Archiv pro štítek: 2012 ZP CZ

MS Juniorů

Maciej Janowski nechal zahrát polskou hymnu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 13. října
I když polští závodníci kvůli sérii zranění odstoupili z dnešního finálového podniku světového juniorského šampionátu juniorů, přesto se v Pardubicích hrála hymna našich severních sousedů, Maciej Janowski šel od vítězství k vítězství. A by v rozjížďce s číslem sedmnáct podlehl Andrzeji Lebeděvsovi skončil jako vítěz. V rozjezdu o druhé místo porazil Michael Jepsen Jensen Aleksandra Loktajeva. Z plejády českých závodníků byl nejlepší jedenáctý Eduard Krčmář, který se dokonce dvakrát ocitnul ve vedení jízdy.

Slibné čtyři body bez potomků
„Teď jsem se zastavil,“ vydechl si Eduard Krčmář starší, sotva zasedl zhruba hodinu na lavičku před stánkem s občerstvením v depu. Ještě včera musel zakoupit tři nová kola, když se jim na jejich původních utrhaly šrouby na rozetách. „Dělal jsem lamely, sekla se spojka, musel jsem to ještě předělat.“

Vzhledem k sérii zranění se do hlavní šestnáctky dostalo hned pět českých závodníků. Václav Milík je stálým účastníkem finálové série, Eduard Krčmář a Jan Holub dostali divoké karty a Zdeněk Holub s Romanem Čejkou se dočkali povznesení z náhradnických postů na čísla osm a šestnáct.

Stejně početné zastoupení měli dnes ve Svítkově už jenom Dánové, jenže našim nebyla kvantitativní převaha pranic platná. V prvních fázích závodu vystrkoval růžky prakticky jen Zdeněk Holub.

V rozjížďce s číslem dvě nechal za sebou svého jmenovce Jana i včerejšího vítěze Pontuse Aspgrena prakticky současně s vylétnutím pásky, aby proburácel cílem hned za loňským šampiónem Maciejem Janowskim. Pražský junior inkasoval dva body rovněž v osmé jízdě, v jejíž druhé zatáčce podjel Eduarda Krčmáře, zatímco na čele kraloval Michael Jepsen Jensen, leader celého seriálu.

Čtyři body vypadaly slibně, jenže Zdeněk Holub jejich počet do konce závodu už nerozmnožil. „Nevím, bojoval jsem, ale body nebyly,“ krčil závodník rameny. V jedenácté a ve čtrnácté jízdě zaostal vzadu po startu. Skórovat mohl zase až v rozjížďce s číslem sedmnáct, v jejíž druhé zatáčce se nekompromisně natlačil před Mikkela B. Jensena.

Dáni si ovšem něco podobného nechtěl nechat líbit. I když byl Zdeněk Holub tvrdým oříškem k rozlousknutí, poradil si s ním ve třetím okruhu. V nájezdu do druhého oblouku českého závodníka podjel a odsoudil ho k celkovému čtrnáctému místu. Za ním byli Jan Holub a Roman Čejka, kteří nepokrytě hovořili o nepovedeném mítinku.

Dvakrát na čele
Václav Milík, jenž na stadión dorazil těsně před koncem přejímky, zase láteřil na své nepovedené starty. „V Pardubicích jsem snad v životě neodstartoval dobře,“ svěřoval se po závodech. Zatímco při včerejší Zlaté stuze doháněl klasický plochodrážní handicap bojovnou jízdou, v dnešní konkurenci to bylo přece jenom o poznání obtížnější.

V rozjížďce s číslem tři zaostal na metě jen o pár centimetrů za druhým Nicolaiem Jakobsenem. V sedmé jízdě, restartované kvůli pásce Andrzeje Lebeděvse, mohl jen sledovat, jak se Mikkel Michelsen snaží ohrozit vedoucího Macieje Janowskeho. V rozjížďce s číslem jedenáct se mu startovní manévry konečně začaly dařit.

Odjel prakticky stejně jako Mikkel Michelsen, jenže v první zatáčce ho objel Nicklas Porsing. Václav Milík se ho v následujícím oblouku pokoušel vytlačit, ale nepovedlo se mu záměr dotáhnout do konce.

