Racková – 4. února
Popírá všeobecně uznávané tvrzení, že úspěšná kariéra plochodrážníka a studium jsou dva téměř antagonistické pojmy. Na školní půdě to prozatím dotáhl do druhého semestru zlínské univerzity. Na oválech po sérii předešlé smůly konečně v loňské sezóně přetavil svůj výrazný talent do zlatých medailí. K slánskému extraligovému triumfu se se skromností sobě vlastní raději vzhledem k počtu odjetých rozjížděk ani příliš nehlásí. Juniorskému šampionátu ovšem s přehledem dominoval, o čemž nejlépe svědčí tři vítězné podniky s maximálním skóre. Martin Málek se v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z samozřejmě ohlíží za svými loňskými úspěchy. Nicméně nevyhýbá se ani závodům z té druhé kategorie. Čtenáři se však také dozví o rozdělení jeho priorit mezi školu a plochou dráhu nebo o důvodech volby žluté barvy na kombinézy a motocykly. Také tentokrát se dočkají odpovědí na své otázky a podepsaných fotografií.


speedwayA-Z: „Už od podzimu o tebe měl zájem polský klub z Krosna. Ty jsi se nejprve s ohledem na svá vysokoškolská studia rozhodl v polské lize nezávodit, avšak na poslední chvíli jsi krosenské nabídce řekl ano. Co tě vedlo ke změně postoje?“
Martin Málek: „Původně jsme byli s takou rozhodnutí, že bych to nestíhal. A pak by stálo za prd obojí, jak škola, tak ježdění. Když pak tákovi v pondělí volal promotér z Krosna a prosil ho, abych podepsal, že garantuje, že kolik pojedu závodů, bude záležet jen na mně, na poslední chvíli jsem kývnul. A začal vyřizovat licenci. Měl jsem víc nabídek. Spíš jsem přemýšlel nad druhou ligou v Rawiczi. Měl bych to lehčí, ale nakonec jsme se dohodli, že ne. Ale teď jsem na to Krosno kývnul. Jsem zvědavý, jak to dopadne. Ve smlouvě mám, že na počtu závodů se dohodneme teprve v březnu. Ještě budeme doma vymýšlet nějakou rozumnou alternativu, aby mě to vyhovovalo. Aby se to nedomluvilo na určitý počet závodů a já to pak nestíhal ve škole. Chtěl bych se domlouvat pokud možno v průběhu sezóny a ne dopředu. V Polsku jsem jel jen jednou ve Wroclawi, když tam byly juniorské dvojičky. Ale ve smlouvě s Krosnem je psané soustředění.“

