AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Plzeň – 21. září
S plnou parádou uhájil Slaný ve včerejším závěrečném extraligovém kole na plzeňských Borech své tabulkové vedení. Sestava Milana Macha se zpočátku kočkovala s Pardubicemi, aby během třetí série jízd dokázala eliminovat východočeský pětibodový odstup. Od té doby už udávali tempo Slaňáci. Nakonec vyhráli nejen závod, ale i titul. Svým způsobem si tak zbořili mýtus o vlastní smůle, protože extraligový triumf jim od jejich jediného vítězství v roce 1969 už mnohokrát doslova protekl mezi prsty. Pardubice sice povolily pod slánským nápor, avšak útočící Olymp udrželi na uzdě. Tím pádem vyrovnaly jeho bodový zisk v závěrečné tabulce, nicméně malé body zvýhodnily Pardubice. Oslabená Plzeň tentokrát měla pech a skončila čtvrtá, by se v některých fázích závodu lepila na Olymp.
Pardubický skok do čela
Minimální jednobodové odstupy a šance pro Slaný, Prahu i Pardubice dávaly už od předposledního klání nadějné vyhlídky pro závěrečné kolo. Snad i proto se ochozy i depo hemžily lidmi. Nikdo si nechtěl nechat ujít dramatický závod. A možná senzace v podobě naplnění letité slánské tužby reprizovat šestatřicet let starý titul byla jedině bonusem navíc.
A právě leadeři průběžné tabulky zahájili z extraligového kvarteta nejlépe. Sebastian Ulamek vyhrál úvodní jízdu, aniž by jen na okamžik pustil vedení ze svých rukou. Další trojku přidal vzápětí Slawomir Drabik. Ten však musel odrážet nápor Aleše Drymla.
Pardubický kapitán českého národního týmu ve světovém poháru po průjezdu prvním obloukem klesl na třetí příčku, protože jej překonal Antonín Šváb. Nicméně už v zatáčce u depa udržel rychlý venek a na druhé místo se rychle vrátil. Ovšem recept na vedoucího Slawomira Drabika už nenašel.
Přesto však jakoby předznamenal další vývoj situace. Zatímco ani on, ani předtím Marián Jirout slánského závodníka neporazili, Tomáš Suchánek v juniorské jízdě ano. Rychle odstartoval a byl ten tam. Patrik Linhart díky druhému místu před do sebe zahleděnou dvojicí Luboš Tomíček – Filip Šitera však udržel svůj celek v čele.
Jenže pardubická ofenzíva ještě neskončila. Lukáš Dryml objel ve výjezdu z první zatáčky Slawomira Drabika. Na něho se ke všemu ještě dral Zdeněk Simota. Plzeňský junior za sebou během úvodních metrů nechal Adriana Rymela. Ve druhé zatáčce druhého kola to vypadalo, že dostane i slánského Poláka. Ten mu však dal do cesty své zadní kolo. Zdeněk Simota se však nevzdal a v poslední zatáčce Slawomira Drabika přece jen objel.
Pardubice se tak rázem ocitly o jeden bod v čele. V rozjížďce s číslem pět to Tomáš Suchánek o další tři body ještě zvedl. Na protilehlé vrátil předjetí z první zatáčky Andrzeji Huszczovi. A slánský Slawomir Drabik tentokrát vyšel úplně naprázdno. Podobně se vedlo vzápětí i Sebastianu Ulamkovi.
Odstartoval až jako třetí. A zatímco Lukáš Dryml putoval už v prvním výjezdu před takticky nasazeného Zdeňka Simotu, slánský Polák se ze třetí příčky ne a ne odlepit. Nakonec mu pomohla náhoda. V poslední zatáčce náhle Zdeněk Simota výrazně zpomalil. Cílovou metu protnul setrvačností, ale až za Sebastianem Ulamkem. „Prasknul mi řetěz,“ krčil později v depu plzeňský junior rameny.
Pardubice tedy unikly Slanému až na rozdíl pěti bodů. V sedmé jízdě však Jiří Štancl ubral z jejich náskoku maximální počet. Vedl totiž sedmou jízdu od startu až do cíle. A Marián Jirout po špatném startu už nedokázal vylepšit své poslední místo. Na konci série to bylo přesně obráceně. Aleš Dryml hladce vyhrál, zatímco Patriku Linhartovi se krátce po vylétnutí pásky zvedl motocykl na zadní. Jeho nula pak upravila vzájemnou bilanci jejich klubů na 19 ku 14 ve prospěch obhájců titulu.
