AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 11. října
Druhé finále v Březolupech bylo úplně jiný závod než pondělní Markéta. Řada borců, kteří pomýšleli na vysoké umístění, ztrácela jako kupříkladu Tomáš Suchánek či Jan Holub, jemuž činilo obtíže najít optimální set up, když dráha ztvrdla. Naproti tomu Martin Málek zaváhal jen v rozjížďce s číslem sedm a nakonec skončil na nejvyšším stupni vítězů s největším pohárem a lákavou obálkou od Libora Karáska, bývalého starosty Uherského Hradiště, pro nejlepšího domácího závodníka. Anebo Zdeněk Holub, který skončil druhý po rozjezdu s Josefem Francem. Nic ovšem nenasvědčovalo, že se dočkáme dramatického boje o titul. Václav Milík měl na svém kontě již šest bodů, když mířil s obrovským náskokem do cíle rozjížďky s číslem dvanáct. V posledním výjezdu se ohlédl, zda neohrozí nikoho svým vítězným wheelie. A bum! Už se sbíral z prachu dráhy! Nato jej porazil nedostižný Martin Málek a v poslední jízdě byl vyloučen za kolizi s Martinem Gavendou. Matěj Kůs dnes ze sebe odevzdával úplně všechno a Josefa France přesedlání na druhý motocykl učinilo úplně jiným závodníkem. Tři body náskoku Václava Milíka se během pár okamžiků rozplynuly jako český zlatý poklad v devadesátých let a on musel do rozjezdu s oběma Pražany. Napětí ve vzduchu by nešlo rozkrájet ani motorovou pilou. Na zemi se ocitl nejprve Václav Milík a při repete i Josef Franc. Rozhodčí Pavel Kubeš byl ale stejně hodný jako Mikuláš v sirotčinci, takže i napotřetí stanuli na startovním roštu všichni tři uchazeči o titul. Kupředu letěl Matěj Kůs, v úvodním výjezdu jej vystřídal Josef Franc. Ovšem Václav Milík je oba přelstil stylem pražského skořápkáře a po dvou letech se vrátil na mistrovský trůn.

Václav Milík je jedinou konstantou závodu vzhůru nohama
Sluníčko na obloze se postaralo o skvělé odpoledne a pěkně hřálo závodníky, kteří v duchu březolupské tradice obešli cestou na nástup celé kolečko v protisměru. Miloš Plzák a Josef Mizera převzali ocenění ke svým významným životním jubileím, diváci pohlédli do tváří osmnáctce finalistů, která se měla postarat o dnešní vyvrcholení nejstaršího motoristického šampionátu naší země.

„Běda mu, jestli mu ty tři body budou v Březolupech chybět,“ láteřil Vladimír Vopat, když jeho chráněnec a potenciální ze Josef Franc vypadl v poslední jízdě kvůli pádu v první zatáčce. Pražanovo manko na vedoucího Václava Milíka se ovšem zvýšilo hned v rozjížďce s číslem jedna.

Josef Franc v ní sice nejlépe odstartoval, nicméně Martin Málek měl v rodinném prostředí dostatek času připravit motocykly i sám sebe. V prvním oblouku pražského závodníka objel a ze svého tempa zvolnil až po projetí cílem. Nad třemi body ztráty od Václava Milíka v pondělí večer přemítal rovněž Matěj Kůs. V rozjížďce s číslem dva však musel k trojce přidat další jedničku.

Jan Holub se totiž evidentně rozhodl, že šanci na celkové stupně vítězů bude držet za pačesy a v prvním oblouku minul Michala Škurlu. Matěj Kůs měl sice rychlý start, nicméně z pozice nejdále od vnitřního okraje dráhy se nedostal dál než na třetí místo. Rozhodně neměl v úmyslu zvedat ruce vzhůru a kapitulovat. Ve druhém okruhu zlomil motocykl ve druhé zatáčce pod Michala Škurlu a sebral mu druhou příčku.

A Tomáš Suchánek, třetí z nejbližších pronásledovatelů Václava Milíka, dopadl v první sérii úplně nejhůř. Na leadera průběžné klasifikace narazil již ve třetí jízdě. Odstartoval hned za ním, avšak po průjezdu první zatáčkou bylo všechno úplně jinak. „Vencovi se to rozjelo a mě odstavil,“ vyprávěl o okolnostech v prvním oblouku, kde jej vzápětí minuli Eduard Krčmář a Hynek Štichauer.

