžko, a právě proto i tyto body budou důležité. Co se týče modelu na 25 jízd, má dát větší příležitost našim jezdcům, umožňuje manažerům více taktizovat a použití takzvaných taktických rezerv dodá závodu dramatičnost. Před sezonou 2007 byla extraliga v pěti mnohokrát zatracována a nakonec na ni příliš kritických slov nepadlo. Přiznávám, že patřím mezi ty, kdož nový systém podporují.“
speedwayA-Z: „Na druhou stranu ovšem není příliš složité vyrukovat s dlouhým listem nevýhod. Poslední celek ve druhé půli stojí, pořadatelé nemohou dělat obvyklou kampaň, závody se prodlouží, prodraží a především personální pravidla jsou nastavená tak, že ne všechny kluby jim mohou dostát. Své zastánce si nenajdou ani juniorské kvóty, podle nichž se mohou v sestavách objevit i takoví jezdci, kteří extralize nedorostli. Potom se není co divit, objevují-li se spekulace, že se jedná o cílená opatření vůči tomu či onomu, že?“
Petr Moravec: „Většina klubů se snaží spíše tvořit než bořit. Samozřejmě nečekám, že někdo bude podporovat, co mu nevyhovuje, ale zkusím trochu oponovat o těch nevýhodách. Ano, poslední celek ve druhé půlce stojí, ale čeští jezdci to být nemusí, vždy mají možnost v rámci přestupního termínu do 30. června, pokud již v daném roce nepřestupovali, posílit ty úspěšné. Nic nového pod sluncem v jiných sportovních odvětvích. Za současné situace je to určitě lepší, než kdyby se extraliga jezdila ve čtyřech a pátý tým celý rok čekal na svého soupeře v baráži. Co se týče druhé části. Vítěz základní části má právo volby, kdy chce jet domácí závod, další týmy v pořadí si volí po něm. Byl vytvořen termínový kalendář, se kterým se dá pracovat i vzhledem k mediálním zájmům soutěže. Když to umějí v jiných druzích sportu, kde nadstavbové části a termíny také nejsou dopředu známé, budeme to zcela určitě umět i my, žádný extraligový pořadatel není nováček, jsou to většinou zkušení lidé. Prodloužení závodu nebude zas tak horkou záležitostí.V každé sérii přibude jedna jízda. Sérií bude stejně jako dnes pět a naopak odpadne přestávka mezi šestnáctou a sedmnáctou jízdou. Finanční stránka věci je to, co leželo na srdci většině, ale pokud si řekneme, že pátým jezdcem bude především český jezdec, možná to zase až tak drahé nebude. Teď k té výkonnosti. Většina soutěží nějakým způsobem limituje své týmy. V Anglii a ve Švédsku je to bodovým průměrem týmu. To znamená, že vedle hvězd se v závodě představí i jezdci ze širší základny. Ta širší základna musí dostat svoji příležitost. Jako promotér budu křičet: otevřeme soutěž, a v ní jezdí jen ti nejlepší, ale jako člověk zodpovědný za českou plošinu musím podpořit přijatý regulační prvek. Přidat se k těm, kdož chtějí vidět v závodech i naše jezdce. Ukončení činnosti každého jezdce mě mrzí, ale když mi vysvětluje, že především v klubu nedostával příležitost, musím si říct, že na tom něco je. Co se týče juniorů. Každý z klubů věnuje do výchovy nemalé prostředky. Zase se můžeme podívat ven, takzvané povinné juniory mají třeba v Polsku a po velkém uvolnění v roce 2006 letos dva ze tří juniorů musí být držiteli licence PZM. Třeba odjedou jenom jednu jízdu, ale i z rozhovorů s jezdci je zřejmé, že jim to něco dá. I u nás může v letošním roce odjet junior třeba jen tu jednu jízdu, je to trochu daň těm změnám. Pokud tým prohrává o více jak šest bodů, může být jakýkoli jezdec, tedy i junior nahrazen kýmkoli. Nahradit ho můžou čtyři senioři, popáté už prostě na dráhu musí, ale nevěřím, že nějaký tým bude takhle přemýšlet. Zrušena byla juniorská jízda, je na manažerovi, aby našel pro toho svého jezdce to nejlepší postavení a vymyslel taktiku. I tady si myslím se můžeme dočkat nejednoho překvapení. Vím, že zatím se většinou propírá negativum tohoto rozhodnutí, já chtěl upozornit především na pozitiva.“