speedwayA-Z: „Český juniorský šampionát 2005 byl takovým galapředstavením v tvém podání. Ve Slaném jsi sice začal opatrně, ale s výjimkou Pardubic jsi od Prahy měl vše pod kontrolou. Jak na svůj titul vzpomínáš? A čím si vysvětluješ svůj odstup od ostatních?“
Martin Málek: „Po tom Slaným jsem neměl velké vyhlídky. Čekala mě maturita a předtím jsem na motorce seděl jen dvakrát při tréninku. Po maturitě se mi v Praze jelo úplně skvěle.
Měl jsem dobře připravenou motorku, která na tu dráhu zrovna sedla, a úplně čistou hlavu. Tam mi to ještě nedocházelo. Za týden byly Pardubice, kam jsem se netěšil. Chtěl jsem zopakovat dobrý výsledek. Jenomže když já něco moc chci, většinou to dopadá blbě. Překombinoval jsem to. Na začátku závodu jsem spadl. Byl to takový celý nevydařený den. Pak přišly Březolupy a Chabařovice a já si to srovnal v hlavě. Chtěl jsem si vedení udržet. Nejhorší potom bylo čekání na Mšeno. To bylo něco hrozného. Že bych byl mistrem, jsem si zezačátku nepřipouštěl a bral to jako zábavu. Ale pak si o tom všichni začali povídat, jaký mám náskok, měl jsem pocity, že by titul byl sice hezký, ale… Napadaly mě myšlenky na ty předchozí sezóny. To jsem taky chtěl udělat výsledek, ale zmáknul jsem se před posledním závodem. Ve Mšeně mi to už potom bylo docela fuk. Věděl jsem, že mi bude stačit, když ztratím tři body. A s tím jsem jel celý závod. Mohl jsem být důraznější, ale jel jsem na jistotu.
Nechtěl jsem spadnout nebo se zamotat do nějaké kolize. Prostě si to jenom uhlídat. I Filipovi jsem tam nechal místo. Takové věci jako on, abych někoho vyvážel, nedělám. Můj problém je, že jsem moc hodný. Ale už jsem poznal, co by to mohlo způsobit a jak to potom bolí. Nestojí mi to za to. Některým závodníkům to ještě nedošlo, ale třeba to taky poznají. Pocit na bedně ve Mšeně už ani nevím. Měl jsem velikou radost. To by měl aasi každý. Největší radost jsem měl z rodičů a známých, co mi fandili. A že jsem je nezklamal. Je taky fakt, že hodně nám to ulehčili ti kluci, hlavně Zdenda a Tomáš, že odjeli do Anglie a nestíhali. To pořadí by určitě vypadalo jinak. A ten odstup? Ze všeho nejvíc jsem se chystal na Březolupy. Tam jsem tušil, že už to musí jet. A potom za tím byla taky speciální příprava jenom na mistráky. Nefunguje to vždycky, ale většinou jo, a dlouho to trvá. A co to je? Já ti to řeknu, pak to tam napíšeš, ostatní si to přečtou a budou to dělat taky (smích)!“

speedwayA-Z: „Traduje se, že obhajoba bývá mnohem těžší. Jak se na to v tomto směru díváš ty? A vyhovuje ti znovu obnovené škrtání dvou nejhorších výsledků?“
Martin Málek: „Že letos to bude daleko těžší. Když jsem se díval do kalendáře, první tři závody jsou hned v dubnu. Záleží, jak každému vyjde začátek sezóny. A jak se s tím kdo popere. A ještě do toho ta škola. Doteď to byla pohoda, protože od května jsem měl klid. Jinak na letošní sezónu se zatím připravuju zatím po fyzické stránce asi nejvíc, než jsem se mohl připravoval v těch předchozích sezónách. Taky se to postaraly ty operace, co jsem měl. Na jaře uvidíme, jestli to k něčemu je nebo ne. Škrtání výsledků je dobrý nápad. Ten systém
tady už byl, pomalu se to měnilo. I během sezóny, což se mi nelíbilo. Myslím, že je to spravedlivější. Každý jednou nemá den. A mně by to letos pomohlo. Filip by potom nemohl tvrdit, že kdyby nebylo defektu v Březolupech, udělal by titul on. Dva závody mi nevyšly, ty by se škrtly a bylo by to pro mě jednodušší.“

speedwayA-Z: „Martin Gavenda už jezdecky vyrostl natolik, že jste v šampionátu juniorských družstev tvořili nebezpečnou kombinaci pro ostatní soupeře a nakonec skončili třetí. Půjdete letos ještě výš?“
Martin Málek: „To se teprve uvidí. Dost silná dvojička bude Filip s Věroušem. Pak jsou tady další tři vyrovnané dvojice. Slaný, Pardubice a my. Teď před sezónou je k tomu těžko něco říct. Když bych toho měl moc ve škole, nějaké závody klidně pustím Ríšovi Frištenskému. Budeme se střídat. Jak to půjde, tak to půjde.“