A tak teprve v šestnácté jízdě výraznějším způsobem rozmnožil své doposud tříbodové konto. Michael Jepsen Jensen se tu po předchozím zaváhání vrátil do vítězné fazóny, Pontus Aspgren se kočkoval s nafukovacím mantinelem a Andrzej Lebeděvs navzdory slibnému nájezdu vnějškem první zatáčky zůstal vzadu.

Za těchto okolností neměl Václav Milík velkou honičku s inkasem dvou bodů. Jenže své konto už v poslední sérii nerozmnožil. Po kontaktu s vedoucím Maciejem Janowskim v první zatáčce se přetočil a upadl. Z repete byl diskvalifikován a skončil třináctý. Pozici nejlepšího českého závodníka v závodě mu sebral Eduard Krčmář.

Začátek v jeho podání byl vskutku dietní, jelikož v osmi jízdách dobyl jediný bod. „Byl jsem ještě rozhozenej‘ ze včerejška,“ připomínal Eduard Krčmář své páteční martýrium. V rozjížďce s číslem deset se ale stal prvním českým závodníkem, který rozjásal české tribuny.

V první zatáčce proniknul na druhou příčku, aby v následujícím oblouku pokračoval v nájezdu spodní stranou a sebral Andreji Lebeděvsovi vedení. Lotyšský talent se dokázal vrátit zpátky v nájezdu do třetího kola, avšak světlé chvíle slánského juniora ještě neskončily.

Ve třinácté jízdě zůstal viset za Aleksanderem Loktajevem a Maciejem Janowskim, avšak v rozjížďce s číslem devatenáct opět proniknul do vedení. Stal se hrotem skupiny, která se v úvodní zatáčce prohnala kolem Mikkela Michelsena. Jenže Dán, který se po rychlém startu propadl na čtvrté místo, spadl hned ve druhém oblouku.

Při repete byl nejrychlejší Pontus Aspgren. Eduard Krčmář se dral dopředu spodní stranou první zatáčky. A vskutku na protilehlé rovince byl dřív než včerejší vítěz. Ten ovšem protáhl nájezd do druhé zatáčky a vrátil se do čela. Eduard Krčmář zaknihoval dva body, celkově šest a umístil se na jedenácté příčce.

Na čele beze změny
Omluva polského kontingentu se bohužel nešastným způsobem podepsala na závodě, jehož hlavním motivem se stalo především, kolik bodů dokáže Maciej Janowski umazat z náskoku Michaela Jepsena Jensena v průběžné klasifikaci.


Obhájce loňského titulu se v tomto směru činil více než znamenitě. Rozjížďky s čísly dvě a sedm dokázal vyhrát stylem start – cíl. Do cesty se mu dokázal postavit až právě Michael Jepsen Jensen ve dvanácté jízdě. Ani leader průběžné klasifikace neměl na svém kontě ani jednu ztrátu, i když na něho v rozjížďce s číslem jedna odstartoval Aleksander Loktajev.

Byl to také Dán, kdo opanoval situaci po startu vzájemné konfrontace obou neporažených závodníků. Maciej Janowski se nakonec přece jen probil dopředu, ale z pozice suveréna se netěšil dlouhou. Hned v rozjížďce s číslem třináct ho odvedl Aleksander Loktajev.

Ten mířil vysoko, avšak v sedmnácté jízdě ho v rozletu zabrzdil Andrzej Lebeděvs, který ho předčil vnějškem první zatáčky. Vzápětí v osmnácté jízdě opakované kvůli pádu Václava Milíka zvítězil Maciej Janowski, který se tak mohl těšit na cestu na nejvyšší stupínek dnešního pódia.

A když Michael Jepsen Jensen v úvodní zatáčce rozjížďky s číslem dvacet podjel Nicklase Porsinga, bylo jasné, že ho čeká rozjezd o stříbro s Aleksanderem Loktajevem. V něm odstartoval lépe Dán, který si postupně vypracoval náskok poloviny kola. Mnohem více ho ovšem mohla těšit skutečnost, že by Maciej Janowski ukrojil jeden bod, stále zůstává před prvním mítinkem v Bahia Blanca leaderem průběžné klasifikace s náskokem třech bodů.