speedwayA-Z: „Ožehavým tématem se stal také nový výklad pojmu cizinec. Nyní je to závodník s jinou licencí než AČR. Něco podobného se v sezoně 1999 neosvědčilo, proč tedy znovu krok zpátky? Navíc je tady zrušení možnosti nepokládat Martina Vaculíka za cizince na základě údajné neoficiální stížnosti jisté federace. Proč je toto problém v ČR, a nikoliv v Rakousku, Chorvatsku a Slovinsku, které dokonce pořádají společný šampionát?“
Petr Moravec: „Toto téma jsem již několikrát vysvětloval. Ve chvíli, kdy naše země vstoupila do Evropské unie, nemůžeme žádným platným předpisem zvýhodnit některou zemi 
EU na rozdíl od jiné. To jsme zvýhodněním jezdců slovenské národnosti v soutěžním řádu porušovali. Museli jsme tedy přijmout opatření. Buď soutěž úplně otevřít, nebo omezení podmínit držením licence, kterou si však může koupit každý občan jakéhokoli státu. Vzhledem k tomu, že většina účastníků soutěž úplně otevřít nechtěla, byla schválena druhá alternativa. Co se týče výše jmenované trojice zemí, oni jezdí společný individuální a klubový šampionát za účasti jezdců a klubů těchto tří zemí. Z individuální soutěže vyhlašují tři mistry, každá země toho svého nejlépe umístěného. V klubové soutěži startují kluby těchto tří zemí, v soutěži nestartují žádní hosté, pouze jezdci, kteří jsou členy těchto klubů. Takže jim žádný problém podobný tomu našemu nevzniká. V Polsku tento problém také řešili a start juniorů je také ohraničen držením licence. Dva ze tří musí být držiteli licence PZM.“
speedwayA-Z: „Současná legislativa je nastavena tak, že pro změnu je nutná nadpoloviční většina účastníků. Neměl by ovšem v podobně stěžejních případech být stoprocentní souhlas? Případné odstoupení Slaného se Mšenem by mohlo soutěž rozbít. Myslíš, že bys je s kontraktem na televizní přenosy dokázal udržet v soutěži, která by jejich odchodem tak či onak utrpěla?“
Petr Moravec: „V každé demokracii se menšina podvolí většině. V ploché dráze je to nastavené tak, že v případě nerozhodného výsledku zůstává stávající stav. V celých pravidlech existuje jenom jedna výjimka, kdy je nutný 100% souhlas, a to je u přestupu jezdce po 30. červnu. Tento jednací řád je odsouhlasen SPD a dodržován. Naznačované rozbití soutěže se příliš neobávám. Třeba v případě Slaného, kde je umístěno Středisko mládeže a klub se pyšní výchovou mládí, by byl argument, že nemají jezdce, překvapivý. Navíc manažer Slaného Milan Mach patří mezi ty nejlepší a myslím, že si s novými pravidly poradí možná lépe, než se někomu zdá. Mšeno už v loňském roce dokázalo vrátit na naše stadiony Tomáše Topinku a já věřím, že to dokážou i s Michalem Makovským. Myslím, že spolupráce pana Grepla s Petrem Vandírkem bude dobrá. Naše extraliga je kvalitní soutěží a já osobně si myslím, že právě proto, že trváme na juniorech v této soutěži v jakékoli podobě, nám navíc se skutečností, že ti současní jsou opravdu dobří a mnozí se dokázali prosadit i přes seniory, 
