AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 8. října
Hodinky již dávno ukázaly osm večer, ale na svítkovském stadiónu jen málokdo sledoval čas. Šestnáct aktérů mistrovství republiky dvojic již dohrálo své role a neskutečné drama čekalo vyvrcholení v podobě finálové rozjížďky. Konečně šla páska nahoru! Současně s jejím letem vypálil dopředu Matěj Kůs. Za něj se zařadil Josef Franc, jeho kolega z prvního páru pražské Markéty. Jak Eduard Krčmář, tak Martin Vaculík budou později vyprávět, jaká malá dušička v nich byla, když na protilehlé rovince viděli pražský tandem před sebou. Avšak ve druhé zatáčce se vedoucímu Matěji Kůsovi ulomil přední blatník. Závodník se lekl, když periferním viděním spatřil, kterak mu míří rovnou do obličeje. Mistrovsky reagoval rovněž Josef Franc, který se nečekané překážce vyhnul a zabránil nepříjemné mele. Rovněž oba Slaňáci, kteří se již na pražskou dvojku dotáhli, byli ve střehu. Dostali se dopředu a pak již mohli jen odpočítávat kola, než jej šachovnicová vlajka v rukou Jaroslava Kocka přivítá v cíli jako šampióny. Třetí místo měla v těch chvílích v rukou už první pardubická dvojice. Václav Milík litoval nejen semifinálové nuly svého kolegy Krystiana Pieszczeka, avšak především skutečnosti, že na ovále nemohl změřit své síly s Martinem Vaculíkem. A tak mu nezbylo než se utěšovat, že jej předjede alespoň na silnici při návratu domů.
Titáni úřadují
Déš a plochá dráha se k sobě hodí asi jako den a noc. Pokud se nebeská stavidla otevřou naplno, je problém. A na odloženém závodě lze jen stěží najít cokoliv pozitivního. Nicméně výjimky potvrzující pravidlo se najdou i tady. V Divišově by se na startu rozjížďky s číslem jedna rozhodně neocitla čtveřice Matěj Kůs, Eduard Krčmář, Josef Franc a Martin Vaculík.
Jenže za nějakých padesát dnů po odvolání závodu v původním termínu se změnilo nejen dějiště letošního mistrovství republiky jednotlivců. Josef Franc nemusel do Eenrumu, kde finálový mítink světového dlouhodrážního šampionátu stejně zrušil déš. A Miroslav Rosůlek využil říjnového termínu a společně se svým synovcem Jaroslavem Drbalem nahradili Jakuba Jamroga Martinem Vaculíkem, od jehož plochodrážního debutu na jaře shodou okolností uběhne deset let.
První jízda skupiny A tím pádem svedla dohromady závodníky týmů, pro něž by cokoliv jiného než titul představovalo obrovské zklamání. Spojení slovenského fenoména a středočeského teenagera, který v době začátku stoupání svého kolegy ke hvězdám přicházel na kloub stopětadvacítkám, prokázalo svou sílu.
Martin Vaculík a Eduard Krčmář vypálili do vedení již po vylétnutí pásky. Josef Franc zaostal 
vzadu, ale Matěj Kůs se spodní stranou první zatáčky sápal dopředu. Eduard Krčmář však jeho nápor zastavil. A souboj titánů skupiny skončil 7:2 ve slánský prospěch.
Nečekaná pražská prohra byla tím správným katalyzátorem ambicí druhého domácího tandemu. Tomáš Suchánek brilantně odstartoval, Hynek Štichauer se v první zatáčce zařadil za něj. Kdyby se Martin Málek s Martinem Gavendou zajímali o plochodrážní historii, dostalo by se jim vysvětlení termínu anglická závora přímo v praxi.
Tomáš Suchánek s Hynkem Štichauerem zaznamenali další maximální triumf hned v deváté jízdě. Patrik Búri, jenž byl nakonec diskvalifikován pro ztracený deflektor, a Jaroslav Petrák za nimi zaostali hned po startu. Tandem Pardubice 2, by neporažený však nebyl v cele osamocený. Eduard Krčmář s Martinem Vaculíkem totiž sedm bodů na úkor žarnovického Speedway Clubu inkasovali již v rozjížďce s číslem pět. A své vedení konsolidovali v duelu s Březolupy v jedenácté jízdě.