Hlasy z depa
„Dobrý, ale první dvě jízdy jsem zkurvil,“ líčil Eduard Krčmář. „Byl jsem ještě rozhozenej‘ ze včerejška. Pak jsem byl dvakrát první, ale dělal jsem chyby a předjeli mě. Škoda poslední jízdy, byl jsem tam, ale zastavili to. Ale rozhodně to bylo lepší než včera, jsem nejlepší z Čechů.“

„Závody dobrý,“ hodnotil Václav Milík. „Přijeli jsme dýl. Myslel jsem, že mám motorky nastavený dobře, ale neodstartoval jsem ani jeden start. Zkoušeli jsme hodně změn, ale v Pardubicích jsem snad nikdy v životě neodstartoval.“

„Jsem spokojenej‘,“ nezastíral Zdeněk Holub. „První dvě jízdy byly bomba, tam jsem byl maximálně spokojenej‘. Pak nevím, co se stalo. Bojoval jsem, ale body nebyly. Dráha byla sice houpavější, ale nějak mi to nevadilo.“

„Juniorská kariéra skončila tím nejhorším způsobem,“ komentoval Jan Holub skutečnost, že dnes absolvoval svůj poslední závod v juniorské věkové kategorii. „Letos to bylo špatný. Nic moc. Dnes tady byla úplně jiná dráha než včera. Nesedlo mi to a nebylo to ono. Už jsme tady s Hadem starý voli, musíme sehnat na příští rok nějaký dobrý angažmá.“

„Pro mě to byl takovej‘ závod prostě se svýzt a porovnat trošku síly se světem,“ vysvětloval Roman Čejka své motivační faktory. „Je vidět, že je o pár kroků dál. Budu muset na tom pracovat. Asi po osmý jsem letos zadřel motor. Mám dojem, že je to na krizi, budu to muset na příští rok pořešit.“

1. Maciej Janowski, PL 3 3 3 2 3 14
2. Michael Jepsen Jensen, DK 3 3 1 3 3 13+3
3. Aleksander Loktajev, UA 2 3 3 3 2 13+2
4. Mikkel B. Jensen, DK 3 2 2 3 1 11
5. Andrzej Lebeděvs, LAT 2 T 3 1 3 9
6. Pontus Aspgren, S 0 3 2 0 3 8
7. Nicklas Porsing, DK 3 1 2 0 2 8
8. Nicolai Jakobsen, DK 2 1 1 2 1 7
9. Dakota North, AUS 0 0 1 3 2 6
10. Mikkel Michelsen, DK 1 2 3 E X 6
11. Eduard Krčmář, CZ 0 1 2 1 2 6
12. Sam Masters, AUS 1 2 0 1 1 5
13. Václav Milík, CZ 1 1 1 2 X 5
14. Zdeněk Holub, CZ 2 2 0 0 0 4
15. Jan Holub, CZ 1 0 0 2 0 3
16. Roman Čejka, CZ 0 E 0 1 1 2

Foto: Wojta Zavřel a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Ostatní závody

Českým juniorům moc štěstí z nebes nenapršelo

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 12. října
Štěstěna dnes při osmatřicátém ročníku Zlaté stuhy nebyla českým juniorům příliš nakloněna. Nejkřiklavějším případem byl Eduard Krčmář. Jeho dva pokusy o start v úvodních dvou sériích pokaždé skončily přetrhanými šrouby v rozetách obou jeho motocyklů, které doposud nevykazovaly obdobné problémy. Slánský závodník musel sáhnout do své kapsy pořádně hluboko, aby před zítřejším světovým šampionátem pořídil tři zbrusu nová kola. Janu Holubovi pro změnu praskly dva řetězy, takže i on předčasně odstoupil. Roman Čejka mohl jenom litovat nepřízně počasí, díky němuž se zrušily obě semifinálové jízdy na úkor jediného finále hned po základní části. Z něho byl Zdeněk Holub diskvalifikován, když Pavel Váňa na věži vyhodnotil jeho útok na Lasse Bjerreho jako nebezpečnou jízdu. Čest našich barev zachránil Václav Milík, by také on byl ze třetího místa zklamaný a navíc předtím v desáté jízdě zadřel motor.

