AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 16. října
Josef Franc neměl zrovna optimální letní část letošní sezóny. Nicméně po závěrečné extralize a titulu českého vicemistra rozšířil portfolio svých letošních výsledků o další úspěch. Včera večer triumfoval stylem start – cíl ve finálové rozjížďce 38. Memoriálu Luboše Tomíčka. Druhý skončil Chorvat Jurica Pavlic, který celá čtyři kola odolával náporu Luboše Tomíčka. Vnuk slavného závodníka byl nejlepší po základní části, když shodou okolností podlehl jen právě chorvatskému jezdci. Čtvrtou příčku obsadil Filip Šitera, když na cílové čáře hodil své přední kolo do cíle těsně před Polákem Marcinem Jedrzejewskim. Adrian Rymel skončil po nepovedeném závěru osmý, Matěj Kůs čtrnáctý.
Kvalifikační nával s překvapením
By se předzávod Tomíčkova memoriálu konal už potřetí v řadě, bez nadsázky lze konstatovat, že pořádný náboj dostal teprve až letos. Ve startovní listině večerního klání zelo pět děr. Měly být zaplněny nejlepšími pěti z kvalifikace. Zájem závodníků byl nevídaný. A kdyby pražští organizátoři měli akceptovat každého zájemce, museli by už dopoledne vypsat kvalifikaci o kvalifikaci.
Deset kvalifikačních rozjížděk si vzalo za vzor juniorský šampionát. V něm se však nikdy nesešlo šestnáct uchazečů o postup jako na pražské Markétě. Motivační faktor úspěchu byl správným garantem o překvapení už od prvních jízd.
K rozjížďce s číslem jedna nenastoupil Antonín Galliani. Chumel lidí okolo jeho červeného motocyklu dával tušit příčinu. Na dráze polské duo Maciej Piaseczynski – Mateusz Szczepaniak odvedlo Jakuba Hejrala. Vzápětí si pro vítězství dolétl Filip Šitera. Ovšem Frank Facher, německý junior s nálepkou outsidera, porazil Jana Jaroše a Miroslava Fencla.
Další Němec Christoph Demmel vyhrál start rozjížďky s číslem tři. Jenže v první zatáčce upadl a do restartu nenastoupil. Matěji Kůsovi, který se vzhledem k bolavé noze z italského Golden Gala původně chtěl jen dívat, nestálo nic v cestě k vítězství ve stylu start – cíl.
O největší šok se ovšem v rozjížďce s číslem čtyři postaral Guglielmo Franchetti. Italský mladík se na protilehlé rovince protáhl těsně okolo mantinelu do vedení před Marcina Jedrzejewskeho. A by Polák srdnatě útočil, nebylo mu to nic platné.
Dvojice opravných jízd byly nejen pořádně nabité, ale drama zvyšoval i postupový klíč. V další úrovni bylo místo pouze pro vítěze. Poslední příležitost chytil za pačesy Jakub Hejral. Po perfektním startu rozjížďky s číslem pět upaloval pro existenční vítězství. Miroslav Fencl útočil ze všech sil, ale nakonec mu těsně před cílem prasknul řetěz. A tak mu nezbylo než balit a láteřit na překropené místo na startovním roštu.
Vzápětí všem vypálil rybník Antonín Galliani triumfující stylem start – cíl, zatímco Jan Jaroš, Věroslav Kollert a Christoph Demmel se mohli převlíkat. „Nebyla to taktika,“ odmítal Pražan hypotézu, že úvodní start vynechal schválně. „Natočil jsem to, zahřál, ale když jsem jel na jízdu, nechytlo to.“
Z pozůstalých deseti měl jako první jistotu Marcin Jedrzejewski. V první zatáčce sedmé jízdy objel svého krajana Mateusze Szczepaniaka. O chvilku později ho napodobil Filip Šitera. Celkem dvakrát se po vylétnutí pásky razantně ujal vlády, protože rozhodčí Pavel Váňa zastavil jízdu kvůli letmému startu.
Závěrečná dvojice jízd přinesla poslední dvě oběti. Tou první se stal Jakub Hejral. Od mantinelu se mu nepovedl start. A když schytal pár cejch, bylo o jeho osudu rozhodnuto. Antonín Galliani s Matějem Kůsem se ovšem zachránili. Do rozjížďky s číslem deset nejlépe odstartoval Matěj Kůs, ale v prvním oblouku ho vystřídal jeho klubový kolega. Kvalifikace skončila, ovšem pro prvních osm to vůbec nic neřešilo.