V depu se chystala rozjížďka s číslem čtyři a všem již bylo jasné, že oproti pondělní Praze půjde o závod vzhůru nohama. Svým rychlým startem to potvrdil i Zdeněk Holub, i když Pavel Kubeš promptně stiskl tlačítka červených světel. „Neměl jsem letmák, mám takovou reakci,“ viděl celou situaci pražský junior.

Nicméně při repete vystřelil dopředu Martin Gavenda. Zdeněk Holub měl před sebou ještě Romana Čejku, s nímž ovšem zúčtoval již na konci první zatáčky. Ve výjezdu z druhé zatáčky objel Martina Gavendu. Shodou okolností se však měl stát prvním poraženým vítězem. V páté jízdě opět prokázal největší pohotovost při letu pásky vzhůru ke slunečnému moravskému nebi.

Tomáš Suchánek musel v první zatáčce objíždět Josefa France celou věčnost. Přesto se však ještě v úvodním výjezdu mihnul okolo Zdeňka Holuba, jemuž se v dalším průběhu rozmotalo rolo brýlí. Na cestu nápravy se vydal rovněž Matěj Kůs, který nejlépe odstartoval v rozjížďce s číslem osm.

Hynek Štichauer po něm vytrapoval, ale již v prvním nájezdu se ocitl na zemi stejně jako Michal Dudek. Repete proběhlo se všemi čtyřmi a Matěj Kůs při něm zahrál ještě hlasitější sólo. Spolu s Martinem Gavendou, Janem Holubem a jeho jmenovcem Zdeňkem se dělili o průběžné druhé místo dnešního závodu.

Václav Milík však třímal otěže pěvně ve svých rukou. V šesté jízdě slavil dnešní druhý triumf a upevnil své postavení leadera průběžné klasifikace. Odstartoval hned za Romanem Čejkou. Vnějškem první zatáčky se ale dopředu řítil Jan Holub. Až v půlce druhé zatáčky se dostal před slánského juniora, který se urputně bránil. Jenže Václav Milík již jejich šarvátky využil ve svůj vlastní prospěch.

Mistrovství republiky startuje znovu
Třetí série začala gordický uzel dnešního mítinku a potažmo celého šampionátu ještě těsněji. Josef Franc přesedl na druhý motocykl. V rozjížďce s číslem devět se do role strůjce překvapení stylizoval Michal Dudek, když vypálil jako první. Jan Holub držel vnitřní stopu v první zatáčce, avšak Josef Franc byl po vnějšku rychlejší. Pražan se v nájezdu do druhého kola přeřítil také okolo Michala Dudka, jenž si druhou příčku už ostrážil.

Ještě hůře než Jan Holub skončil Eduard Krčmář. „Něco mi v nájezdu klepalo na motorce, nevím, co to bylo,“ vysvětloval své odstoupení. Po dvou úvodních dvojkách už věděl, že se útok na medaile ve stylu loňské Plzně letos konat nebude. Martin Gavenda mohl v desáté jízdě splakat nad výdělkem mnohem hůře.

S pěti body mohl prozatím směle pomýšlet na pódium. Jenže po nepříliš zdařeném startu jej v první zatáčce o třetí místo připravil Filip Šitera, jenž si vyšlápnul rovnou i na Hynka Štichauera. Do druhého okruhu již Padubičan vjížděl opět jako druhý, nicméně vedoucího Michala Škurlu již nemohl dostihnout ani náhodou.

Martin Málek mohl dnes želet jen sedmé jízdy, po jejímž startu zaostal za Eduardem Krčmářem a excelujícím Martinem Gavendou. „Po startu bylo husto a pak jsem v jízdě ztrácel,“ říkal. Z porážky si však vzal ponaučení a změnil převod. By na něj v rozjížďce s číslem jedenáct odstartoval Matěj Kůs, on se před něho dostal za půlkou první zatáčky.

Ke zvratům dnešního podniku v rozjížďce s číslem dvanáct přispěl Václav Milík. A nešlo o žádnou trošku do mlýna. Se Zdeňkem Holubem, který po vylétnutí pásky vyrazil do čela, si poradil, když protáhl nájezd do druhé zatáčky.

Nikým neohrožován mířil vstříc třetímu triumfu v řadě. Od mistrovského trůnu jej dělil schůdeček tak maličký, že by jej hravě překročil i nejmenší ze sedmi trpaslíků. V posledním výjezdu se ohlédl, jak velký má náskok, aby nikoho neohrozil svým vítězným wheelie. A bum, přetočil se a spadl.

