Pardubice – 3. října
Svítkov o třech nadcházejících dnech nabízí rovnou čtyři skvělé závody. Nicméně o přestávkách mezi nimi se fanoušci mohou bavit plochou dráhou i mimo stadión. V sobotu od desíti se v sobotním centru Atrium uskuteční autogramiáda, kde by se vedle Václava Milíka měli objevit také další vítězové závodu všech závodů. Tomáš Jůza bude během soboty své historické skvosty vystavovat v sousední budově ČSOB. Zlatá trofej z rukou klenotnického mistra Lejhance se mezitím bude vystavovat na odiv ve výkladní skříni prodejny na Třídě míru. V neděli v 11:00 hodin potom za slavnostního aranžmá vyrazí na plochodrážní stadión, aby čekala na vítěze velkého finále. Většina diváků již v ten moment bude na svých místech, nicméně kdyby si někdo nechtěl nechat takovou slávu ujít, posilový spoj do Svítkova vyrazí z blízkého Masarykova náměstí již v 11:35. Zaveze vás na zastávku Svítkov Park, odkud je to k závodní trati, coby kamenem dohodil. Svým sousedům v ochozech pak budete vyprávět, že jste onu blyštivou krásku, o níž půjde v neděli v první řadě, měli prakticky na dosah ruky.
Divišov – 2. října
Červená je dobrá. S tím by souhlasili především ortodoxní jawisté a tak jim jedna z hlavních cen pro vítěze letošní Zlaté přilby města Pardubice udělá o poznání větší radost. Ostatně již od pátku si ji budou moct prohlédnout setsakramentsky zblízka. Divišovský producent plochodrážních motocyklů se totiž o nadcházejícím plochodrážním super víkendu představí jako doposud nikdy.
Dřívější černou střídá červená
„Pro vítěze Zlaté přilby je připravený motocykl s klasickým rámem pro speedway typ 871 se zinkovou povrchovou úpravou,“ líčí Martin Málek. „Ještě máme v nabídce snížený rám, ale ten je spíše určený pro jezdce nižšího vzrůstu a juniory, proto volba klasického rámu. Na motocyklu je namontována spojka Jawa, tedy naší výroby, a karburátor Jawa s plovákovou komorou. Motor 889 s vrtáním 90mm, zdvih 78,3mm, ojnice je dlouhá 163mm, standardní setrvačníky průměru 186mm, vačka Speedway č.08.“
Pakliže skloňujeme přídavná jména standardní a klasický, v případě designu se obejdeme bez nich. „Pro motocykl je zvolena červená barva jako symbolická ke značce Jawa,“ usmívá se Martin Málek. „Kryty jsou tedy do červeného designu s prvky černé a žluté barvy. Motocykl bude již od pátku vystaven ve stanu Jawy umístěné za hlavní tribunou spolu s dalšími motocykly nejen divišovské továrny, ale k vidění zde budou také cestovní silniční motorky Jawy z Týnce.“
Lákavá výstava
Paralelu se stanem s motocykly bychom při Zlaté přilby našly možná před válkou, kde se při pardubickém závodě všech závodů ochotně prezentovali tehdejší automobiloví producenti. Na tuto tradici navázaly škodovky prostřednictvím rodinné firmy založené Alešem Drymlem.
„Návštěvníci se zde také budou moci dozvědět více informací o společnosti HAGEMANN, která je od ledna letošního roku vlastníkem Jawy Divišov,“ přibližuje Martin Málek a odhaluje roušku tajemství ze společnosti, jež středočeskou továrnu převzala. „Tato společnost se mimo svou hlavní produkci, již mnoho let hrdě pojí s týmem HAGEMANN Racing, který se velmi aktivně věnuje kartingu.“
Tato informace již logicky zapadá do mozaiky. „K motoristickému sportu mají blízko již dvacet let,“ pokračuje Martin Málek. „S touto hlavičkou začínala závodit například Tereza Grómanová, která získala mimo mnoha jiných ocenění i Cenu Elišky Junkové, či Zdeněk Gróman, který se několikrát stal mistrem republiky a vyhrál kategorii motokár v anketě Zlatý volant. Nyní se HAGEMANN rozhodl přidat ke dvoustopým strojům i jednostopé.“
Optimisticky nalajnovaná budoucnost
Na základně takové filozofie není divu, že se zprávy o konci tradice Jawa Cupu nakonec ukázaly jako liché. Pro jeho medailisty jsou připraveny nejen krásné poháry, ale především poukazy pro odběr nových dílů pro závodní speciály. Nicméně pod bájným Blaníkem nežijí jen ze slavné historie svých předchůdců.