Polovina s šancí na finále
Hlavní závod začal netradičně. Na nástup přišlo i osm nejlepších kvalifikantů, avšak ani jeden z nich netušil, zda se vlastně do Tomíčkova memoriálu zapojí. Kvalifikační proces totiž vyvrcholil dvěma jízdami poslední šance. Z každé měli původně postoupit první dva. Ale vzhledem k pěti volným místům ve startovní listině se otevřela šance i pro třetího s rychlejším časem.
Klíč pro nasazení nemohl pro naše závodníky přinést horší kombinaci. Zatímco v první poslední šanci jeli samí cizinci, trojice Čechů se sešla v té druhé. Nejprve se do hlavního závodu dostali Mateusz Szczepaniak a Marcin Jedrzejewski. Vzápětí si život zkomplikoval Antonín Galliani. Pražský závodník se nechal od Pavla Váni chytit do pásky.
Tím pádem měli diváci po bitvě. Filip Šitera uletěl už po vylétnutí pásky. A Matěj Kůs se rychle zbavil dotěrného Guglielmo Franchettiho. Ital se ovšem držel domácího závodníka jako klíště a to se mu nakonec vyplatilo. Měl rychlejší čas než prve Frank Facher a mohl se chystat na hlavní závod.
Kvalifikační drama však bylo pro osmatřicátý ročník Memoriálu Luboše Tomíčka pouhým předkrmem. Vyrovnaná startovní listina záhy přinesla své ovoce. Po třech sériích mohla na finálovou rozjížďku pomýšlet takřka polovina účastníků. Pro záplavu českých diváků v ochozech bylo potěšující, že naši závodníci rozhodně nehráli druhé housle. Luboš Tomíček s Filipem Šiterou se dokonce s osmi body hřáli na výsluní průběžné klasifikace.
Filip Šitera byl dokonce po dvou startech jediným neporaženým. Začal prvenstvím nad Juricou Pavlicem v rozjížďce s číslem dva. Chorvatský šampión Evropy se sice snažil napravit horší start, avšak plzeňský závodník mu nedopřál sebemenší naději. Další velké sólo zahrál Filip Šitera v sedmé jízdě, v níž odvedl Adriana Rymela. Jeho vítěznou sérii ukončil až Luboš Tomíček.
Také on začal trojkou, ale pořádně se na ní nadřel. Ve čtvrté jízdě mu totiž ujel Adrian Rymel. Luboš Tomíček mu celá čtyři kola visel doslova nalepený na deflektoru. A ze všech sil zkoušel popřít rčení, že pražská Markéta je jednokolejka bez velkých šancí na předjetí. V nájezdu do posledního kola se už už dostal dopředu.
Úřadující mistr republiky ale své vedení uhájil. Pro Luboše Tomíčka však šlo o generální zkoušku manévru, jenž hodlal v posledním kole znovu zopakovat. V poslední zatáčce se mu podařilo dostat na vnitřní stranu pod Adriana Rymela. A než byste řekli švec, řítili se oba bok po boku vstříc Stanislavu Klenovcovi mávajícímu šachovnicovým praporkem. A Luboš Tomíček k němu dojel o chvilku dřív.
V páté jízdě se však soustředil na Josefa France, vítěze úvodní rozjížďky. Nechal jej za sebou, ale oba Pražany zaskočil Jurica Pavlic. Už na protilehlé rovince vedl o bezmála patnáct metrů a takovou propast už nešlo překlenout. A tak se Luboš Tomíček radoval z vítězství až v závěru třetí série.
Z červené startovní pozice se rychle dostal do vedení. Avšak Filip Šitera mu to chtěl znepříjemnit. V první zatáčce objel Jannicka de Jonga a ve výjezdu se jen mihnul okolo Mateusze Szczepaniaka. A hned se pustil i do Luboše Tomíčka.
Domácí borec takticky volil střed dráhy. A když několikrát vyvezl útočícího Plzeňáka až do hrášku u mantinelu, měl vyhráno. Oba měli shodný počet osmi bodů. Ovšem hned čtyři další závodníci získali při svých třech startech pouze o jediný bod méně. Josef Franc po úvodním vítězství dojel v páté jízdě až za Lubošem Tomíčkem a Juricou Pavlicem. V rozjížďce s číslem devět však už opět suverénně vyhrál.