Kovový mor
Na rozdíl od své starší nedělní sestřičky bývá startovní listina Zlaté stuhy poměrně silnou konstantou. A vskutku z dvaceti ohlášených juniorů se dnes ve Svítkově neobjevil pouze Švéd Anton Rosen. David Štěrovský měl rázem jasno, že svůj nový motor GM provede po ovále častěji, než by se mu jinak v roli prvního náhradníka povedlo. A konec konců i René Vidner, druhý rezervista, který se poprvé představil v kombinéze po Aleši Drymlovi, se měl dočkat aktivnější role.

Ještě před rozjížďkou s číslem jedna se na sjezdu z depa ozvala hlučná rána. Jejím zdrojem se stal motor Pontuse Aspgrena. Švéd stačil ještě přesednout na druhý motocykl a vzápětí triumfovat stylem start – cíl.

Obdobné štěstí však neměl Eduard Krčmář. Na startovní rošt čtvrté jízdy se nedostal v sedle ani prvního, ani druhého motocyklu, které skončily předčasně zpátky ve Slaňákově boxu. „Na obou motorkách se utrhaly štefty na rozety,“ popisoval český juniorský šampión nešastně. To ještě nemohl tušit, že se navlas stejná situace bude opakovat rovněž před rozjížďkou s číslem sedm.

V této situaci Eduardu Krčmářovi nezbylo než předčasně stáhnout pomyslnou roletu. Jeho otec se navíc musel pořádně praštit přes kapsu, aby vůbec mohli pomýšlet na účast v zítřejším mistrovství světa. Podobně dopadl rovněž Jan Holub. Ovšem s tím rozdílem, že na rozdíl od debutujícího Eduarda Krčmáře on jel Zlatou stuhu naposledy. A to přitom plzeňský závodník mířil vstříc semifinále.

Do čtvrté jízdy sice odstartoval nejhůř, z čehož vinil své postavení na startovním roštu vzdálené od vnitřní čáry. Na počátku druhého kola však stačil předčit alespoň Reného Vidnera, jenž na poslední chvíli stanul u pásky místo nešastného Eduarda Krčmáře ještě blíž mantinelu. Ovšem rozjížďku s číslem pět Jan Holub opanoval už od samotného začátku.

Už na konci úvodního kola se mohl těšit z bezmála desetimetrového náskoku před nejlepším z pronásledovatelů, jímž byl úvodní vítěz Pontus Aspgren. Nedočkaví fanoušci si už k jeho jménu zapisovali čtyři body, jenže na protilehlé rovince závěrečného okruhu se Janu Holubovi přetrhnul sekundární řetěz.

Naštěstí už v úvodní zatáčce druhého kola po spektakulární svíci vypadl Nicolas Vincentin, takže Jan Holub inkasoval alespoň jediný bod. Leč v jedenácté jízdě se vystoupení plzeňského závodníka odehrálo prakticky dle shodného scénáře. Znovu nejlepší start, i když ho během druhého kola obral o vedení Ashley Birks. Na konci třetího kola se před českého borce posunul také Marcel Helfer. Pravou pohromu si ovšem osud nachystal opět do poslední zatáčky.

Jan Holub v ní opět zůstal stát kvůli přetrženému sekundárnímu řetězu. Stokrát nic umořilo slona a plzeňský závodník tentokrát k šachovnicové vlajce pro bod nemířil, by Matic Ivačič byl už dávno ze hry kvůli prošvihnutému dvouminutovému limitu. V kapkách počínajícího deště v něm uzrálo rozhodnutí odstoupit ze závodu.

„Dvakrát mi prasknul zadní řetěz,“ vysvětloval vyklízecí práce ve svém boxu. „A ten druhej‘ byl novej‘. Tak jsem se rozhod‘, že už nejedu.“

Dva čeští závodníci mezi nejlepšími šesti
Pontus Aspgren na čele průběžné klasifikace krátce po polovině závodu osaměl. V deváté jízdě vystřihnul raketový start. Hned ve druhém oblouku sestřelil Dennis Pedersen náhradníka René Vidnera, jenž opět zaskakoval za Eduarda Krčmáře. Pardubický závodník briskně vyskočil na nohy. Teatrální gesta směrem k Dánovi dala jasně najevo, že z kolize naštěstí vyvázl bez úhony.

