Před pětapadesáti lety se stal plochodrážním mistrem Československa. Rok na to se jeho pou kvalifikačním pavoukem světového šampionátu jednotlivců zastavila až v evropském finále v polské Wroclawi, odkud šlo šest nejlepších z mimo britské zóny do Wembley. Ze stejné sezóny má i bronzovou medaili z mistrovství světa družstev. A výčet jeho úspěchů by byl pořádně dlouhý. Je deset hodin a přátelé v kavárně Markétka ve Františkových Lázních již čekají.

František Richter bývá přesný. Žije v Chebu, kde dodnes opravuje motocykly od pařezů až po jawské třistapadesátky. Uzdu své zručnosti popustil, když si sestrojil miniaturní Jeep Willis. Samozřejmě pojízdný.

Stále vitální a příjemný pád hodinku posedí se svými přáteli. Stále vzpomíná na kouzlo levých zatáček a je rád, když si s ním někdo trošku zasvěcený o něm popovídá. Moc vzpomíná zejména na Antonína Kaspera, Antonína Švába, Františka Ledeckého, Miloslava Špinku i jeho syna Milana a další borce ze své éry.

Foto: Jan Kobzáň