Jurica Pavlic na úvod podlehl Filipu Šiterovi, ale pak dokázal sebrat Luboši Tomíčkovi jediný bod v základní části. V rozjížďce s číslem deset mu ale křídla přistřihnul Adrian Rymel. Útok vnějškem první zatáčky mu nevyšel. Proto ve druhém oblouku razantně vyhnal chorvatského mladíka až daleko k mantinelu.
Jurica Pavlic klesl až na třetí příčku a nakonec byl rád za dva body uhájené v duelu s Alessandro Milanesem. Čtvrtým sedmibodovým se stal Marcin Jedrzejewski. Ve čtvrté jízdě sice jen přihlížel duelu Luboše Tomíčka s Adrianem Rymelem. Avšak pak dvakrát vyhrál v soubojích vesměs se svými vrstevníky.
Rozuzlení s výrazným českým přínosem
Filip Šitera, Luboš Tomíček, Adrian Rymel, Josef Franc, Jurica Pavlic a Marcin Jedrzejewski. Z této šestice mělo vyjít pět finalistů a potažmo i vítěz celého klání. Nakonec však vypadl bohužel Adrian Rymel. Úřadující český šampión si zkomplikoval život v šestnácté jízdě.
Po beznadějném startu se dlouho nemohl vzpamatovat ze čtvrté příčky. Nevyšel mu ani razantní nájezd ve druhé zatáčce. Až na cílové rovince se tvrdě nacpal před Alessandra Milanese. Avšak hned po přestávce bylo hůř. Adrian Rymel se po vylétnutí pásky ocitnul na třetí příčce. Stejně jako prve usilovně útočil, ale nedařilo se. Na cílové rovince dokonce sám podlehl Jannicku de Jongovi a skončil poslední. S osmi body byla finálová jízda pouze nenaplnitelným snem.
Cestu do rozhodující rozjížďky si zkomplikoval také Filip Šitera. Ještě před první zatáčkou rozjížďky s číslem třináct mu vedení sebral Josef Franc. Zatímco Pražan směřoval k vítězství, Filip Šitera musel čelit Marcinu Jedrzejewskému. Když nakonec přece jen projížděl cílem obtěžkaný dvěma body, netušil nic o svém velikánském štěstí.
V rozjížďce s číslem osmnáct mu papírově nemělo vůbec nic sebrat další triumf. A vskutku, po vylétnutí pásky se Filip Šitera usadil na čele. Ale ve třetím kole musel se ztichlým motorem vjet na zelený trávník. Kolbiště opouštěl provázen bouřlivým potleskem publika. Jenže za decibely aplausu se body neudílejí. „Byla to chyba mechaniků,“ odmítal plzeňský závodník sdělit příčinu svého vyřazení. „Něco takového se nesmí stávat. Teď poprvé jsem si to nezkontroloval.“
S deseti body se ocitnul vskutku v prekérní situaci. Stejného počtu dosáhl také Tomasz Jedrzejewski. A rovněž Mateusz Szczepaniak. V šestnácté jízdě, jíž měl dle všech rozumových předpokladů opanovat Adrian Rymel, vyhrál ve stylu start – cíl. Na závěr jej však kromě Jurici Pavlice, překonal i Tomasz Jedrzejewski.A tím pádem mu uzavřel cestu do finále. Z trojice desetibodových musel jeden ven a právě Mateusz Szczepaniak měl nejhorší skóre.
Zbývající trojice však postoupila do finále ve velkém stylu, když ani jednou ve zbývajících dvou sériích neprohrála. O vítězství Josefa France nad Filipem Šiterou už byla řeč. A zatímco Adrian Rymel v sedmnácté jízdě definitivně vypadl ze společnosti finalistů, jeho klubový kolega hrál další velké sólo. Luboš Tomíček si rychle našel cestu do čela nejen ve čtrnácté, ale i v devatenácté jízdě. V rozjížďce s číslem patnáct si Jurica Pavlic razantně poradil s Andrijem Karpovem. Na závěr ho trošku proháněl Tomasz Jedrzejewski, ale Chorvat se mu ubránil.
Luboš Tomíček při mnoha příležitostech několikrát hovořil, jak moc si přeje zapsat se mezi vítěze memoriálu svého dědečka. Na splnění svého přání si však bude muset ještě minimálně rok počkat. Jako vítěz základní části si v depu mohl vybrat finálovou dráhu jako první. Protože dobře ví, jakou výhodu speciálně na Markétě přináší start, zvolil červenou.
Avšak Josef Franc stojící na roštu těsně po jeho pravici byl ještě rychlejší. V první zatáčce zavřel svého kolegu na vnitřek a hned na to letěl nezadržitelně vstříc vítězství. Z duelu obou Pražanů těžil Jurica Pavlic. V prvním oblouku objel Luboše Tomíčka a druhé místo už ze svých rukou nepustil.