Jenže restartu se nedočkal ani vyloučený viník, ani jeho obě. René Vidner totiž o pouhé tři sekundy prošvihnul dvouminutový limit. Pontus Aspgren vzápětí zopakoval svůj povedený start. Krystian Pieszczek, vítěz loňského Hurychova memoriálu, nedokázal ve dvanácté sérii prodloužit sérii své neporazitelnosti, když ho odvedl Lasse Bjerre. Jemu zase přistřihla křídla rozjížďka s číslem osm, v níž byl se žlutým povlakem přilby rád za poslední bod.

Třetím nejúspěšnějším závodníkem mohl být Václav Milík. Startovní manévry však byly dnes jeho slabinou, avšak nezměrná bojovnost tradiční předností. V rozjížďce s číslem dvě opouštěl rošt jako čtvrtý. Do druhé zatáčky však vjížděl jako třetí, aby v první oblouku druhého okruhu podjel Marcela Helfera. Jenže Krystian Pieszczek byl už daleko.

V šesté jízdě byl Václav Milík v první zatáčce třetí. Záhy ho vystřídal Emil Pulczynski, s nímž si však brzy poradil. Navíc spolu ve druhém kole předčili Patrika Nagyho, jenž měl nejlepší start. Do třetího okruhu najel Václav Milík už jako vedoucí závodník.

V desáté jízdě se Václav Milík zařadil hned za Zdeňka Holuba, jenže se nedostal do cíle ani v prvním kole. „Zadřel jsem ten lepší motor ze Mšena,“ svěřoval se. Rozjížďka s číslem čtrnáct se proto z jeho úhlu pohledu stala existenční záležitostí. Za řidítky druhého motocyklu jí zvládl dokonale ve stylu start – cíl.

S jedenácti body na kontě ho semifinále nemohlo minout. Jenže s ohledem na d隝, který nikterak neustával, jury dospěla k rozhodnutí přeskočit semifinálové jízdy a uskutečnit rovnou finále. To se stalo osudným mj. Romanu Čejkovi, který uzavíral první desítku. Václavu Milíkovi jedenáct bodů stačilo a druhým českým finalistou se stal Zdeněk Holub. Pražský junior byl dokonce druhým nejlepším borcem základní části. Pontus Aspgren sice v rozjížďce s číslem třináct projížděl cílem opět jako vítěz, avšak Krystian Pieszczek při vzájemné konfrontaci upadl.

Z vítězného schématu Zdeňka Holuba vyčnívala pouze rozjížďka s číslem jedna. „Z tý pětky na startu jsem to měl hrozně daleko,“ komentoval své úvodní třetí místo. V osmé jízdě však jezdil první od vylétnutí pásky až po odmávnutí šachovnicovým praporkem.

To samé v bleděmodrém v rozjížďce s číslem deset, v němž zmiňovaný defekt vzal Václavu Milíkovi naději na útok. V patnácté jízdě mu pokazil vítězné sólo pád v úvodní zatáčce. Při repete zase spadli Dennis Pedersen a Nicolas Vincentin. Teprve napotřetí se Zdeněk Holub opět ujal vlády.

Finálový start vynesl do čela Pontuse Aspgrena, jenž od té chvíle jen zvyšoval svůj odstup od Krystiana Pieszczeka a Václava Milíka. Zdeněk Holub se tvrdě propracoval na čtvrtou příčku. „Čekal jsem, že tam budu, ale pak jsem ho tam viděl,“ líčil svůj souboj s Lasse Bjerrem. „Ale natáhla mě taková kolejka a vyvez‘ jsem ho.“ Pavel Váňa jeho manévr posoudil jako nebezpečný a ze čtvrtého místo pražského juniora diskvalifikoval.

Hlasy z depa
„Dobrý, ale zadřel jsem ten lepší motor ze Mšena,“ líčil Václav Milík. „Vzal jsem si druhej‘, jel pěkně. Jenže v tý poslední jízdě nikdo nebyl a my to před finále nechali bejt‘. A měli jsme udělat změny. Chtěl jsem vyhrát, snad se to povede příští rok. Nemuselo pršet, jezdilo by se líp, kdyby nebylo mokro. Ale zejtra bych byl se třetím místem spokojenej‘.“

„Natáhlo mě to,“ vysvětloval Zdeněk Holub svůj incident s Lasse Bjerrem ve finálové jízdě. „Vyvez‘ jsem ho, ale protože mě to natáhlo. Škoda. Nečekal jsem, že mně to tak půjde.“