„Ubral jsem si plyn,“ kál se. „Zadní kolo se protočilo, zastavilo a bylo to!“ Místo třech bodů nic. Osm rozjížděk před koncem celého letošního finále, začínalo mistrovství republiky jednotlivců takřka od začátku. Matěj Kůs se Václavovi Milíkovi přiblížil v celkové klasifikaci již na pouhopouhé dva body.

Šanci na vysněný titul však cítil i Josef Franc. Jaroslava Petráka ve třinácté jízdě minul již v první zatáčce. A když ve druhé zatáčce druhého kola svého staršího klubového kolegu podjel také Hynek Štichauer, byl Pražan již několik světelných let vpředu.

Třikrát o mistra
Matěj Kůs to v pozici rázem objeveného korunního prince neměl jednoduché. Zdeněk Holub si před startem rozjížďky s číslem čtrnáct nechal od svého táty ještě seřídit spojku. A pak triumfoval stylem start – cíl a upevnil svou vedoucí příčku v závodě. Matěj Kůs zůstal vzadu. Po závodě bude mluvit, že se sebe na ovále nechal úplně všechno. A právě čtrnáctá jízda je také jedním z důvodů, proč se proti jeho tvrzení nemůže najít žádný argument.

Ve výjezdu na protilehlou rovinu se dostal před Filipa Šiteru. Bleskově se pověsil na Eduarda Krčmáře. Projeli do druhého kola a v nájezdu do jeho úvodní zatáčky se Matěj Kůs nacpal pod slánského závodníka. Na výjezdu jej začal vyvážet, nicméně Eduard Krčmář po jeho pravici podlehl až na začátku druhého oblouku.

Osud však evidentně chtěl, aby Matěj Kůs neztratil nic ze své ztráty na Václava Milíka. Pardubičan se na startovním roštu patnácté jízdy objevil na poslední chvíli. Opět exceloval Martin Málek. Václav Milík se zbavil Michala Škurly, avšak místní eso na vedoucí pozici již nedohnal.

Napětí skvělého závodu gradovalo. V rozjížďce s číslem šestnáct Martin Gavenda ve druhém oblouku vytlačil Tomáše Suchánka z vedení. Pardubičan sice bez větších patálií vyhrál osmnáctou jízdu. Kdyby nepřišel o čtyři body, stal by se právě mistrem republiky.

Rozpis závodu totiž svedl Josefa France, Matěje Kůse a Václava Milíka na start sedmnácté jízdy. Pražané již byli na startovní rovince, když Václav Milík stál pod sjezdem z depa a kroutil hlavou. Jeho mechanik Vladimír Kalina běžel nahoru do boxu. Jeho závodník vyjel záhy za ním se slovíčkem, jež v italštině znamená zatáčka na rtech.

Limit však stihnul. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Josef Franc. Za sebou měl Matěje Kůse, který jej v nájezdu do druhé zatáčky podjel. Václav Milík byl čtvrtý. Dral se dopředu spodní stranou druhého oblouku. Na jeho výjezdu však kolidoval s Martinem Gavendou. Moravan skončil pádem a jeho motocykl díky děsivé energii střetu utrhnul ocelovou trubku hrazení.

„Přišla rána…“ bylo všechno, co si Martin Gavenda mohl z incidentu vybavit. Václav Milík byl diskvalifikován. A depem se šířil výsledek jednoduché rovnice. Pakliže Josef Franc vyhraje, dočkáme se tříčlenného rozjezdu o zlatou medaili! Václav Milík zatím seděl s hlavou dlaních ve svém boxu, kde atmosféra štípala stejně jako silná slivovice. Hlavu v dlaních, učiněná hromádka neštěstí.

Když však Josef Franc a Matěj Kůs přijeli na rošt, neodolal a šel se podívat, jak to vlastně s titulem, který už chtěl oslavit wheelie ve dvanácté jízdě, vypadá. Nyní byl nejlepší po startu Josef Franc. Matěj Kůs chtěl mistrovskou bitvu vyřešit ve svůj prospěch již teď a tady. Sunul se vpřed vnějškem první zatáčky, avšak jako kolega postřehl nebezpečí včas.

A bylo to! Osmatřicet rozjížděk letošního mistrovství republiky neurčilo nic víc, než že šampión vzejde z trojice Matěj Kůs, Josef Franc a Václav Milík v jediném rozjezdu! Zbývala však otázka dnešního závodu, jejíhož řešení se ochotně ujal Martin Málek. Po triumfu v devatenácté jízdě se mohl chystat na nejvyšší stupínek pódia.