„Nový majitel začal v Divišově zavádět změny ve výrobě a vývoji tak, aby se Jawa postupně dostala tam, kde by si to vzhledem k bohaté historii zasloužila,“ vypráví Martin Málek. „Do světa levých zatáček přinesl telemetrii, což v této disciplíně dosud téměř nikdo neaplikoval. Na vývoji stávajících agregátů začal spolupracovat s jezdci ze světové špičky a s firmou Machač Motors s.r.o. Obnovil testování vyvíjených novinek a intenzivně se chce věnovat začínajícím závodníkům, kteří rozvíjejí své umění s motocykly nižších kubatur.“
Jablonec nad Nisou – 2. října
Kvůli technické závadě při posledním kole semifinále polských juniorských družstev si zlomil klíční kost. Po příjezdu do Čech podstoupil operaci a svou rekonvalescenci modeloval představou, že stihne Zlatou stuhu. Daniel Šilhán se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že se nakonec o víkendu v Pardubicích objeví jen při pátečním mistrovství světa.
Tipujte:
Loading ...
„Pojedu jen v pátek toho náhradníka a Stuhu už ne,“ říká Daniel Šilhán se smutkem v hlase. „Rameno je pořád takový všelijaký. Je to už dobře zahojený nebo takhle to už drží, ale mám tam drát. Kdybych spadnul tak by šel hodně blbě vytáhnout.“
Startovní listina sobotní 45. Zlaté stuhy v Pardubicích:
Praha – 2. října
Slyšeli jste to také? Prý se na toho kluka přijeli do Čech podívat až z Czestochowej a Zielonej Gory! A dokonce se údajně již vytasili s nabídkou kontraktu na příští rok. Spekulace stranou, faktem je, že mladík ze Strakonic pocházející z rodiny s výraznou stopou v českém motocyklovém sportu je výraznou nadějí naší ploché dráhy. On však zůstává v klidu, dopoledne usedá v Praze do školních škamen, avšak s posledním zvoněním svého denního rozvrhu pospíchá na pražskou Markétu. Není divu, zopakovat güstrowské pódium i v pátek večer v Pardubicích by byla pecka.
Tipujte:
Loading ...
„Ruka dobrý,“ připomíná Jan Kvěch svůj handicap v podobě fraktury kůstek, které si přivodil předminulou sobotu během Velké ceny Debrecenu. „Uvidíme, co bude dělat v pátek. Nebolí, tak myslím, že už to bude dobrý.“
Po osmém místě v červnovém Lublinu a třetím minulý měsíc v Güstrowě je pražský junior momentálně na sedmé příčce aktuální klasifikace. Čtvrtého Gleba Čugunova již asi nedožene, k tomu by potřeboval sedm bodů. Jenže se šestým Wktorem Lampartem má stejné skóre a pátý Robert Lambert je před nimi o jediný bodík.
„Je to finále mistrovství světa,“ uvědomuje si junior pražské Markéty, že soupeři již dávno vědí, o hrozbě, jakou pro ně představuje, nicméně přesto nechce zůstávat v pozadí. „Chtělo by je tam trošku pozlobit. Připravuju se na to každej‘ den s Pospou (přezdívka mechanika Michala Pospíšila – pozn. redakce) na dílně.“
Jan Kvěch má navíc ojedinělý primát, protože jako jediný figuruje ve startovní listině všech třech pětistovkových závodů, které se o tomto víkendu ve Svítkově uskuteční. „Pak je sobota a neděle,“ říká. „Uvidím podle tý ruky. Ale chtěl bych jet všechno a zase zkusit překonat dědu v Přilbě.“
Václav Kvěch nejstarší se totiž v dvaašedesátém se svou terénní ČZ 250 dostal až do finále útěchy, jak se tehdejší malé finále závodu všech závodů nazývalo. Skončil v něm druhý. S bezmála šedesátiletým odstupem jsou podmínky nesouměřitelné. Zlatá přilba přesídlila ze závodiště do Svítkova, plochodrážníci již nebojují s motokrosaři a startovní listina je o poznání bohatší na slavná jména. Jen ty závodnické výzvy zůstávají stejné navzdory času.
