Slaný – 14. října
Letošní ročník extraligy vstoupí do historie nejen kvůli dramatickým bojům a kromobyčejně těsným výsledkům, ale především kvůli slánskému titulu. Středočeský klub tak konečně korunoval svou snahu zopakovat svůj primát z devětašedesátého. Magazín speedwayA-Z hovořil s Milanem Machem, úspěšným koučem, který AK Slaný konečně přivedl ke zlatým medailím. A vedle ohlédnutí za uplynulým ročníkem se zaměřil i na budoucnost a zjistil, že slánský klub hodlá posílit o jednoho českého juniora.
Před poslední extraligou vedl Slaný o pouhý bod. A Milan Mach tehdy na tipovací otázku magazínu speeedwayA-Z, kdo bude mistrem, odpověděl jednoznačně, že oni. Opravdu tomu věřil nebo v něm přece jen byla malá dušička? „Samozřejmě ve mně byla malá, moc malá dušička,“ říká slánský kouč téměř o měsíc později. „Opravdu jsem tomu věřil až v poslední sérii rozjížděk. A i tehdy jsem od sebe ještě odháněl gratulanty s tím, že ještě není konec. Před závodem v Plzni i během něho jsem byl hodně nervózní. Určitě víc než kluci (smích), ale pak jsem byl nesmírně šastný. Ale přece jsem před závodem nemohl říct, že nevyhrajeme. To by byl alibismus. A věřil jsem, že kluci do toho dají na dráze opravdu všechno. A taky jsem ti před závodem říkal, a vyhraje ten nejlepší a doufám, že to budeme my.“
V poslední době byl Slaný ve hře o titul prakticky od roku 2002. Přesto mu kýžené zlato stále unikalo. V mnoha případech doslova mezi prsty. „Myslím si, že letos rozhodlo, že v sedmi z osmi závodů startoval Jirka Štancl,“ vysvětlil rozhodující zvrat Milan Mach. „V každém závodě mimo toho druhého v Pardubicích, kde se z našeho týmu nedařilo absolutně nikomu, vždy přidal pěknou porci bodů. Dle získaných bodů se ziskem čtyřiapadesáti stal naším nejlepším jezdcem.“
Typickým znakem slánského týmu je nasazování dvou polských závodníků v každém závodě. Za to se na středočeský klub často snáší kritika. Do Petra Křikavy, předsedy klubu, se na loňské valné hromadě za Poláky trefoval dokonce i samotný prezident AČR. „Nevím, proč jsme kritizováni za nasazování polských jezdců,“ pokrčil rameny Milan Mach. „Vždy polští závodníci neberou nikomu z našich chleba. Řekni mi jméno jediného našeho dobrého závodníka, který stojí na úkor nasazení Poláků. Navíc všichni polští jezdci, kteří za nás startují, vždy patří k ozdobám každého extraligového závodu. A úroveň soutěže i její prestiž tím značně stouply. Jenom díky nim jsou závody atraktivní a zajímavé a nikdy předem neznáš vítěze, jako tomu bývalo dříve. Vzpomeň si na předposlední závod v Praze a jeho stav před poslední jízdou Olymp třicet bodů, Pardubice, Plzeň a my po osmadvaceti. Viděl jsi tohle někdy?“
A jak by Milan Mach porovnal podíl českých a polských závodníků na celkovém výsledku a ekonomické náklady na jejich angažmá? „Vybojovali jsem 268 bodů,“ pustil se do hodnocení slánský kouč. „Z toho polští jezdci měli 182 a čeští 86. A ekonomicky… Slýchávám zkazky, jaké sumy nás stojí starty polských jezdců. Mohu zodpovědně říci, že velký rozdíl za získané body mezi českými a polskými závodníky není, kteří startují za náš tým, není.“
Zatímco v minulosti býval alfou a omegou slánského týmu maličký bojovník Wieslaw Jagus, letos se většinou musel středočeský tým obejít bez něho. „Wieslaw za nás v minulých sezónách startoval ve více závodech,“ připustil Milan Mach. „Letos mu to však nabitý kalendář a potíže soukromého charakteru nedovolily. Stihnul tak odjet jen dva závody. Ale i nadále s ním samozřejmě počítáme jako s klíčovým jezdcem.“
Na jaře však začne nová extraligová kampaň. „Říká se, že obhájit titul je těžší, než ho získat,“ vytušil směr rozhovoru Milan Mach. „A tak bych to měl asi říct také. Je to po šestatřiceti letech náš druhý titul, tak s tím obhajováním zatím nemám žádnou zkušenost. Sám víš, jak obtížné pro nás bylo a jak dlouho jsme se neúspěšně pokoušeli ten vysněný titul získat. Proto si nyní ani nedovedu představit, jak těžká bude jeho obhajoba. Jedno však vím, mistrovský titul jsme letos získali zaslouženě. Vždy ve všech osmi závodech jsme byli na bedně, z toho třikrát první, třikrát druzí a dvakrát třetí. Nyní si to proto užíváme a ještě pár dní ani nebudeme o obhajobě uvažovat. Ale určitě se z té euforie vzpamatujeme a v příští sezóně se opět budeme snažit o co nejlepší výsledek, abychom znovu potěšili naše příznivce a sponzory, kterým rovněž náš titul patří.“
Minulou zimu Slaný kalil stojaté přestupové vody, když usiloval o angažmá Josefa France a bratrů Drymlových. Nicméně Milan Mach zůstává v tomto směru oběma nohama na pevné zemi. „Víš, jak je v našich poměrech obtížné nějakého jezdce z jiného klubu získat,“ řekl. „Respektive je to prakticky nemožné. Projednáváme nyní angažmá jednoho juniorského závodníka, ale jeho jméno ti řeknu až tak za čtrnáct dní, abych to nezakřikl.“ Že by Martin Málek, o jehož plném přestupu z Březolup se už cosi proslýchá? „S Martinem máme nadstandardní spolupráci už několik sezón,“ konstatoval Milan Mach. „Jel přece za nás i v letošní extralize. Sice jen v jednom závodě, ale je kromě mistra republiky juniorů ještě se Slaným i mistr České republiky družstev. A samozřejmě s ním počítáme i v roce 2006.“
Nicméně on příští rok přejde mezi seniory. A stejně tak i Patrik Linhart. Jak pak Slaný bude obsazovat místo povinného juniora? „Tak na to se mě ani neptej,“ reagoval na možná trošku předčasnou otázku Milan Mach. „Nedostatek jezdců je velkým problémem české ploché dráhy. A za takových pět let si už vůbec nedokážu představit, kdo tu bude jezdit. V klubu máme několik mladých kluků, kteří jezdí na stopětadvacítkách. Radim Chod, Roman Čejka, Michal Dudek, Jiří Benda a Eduard Krčmář. Uvidíme, jak později zvládnou přechod na motocykly 500 ccm a jestli z nich vyrostou kvalitní závodníci. A jak jsem se již zmínil, jednáme s jedním mladým jezdcem, abychom měli kvalitního juniora.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