Zatímco Pardubice se Slaným bojovali o vítězství, pohybovaly se Praha s Plzní na opačném pólu průběžného pořadí. Domácím nakonec nepřijel Robert Mikolajczak, který se vracel z dalekého ruského Togliatti. A tak se poprvé v základní sestavě objevil Vladimír Višváder a Jan Markvart v roli náhradníka absolvoval svůj extraligový debut.
Přesto se však oslabená plzeňská sestava rázně pustila do pražského Olympu. Na samotný úvod sice ani Andrzej Huszcza, ani Vladimír Višváder nebodovali, nicméně Josef Franc a Antonín Šváb brali pouze po bodu. V juniorské jízdě však Filip Šitera na poslední chvíli dokázal objet třetího Luboše Tomíčka a vrátit mu nečekané předjetí z třetího kola.
V rozjížďce s číslem čtyři se Zdeněk Simota prodral z posledního místa po startu přes Adriana Rymela a Jiřího Štancla ke dvěma bodům. A Plzeň pak zvyšovala náskok rovněž ve druhé sérii. Jednobodový rozdíl se klonil střídavě na obě strany. Plzeň zbrzdila zmiňovaná závada GM Zdeňka Simoty. Ten se ovšem nenechal vyvézt z konceptu a v osmé jízdě svedl strhující souboj s Josefem Francem o druhou příčku.
Plzeňský mladík se před pražského borce dostal už v prvním oblouku. Nicméně Josef Franc číhal v závětří. A rozhodl se zaútočit v poslední zatáčce. Po vnitřní stopě se skutečně ve výjezdu vrátil na druhou příčku. Ovšem Zdeněk Simota letěl cílovou rovinkou jako balistická střela. V cíli pak byl druhý snad o pouhý centimetr. Plzeň měla tím pádem osm bodů, tedy přesně o jeden více než Praha.
Slaný si jde za svým
Po osmi jízdách tedy bylo jasné, že je pražský útok na titul pasé. Pardubické vítězství nemohlo Slanému vzít zlato, nicméně sestava Milana Macha začala systematicky stahovat náskok vedoucích Pardubic. Do ofenzívy se pustili rovněž Pražané.
A právě rozjížďky s číslem devět a deset patřily plně pražským borcům. Antonín Šváb nejprve laškoval v nájezdu do prvního oblouku s Lukášem Drymlem, nicméně po pár metrech už dominoval. Vzápětí Josef Franc triumfoval ve stylu start – cíl. Co to však bylo pražskému Olympu platné? Poté totiž ani Adrian Rymel, ani náhradník Richard Wolff sedlající motor GM vypůjčený od Antonína Kaspera vyšli bodově naprázdno.
V deváté jízdě doposud vedoucí Pardubice opět klopýtly. Tentokrát doslova a do písmene. Lukáš Dryml statečně dorážel na slánského náhradníka Miroslava Fencla, který jej na začátku protilehlé roviny úvodního okruhu připravil o druhé místo. Jenže pardubický závodník se v prvním oblouku třetího kola ocitnul zničehonic na zemi.
Pardubická věc se však nelepšila ani nadále. Slaňáci stále poráželi závodníky Josefa Laštovky. Tomáš Suchánek v desáté jízdě v první zatáčce překonal Vladimíra Višvádera, jenže druhý Jiří Štancl už byl dávno v prachu. A Sebastian Ulamek posléze ukázal výfuk všem, tedy i Aleši Drymlovi, už po vylétnutí pásky.
Také do rozjížďky s číslem dvanáct odstartoval nejlépe Slaňák. Slawomir Drabik. Hned za ním však vypálil Marián Jirout. Ten se však záhy dostal do křížku s útočícím Zdeňkem Simotou. Už ve výjezdu jel Plzeňák jako druhý. I to mu však bylo málo, takže začal prohánět i vedoucího Slawomira Drabika. V prvním oblouku druhého kola nasměroval svůj motocykl pod vedoucího Poláka a na rovince už vedl.
Díky výsledku závěrečné jízdy třetí série nastal čas remíz. Plzeň měla opět stejně bodů jako Praha a Slaný dotáhl vedoucí Olymp. Vyrovnaný status quo se však jako první jal narušovat Antonín Šváb. Třináctá jízda v jeho podání byla velikánským sólem na vedoucí pozici od startu až do cíle.