I když Martin Málek rozdělil Martina Málka a Eduarda Krčmáře již v první zatáčce, ztráta jednoho bodu slánské postupové ambice neohrozila. Nahoru se však díval i první pražský pár. Po úvodní prohře se Slaným nasadil kurz k maximálním triumfům. Jako první se o tom přesvědčili 
Martin Gavenda s Martinem Málkem v rozjížďce s číslem sedm. „Nepovedl se mi start, schytal jsem padesát kilo bahna a nic neviděl,“ vysvětloval Martin Málek příčiny svého zastavení ještě v průběhu úvodního kola.
Ve třinácté jízdě Pražany očekávali Pardubičané a celé čtveřici u startovního roštu bylo jasné, že do nadstavbové části povede cesta jen pro jeden pár. Matěj Kůs vypálil do vedení rovnou od startu, Josef Franc objel Pardubičany v první zatáčce. V té druhé upadl Hynek Štichauer. „Nechtěl jsem ubrat, řek‘ jsem si, že to tam buď dám, nebo lehnu,“ říkal později. Realitou se stala druhá alternativa. Hynek Štichauer se ještě do sedla vrátil, ale na sklonku třetího kola zajel v cílové rovince na trávu.
Pardubičané měli šanci své zaváhání napravit v souboji se Slaným v sedmnácté jízdě. Hynek Štichauer se vskutku probil do čela. Avšak v první zatáčce mu první příčku sebral Martin Vaculík. Ke všemu se Tomáš Suchánek neprokousal před Eduarda Krčmáře. Slaný sice ztratil druhý bod, nicméně triumf ve skupině mu již nikdo nemohl sebrat. Ani Matěj Kůs s Josefem Francem nezaváhali. V rozjížďce s číslem devatenáct odvedli Jaroslava Petráka s Patrikem Búrim a doprovodili Slaný do finálové části.
Hlasy z depa po základní části skupiny A
„Chybičky tam byly,“ neskrýval Tomáš Suchánek. „Hlavně v poslední jízdě. Měl jsem výbornej‘ start. Ale najel jsem do materiálu. Zvedlo se to. Tím jsem ztratil. Než se to rozeběhlo, všichni to měli roztočený.“
„Neskáču radostí do stropu,“ připouštěl Hynek Štichauer. „Nedařily se starty. Buď jsem byl v luftu, nebo mydlil. Nebylo to přesvědčivý. Matěj mi nenechal místo, nechtělo se mi ubírat. Řekl jsem si, že buď to tam dám, nebo lehnu. Přišla druhá možnost, třeba se mi rozsvítí a začnu závodit na konci sezóny. (smích)“
„Nepodařený začátek,“ odhalil Martin Málek příčinu brzkého vyřazení březolupské dvojice. „Potom se mi nepovedl start. Schytal jsem padesát kilo bahna a nic neviděl. Už bych je nedohnal, tak jsem to vypustil. Na těch prvních dvou startech jsem to pokazil. S Martinem Vaculíkem bylo těžké najít rychlý výjezd z první zatáčky. Netrefil jsem se do materiálu a Martin mě podjel. Jak každý drží ideální stopu, předjíždět se moc nedá.“
„Dobrej‘ trénink,“ zasmál se Jaroslav Petrák. „Myslel jsem, že to bude o žďobíček lepší, ale nebylo. Jel jsem tady při semifinále, ale dneska to bylo jiný. Byla těžší dráha. Ale jsem spokojenej‘, spravil jsem si chu po Praze, tam jsem si vytáh‘ černýho Petra.“
Pražanům se hodí vítězství nad Pardubicemi
Skupina B na první pohled nabízela vyrovnanější závodnickou společnost bez vyhraněných favoritů. Bez uzardění bychom za něj mohli pokládat první pár Pardubic, kde si Václav Milík a Krystian Pieszczek měli vyzkoušet šanci na mistrovské double, když se už před měsícem z Plzně vraceli jako šampióni juniorských družstev.
Jenže zatímco se Václav Milík v rozjížďce s číslem dva usazoval v čele, jeho polský kolega upadl na výjezdu z první zatáčky. V opakovačce bez něho opět zatáhl Václav Milík, když pražský juniorský tandem Zdeněk Holub – Michal Škurla umístil za svá záda již v úvodních metrech.