přineslo úspěšné výsledky minulé sezony. Televizní přenosy jsou skvělou propagací ploché dráhy. Zejména práce kameramanů s režisérem vytvářejí mnohdy těm u televize lepší dojem ze závodu než těm na stadionu. Chceme, aby se v televizi objevovalo mistrovství republiky jednotlivců, dvojic a extraliga, rádi bychom viděli i dlouhou a ledy, ale tady je to spíše o pořadu Svět motorů a sestřihu v něm. Takže ano, myslím, že pro tak zkušené pořadatele, jako jsou tito, je i televize jedním z důvodů proč jezdit extraligu. Navíc již několik let zvýhodňuje Autoklub své členské kluby prostředky na údržbu podle důležitosti jimi pořádaných podniků a extraliga i tím, že se v ní objevují naši jezdci, je brána hodně vysoko.“
speedwayA-Z: „Hovořím-li s lidmi okolo ploché dráhy, zdá se, že aktuálně prováděné změny mají zastánce pouze v úzké skupince funkcionářů. Co vede VV SPD k jejich prosazování? Má řídící orgán nějakou zpětnou vazbu v případě, že se změna nepovede? A nebo se dočkáme, že jednoho dne se bude jezdit plochá dráha doprava, protože se o tom rozhodne na vaší schůzi?“
Petr Moravec: „VV SPD zcela určitě neprosazuje zájmy úzké skupiny funkcionářů, to totiž ani moc dobře nejde. VV SPD vlastně vede disciplínu na základě prosté demokracie a v duchu toho, co si členové Svazu prostou většinou jednou za rok schválí. Jen těžko si dokáži představit, že si něco VV vymyslí a dokázal by to prosadit takzvaně přes mrtvoly. Je velmi těžké vytvořit úzkou skupinu funkcionářů, mající nějakou sílu, protože k prosazení jakékoli změny musíte najít většinu. Ve svazu, kde síla, lepe řečeno počet hlasů jednotlivých členů záleží pouze a jenom na samotných členech. Na tom, jaké pořádají závody a kolik mají aktivních jezdců, v jejichž jménu hovoří. K podobě soutěží s výjimkou soutěží družstev se vyjadřují všichni členové SPD, takže pokud by si VV SPD vymyslel něco, co se nezdá většině, je poměrně jednoduché jeho rozhodnutí převálcovat. Třeba záměr změnit podobu v mistrovství České republiky jednotlivců přijala mimořádná Valná hromada na jaře roku 2007 v Liberci, a i když změny byly připraveny dříve a dány na zřetel, opět je posvětili samotní členové SPD letos na podzim. Podobu soutěží družstev si odhlasovali ti, kdož se do daných soutěží přihlásili. Myslím, že VV SPD je zcela demokratický orgán a samozřejmě jako každý řídící orgán je odvolatelný a opět si o tom rozhodnou členové SPD. K závěrečné části otázky: VV SPD je stanovami zavázán dodržovat základní mezinárodní řády FIM, takže jednán o tom, zda jezdit doprava, můžeme začít projednávat až teprve po CCP FIM (smích).“
speedwayA-Z: „V nedávné době prošel VV SPD jistou personální obměnou. Začali v něm pracovat lidé, kteří se na řízení disciplíny nějakou dobu nepodíleli. Není se třeba obávat, že jim chybí kontinuita osobních zkušeností? Vždy kupříkladu jeden z místopředsedů nemá žádné praktické aktivity s plochou dráhou, členem jednoho klubu je ve své podstatě jen pro forma a ve chvílích neúspěchů play – off 1995 či seriálu mistrovství republiky jednotlivců 2000 plochou dráhu třeba ani nesledoval.“
Petr Moravec: „Jak už jsem řekl, VV SPD vzniká demokratickou cestou. Jsou zde zástupci takzvaně silných členů SPD, ale také členové, které si zvolila valná hromada. Já bych řekl, že 
personální obsazení určitě není jednotvárné a myslím, že je naopak potřeba, aby spektrum názorů bylo co nejširší. Najdou se v něm bývalí jezdci, dlouholetí funkcionáři, ale také lidé, kteří se k funkcím v tomto sportovním odvětví dostali nedávno a přiznávám, že by se mi líbilo, kdyby tam byl i nějaký současný jezdec, třeba ve státní reprezentaci se některé věci konzultují s Alešem Drymlem mladším a značně to eliminuje možnost střetů mezi jezdci a funkcionáři. K další části otázky, při zrušení play-off pracovali ve VV ze současného výboru pouze dva členové a v období mistrovství republiky 2000 tři, takže