speedwayA-Z: „Dobré výkony ti zajistily místo v sestavě České republiky pro mistrovství světa juniorských družstev. Jako náhradník ses na dráze objevil pouze jednou, navíc ti po slibném startu rozjížďku nakonec zastavili. Jak vnímáš účinkování v tomto závodě ze svého úhlu pohledu? A jak celý tým?“
Martin Málek: „Myslím, že jsme neměli v ten den ani na to čtvrté místo. Proto nám to vyloženě nešlo. Já jsem se taky vůbec nepředvedl. Taky se mnou dlouho před závodem
nechtěli počítat. O výběru se dost dlouho spekulovalo. Snažil jsem se pro to udělat maximum. Nakonec to dopadlo úplně obráceně. Nemůžu zas říct, že když jsem jel jen jednou, že by to podruhé bylo lepší. Možná bylo, možná nebylo. To už nikdo nezjistí. Ale po dvou odjetých rozjížďkách bych určitě věděl víc. Letos to nebude už tak lehké jako loni, kdy jsme byli nasazení přímo do finále. Budeme si to muset zasloužit.“

speedwayA-Z: „Letos tě čeká poslední sezóna v juniorech. Zranění, rekonvalescence a další okolnosti ti prozatím zabránily prosadit se více ve světovém šampionátu juniorů. Plánuješ v tomto ohledu na letošní rok nějaký průlom?“
Martin Málek: „Loni jsem si to mistrovství světa chtěl zkusit. Ale prostě jsem na to na začátku sezóny neměl. A byly také jiné povinnosti než ta plochá dráha. Letos bych se do nominace chtěl dostat. Možná je to blbé říct, ale předloni jsem vlastně začínal, i když jezdím už od patnácti. Tři roky jsem však kvůli zranění prostál. Letos by snad už ten čas mohl přijít. Budu se snažit. Udělám pro to maximum, protože ten poslední rok v juniorech bych si chtěl opravdu užít. Pak už to nebude tak jednoduché a ti junioři to mají přeci jen daleko jednodušší. Nejraděj bych jen jezdil a odjel co nejvíc závodů, ale nejde to. Ale s tou školou to bude náročné. Jsem na to sám zvědavý.“

speedwayA-Z: „V extralize Slaný konečně zbořil svůj vlastní mýtus družstva, které má ambice na titul, ale nakonec nikdy nevyhraje. Nebylo ti líto, že ses v jeho sestavě neobjevoval častěji? A co za tím vězelo?“
Martin Málek: „Mrzelo mě, že jsem se neobjevil ve víc extraligách. Dávali větší důvěru Patrikovi. Dva závody se jely ve Slaném a on je tam doma. Zná to tam daleko líp než já. Jinak se k tomuto titulu nerad hlásím. Trošku jsem k němu přišel jako slepý k houslím. Na letošek jsme se o extralize nebavili. Je to v jednání. Nemám zatím se Slaným ani podepsanou smlouvu. Je ještě moc brzo.“

speedwayA-Z: „Březolupy a Slaný našly společnou řeč v otázce prvoligové farmy. Ty jsi tak poprvé oblékl svého mateřského klubu. Jaký to byl pocit? A proč jste víc nepotrápili suverénní Pardubice?“
Martin Málek: „První ligy byly v poslední sezóně asi moje nejoblíbenější závody. Byly takový pohodový a já si mohl v klidu zazávodit. Ne vždycky se dařilo, ale pokaždé jsem se na první ligu těšil. Myslím si, že jsme určitě nejen v jednom závodě měli lepší sestavu než Pardubice, ale prostě se nám nevedlo. Nejlepší moment byl, že jsem konečně na první ligu jel nejblíž, co jsem vůbec mohl- v Březolupech. Navíc to bylo taky super zase závodit před
domácím publikem. Moc to tam ale na závodech nemám v oblibě, i když je to domácí prostředí. Protože na závodech je to pro mě většinou hrůza, jako bych tu dráhu vůbec neznal a jel na ní poprvé. Většinou to co mám najeté, nefunguje. Konkrétní oblíbené závody nemám. Ale všeobecně se mi ta soutěž líbila. Takže letos bude repete. Uvidíme, jak to půjde. Třeba ty Pardubice budeme trápit víc.“