V osmé jízdě už Pardubičané bodovali naplno. I když Václav Milík se protáhl před Filipa Šiteru za vedoucího Krystiana Pieszczeka až ve druhé zatáčce. Po polovině programu skupiny se však z průběžného vedení těšila miletická dvojice Michal Dudek – Roman Čejka.
V rozjížďce s číslem čtyři na hlavu porazili mšenské Filipa Šiteru s Janem Holubem. V šesté jízdě jim pomohl Marcel Kajzer. Polák, jehož do Čech po pěti letech přivedl Krzyzstof Nowacki svým rychlým startem zaskočil pražské mladíky. Zdeňka Holuba odrazil i ve výjezdu z druhé zatáčky. Vnitřní stopu držel i nadále, takže se Zdeněk Holub natáhl pro vítězství až za zlomem závěrečného oblouku.
Pražané stejně jako Pardubice dobyli z první poloviny závodu jedenáct bodů. Miletice se mohly pyšnit jedním navíc, i když jim radost lehce kalil shodou okolností Marcel Kajzer. Jejich souboj v rozjížďce s číslem deset přerušil Krzyzstof Nowacki, který skončil předčasně polapený v pásce. Posunul se dozadu na trestnou čáru, zatímco jeho kolega nedal ani náznak šance Michalu Dudkovi s Romanem Čejkou.
Ani Markéta to neměla jednoduché. Jan Holub se ve dvanácté jízdě konečně trefil do správného převodu. I když na své starty nepřestal láteřit, na protilehlé rovince se objevil před svým jmenovcem Zdeňkem a jeho parákem Michalem Škurlou.
Pražané však mohli ve svém postupovém souboji profitovat ze svého úvodního triumfu nad Pardubicemi. Takový luxus Václav Milík a Krystian Piezczek miletickým Slaňákům nedopřáli a v rozjížďce s číslem čtrnáct je změřili prakticky současně s vylétnutím pásky.
Praha měla rázem o dva body víc a chleba se měl lámat při jejím vzájemném střetu s Mileticemi v osmnácté jízdě. Zdeněk Holub slavil triumf ve stylu start – cíl. Michal Škurla dlouho trčel za oběma Slaňáky, což ovšem nemělo žádný vliv na skutečnost, že už nyní na tom byla Markéta lépe. Přesto se ve třetím okruhu v nájezdu do první zatáčky přenesl na třetí místo okolo Michala Dudka.
Miletice vypadly stejně jako Mšeno a dvojice Krzyzstofa Nowackeho. Její duel s Pardubicemi se postaral o definitivní tečku za základní částí. Marcel Kajzer musel kvůli trablům se spojkou přesednout na druhý motocykl. Přestože nebyl dopasovaný na aktuální stav oválu, opět kalil vodu.
Ve druhém oblouku oddělil vedoucího Krystiana Pieszczeka od Václava Milíka. Lákavého skalpu se ovšem nedočkal. Pardubičan se totiž vrátil na druhou příčku již v první zatáčce druhého kola. V hlavě mu už však vířily myšlenky na semifinále proti prvnímu páru Prahy.
Hlasy z depa po základní části skupiny B
„To kdybych věděl!“ reagoval Jan Holub na otázku magazínu speedwayA-Z, co se dělo na začátku závodu, kde inkasoval jen dvě velikánské nuly. „Netrefil jsem se do převodu. A hlavně starty! Škoda veliká, šetřím sílu na sobotu do Březolup (smích).“
„Další závody, je toho moc, ale kdybych měl pauzu, říkal bych, že chci závody,“ přemítal Filip Šitera. „Zlepšuje se to, ale důležitý je bejt‘ zpátky na motorce. Letos byl cíl hlavně trénovat a najednou jezdím závody. Nic většího nemůžu čekat.“
„Závody mi celkově nevyšly,“ netajil se Krzyzstof Nowacki. „Měl jsem nový motor krátce po repasi, ale netuším, co se stalo, že jel tam slabě. Marcel se prezentoval velice dobře, byl hodně rychlý. Ale i jeho postihla smůla, měl problémy se spojkou a na svou poslední jízdu musel vzít druhý motocykl, který nebyl dopasovaný. Mohlo být ještě líp! Ale co, je třeba myslet na následující starty a novou sezónu. Myslím si, že sezóna 2015 musí být v mém podání lepší, stále mám málo závodů a to mi neumožňuje se lépe rozvíjet, ale myslím, že v tomhle směru bude napřesrok lépe.“
Smůla se opět lepí na pražská kola
V prvním semifinále se Slaný utkal s juniorskou Markétou. A záhy dal jasně najevo, že se do Pardubic nepřijel šampionátu dvojic pouze zúčastnit. Michal Škurla měl sice povedený start, ale Martin Vaculík se vnějškem první zatáčky řítil jako startující nadzvuková stíhačka.