jakási zkušenost z toho období ve VV je, ale současná většina s nimi není zas tak příliš zatížená. Co se týče jasné otázky směřující na pana Felixe, ten přesvědčil své volitele na mimořádné Valné hromadě a ti mu dali poměrně silný mandát. Ve svém klubu v Chabařovicích je při problémech tamního SC se stadionem v současné době více než činným člověkem a i ve VV řeší zejména problémy kolem různých problémů plochodrážních klubů, tedy zejména majetkového rázu. Stejně jako každý z členů VV se tedy věnuje zejména tomu, čemu rozumí. Nebudu tady vyjmenovávat oblasti práce jednotlivých členů VV, ale věřte, že stejně jako pan Felix, tak pánové Semela, Klíma, Křikava, Kollert a Vandírek, držitelé titulů mi jistě prominou jejich vynechání, si v současném VV svou práci najdou a odvedou ji. Zcela určitě žádný z nich nemá zájem ploché dráze uškodit. Tomu věřím.“
speedwayA-Z: „Vypsání mistrovství republiky jednotlivců v podobě třech závodů je další kontroverzní změnou. Těžko si představit dramatičtější formuli než současné jednodenní finále. Zkušenosti jasně ukázaly, že před poslední sérií mohlo na titul aspirovat klidně osm borců, kteří živili naději na účast ve finálové jízdě. Do poslední chvíle mohl vyhrát kdokoliv ze čtveřice finalistů. Šampionem se tak stal nejlepší závodník, jemuž přálo také štěstí, a tím pádem byla hodnota titulu pořádně vysoko. Proč je VV SPD přesvědčen, že ji seriál třech finálových mítinků nebude devalvovat? A to tím spíše po zkušenostech z let 2000 a 2001, kdy šlo víceméně o repete předcházejícího závodu?“
Petr Moravec: „Přiznáváme, že v případě národního šampionátu se podle mě o kontroverzní změnu nejedná. Šestnáct našich nejlepších jezdců se představí ve vzájemných soubojích našim příznivcům ve třech závodech. Co víc si může náš fanoušek přát? Dříve měl tuto šanci dvakrát. V národní kvalifikaci a ve finále. Semifinálové závody příliš bojů nepřinášely. Navíc prostředky dělené mezi kvalitní jezdce za semifinále jim neuhradily ani zlomek nákladů. Je pravda, že se zřejmě odstraní prvek náhody, ale v momentě, kdy se rozhoduje o účasti v mistrovství světa, je to pro nominaci spravedlivější a v podstatě systém odstraňuje náhodu. Hodnota takového titulu je nejenom podle mě výš. Navíc se bojuje i o přímou účast v dalším ročníku. To ve zmíněných letech 2000 a 2001 nebylo. Navíc naše špička je daleko širší, zcela určitě nemá jediného suveréna, jakým byl v té době Bohumil Brhel, a proto se domnívám, stejně jako další členové SPD – mimochodem, toto bylo jedno z nejjednotnějších rozhodnutí -, 
že to naopak našemu šampionátu pomůže. Mně osobně vadí pouze to, že zatím nevznikla rozšířenější podoba, která by se mi líbila víc. Mně by se líbilo, kdyby se do semifinále, kam spadnou jezdci na 9. – 16. místě pro další ročník národního šampionátu, museli probojovat jezdci z dlouhodobé individuální soutěže, řekněme méně úspěšných jezdců. Chtěl bych o nutnosti takovéto soutěže hnutí přesvědčit, tedy hlavně pořadatele, aby se takovéto závody dostaly do jejich kalendářů. Jinak si však myslím, že každý ze tří finálových závodů bude ozdobou sezony.“