speedwayA-Z: „A jak hodnotíš své vystoupení v prestižních domácích seniorských závodech? V mistrovství republiky jednotlivců jsi skončil dvanáctý a ve dvojicích jste s Martinem byli poslední ve skupině.“
Martin Málek: „To byly většinou nevydařené závody. Hlavně v tom Mšeně. Shořel jsem jak papír. Hlavně ty dva závody po sobě tam byly moc, protože dráha byla úplně jiná. Na co jsem se nachystal po pátku, bylo v sobotu úplně obráceně. Letos bude finále v Březolupech. To mě dost překvapilo. Ale nebudu si dávat žádné ambice. Ukáže se až tam. V Březolupech je to specifické. Jediný závod, co se mi tam povedl, byl loni ten juniorský mistrák, který jsem vyhrál. I Slovácký ovál jsem si myslel, že dopadne daleko líp než dopadl. Dvojice v Divišově jsme začali dobře, ale pokazili jsme si ten závěr. S Martinem Gavendou můžeme trochu konkurovat v junioráku, ale v seniorech ještě ne. Jediný závod, který se mi ze seniorských povedl, bylo semifinále ve Svitavách.“

speedwayA-Z: „Tvojí charakteristickou barvou je žlutá. Máš jí na kombinéze i motocyklech. Proč sis vybral právě ji?“
Martin Málek: „Protože když jsem začínal jezdit, žlutou ještě nikdo neměl. Když se mi měla šít první kombinéza, přemýšlelo se nad barvama, aby je už někdo neměl. Vymysleli jsme černožlutou kombinaci. Ale kombinéza mi od té doby trošku zezelenala. Jinak žlutá se mi docela líbí. Taky žlutá je barva charakterizující lvy a já lev jsem, no a taky žluté je kuřátko Tweedy z mé oblíbené kreslené pohádky.“

Otázky čtenářů speedwayA-Z:

Jaromír Nykl: „Ahoj Martine, rád bych Vám poblahopřál k úspěchům v minulé sezóně a do té nové popřál hodně úspěchů a žádné kolize. Ještě mám v živé paměti, co to je vysoká škola. Chtěl bych se tedy zeptat, jak to zvládáte obojí současně. Teď již máte po zkouškách, to je dobře, ale přeci jenom byla zima. Jak to skloubíte dohromady v létě, když je závodní sezóna v plném proudu a zkoušky také? Vychází Vám profesoři vstříc třeba individuálními termíny?

Čemu dáváte větší přednost škole nebo závodění? Myslíte že Vás třeba ve sportovní kariéře nepřibrzdí to, že jste se věnoval škole déle než ostatní a ne na plno závodění a nesháněl angažmá někde venku (Itálie, Polsko…)? Věřte, že máte můj obdiv a budu Vám fandit jak na dráze, tak i v té škole. Doufám, že Vám to vydrží.“
Martin Málek: „Děkuju. Jak to budu zvládat, jsem sám zvědavý. Přece jenom jsem v prvním ročníku. A jak to bude vypadat, ještě netuším. Jeden fakt je, že byla zima, takže na školu bylo víc klidu. Loni jsem měl od května pokoj až do konce sezóny. S profesory jsem se ještě o tom nebavil. Když budu potřebovat pomoc, teprve pak se s nimi zkusím domluvit. Chtěl bych, aby prioritou byla škola a plochou dráhu měl jako koníček. Obráceně jsem z toho už vystřízlivěl. S tím mým zdravím už to na velkou kariéru závodníka nevypadá. Ale jsem zvědavý, když třeba někdy udělám titul inženýra, jestli mi ho dají i do soupisky (smích). Škola brzdí v kariéře dost, ale radši dávám důraz na ní. Závody mě daleko víc zklamaly než škola. Když jsem si myslel, jakou neudělám díru do světa, bylo z toho jenom zranění, které pak hodně bolelo.“

Wojta: „Ahoj, v kolika jsi začínal jezdit? Pa a hodně štěstí.“
Martin Málek: „Plochou dráhu jsem začal ve dvanácti na půllitru v Březolupech. První závod byl ve Mšeně mistrovství republiky juniorů v roce 2000. Teprve po něm jsem si uvědomil, co všechno ještě neumím.“