„V pohodě,“ zastihl konec základní části Davida Štěrovského ve skvělé náladě. „Nečekal jsem vůbec, že se svezu. O tréninku jsem zkoušel novej‘ motor. A na GM jsou jiný převody. Škoda defektu, prasknul mi úplně novej‘ primár. Škoda, mohlo bejt‘ víc bodů, ale i tak jsem spokojenej‘.“

„Špatně,“ reagoval Jan Holub na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jek se mu dnes jelo. „Bojoval jsem, ale přišly defekty. Praskaly řetězy, je to docela velká škoda, jel jsem svou poslední Stuhu. Uvidíme zejtra, bude větší konkurence. Necháme se překvapit.“

„Na hovno,“ mračil se Eduard Krčmář. „Utrhaly se všechny štefty na kolech. Nevím proč, vůbec netuším. Na zejtra jsme kvůli tomu koupili nový kola.“

    TOT  
1. Pontus Aspgren, S 4 4 4 4 16 1.
2. Krystian Pieszczek, PL 4 4 3 F 11 2.
3. Václav Milík, CZ 3 4 E 4 11 3.
4. Lasse Bjerre, DK 4 1 4 2 11 4.
5. Timo Lahti, FIN 3 3 2 3 11 5.
6. Zdeněk Holub, CZ 2 4 4 4 14 ex
7. Emil Pulczynski, PL 2 3 3 3 11  
8. Ashley Birks, GB 1 3 4 1 9  
9. Marcel Helfer, D 2 3 3 1 9  
10. Roman Čejka, CZ 3 2 2 2 9  
11. Kamil Pulczynski, PL 4 2 2 E 8  
12. Mark Riss, D 1 1 2 3 7  
13. Nicolas Vincentin, I 3 F 3 E 6  
14. David Štěrovský, CZ 2 2 E 2 6  
15. Valentin Grobauer, D 0 0 1 4 5  
16. Patrik Nagy, H (ACCR) 0 1 1 3 5  
17. Dennis Pedersen, DK 0 2 U X 2  
18. Jan Holub, CZ 1 1 E – 2  
19. Matic Ivačič, SLO 1 E M 0 1  
20. René Vidner, CZ (res) 0 0 M E 0  
21. Eduard Krčmář, CZ – – – – DNR  

Poznámka: semifinálové jízdy byly kvůli dešti zrušeny, Zdeněk Holub projel cílem finálové jízdy jako čtvrtý, ale byl vyloučen za nebezpečnou jízdu.

Pohár jezdců na dlouhé dráze:

1. Richard Wolff, CZ 5 5 4 5 19
2. Sjoerd Rozenberg, NL 4 4 5 4 17
3. Attila Biro, H 3 2 3 3 11
4. Karel Kadlec, CZ 2 3 2 2 9
5. Mathias Flick, D 0 1 1 1 3
6. Michaela Krupičková, CZ (250 ccm) 1 X – – 1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MS Juniorů

Světový šampionát začíná připomínat otevřené české mistrovství

Pardubice – 11. října
Když FIM vyhověla pardubickým návrhům na přidělení divokých karet a míst náhradníků pro sobotní páté finále juniorské světového šampionátu, které v zásadě vycházely ze situace poplatné českému mistrovství, mohli jsme se těšit na pět domácích závodníků na nástupu. Z poslední verze startovní listiny je však navýsost jasné, že účinkování celé pětice neskončí jen slavnostním zahájením.

Na vině je vlna zranění, která zasáhla polské juniorské řady. Ze hry dle očekávání nakonec vypadli také Tobiasz Musielak, Damian Adamczak a Piotr Pawlicki, takže červenobílé barvy ponese do boje pouze Maciej Janowski.

Vzniklé díry byly zalepeny jednak povýšením Romana Čejky a Zdeňka Holuba z postů rezervistů do hlavní šestnáctky, a jednak dodatečným povoláním lotyšského talentu Andrzeje Lebeděvse.

Kdo bude nakonec náhradníkem, rozhodne jury závodu na svém zítřejším zasedání.