Stejně nekompromisně pojal své účinkování rovněž Miroslav Fencl, který se krátce po vylétnutí pásky usadil na druhé příčce. Slanému nepřímo pomáhal i Filip Šitera. Takticky nasazený plzeňský junior totiž v prvním oblouku překonal Mariána Jirouta. Už to vypadalo na převzetí pozice nejlepšího týmu průběžné klasifikace. Jenže pak přišla pohroma.
V posledním kole zhruba v půlce protilehlé rovinky náhle Miroslav Fencl zastavil. Místo dvou bodů musel do depa pěšky a s prázdnou. „Zase mi prasknul primár,“ cedil slova přes nasazenou přilbu. O chvilku později to však pro Slaný vypadalo zase nadějně. Aleši Drymlovi se nepovedl start a Jiří Štancl držel třetí místo za Lubošem Tomíčkem a vedoucím Andrzejem Huszczou.
Jenže slánský závodník začal mít záhy problémy s motorem svého zeleného motocyklu. Na konci třetího kola přišel o třetí místo a pak už se jen ploužil do depa. U vrat však stál Milan Mach, manažer Slaného, a výmluvnými gesty poháněl svého jezdce vstříc šachovnicové vlajce. A to určitě ne kvůli vidině čisté nuly.
Jeho počínání se brzy vysvětlilo. Vítězný Andrzej Huszcza totiž svůj motocykl obul neoznačenou zadní pneumatikou. Tím pádem se místo třech bodů dočkal diskvalifikace. A Jiří Štancl bral rázem jeden bod, i když si na poslední sérii musel jít půjčit motorku od Sebastiana Ulamka.
Pak už slánské expanzi nestálo nic v cestě. Do čela patnácté jízdy se sice nejprve prosadil Lukáš Dryml, avšak Slawomir Drabik proniknul skrumáží první zatáčky ze třetího místa do čela. Ve druhé zatáčce se Pardubák stal rovněž obětí Josefa France. A Slaný tak opět srovnal bodový krok s Pardubicemi.
A tentokrát mu cestu do čela průběžného pořadí nezkalila žádná smůla. Sebastian Ulamek ještě před úvodním obloukem šestnácté jízdy minul Antonína Švába. A protože Tomáš Suchánek dojel třetí, vedl Slaný před závěrečnou pětinou už o dva body.
Titul s plnou parádou
Diskvalifikace Andrzeje Huszczy jakoby byla symbolickou ranou, z níž se Plzeň už nevzpamatovala. V patnácté jízdě nebodoval Filip Šitera, vzápětí přijel s nulou také Zdeněk Simota. A Praha se vzdalovala a vzdalovala…
Ve stejném duchu pojali závěr i Slaňáci. V sedmnácté jízdě přišel Miroslav Fencl o první místo už v prvním nájezdu, kde jej objel Josef Franc. Nicméně slánský náhradník šel ve výjezdu spodní stranou znovu do čela.
Marián Jirout dojel třetí, takže slánský náskok opět vzrostl. V rozjížďce s číslem osmnáct však Pardubáci znovu zvedli hlavu. Lukáš Dryml se krátce po vylétnutí pásky rychle přehnal okolo Jiřího Štancla. Ten sice krátce klesl i za Andrzeje Huszczu, leč na začátku protilehlé rovinky byl už zase druhý. V depu si pak pochvaloval, jak vypůjčený Ulamkův stroj letí.
Vyvrcholení letošní extraligy pak přineslo slánské galapředstavení. V devatenácté jízdě se Slawomir Drabik dostal před Josefa France ještě před prvním výjezdem. Ve druhé zatáčce odsunul Filip Šitera Luboše Tomíčka na poslední místo. A bylo rozhodnuto. Slaný vyhrál závod. O jeho titulu nebylo pochyb už zhruba od druhé série, kdy se začínalo tušit, že Praha tentokrát nedokáže porazit možná ani Plzeň. A tak se místo útoku na titul propadla na závěrečné třetí místo tabulky.
