Mistrovství republiky dvojic mělo stejně jako ostatní šampionáty uzávěrku poslední lednový den letošního roku. Avšak v tomto případě šlo pouze o přihlášku týmů. Ty mají nyní více než pět měsíců čas, aby finalizovaly své soupisky o jména konkrétních závodníků. Již nyní je však jasné, že už potřetí v řadě přijde ke slovu kvalifikace, protože zájem o zářijový mítink v Březolupech už projevilo dvanáct týmů.
Historické ohlédnutí:
Oproti mistrovství světa byly československé dvojice o pořádný kus opožděny. Pod patronátem FIM se zkušební šampionát dvojic konal už v sezóně 1968. O rok později se uskutečnily oficiální mezinárodní mistrovství FIM, aby se od sedmdesátého konalo mistrovství světa. To však skončilo roku 1993, takže náš šampionát ho přežil.

I když v Československu nebyly závody dvojic na úrovni pouáků neznámé, mistrovství republiky se konalo poprvé v sezóně 1977 – kvalifikace 16. dubna ve Mšeně, 25. května v Liberci a finále 17. června ve Slaném. Premiérovými šampióny se stali bratři Václav a Jan Vernerovi startující pod hlavičkou RH Praha.

Systém dvou semifinále, v případě sezóny 1978 dokonce dvoukolových, a jediného finále zůstal zachován v úvodních čtyřech ročnících šampionátu. Změnou prošla pouze otázka náhradníků, kteří byli povoleni v letech 1977 – 1978, aby poté závodily na dráze jen klasické dvojice.

17. srpna 1980 ve Mšeně se ovšem finále mistrovství republiky dvojic konalo naposledy. K renesanci mistrovských dvojic došlo až o šest let později, přesněji 4. října 1986 v Pardubicích. Náš systém kopíroval rozpis mistrovství světa se šesti závodníky na startu jediné jízdy.

V další sezóně se už konala semifinále a ze zavedeného rytmu vybočila pouze sezóna 1990 s dvojicí finále bez kvalifikace. O rok později už byla dvojice semifinálových klání zpátky a stejně tak jedno finále. Stejně jako mistrovství světa se i mistrovství tehdejší ČSFR vrátilo k systému čtyř závodníků na ovále. V dvaadevadesátém mohl mít každý pár opět náhradníka.

Právě třetí muž v sestavě stál u revoluční proměny v roce 1996. Šampionát se přejmenoval na mistrovství republiky tříčlenných družstev a mistr vzešel ze součtu bodů z osmi podniků. Ve stejném duchu závodily dvojice rovněž o rok později. A protože AČR sváděl boj s ČMF o zastoupení české sportovní autority ve FIM, nabízel různá lákadla a vedle finančních prostředků věnoval i pohár nejen skutečný, ale i do názvu šampionátu.

V osmadevadesátém vydržela seriálová podoba pouze u dvou semifinálových skupin, finále se konalo jako jeden závod, což ostatně vydrželo až do dnešních dnů. Semifinálový program se ovšem redukoval až vymizel úplně. Příčinou se stalo zavedení systému importovaného z Britských ostrovů, kde figuruje deset párů, a nízký pořadatelský zájem.

Převis poptávky ze strany týmů nad možnostmi startovní listiny řeší kvalifikace. Ta poprvé přišla ke slovu předloni v Liberci. Na programu dne byla i loni v Divišově a vše nasvědčuje, že i letos v září v Březolupech. Za devět ročníků existence britského rozpisu se řády mění pouze v otázce náhradníků. Ti mohli být součástí dvojice v letech 2006 a 2007.

Pražské týmy a závodníci vévodí statistikám:
V uplynulých devětadvaceti ročnících mistrovství republiky dvojic se nejčastěji na nejvyšším stupínku objevovali závodníci pražského klubu. RH Praha nebo PSK Olymp Praha ukořistila obdivuhodných osmnáct titulů (1977, 1979, 1980, 1986 – 1992, 1994 – 1997, 1999, 2000, 2006 a 2007).