„Zrušil bych finálovou jízdu a nechal pořadí po základní části,“ zněla slova Luboše Tomíčka bezprostředně po průjezdu cílem. Stěžovat by si ovšem mohl i Filip Šitera. Na něho zbyla pouze startovní pozice u mantinelu. Ze čtveřicí odhodlaných soupeřů po své levici mohl pouze snít o rychlém přesunu k vnitřku dráhy. Celá čtyři kola jezdil poslední, ale rval se s Tomaszem Jedrzejewskim. Duel rozhodl cyklistickým způsobem, když na metě doslova hodil své přední kolo do cíle před Polákem.
Hlasy z depa
„Určitě se cítím dobře,“ vystihl Josef Franc své pocity. „Lepší tečku si na konci sezóny nemůžu přát. Takovejhle závod je ve světě uznávanej. A lidi, kteří mě pomáhají, budou rádi. Chtěl bych poděkovat hlavně Bohouši Brhelovi, vytáh‘ mě z bryndy. A všem dalším, co mě 
podrželi.“ Pražan se ve finálové jízdě dostal do vedení. Nicméně neměl strach, že zase někdo přiletí zezadu jako loni ve Mšeně či v září v Březolupech a na poslední chvíli mu vítězství sebere? „Těch druhejch míst už bylo dost,“ odpověděl. „Když jede motorka, užívám si to. A navíc tady ve finále nebyl Adrian (smích).“ Post na startovním roštu si vybíral jako druhý. Byla modrá dráha cílenou volbou? „Dvojka byla super,“ netajil se Josef Franc. „Cejtil jsem, že to bude nejlepší. Komu se povede start, ten na týhle dráze vyhrává. Jel jsem na Jawě, Bohouš mě tím vytáhl trn z paty. Moc mu děkuju, motorka neměla chybu. Když je brko, musí se vyhrávat. Po nevydařeným víkendu, kdy jsem se v Pardubicích nedostal ani do čtvrtfinále, jsem si to užíval. Chtěl jsem se tam ukázat, ale nevyšlo to. Dneska jsem chtěl do finále a povedlo se to.“
„S druhou pozicí jsem spokojený,“ netajil se Jurica Pavlic. „Ve finále jsem měl špatný start. Motorka se mi zvedla a Josef Franc mi stačil ujet. Ale nakonec jsem skončil druhý a jsem skutečně spokojený.“
„To finále fakt nevím,“ neopouštěla Luboše Tomíčka myšlenka ze stupňů vítězů ani na tiskové konferenci. „Člověk tam jde s tím, že se všechno předchozí ruší. Trošku jsem se na startu pohnul a páska šla zrovna nahoru. Pepe mě zavřel a Jurica mě hned na to objel.“ Jako vítěz základní části si mohl ve finálové jízdě vybírat startovní dráhu jako první. Proč zvolil 
jedničku? „Markéta je spíš jednokolejka,“ vysvětlil. „Myslel jsem si, že jim odjedu. Ale Pepe mě zpomaloval. Měl jsem si spíš vzít dvojku… Mrzí mě, že po základní části se čtrnácti body mi nevyšlo finále. Opět jsem prohrál s Pavlicem. A s Pepem jako ve finále v Březolupech. Ale je to taková hezká tečka za sezónou.“ Po předchozích umístěních zhruba v polovině výsledkové listiny je třetí místo jeho prozatím nejlepším výsledkem v memoriálu jeho dědečka. „Tenhle závod je vždy o něco víc,“ objasnil Luboš Tomíček svůj postoj. „Je to doma. A některý lidi, co znám, mě vidí jen na Memoriálu. A odvozují od toho celou sezónu. Životní umístění to sice je, ale rád bych se zapsal mezi vítěze. Teď musím zařídit, aby se do programů příští rok tiskly jména prvních tří, ne jenom vítězů (smích)!“