Startovní listina pátečního třetího finále juniorského mistrovství světa v Pardubicích:
Praha – 1. října
Ve stopětadvacítkách je silná kapacita, kterou je jen velice obtížné porazit, nicméně ve dvěstěpadesátkách stojí teprve na prahu. Ne, že by jenom nesměle ťukal na dveře, ale zatím vyhrával jen pomyslné ceny fair-play. Své o tom ví Milan Dobiáš, po jehož pádu sám raději nasměroval svůj motocykl do svitavských nafukovacích vaků. Jakub Valkovič se o tom přesvědčil minulou sobotu v Divišově, Martin Gavenda s Pavlem Čermákem, jež po jejich kolizi při plzeňském přeboru objížděl po trávníku, zase v neděli. V sobotu má Jaroslav Vaníček před sebou mezinárodní vystoupení v rámci Jawa Cupu v Pardubicích.
Jaroslav Vaníček, který letos skáče ze stopětadvacítky na dvěstěpadesátku, pojede v sobotu ve dvojici se zkušeným Pavlem Kuchařem, jehož závodní těžiště spočívá už přece jen v půllitrech. Druhý český tým vytvoří Jan Jeníček, který z osminky přešel na čtvrtlitr prvně při pardubickém evropském poháru, s Janem Hlačinou.
Divišovský mladík s dvěstěpadesátkou trénoval prakticky již od počátků své kariéry a díky kostěnickým mítinkům poznal stupně vítězů dříve, než oslavil dvanácté narozeniny a mohl se postavit na start oficiálních závodů.
Pavel Kuchař loni skončil třetí s Danielem Šilhánem. „Bedna by nebyla špatná,“ uvažuje Jaroslav Vaníček nad nadhozenou otázkou po možném repete loňského roku. Jenže spatřuje jeden háček, a sice ve svém motocyklu.
„Dali mi Jawu z Markéty,“ povzdechne si. „Nevím, jestli to na ní dám. Jel jsem na ní v Liberci a je vidět, že je pomalejší.“
Jawa Cup jenom na Jawách:
Jaroslav Vaníček by raději v sobotu osedlal své vypiplané GM, nicméně reglementy závodu hovoří jasnou řečí. „Jedná se o soutěž pro kluky, co jezdí na Jawách,“ říká Martin Málek, promotér mítinku a také zaměstnanec a upřímně řečeno i patriot divišovské značky.
Za pravdu mu konec konců dává i historie. Jediným závodníkem, který během pěti předchozích mítinků nepoužil český pohonný agregát, byl Jack Smith v prvním ročníku před pěti lety. Jenže tehdy byl Jawa Cup teprve v plenkách a syn britského šampióna postavil Martina Málka před hotovou věc. Buď pojede na GM nebo vůbec.
Přelouč – 26. září
Závěr příštího týdne s pardubickým plochodrážním super víkendem očekává snad ještě dychtivěji než v ostatních letech. Pakliže totiž všechno klapne, na konci listopadu zmizí do Ruska a vrátí se, aby rozbalil své dárečky pod stromečkem. Sám pochopitelně nezůstane u ledu, nicméně hlavní je přece jen jeho syn Lukáš, jenž by se mohl stát prvním Čechem v ruské ledařské lize. Radek Hutla se magazínu speedwayA-Z svěřil s dalšími podrobnostmi.
„Maj‘ přijet ruský pohlaváři,“ přibližuje přeloučský ledař, jak blízko je slibný projekt po několika letech konečně proklatě blízko své realizaci. „Chtěli, abych je ubytoval. Jestli se něco neposere, koncem listopadu bychom měli odjet.“
Klubem Lukáše Hutly by se měl stát Neftěkamsk, stodvacetitisícové město v Baškortostánu. „V zimě jsme se bavili, že by tam mladej‘ moh‘ trénovat a jezdit ligu. Zůstali bychom tam až do Vánoc, Švédsko na soustředění nemá smysl, jak to tam neorganizuje Franky Zorn.“
A jaké plány má Radek Hutla se svou vlastní ledařskou kariérou? „Já bych si jen zatrénoval,“ zůstává v pravém pruhu. „Nebudu se nikam hrnout. Chci bejt‘ připravenej‘ na naše závody, na svět a Evropu už nemám. Když bude u nás led, udělal bych závody v Opatovicích a v Mělicích.“