Hegemonii Pražanů dokázali narušit pouze Plzeňané, kteří v letech 1978 a 1993 dokonale zužitkovali výhodu domácí borské dráhy. V historické tabulce figuruje lépe než Plzeň už jen Mšeno se třemi primáty ze sezón 2001, 2003 a 2004. Dvakrát triumfoval Slaný (2005 a 2008), jednou Liberec (2009) a to je z klasických klubů všechno.

V ostatních případech se prosadily soukromé týmy. Jako první Team Contra (1998), za nímž stál Alan Zubr. Později MPM, který propůjčil své logo Kopřivnici pro její finále (2002). A konečně loni fanouškovský HBC fans@Vrates s podporou Centra sportu Ministerstva vnitra. Jistě není bez zajímavosti, že se na všech těchto triumfech podíleli závodníci pražského Olympu.

Ti rovněž hrají prim mezi jezdeckými individualitami, které se mohou pochlubit zlatými medailemi z republikového šampionátu dvojic. Budeme-li v duchu fair-play počítat i nestartující náhradníky, dostaneme celkem šestatřicet jmen, z toho pět Poláků a jeden Slovák. Ryze mezinárodní záležitostí byl nejvyšší stupínek předloni, kdy se na něj dostali Grzegorz Walasek a Martin Vaculík. V ostatních případech tvořil cizinec pouze jednu část vítězné sestavy.

Seznam triumfujících závodníků mohl být o jednoho širší. Michal Matula měl roku 2002 představovat domácí část sestavy MPM Kopřivnice. Nebyl však připuštěn k závodu, protože ještě nedovršil šestnáct let, což bylo tehdy nezbytnou podmínkou účasti v seniorských závodech.

Nejvíc titulů z šampionátů dvojic inkasoval Antonín Kasper ml., který jich má dohromady osm (1987, 1992, 1994, 1995, 1996, 1997, 1999 a 2000). Se šesti primáty ho následují Zdeněk Schneiderwind (1989, 1994, 1995, 1996, 1997 a 1999) a Adrian Rymel (1997, 1998, 2002, 2004, 2006 a 2007). Pětkrát se na nejvyšší stupínek postavili Petr Vandírek (1986, 1988, 1990, 1991 a 1992) a Bohumil Brhel (1987, 1990, 1998, 2002 a 2006), čtyřikrát Lubomír Jedek (1986, 1989, 1994 a 1995) a Pavel Ondrašík (1996, 1997, 1999 a 2000).

Tři tituly mají v portfoliu svých úspěchů Jan Holub prostřední (1990, 1991 a 1992) a Richard Wolff (1996, 1997 a 1998). Dvakrát se radovali Jiří Štancl starší (1979 a 1980), Petr Ondrašík (1979 a 1980), Antonín Šváb (1996 a 2000), Martin Kubeš (1996 a 1997), Tomáš Topinka (2001 a 2003) a Krzysztof Stojanowski (2001 a 2003).

Jedenkrát dvojice vyhráli Václav Verner (1977), Jan Verner (1977), Jan Hádek starší (1978), Jindřich Dominik (1978), Roman Matoušek (1988), Bořivoj Hádek (1993), Jan Hádek mladší (1993), Jiří Štancl mladší (1993), Lubomír Batelka (1996), Piotr Dym (2001), Filip Musil (2001), Patrik Linhart (2005), Matěj Kůs (2006), Luboš Tomíček (2007), Martin Málek (2008), Karol Zabik (2008), Martin Vaculík (2009), Grzegorz Walasek (2009), Josef Franc (2010) a Zdeněk Simota (2010).

Rodinné záležitosti:
V české ploché dráze je obvyklé, že se ve výsledkových listinách objevují představitelé několika generací stejné rodiny. Výjimkou nejsou ani dvojice, by soubor příbuzných je tady omezen pozdější dobou vzniku a pětiletá přestávka v pořádání v období 1981 – 1985.