Aktualizovaná startovní listina:

1 Aleksander Loktajev, UA
2 Dakota North, AUS
3 Mikkel Michelsen, DK
4 Michael Jepsen Jensen, DK
5 Jan Holub, CZ
6 Pontus Aspgren, S
7 Maciej Janowski, PL
8 Zdeněk Holub, CZ
9 Václav Milík, CZ
10 Mikkel B. Jensen, DK
11 Nicolai Jakobsen, DK
12 Eduard Krčmář, CZ
13 Sam Masters, AUS
14 Nicklas Porsing, DK
15 Andrzej Lebeděvs, LAT
16 Roman Čejka, CZ

Foto: Wojta Zavřel

Ostatní závody

Zlatá přilba má startovní čísla

Praha – 9. října
Pražská tisková konference doplnila další kamínek do informační mozaiky nadcházejícího plochodrážního super víkendu v Pardubicích. Vedle již zveřejněných startovních listin byla poprvé odhalena čísla účastníků nedělní Zlaté přilby společně s další aktualizací jezdeckého pole a dalšími užitečnými informacemi pro diváky.

O nešastné termínové kolizi koňského a plochodrážního svátku bylo již napsáno mnohé. Na svítkovském stadiónu budou v sobotu instalovány dvě velké televize pro diváky, kteří nepůjdou na Velkou pardubickou a chtějí si držet místa na světové finále juniorů.

Mezi koncem dostihu a začátkem plochodrážního závodu bude zhruba dvouhodinová prodleva. Od dostihového závodiště bude ke svítkovskému stadiónu zavedena kyvadlová autobusová doprava.

Na organizace letošní Zlaté přilby se podílel také Aleš Dryml v roli místopředsedy pardubického klubu. Tato jeho úloha končí v okamžiku slavnostního nástupu Zlaté přilby, který je naplánován již na půl dvanácté. „Chtěl bych skončit co nejlepším výsledkem, ale to se uvidí až na konci,“ svěřil se pardubický kapitán, který má ze všech účastníků natrénováno nejvíc. Ostatní nebudou mít za časových důvodů tolik tréninkových možností.

Ještě před začátkem Zlaté přilby se budou konat tradiční doprovodné události. V deset hodin bude u pomníčku na dostihové dráze položena kytička jako vzpomínka na závodníky, kteří v bitvě o slavnou trofej položili svůj život. O půl hodiny se od Lejhancova klenotnictví na třídě Míru vydá do Svítkova letošní trofej.

Aktuální podoba startovní listiny Zlaté přilby:

1 Nicki Pedersen (DK), 2 Hans N. Andersen (DK), 3 Lasse Bjerre (DK), 4 Bjarne Pedersen (DK), 5 Troy Batchelor (AUS), 6 Sam Masters (AUS), 7 Rory Schlein (AUS), 8 Fritz Wallner (A – SMF), 9 Jurica Pavlic (CRO), 10 Ben Barker (GB), 11 Chris Harris (GB) – stále se vedou jednání, 12 Tobias Busch (D), 13 Max Dilger (D), 14 Roberto Haupt (D), 15 Christian Hefenbrock (D), 16 Patrik Nagy (H – ACCR), 17 Christian Carrica (I), 18 Nicolas Covatti (I), 19 Stanislaw Burza (PL), 20 Lukasz Jankowski (PL), 21 Patrick Hougaard (DK), 22 Grzegorz Walasek (PL), 23 Henry van der Steen (NL), 24 Maks Gregorič (SLO), 25 Samo Kukovica (SLO), 26 Antonio Lindbäck (S), 27 Fredrik Lindgren (S), 28 Magnus Zetterström (S), 29 Josef Franc, 30 Václav Milík, 31 Aleš Dryml, 32 Lukáš Dryml, 33 Matěj Kůs, 34 Tomáš Suchánek, 35 Filip Šitera, 36 Hynek Štichauer.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Ostatní závody

Letošní zlatou přilbu zdobí také tefrit z Kunětické hory

Pardubice – 9. října
Přípravy na pardubický plochodrážní víkend jsou v plném proudu. Hlavní trofej je už ovšem připravena a o její kráse se můžou přesvědčit kolemjdoucí okolo Lejhancova klenotnictví na pardubické třídě Míru. V noci putuje do trezoru, avšak jinak zůstane na obdiv až do nedělního dopoledne, kdy bude tradičně slavnostně odvezena do Svítkova. Její tvůrce, renomovaný pardubický klenotník Pavel Lejhanec říká, že také letos jde o originál.