speedwayA-Z: „Nejožehavějším problémem se stává jezdecká krize. Pokud si úbytek závodníků uchová stejné tempo jako v předchozích dvou letech, české ploché dráze hrozí klinická smrt v časovém horizontu tří let. Systém soutěží navíc snižuje jezdecké příležitosti především pro seniory, což je léta opomíjený problém. Po zániku první ligy nemají žádnou možnost pravidelného závodění. Tříčlenná družstva po svém povýšení na mistrovskou úroveň zřejmě nabídnou podobnou podívanou jako extraliga. Seriál mistrovství republiky jednotlivců bude opět pro špičku, která pro tolik cest do Čech s ohledem na angažmá za La Manche ani nestojí. Původně navrhovaný Přebor ČR se kamsi vytratil, a když už se někdo odhodlá pořádat pouáky, objeví se v kalendáři čtyři ve dvou dnech. Proč tomu VV SPD přihlíží s rukama v klíně? Neposunuje se v tomto jeho pojetí jako řídícího tělesa kamsi k optimistickému radistovi na Titanicu s dírou v boku?“
Petr Moravec: „Je o mně známo, že se snažím odpovědět na vše, a věřím, že nikdo nenabyl dojem, že VV SPD se nesnaží řešit vzniklé problémy. Vize horizontu nejbližších tří let se mi vůbec nezdá a to tak, že jsem ochoten si proti ní i vsadit. O tom, že vize na nějakou seniorskou soutěž existuje, jsem také mluvil. Tříčlenná družstva jsou povýšena na mistrovství republiky, protože jejich účastníci chtěli soutěž úplně otevřít a tak v tomto případě nejde soutěž nazývat přeborem. Tato soutěž zcela určitě nekopíruje extraligu, její termíny jsou většinou víkendové, nebere ohled na zahraniční ligy a závody mistrovství světa, a tak zcela určitě přináší další možnosti startů. Já třeba vím, že Pardubice do této soutěže vstoupily vzhledem k absenci 1. ligy a podle toho v ní budou účinkovat. Vím, že někomu je divné, že z ní vzejde mistr, ale opět hodnome ji až podle výsledku. Dále, špičce se absolutně nezvyšuje počet nutných cest. Národní šampionát má tři dějství ve dvou termínech. Mezi jezdce budou rozděleny vyšší odměny. Všechno však leží především na pořadatelích, ale to nejenom v oblasti pouáků. Tak především musí být ochota jakékoli závody pořádat. Pořadatelé nepatří mezi nejdůležitější prvky jenom v Čechách. Třeba FIM a UEM, pokud nemá pro soutěž nutný počet pořadatelů, tak ji prostě omezí, v opačném případě jí rozšíří. Příkladem budiž letos proti roku 2007 ME jednotlivců a MS juniorů. Každý pořadatel má spoustu problémů. Ten největší je zajistit finanční prostředky, připravit dráhu bývá mnohdy několikanásobně jednodušším problémem. Proti jím vybraným termínům volných závodů nemá a ani nechce VV nějak reagovat, naopak je vděčný, když někdo nějaký udělá. Termíny ostatních mistrovských podniků až na šampionát tříčlenných družstev korigovány jsou. Vždy má přednost mistrovství světa a samozřejmě Evropy. Navíc respektujeme vzhledem k jezdcům termíny polské extraligy.
Prostě musíme dát dohromady požadavky zejména pořadatelů a jezdců. Řekl bych, že VV je vlastně takovou servisní organizací, mající za úkol koordinovat činnost těchto subjektů v rámci obecných norem a se snahou vytvořit fungující sportovní odvětví. Vím, že daleko lépe by se nám plochá dráha řídila za pomoci vydatných finančních pobídek. Jenže peníze jsou problémem nejenom tohoto sportu, ale i mnoha dalších oblastí našeho života. Snaha je zajistit bývá častým předmětem různých jednání. Všem těm, kdož do ploché dráhy přispívají, bych si dovolil v závěru tohoto rozhovoru poděkovat. Samozřejmě úplně všem, to znamená, jak těm přinášejícím finanční i materiální pomoc, tak i těm pro plochou dráhu pracujícím. Všem fandům přeji příjemné sportovní zážitky u jejich oblíbeného sportu, a pokud se mezi nimi najde někdo se zájmem něco pro tento sport udělat, bude zcela určitě vítán. Děkuji za poměrně široký prostor k vysvětlení některých rozhodnutí a věřím, že pokud někdo přijde na nějaký dobrý podnět, dá ho k dispozice do veřejné diskuse. Jen tak posuneme svůj oblíbený sport dál.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