Přesto se i tady dají najít vztahy otec – syn, kteří se zapsali mezi šampióny. Poprvé to statistici zaznamenali v třiadevadesátém. Bratři Bořivoj a Jan Hádkovi navázali na titul svého otce Jana (1978) a zároveň Jiří Štancl napodobil svého otce Jiřího (1979 a 1980). O tři roky později se jim vyrovnali také Ondrašíkovi – otec Petr (1979 a 1980) a syn Pavel (1996 – 1998).

Ve dvou případech stanuli na nejvyšším stupínku pódia bratři. Václav a Jan Vernerovi vyhráli inauguraci šampionátu ve Slaném roku 1977. Na plzeňských Borech se v září 1993 ze zlaté medaile mohli radovat Bořivoj a Jan Hádkovi.

Právě Hádkovi zanechali nejvýraznější stopu bráno rodinnými měřítky. Zakladatel plochodrážního klanu Jan zvítězil v roce 1978. O čtrnáct let později ve svých sedmačtyřiceti letech ohlásil závodní comeback. A vedle extraligy se zúčastnil i šampionátu dvojic. V chabařovickém semifinále startoval se starším synem Bořivojem a ze třetí příčky postoupili do finále v Praze. V něm rodinný tandem doplnil i mladší syn Jan a společně skončili jako poslední.

O rok později už jeho synové vyhráli finále bez něho, když jim výrazně pomáhal Jiří Štancl. Zásluhou vnuka Michaela jsou Hádkovi první rodinou, která má v šampionátech dvojic zastoupeny tři své generace. Jeho nejlepším výsledkem jsou prozatím tři čtvrtá místa, která dosáhl s Janem Holubem, vnukem závodníka, s nímž Jan Hádek starší shodou okolností absolvoval světové finále dvojic v britském Belle Vue v červenci 1974.

Mistrovství republiky dvojic 2011:
Ke dni uzávěrky 31. ledna poslalo své přihlášky dvanáct týmů. O jejich aspirací je půl roku před termínem závodu těžké by jen spekulovat. A to tím spíše, nejsou-li známy přesné sestavy, jejichž nahlášení je ohraničeno kalendářním měsícem před konáním mítinku.

Prozatím se ví, že barvy DaK moto Františka Liebezeita bude hájit Filip Šitera a jeho kolegou by měl být závodník kvalit umožňujícími smělý útok na mistrovský trůn. O skutečnosti, k jakým změnám může dojít, svědčí i loňský případ Otruba Teamu.

Poslední závodní mohykán svitavské ploché dráhy se nejprve dohodnul s Romanem Čejkou. Jenže když křivka jeho výkonnosti nabrala prudký směr vzhůru, projevil o něho eminentní zájem sponzor SK Miletice. Námluvy proběhly s Lubošem Tomíčkem, který nakonec ale získal britské angažmá. Prostřednictvím Vladimíra Vopata se zvažovala i alternativa s Igorem Kononovem, avšak ten se zranil při tréninku na motokrosovém motocyklu. Nakonec došlo k dohodě s Jaroslavem Petrákem, jehož na poslední chvíli stáhnul Lubomír Vozár pro Pardubice. Po boku Jaromíra Otruby se na poslední chvíli objevil Zdeněk Schneiderwind mladší.

Bodový klíč 4-3-2-0 vylučuje remízu a preferuje závodníky, kteří umějí jezdit v páru. Pro úspěch a usnadnění vzájemné komunikace na dráze je ideální kombinace vyznavačů vnitřní a vnější stopy, alias lajnaře a venkaře v plochodrážní hantýrce. By na konkrétní jména letošního šampionátu budeme čekat ještě pět měsíců, už nyní se dá očekávat dramatická podívaná gradující od kvalifikace až po finále.