Úplně poslední rozjížďku pak vyhrál Sebastian Ulamek. Měl to poměrně jednoduché, protože Aleš Dryml musel vzdorovat bojovnému Zdeňku Simotovi. Pardubák se bránil, bránil, ale neubránil. V závěrečném oblouku přišel nečekaný útok plzeňského juniora, který mu nakonec otevřel vrátka ke druhému místu. Na konečném pořadí závěrečného kola to však už nemohlo nic změnit.
Hlasy z depa
„Dneska jsem se svez´“, smál se po závodech Jiří Štancl. „Měl jsem tady svůj GM z Anglie, ale asi jsem ho zadřel. Přijel jsem do zatáčky, a když to slyšel, radši jsem to ukončil. Na Sebově motorce to pak bylo úplně perfektní. Po Pardubicích jsem byl zklamanej, dneska už to 
však fungovalo a svezl jsem se. Jeli jsme jako tým.“ Jiří Štancl vybojoval po jedenácti letech na plzeňských Borech už druhý extraligový titul. „Jednou s Plzní, jednou se Slaným,“ vzpomněl si okamžitě. „Poprvé v Plzni pro Plzeň, teď v Plzni pro Slaný. Bylo to krásný ukončení sezóny. A ještě to oslavíme.“ Letos se Jiří Štancl objevoval v extralize pravidelně, bude tomu tak i příští rok? „O sezóně 2006 v Čechách jsem ještě neuvažoval,“ svěřil se Jiří Štancl. „Chtěl bych v Anglii testimonial za deset let služby. A tak přesně nevím, co bude. Když bude možnost, rád se svezu. S Milanem Machem se dá regulérně domluvit.“
„Ani nevím, kdo vlastně vyhrál,“ neopouštěl humor Miroslava Fencla. „Po šestatřiceti letech je to super. Bomba! Jsem rád, že jsme to dotáhli do šastnýho konce.“ A jak prožíval Miroslav Fencl vlastní závod? „Až na ten defekt to byla paráda,“ odpověděl. „Praskl mi přední řetěz. Dráha dnes byla tvrdá, jelo se mi na ní dobře. Co říct jinýho, než že to byla bomba?!“ Loni Miroslav Fencl získal titul mezi juniory, letos v extralize… „Letos jsem zatím mistr pouze jednou,“ vyjádřil svůj názor. „Ale třeba přijde další v sobotu ve Mšeně.“
„Bejt dvakrát mistr je hezký,“ konstatoval Patrik Linhart, který do svého letošního portfolia přidal po triumfu ve dvojicích také extraligové zlato. „Konečně se nám to povedlo. Po takovejch letech! Takže určitě spokojenost. Fakt pěkný. Ale hlavně je pěkný, jak jsou manažeři šastní. To je pak ta motivace!“
„Hrůza, děs, radši bych na to zapomněl,“ lamentoval Aleš Dryml. „Celej tým jel jen lepší průměr. Každej z nás tam měl mít o dva body víc. Slaňáci jeli pěkně vyrovnaně a tak by bylo špatný, aby nevyhráli. Už si to zasloužili.“ Nicméně jejich vítězství sesadilo z extraligového trůnu právě Pardubice. „Štvalo by mě, kdybychom skončili třetí,“ viděl to Aleš Dryml pragmaticky. „V extralize není vůbec špatný závodění. Letos to byly fakt dobrý závody. Příští rok však zabojujeme a o tu první příčku se zase popereme.“
„Pokazili jsme to,“ netajil se se svým názorem Tomáš Suchánek. „Měli jsme pěknej začátek, ale od půlky to už bylo špatný. Jsou to závody, nevím, co bych k tomu jinak řekl.“ Tak třeba, jak se mu líbila dráha? „Byla dobrá,“ chválil čerstvý vicemistr světa juniorů. „Možná až moc tvrdá. Akorát rošt se mi nelíbil, nebyl tam materiál.“ Zatímco loni Pardubice získaly titul předčasně, letos o něho přišly v závěrečném kole. „Život jde dál,“ bral to Tomáš Suchánek stoicky. „Příští rok se to však pokusíme zvrátit. Slaný o to bojoval tolik roků, tak jednou můžou bejt mistři oni (smích).“