Eduard Krčmář zaostal vzadu, ale žádná senzace se nekonala. Zatímco si jeho slovenský kolega vybudoval náskok půl rovinky, on ve druhé zatáčce objel Zdeňka Holuba. A záhy přišel na řadu i Michal Škurla.
Druhé semifinále zažilo klasickou ukázku párové strategii těžící z filozofie šampionátu, že dva jsou více než jeden. Po vylétnutí pásky dopředu vyrazili Krystian Piezszcek a Václav Milík. Nicméně Pražané přiletěli do první zatáčky jako rozzuřený včelí roj.
Václav Milík zůstal v čele, ovšem Matěj Kůs se za ním soustředil spíše na Krystiana Pieszczeka, aby pomohl na třetí příčku Josefu Francovi. Záměr klapnul v prvním oblouku druhého kola. Václavu Milíkovi tak do finále nepomohlo vítězství, jelikož pražský tandem jeho čtyři body přebil svými pěti.
Před malým finále se Zdeněk Holub hrnul na dráhu jak velká voda, vak nakonec ještě na chvilku zmizel ve svém boxu. Václav Milík stejně jako v semifinále úřadoval ve stylu start – cíl, proti čemuž byl Zdeněk Holub bezradný. „Když jsem chtěl složit motorku, zakoktalo to,“ svěřoval se. 
Krystian Pieszczek tentokrát dojel třetí, takže se domácí mohli chystat na pódium pro bronz.
Zbývala ovšem otázka velkého finále. Matěj Kůs vyrazil jako první a Josef Franc z mely první zatáčky hned za ním. „Když jsem je viděl na začátku rovinky před sebou, říkal jsem si, že je to špatné,“ netajil se Martin Vaculík.
Přesto zůstával ve střehu i Eduardem Krčmářem. Že připraveným štěstí přeje, se přesvědčili hned ve druhé zatáčce. Ve druhé zatáčce se Matěj Kůs lekl svého předního blatníku, který se ulomil a namířil si to do závodníkova obličeje. Zpomalit musel i Josef Franc. Než by člověk řekl švec, Slaňáci si vpředu pádili pro titul s plnou sedmibodovou parádou. A Pražanům stejně jako loni v Březolupech zůstalo stříbro.
Hlasy z depa po finále
„V první řadě bych chtěl poděkovat panu Rosůlkovi a Edovi, že mě oslovili,“ říkal Martin Vaculík. „Bylo mi ctí jezdit pod taktovkou pana Rosůlka, pamatuju si ho, když jsem v Čechách začínal. Jezdit s Edou je perfektní, je budoucností české ploché dráhy. Je úžasný mít titul. Pomohlo nám štěstí. Ve finále jsme neodstartovali dobře, shodou okolností jsme vyskočili na první místo. Děkuji také Máriovi, dával mi cenné rady, určitě to pomohlo.“
„S Vaculdou jsme mistři, tak super,“ radoval se Eduard Krčmář. „Letos už podruhý, maximální spokojenost. Ve finále byly nervy. Z první zatáčky jsme vyjeli poslední. Pak jsme se dostali dopředu, hlídali si to a teď je to super. Musím ještě zatáhnout v Březolupech, chybí mi bod na druhýho, a je bedna.“
„Začali jsme fajn,“ připomněl Matěj Kůs úvodní pražskou prohru se Slaným. „Čím víc jízd jsme odjeli, bylo to lepší. Měli jsme rychlost a semifinále byla luxusní záležitost. A co říct o finále? Podařilo se nám odstartovat. Vjel jsem do nájezdu do druhý zatáčky. Něco se začalo dít s motorkou. Jak jsem nabral rychlost, ulít‘ mně přední blatník a trefil mě do helmy. Periferně jsem viděl, že něco není OK, až jsem spatřil ten blatník. Jeto škoda, stála nás to titul.“