Dvojice přihlášené do MR dvojic – Březolupy, 3.9.:

Na pozadí mnohdy převratných změn ostatních českých šampionátů, působí dvojice klidným dojmem. Ale i jejich mistrovství prošlo revoluční proměnou, kterou se stalo zavedení systému importovaného z Britských ostrovů včetně netradičního klíče 4-3-2-0. Poprvé se u nás v praxi uplatnil v Březolupech 2003 a od té doby nebyl ani jednou zpochybněn. Ani na prosincové kalendářní poradě proti němu nikdo nevystoupil. A tak se v Březolupech v rámci oslav půlstoletí tamní ploché dráhy bude do programů tisknout už podeváté.
Abychom zjistili, kde se netradiční rozpis u nás vůbec vzal, musíme se vrátit až do léta 2002, v němž Petr Moravec, předseda VV SPD, sledoval světový pohár družstev. Ten ještě zachovával ideu ve stylu fotbalového šampionátu, aby se všechny závody konaly v jedné zemi. A tehdy se pořadatelství ujali Angličané.

„Já tyhle dvojice tenkrát viděl na videu,“ vzpomíná český plochodrážní šéf. „Když jsem se poflakoval po Anglii, tak mi je pustil Marian Jirout. Přiznávám, že mě nadchl ten systém, který preferoval doslova a do písmene dvojici. A když jsem pak pro to našel podporu ve VV, bylo to jednoduché.“

Jedinou změnou v rozpise je přidávání a ubírání náhradníka. Ten byl zaveden po mnoha pádech ve Mšeně 2004 a Divišově 2005, jenž měly negativní dopad na výsledek týmu. V rozpise, kde vítěz prohrává, dojedou-li soupeři hned za ním, neměl osamocený závodník sebemenší šanci. Po zániku 1. ligy se na scéně vynořila tříčlenná družstva. VV SPD, aby je odlišil, náhradníka ve dvojicích zrušil. Jenže dnes se už druhým rokem tříčlenné týmy u nás nekonají.

„Ten náhradník tam zprvu byl,“ připouští Petr Moravec. „Mrzelo mě, že třeba pád a odstoupení ze závodu zničily výsledek. Ale kromě Pardubic a Prahy není nikde depo pro třicet jezdců a my máme zájem tento šampionát dávat na stadiony, kde to je skvělá propagace ploché dráhy. Někteří navíc protestovali, že je to stojí peníze navíc a my opravdu chceme tento šampionát co nejvíce otevřít. Přiznávám, že mám radost když se v něm prosazují týmy soukromníků a už Radka Fanty nebo Františka Liebezeita a Tondy Vildeho. To je i důvod, proč jsme se nevrátili k náhradníkovi.“

Hlasování spojená s MR juniorů na rozšířeném zasedání VV SPD 11. prosince:

Mezinárodní mistrovství republiky dvojic řečí pravidel:
Startují jezdci s platnou licencí v družstvech, které jsou do soutěže přihlášeni prostřednictvím plochodrážních klubů nebo jako samostatný soutěžící.
Pořadatel finálového závodu mistrovství České republiky je povinen uskutečnit tento závod na dráze vybavené bezpečnostním hrazením.
Do závodů budou přijati přihlášení jezdci s platnou licencí vydanou národní sportovní autoritou FMS AČR. V závodě může startovat i držitel jiné národní licence FMN.
Družstvo tvoří dva závodníci uvedeni na zvláštní soupisce. Jezdci mají právo startu v libovolném družstvu. Každý jezdec však může být uveden pouze na jediné soupisce. Toto mistrovství se řídí Přílohou N 072A Národních sportovních řádů Mezinárodní Mistrovství České republiky dvojic.
Přímo do finálového závodu bude nasazeno jedno družstvo pořadatele závodu. V případě většího počtu přihlášených týmů (termín přihlášek 31. ledna 2011) má VV SPD právo na základě pořadí ve finále MČR dvojic 2010 týmy nasadit nebo určit systém kvalifikace do závodu.
Mezinárodní Mistrovství České republiky pro rok 2011 se uskuteční jako samostatný finálový závod jehož pořadí bude i pořadím v Mezinárodním Mistrovství České republiky pro rok 2011.