„Bojoval jsem, ale Plzeň mi nesedla,“ připustil Antonín Šváb. „Udělal jsem svůj průměr. Není to, co bych chtěl. Trošku se tady už od juniorů hledám.“ A jak vnímal Antonín Šváb pražský pech, když celek místo útoku na titul nakonec klesl na závěrečnou třetí příčku? „Neřekl bych, že je to pech,“ kontroval. „Po zranění Bohouše Brhela nás na titul nikdo nepasoval. Bojovali jsme a neprodali svou kůži zadarmo. Ale ten jeden závodník nám chybí. Příští rok si však na to můžeme sáhnout zase my.“ Antonínu Švábovi tak po dvojicích a dlouhé dráze unikl další titul, který měl skoro na dohled. O to větší výzvou pro něho asi bude sobotní Mšeno. „Jsou tady kluci, co jedou líp než já,“ řekl. „Vše směřuju už na rok 2006. Letos to byl takovej odrazovej můstek. Na Mšeno tedy mám ambice zajet hlavně dobrej závod. Udělám pro to maximu, ale po loňským zranění je pro mě už bonus, že můžu sedět na motorce.“
„Dobře,“ odpověděl Josef Franc na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „První dvě jízdy bylo takový trošku dolaďování, nepovedlo se mi předjet Zdendu Simotu. Ale pak už to šlo. Měl jsem dobrý starty a líbilo se mi to. Super pěkný závody na takovýhle dráze. Motor byl dobrej, ale ve Mšeně pojedu na něčem jiným. Doufám, že mě 
přijede brko ze Švédska.“ První závod Praha vyhrála, nicméně nakonec v tabulce neudržela ani vicemistrovské posty… „Třetí místo v extralize je smůla,“ komentoval klubové umístění Josef Franc. „Jako tým jsme v pohodě. Ovšem když se nedaří jednomu, nedaří se zrovna ani celýmu týmu. Chvilku to vypadalo, že budeme bojovat o titul. Ale ten závěr byl těžkej.“
„Kdyby mi neprasknul řetěz a neměl ten start od lajny, kdy mě zavřel Tomáš Suchánek, bylo by to dobrý,“ bilancoval Zdeněk Simota. Jeho cesta na závody byla tentokrát o poznání vyčerpávající. „Spal jsem snad tři hodiny,“ povzdechl si. „Včera jsme jeli na Isle of Wight. Vrátil jsem se do Readingu, ale na spánek jsem měl jen tři hodiny. Pak už mě vezli do Londýna na letiště. Na hodku jsem tady šel spát do auta, ale neusnul jsem. Byl tady kravál. Jen jsem ležel a čouhal do blba.“ Plzeň podávala v extralize překvapivě vyrovnané výkony, nicméně v posledním závodě stála přece jenom v pozadí. „Škoda, že dnes nebyla bedna,“ litoval Zdeněk Simota. „Baráž nebude, takže v příštím roce na tom budeme určitě líp.“
„Až na ty starty dobrý,“ řekl magazínu speedwayA-Z Filip Šitera. „Když se mi už start povedl, vyvezl mě Aleš. Ale jsem spokojenej. Bojoval jsem a jelo mi to.“ Oslabená Plzeň však stála mimo hlavní děj závodu. „Bylo neštěstí, že vyloučili Andrzeje,“ netajil se Filip Šitera. „Při rozpravě se dávaly protesty, že každej měl dvě gumy a nakonec vydusej´ nás! Ale ukázali jsme v extralize, že na to máme. Jsme za to rádi a na první sezónu je to vynikající, i když jsem já měl v první půlce sezóny trošku krizi.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
| 1. AK Slaný |
|
41 |
| Sebastian Ulamek |
3 2 3 3 3 |
14 |
| Slawomir Drabik |
3 0 2 3 3 |
11 |
| Jiří Štancl |
1 3 2 1 2 |
9 |
| Patrik Linhart |
2 0 – – – |
2 |
| Miroslav Fencl |
2 E 3 |
5 |
| |
| 2. ZP Pardubice |
|
33 |
| Tomáš Suchánek |
3 3 1 1 0 |
8 |
| Lukáš Dryml |
3 3 F 1 3 |
10 |
| Aleš Dryml |
2 3 2 2 1 |
10 |
| Marián Jirout |
2 0 1 1 1 |
5 |
| Hynek Štichauer |
|
DNR |
| |
| 3. PSK Olymp Praha |
|
27 |
| Antonín Šváb |
1 2 3 3 2 R |
11 |
| Josef Franc |
1 1 3 2 2 2 |
11 |
| Luboš Tomíček |
0 – – 3 0 |
3 |
| Adrian Rymel |
0 1 0 – – |
1 |
| Richard Wolff |
1 0 |
1 |
| |
| 4. PK Plzeň |
|
19 |
| Zdeněk Simota |
2 E 2 3 0 2 |
9 |
| Filip Šitera |
1 1 1 2 0 1 |
6 |
| Vladimír Višváder |
0 – 0 – 0 |
0 |
| Andrzej Huszcza |
0 2 1 ex 1 |
4 |
| Jan Markvart |
|
DNR |
Poznámka: Andrzej Huszcza byl z rozjížďky s číslem čtrnáct, kterou vyhrál, vyloučen za použití neoznačené pneumatiky.