„Nevešel jsem se tam v první zatáčce,“ zdůvodňoval Zdeněk Holub své třetí místo, které ho poslalo do rozjezdu o stříbro. Soupeřem mu byl Josef Franc, který ho odvedl, nicméně v myšlenkách spíše dlel u klíčového boje o mistra. Ve třetím kole zastavil a za příčinu označil svůj motocykl. „Šprajcnul se plyn a přestalo to fungovat,“ ukazoval.

Rozjezd o mistra byl ovšem šálek zcela jiného čaje. Šance na zlato, které mu naposledy před třemi lety vzal hloupý kryt primárního řetězu, se chopil Matěj Kůs. Po vylétnutí pásky uháněl dopředu. Josef Franc útočil vnějškem první zatáčky, ovšem Václav Milík upadl.

Pavel Kubeš blikal červenými světly, ale k repete pozval celou trojici. Matěj Kůs opět vystřelil dopředu. Josefa France však zavřel, nicméně ten o pár metrů později upadl. Znovu stop, znovu do depa a znovu start ve třech.

„Show must go on,“ procedil Josef Franc skrze svou přilbu, když jej Zdeněk Schneiderwind přetlačil přes hranu depa. Také nyní byl nejrychlejší Matěj Kůs. V první zatáčce šel dopředu Josef Franc, avšak ve výjezdu se přes oba mihnul Václav Milík.

Už ani nevěřil, že si Štěstěnu obměkčí. Nejdřív se mu nechtělo ani závodit, nicméně po tolika přerušeních mu všechny závodní spínače v hlavě zase sepnuly. Josef Franc se musel smiřovat s dvou milióntým titulem vicemistra. A Matěji Kůsovi zůstaly oči pro pláč. Vždy kdo by sakra neplakal, kdyby mu ona slepá Spravedlnost provedla podobný kousek! I když červené oči dokáže udělat i všudypřítomný prach z oválu.

Hlasy z depa
„Viděl jsem to, že jsem úplně blbej‘,“ říkal Václav Milík, když se do depa vracel již jako dvojnásobný mistr republiky. „Otočil jsem se z prvního místa, chtěl jsem zvednout motorku na zadní. Ale ubral jsem si plyn, zadní kolo se protočilo, zastavilo a bylo to. Pak remíza s Martinem Málkem. Nakonec jsem bojoval, ale ukli jsme to sebe s Gavendou a já byl vyloučenej‘. V rozjezdu byly obrovský nervy. Nechtělo se mi závodit, byl jsem psychicky rozhozenej‘, moh‘ jsem vyhrát s velkým náskokem. Upad‘ jsem, musel jsem, bylo to na těsnačku. Jak se to opakovalo, zapomněl jsem na tu chybu, co mi pořád ležela v hlavě. Neměl jsem dobrej‘ start, ale vymyslel jsem první zatáčku. Jsem šastnej‘, bylo to zajímavý až do konce.“

„Výborný,“ odpověděl Josef Franc na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké v něm dnešní závod zanechal dojmy. „Nástup jsem měl hodně špatnej‘. Nefungovalo to. Skočili jsme na druhou motorku a jsem rád. Překvapivě jsem se dostal do rozjezdu o titul. Byly nervy, připadal jsem si jako o Zlatý přilbě, pořád jsem seděl na motorce.“

„Bojoval jsem, jak jsem moh‘,“ svěřoval se Matěj Kůs. „Snažil jsem se dát na dráze úplně všechno. Dvakrát jsem už měl titul, byla by to hrozná odměna. Ale kulic pokládali motorky tak dlouho, až to vyšlo jinýmu. Jel jsem fér, tvrdě a hlavou každou jízdu. Počítal jsem každej‘ bod a dal do toho úplně všechno.“

„Až na tu druhou jízdu,“ limitoval Martin Málek svou spokojenost při vzpomínce na třetí místo za Eduardem Krčmářem a vítězným Martinem Gavendou. „Změnili jsme převod. Po startu bylo husto a pak jsem v jízdě ztrácel. Škoda dvou bodů, ale dneska to bylo super. Paráda zakončit na domácí dráze vítězstvím. Super dneska, nevím, co bych řekl, skvělá dráha, podařilo se.“