„Je obtížné po dvacáté vymýšlet něco jiného,“ svěřuje se Pavel Lejhanec. „Letos jsem měl představu, aby na ní bylo něco přímo od nás. Byli jsme s manželkou na divadelním představení na Kunětické hoře. Koukal tam ze země kámen, který mě zaujal. Odborníci říkají, že to je nefelinický tefrit. Sebral jsem ho a nechal vybrousit.“

Nerost z Kunětické hoře je použit na šest kamínků umístěných po obvodu nádherné trofeje, které symbolizují šest závodníků, kteří během legendárního závodu se už nikdy nevrátili do svého depa.

Další novinkou je státní znak. „Letos je z přírodního stříbra podle současných trendů a je reliéfní,“ popisuje pardubický klenotník, který se sám podílí na výrobě trofeje spolu s dalšími pěti řemeslníky.

Jako každý rok musí Pavel Lejhanec čelit dotazům, kolik ta blyštivá krása stojí. „Materiál se silně zdražuje, náklady jsou drsnější,“ líčí. „Gram stříbra šel z třech korun na šestnáct. Ale vůči AMK Zlatá přilba nezdražujeme. Řeknu, že faktura z roku 1993 byla 350 tisíc korun, dál jsem to radši nekalkuloval. Dnes se to vylepšilo po technologické stránce, ale cena je značná. Přilba není tržní zboží, na krámě by se těžko prodávala a pro nás je to srdeční záležitost.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Ostatní závody

Startovní listiny pardubického super víkendu jsou opět blíže realitě

Pardubice – 8. října
Týden se sešel s týdnem a ostře sledované závody pardubického super víkendu opět pokročily dopředu od své první verze prezentované minulé pondělí na tiskové konferenci v Pardubicích. Zlatá stuha už má i čísla, Pohár jezdců na dlouhé dráze konkrétní jména a krystalizuje také definitivní podoba legendární Zlaté přilby.

Nejnovější verze startovních listin:

Zlatá stuha: 1 Pontus Aspgren (S), 2 Václav Milík, 3 Mark Riss (D), 4 Lasse Bjerre (DK), 5 Matic Ivačič (SLO), 6 Krystian Pieszczek (PL), 7 Roman Čejka, 8 Nicolas Vincentin (I), 9 Timo Lahti (FIN), 10 Marcel Helfer (D), 11 Anton Rosen (S), 12 Emil Pulczynski (PL), 13 Patrik Nagy (H – ACCR), 14 Dennis Pedersen (DK), 15 Valentin Grobauer (D), 16 Jan Holub, 17 Zdeněk Holub, 18 Ashley Birks (GB), 19 Kamil Pulczynski (PL), 20 Eduard Krčmář, N1 David Štěrovský, N2 René Vidner
 
Pohár jezdců na dlouhé dráze: Alessandro Milanese (I), Sjoerd Rozenberg (NL), Karel Kadlec, Richard Wolff, Michael Hádek, Michaela Krupičková (250 ccm)
 
Zlatá přilba: Nicki Pedersen (DK), Hans N. Andersen (DK), Lasse Bjerre (DK), Bjarne Pedersen (DK), Troy Batchelor (AUS), Rory Schlein (AUS), Fritz Wallner (A – SMF), Jurica Pavlic (CRO), Ben Barker (GB), Lewis Bridger (GB), Chris Harris (GB), Tobias Busch (D), Max Dilger (D), Roberto Haupt (D), Christian Hefenbrock (D), Patrik Nagy (H – ACCR), Christian Carrica (I), Nicolas Covatti (I), Stanislaw Burza (PL), Jaroslaw Hampel (PL), Piotr Pawlicki (PL), Grzegorz Walasek (PL), Maks Gregorič (SLO), Samo Kukovica (SLO), Antonio Lindbäck (S), Fredrik Lindgren (S), Magnus Zeterström (S), Josef Franc, Václav Milík, Aleš Dryml, Lukáš Dryml, Matěj Kůs, Tomáš Suchánek, Filip Šitera, Hynek Štichauer

Foto: Antonín Škach