Závěrečná extraligová tabulka:
| |
malé body |
velké body |
| 1. Slaný |
268 |
25 |
| 2. Pardubice |
263 |
22 |
| 3. Praha |
244 |
22 |
| 4. Plzeň |
185 |
11 |
Před poslední extraligou vedl Slaný o pouhý bod. A Milan Mach tehdy na tipovací otázku magazínu speeedwayA-Z, kdo bude mistrem, odpověděl jednoznačně, že oni. Opravdu tomu věřil nebo v něm přece jen byla malá dušička? „Samozřejmě ve mně byla malá, moc malá dušička,“ říká slánský kouč téměř o měsíc později. „Opravdu jsem tomu věřil až v poslední sérii rozjížděk. A i tehdy jsem od sebe ještě odháněl gratulanty s tím, že ještě není konec. Před závodem v Plzni i během něho jsem byl hodně nervózní. Určitě víc než kluci (smích), ale pak jsem byl nesmírně šastný. Ale přece jsem před závodem nemohl říct, že nevyhrajeme. To by byl alibismus. A věřil jsem, že kluci do toho dají na dráze opravdu všechno. A taky jsem ti před závodem říkal, a vyhraje ten nejlepší a doufám, že to budeme my.“
A jak by Milan Mach porovnal podíl českých a polských závodníků na celkovém výsledku a ekonomické náklady na jejich angažmá? „Vybojovali jsem 268 bodů,“ pustil se do hodnocení slánský kouč. „Z toho polští jezdci měli 182 a čeští 86. A ekonomicky… Slýchávám zkazky, jaké sumy nás stojí starty polských jezdců. Mohu zodpovědně říci, že velký rozdíl za získané body mezi českými a polskými závodníky není, kteří startují za náš tým, není.“ 
Na jaře však začne nová extraligová kampaň. „Říká se, že obhájit titul je těžší, než ho získat,“ vytušil směr rozhovoru Milan Mach. „A tak bych to měl asi říct také. Je to po šestatřiceti letech náš druhý titul, tak s tím obhajováním zatím nemám žádnou zkušenost. Sám víš, jak obtížné pro nás bylo a jak dlouho jsme se neúspěšně pokoušeli ten vysněný titul získat. Proto si nyní ani nedovedu představit, jak těžká bude jeho obhajoba. Jedno však vím, mistrovský titul jsme letos získali zaslouženě. Vždy ve všech osmi závodech jsme byli na bedně, z toho třikrát první, třikrát druzí a dvakrát třetí. Nyní si to proto užíváme a ještě pár dní ani nebudeme o obhajobě uvažovat. Ale určitě se z té euforie vzpamatujeme a v příští sezóně se opět budeme snažit o co nejlepší výsledek, abychom znovu potěšili naše příznivce a sponzory, kterým rovněž náš titul patří.“ 
Nicméně on příští rok přejde mezi seniory. A stejně tak i Patrik Linhart. Jak pak Slaný bude obsazovat místo povinného juniora? „Tak na to se mě ani neptej,“ reagoval na možná trošku předčasnou otázku Milan Mach. „Nedostatek jezdců je velkým problémem české ploché dráhy. A za takových pět let si už vůbec nedokážu představit, kdo tu bude jezdit. V klubu máme několik mladých kluků, kteří jezdí na stopětadvacítkách. Radim Chod, Roman Čejka, Michal Dudek, Jiří Benda a Eduard Krčmář. Uvidíme, jak později zvládnou přechod na motocykly 500 ccm a jestli z nich vyrostou kvalitní závodníci. A jak jsem se již zmínil, jednáme s jedním mladým jezdcem, abychom měli kvalitního juniora.“ 