Milan Hajný: „Ahoj Martine. Tak přece jen ti plošina učarovala a pojedeš? To je super. A doufám, že ještě dojedeš do Divišova a odpustíš nám ten pohár největšího smolaře závodu. Co?“
Martin Málek: „Zdravím. To byl velice nevydařený závod. Pohár jsem vám už dávno odpustil. Aspoň jsem si nějaký odvezl. Do Divišova jsem vždycky jezdil rád. A vždy tam rád pojedu. Vyhrál jsem tam svůj první závod, takže mám hezké vzpomínky. I když se mi tam ještě nějakou dobu dařit nebude, pojedu tam rád.“

HBC fans: „Čauves Maras. Co očekáváš od nove sezony? Myslíš, že tě bude jednou plochá živit? A se daří jak doma, tak na mezinárodní scéně, vyhýbají se ti zranění a defekty. Pozdravuj nejlepšího mechanika (sestru) a manažera(mámu).“
Martin Málek: „Rád bych obhájil juniorský titul. Ale určitě to nebude tak lehké jako ho loni získat. Jinak vím, že plochá dráha mě asi živit nebude, protože bych tomu musel podřídit úplně všechno. Jinak to nejde. Sestru budu pozdravovat ve Švédsku, doma jsem to vyřídil a děkuju za přání.“

Terry: „Ahoj Martine, nejdřív posílám dodatečnou gratulaci dvojnásobnému šampionovi a chtěla bych se zeptat, jaké cíle sis po těch dvou titulech dal na rok 2006 ? A Ti vyjde Polsko, žádné defekty a pády i úspěch ve škole Ti přeje Terry.“
Martin Málek: „Děkuju. Cíle jsem si dal takové, abych vůbec mohl v klidu pokračovat ve studiu a s klidem se také věnovat ploché dráze. A hlavně s dobrýma výsledkama tam i tam.“

Michal Jirka: „Ahoj, chci se zeptat na vztahy mezi plochodrážníky, třeba při závodech v depu. Přeji hodně úspěchů v další sezóně.“
Martin Málek: „Já mám vytipovanou určitou skupinku jezdců a lidí, s kterýma jsem rád. A rád s nima sdílím depo. Hlavně jsou to Březolupáci a kluci ze Slaného. Je to taková dobrá parta. O tu druhou skupinu lidí a závodníků se zas tolik nezajímám. Nestarám se o ně a hledím si radši svého. A děkuju za přání.“

Horác: „Zdravím, gratuluju k podpisu polské ligy. Co nakonec rozhodlo, garance možnosti výběru startů? Jaký druh VŠ studuješ? Je to určitě záhul, klobouk dolů. Samé úspěchy nejen ve škole, ale i na závodech, díky.“
Martin Málek: „Záhul to teprve bude, děkuju. K podpisu smlouvy v polské lize jsem se vyjádřil už na začátku tak, abych se neopakoval, je tam ta garance startů. Jinak je to technologická fakulta, obor technologická zařízení na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Uvidíme, jak dlouho mě to bude bavit.“

Lukášek: „Čau, máš svoji internetovou stránku?“
Martin Málek: „Mám. Trošku vázne aktualizace, ale dělá mi je kamarád, který studuje
architekturu v Praze. Takže taky nemá moc času. Ale budu se snažit je trošku obnovovat častěji, tak snad se budou líbit. Dají se najít na www.martinmalek.wz.cz

Martin Málek děkuje:
„Těch lidí na děkování je hodně, ale budu stručný. Nejvíc bych chtěl poděkovat takovi, protože ten pro mě dělá víc než dost, někdy mám pocit že si ho ani nezasloužím. Taky mamce a Veronice, že mě už dlouho pomáhají a jezdí se mnou na všechny závody. Dále je to strýc Petr, pan Plzák, pan Mizera a ze Slaného pan Mach a pan Rosůlek a neměl bych ani zapomenout na pana Vozára.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Antonín Škach (MMS)