„Byla to chyba mechaniků,“ odpověděl Filip Šitera na otázku magazínu speedwayA-Z, co zastavilo jeho motocykl na vítězné cestě v rozjížďce s číslem osmnáct. „Nerad bych to víc rozváděl, ale byla to věc, která se nesmí stávat. A poprvé jsem si ji nezkontroloval.“ Nicméně nakonec se plzeňský junior přece jen dostal do rozhodující finálové jízdy. „Bylo blbý, že jsem si nemohl vybírat dráhu,“ vypíchl hlavní nevýhodu pátého místa po základní části. „Musel jsem na venek a ten už byl suchej. Byl to náročnej víkend. Zlatá stuha, přilba, teď odpoledne kvalifikace. Jsem rád, že je konec sezóny. Ale za čtrnáct dnů už letím do Austrálie.“
„Byl jsem v Praze poprvé,“ prohlásil Marcin Jedrzejewski. „A jelo se mi tady OK.“
Kvalifikace:
| 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 | |
| 1. Marcin Jedrzejewski, PL | – | – | – | 2. | – | – | 1. | – | – | – |
| 2. Filip Šitera, CZ | – | 1. | – | – | – | – | – | 1. | – | – |
| 3. Mateusz Szczepaniak, PL | 1. | – | – | – | – | – | 2. | – | 1. | – |
| 4. Antonín Galliani, CZ | NS | – | – | – | – | 1. | – | – | – | 1. |
| 5. Frank Facher, D | – | 2. | – | – | – | – | 4. | – | 2. | – |
| 6. Matěj Kůs, CZ | – | – | 1. | – | – | – | 3. | – | – | 2. |
| 7. Maciej Piaseczynski, PL | 2. | – | – | – | – | – | – | 3. | 3. | – |
| 8. Guglielmo Franchetti, I | – | – | – | 1. | – | – | – | 2. | – | 3. |
| 9. Sönke Petersen, D | – | – | 2. | – | – | – | – | 4. | – | 4. |
| 10. Jakub Hejral, CZ | 3. | – | – | – | 1. | – | – | – | 4. | – |
| 11. Miroslav Fencl, CZ | – | 4. | – | – | 2. | – | – | – | – | – |
| 12. Jan Jaroš, CZ | – | 3. | – | – | – | 2. | – | – | – | – |
| 13. Mathias Bartz, D | – | – | 3. | – | 3. | – | – | – | – | – |
| 14. Věroslav Kollert, CZ | – | – | – | 3. | – | 3. | – | – | – | – |
| 15. Christoph Demmel, D | – | – | F/R | – | – | R | – | – | – | – |
| 16. Dominik Jech, CZ | – | – | – | 4. | 4. | – | – | – | – | – |
Pozn.: prvních osm postoupilo do jízd poslední šance.
Rozjížďky poslední šance:
| 1 | Mateusz Szczepaniak, Marcin Jedrzejewski, Frank Facher, Maciej Piaseczynski |
| 2 | Filip Šitera, Matěj Kůs, Guglielmo Franchetti, Antonín Galliani T |
Pozn.: postupový klíč do hlavního závodu – první dva a třetí s rychlejším časem, dva další jako náhradníci. Protože Frank Facher z hlavního závodu odstoupil, jako náhradníci se představili zbylí dva závodníci.
Hlavní závod:
| FIN | |||
| 1. Josef Franc, CZ | 3 1 3 3 3 | 13 | 1. |
| 2. Jurica Pavlic, CRO | 2 3 2 3 3 | 13 | 2. |
| 3. Luboš Tomíček, CZ | 3 2 3 3 3 | 14 | 3. |
| 4. Filip Šitera, CZ | 3 3 2 2 E | 10 | 4. |
| 5. Marcin Jedrzejewski, PL | 1 3 3 1 2 | 10 | 5. |
| 6. Mateusz Szczepaniak, PL | 2 3 1 3 1 | 10 | |
| 7. Grzegorz Zengota, PL | 1 2 2 2 2 | 9 | |
| 8. Adrian Rymel, CZ | 2 2 3 1 0 | 8 | |
| 9. Matia Carpanese, I | 1 0 1 2 3 | 7 | |
| 10. Jannick de Jong, NL | 3 2 0 0 1 | 6 | |
| 11. Sandor Tihanyi, H | 0 1 2 1 2 | 6 | |
| 12. Andrij Karpov, UA | 1 1 0 2 1 | 5 | |
| 13. Guglielmo Franchetti, I | M 1 1 0 2 | 4 | |
| 14. Matěj Kůs, CZ | 2 E 0 0 0 | 2 | |
| 15. Max Dilger, D | 0 0 0 1 1 | 2 | |
| 16. Alesandro Milanesse, I | 0 0 1 0 0 | 1 | |
| 17. Antonín Galliani, CZ (res) | 0 | 0 | |
| res Maciej Piaseczynski, PL | DNR |
Ukázková jízda 125 ccm:
| Jakub Fencl, Jaroslav Hladký, Miroslav Machek |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