„Dneska pěkný,“ kvitoval Zdeněk Holub své pronikavé zlepšení oproti pondělku. „Druhá jízda mi nevyšla. A pak ta pátá. Nevešel jsem se tam v první zatáčce, bylo tam moc lidí. S druhým místem jsem určitě spokojenej‘. Jak se nedařilo v Praze, dneska se dařilo víc. Aspoň, že jsem v top osmičce a nebudu muset příští rok jet semifinále.“

„Ve třetí jízdě jsem to úplně pokazil,“ svěřoval se Martin Gavenda. „Bohužel. Dlouho jsem se rozmýšlel, na čem vlastně pojedu. A myslím, že jsem zvolil dobře. Teď akorát ukončit sezónu…“

„Zkurvil jsem, co šlo,“ sypal si Tomáš Suchánek popel na hlavu. „V první jízdě jsem dobře odfáral. V první zatáčce se to Vencovi rozjelo a tím mě odstavil. Třetí jízdu jsem promydlil na startu a nemoh‘ to přilepit. Takže na hovno, skončil jsem v bramborách. To je nejhorší pozice, bedna není. Jak to Venca zkurvil, úplně se mi to otevřelo na titul. Ale to bych musel od začátku tahat.“

„Pomejšlel jsem výš,“ přiznával Hynek Štichauer. „Nevím, nebyli jsme prostě dost rychlí. Šourali jsme se v motoru. Zjistili jsme, že to původní bylo lepší, vrátili jsme to zpátky a tím přišli o body. To rozhodlo, že nejsem sedmej‘, ale až devátej‘. Jsem věčnej‘ náhradník. Nevím, co bych ti řek‘, rozhodně z toho nejsem odvázanej‘.“

„Nějak mi to dneska nešlo,“ netajil se Eduard Krčmář. „Ta dráha mi nepasuje, doladil jsem to až na poslední jízdu. Co se dá dělat, stávaj‘ se i horší věci.“

„Začátek dobrej‘,“ bilancoval Jan Holub. „Ale pak blbý. Nevím, co se stalo, dráha se hrozně změnila. Ztvrdlo to a já to na tom tvrdým neumím doladit. Měli to po venku pořádně rozbránovat. (smích). Ale nic nenaděláš…“

1. Martin Málek, Březolupy	3 1 3 3 3	13
2. Zdeněk Holub, Praha	3 2 3 3 1	12+3
3. Josef Franc, Praha	2 1 3 3 3	12+R
4. Matěj Kůs, Praha	2 3 2 2 2	11
5. Martin Gavenda, Praha	2 3 0 3 1	9
6. Tomáš Suchánek, Pardubice	0 3 1 2 3	9
7. Hynek Štichauer, Pardubice	1 2 2 2 2	9
8. Václav Milík, Pardubice	3 3 F 2 U	8
9. Eduard Krčmář, Slaný	2 2 E 1 3	8
10. Jan Holub, Mšeno	3 2 1 1 0	7
11. Michal Škurla, Praha	1 0 3 1 2	7
12. Filip Šitera, Mšeno	1 0 1 0 2	4
13. Jaroslav Petrák, Pardubice	0 0 2 1 1	4
14. Michal Dudek, Slaný	1 1 2 0 0	4
15. Roman Čejka, Slaný	0 1 E 0 1	2
16. Patrik Mikel, Březolupy	0 0 1 0 0	1
res Ondřej Smetana, Praha		DNR
res Michal Klein, Mšeno		DNR

Konečné pořadí seriálu:

	PHA	BŘE	TOT
	6.10.	11.10.
1. Václav Milík, Pardubice	15	8	23+3
2. Josef Franc, Praha	11	12	23+2
3. Matěj Kůs, Praha	12	11	23+1
4. Tomáš Suchánek, Pardubice	12	9	21
5. Martin Málek, Březolupy	6	13	19
6. Eduard Krčmář, Slaný	11	8	19
7. Jan Holub, Mšeno	11	7	18
8. Zdeněk Holub, Praha	5	12	17
9. Hynek Štichauer, Pardubice	7	9	16
10. Martin Gavenda, Praha	4	9	13
11. Michal Škurla, Praha	5	7	12
12. Michal Dudek, Slaný	7	4	11
13. Filip Šitera, Mšeno	5	4	9
14. Roman Čejka, Slaný	7	2	9
15. Jaroslav Petrák, Pardubice	1	4	5
16. Patrik Mikel, Březolupy	1	1	2
NC Ondřej Smetana, Praha	DNR	DNR	–
NC Michal Klein, Mšeno	DNR	DNR	–

Foto: Miroslav Horáček