„Z mý strany to bylo horší,“ připouštěl Josef Franc. „První jízdu jsem se trápil, ale pak jsme to poštelovali. Chybělo víc štěstíčka, mělo to zase dopadnout. Ale je z toho druhý místo…“
„Já jsem spokojenej‘,“ říkal Václav Milík. „Jelo mi to jako kráva. Ale kolega to nedotáh‘. Chtěl jsem si pozávodit s Martinem Vaculíkem, ale nevyšlo to. Možná ho předjedu v autě, až pojedu teď na Přelouč. Ale auto má asi lepší, takže nic (smích).“
„Pěkný, no,“ reagoval Zdeněk Holub na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Čtvrtý místo, mohlo to bejt‘ lepší. Semifinále se nevyvedlo, aspoň tedy mně. Špatná stopa. V malým finále jsem myslel, že složím motorku, ale nějak to zakoktalo. Nakonec to jelo, je to škoda, moh‘ bejt‘ bronz. Příští rok to napravíme, budeme zlatý. Na napravování toho bude víc, ale lepší pozdě než nikdy.“
„Docela dobrý,“ hodnotil Michal Škurla. „Akorát jsme v malým finále nestihli Pieszczeka. Odstartovali jsme, bylo docela rychlej‘. Zkoušeli jsme se tam dostat, ale nevyšlo to.“
| skupina A: | ||
| 1. AK Slaný | 26 | |
| Eduard Krčmář | 3 3 2 2 | 10(2) |
| Martin Vaculík, SK | 4 4 4 4 | 16 |
| 2. Markéta Praha 1 | 23 | |
| Matěj Kůs | 2 4 3 4 | 13(1) |
| Josef Franc | 0 3 4 3 | 10(2) |
| 3. ZP Pardubice 2 | 19 | |
| Tomáš Suchánek | 4 4 2 0 | 10 |
| Hynek Štichauer | 3 3 R 3 | 9 |
| 4. AK Březolupy | 14 | |
| Martin Gavenda | 0 2 0 3 | 5(1) |
| Martin Málek | 2 R 3 4 | 9 |
| 5. SC Žarnovica | 8 | |
| Patrik Búri, SK | 0 ex 0 0 | 0 |
| Jaroslav Petrák | 2 2 2 2 | 8 |
| skupina B: | ||
| 1. ZP Pardubice 1 | 25 | |
| Krystian Pieszczek, PL | X 4 3 4 | 11(1) |
| Václav Milík | 4 3 4 3 | 10(2) |
| 2. AK Markéta Praha 2 | 22 | |
| Michal Škurla | 3 2 2 2 | 9(1) |
| Zdeněk Holub | 2 4 3 4 | 13 |
| 3. PRO – TEC Miletice | 17 | |
| Roman Čejka | 3 2 0 3 | 8(2) |
| Michal Dudek | 4 3 2 0 | 9 |
| 4. Grepl PDK Mšeno | 13 | |
| Filip Šitera | 2 2 0 3 | 7 |
| Jan Holub | 0 0 4 2 | 6(1) |
| 5. Krzysztof Nowacki | 13 | |
| Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) | E R 0 E | 0 |
| Marcel Kajzer, PL | 3 4 4 2 | 13 |
Poznámka: Patrik Búri byl diskvalifikován z třetího místa rozjížďky s číslem devět za ztrátu deflektoru
| Finálová skupina: | SF1 | SF2 | MaF | FIN |
| 1. AK Slaný | 7 | 7 | ||
| Eduard Krčmář | 3(1) | 4 | ||
| Martin Vaculík, SK | 4 | 3(1) | ||
| 2. AK Markéta Praha 1 | 5 | 2 | ||
| Matěj Kůs | 2(1) | 0 | ||
| Josef Franc | 3 | 2 | ||
| 3. ZP Pardubice 1 | 4 | 6 | ||
| Krystian Pieszczek, PL | 0 | 2 | ||
| Václav Milík | 4 | 4 | ||
| 4. AK Markéta Praha 2 | 2 | 3 | ||
| Michal Škurla | 2 | 0 | ||
| Zdeněk Holub | 0 | 3 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz) a Michal Kohout
