Pardubice – 31. srpna
Tisícovky nadšených diváků se v neděli 20. srpna 1961 vypravily do Pardubic, aby na vlastní oči zažily renesanci Zlaté přilby Československa po desetileté odmlce. Na dostihovém závodišti je však dostihla zpráva o tragédii, která se odehrála během sobotního tréninku.
Za Popkovickou zatáčkou prasknul rám motocyklu Ericha Stieglmeiera. Motor jeho JAPu se zabořil do země a pětadvacetiletý občan německého Niedernhornbachu byl strašlivou silou vymrštěn ze sedla. Těsně za ním jedoucí Libor Dušánek neměl šanci reagovat a narazil do nešastného protivníka před sebou.
Oba závodníci skončili v nemocnici, avšak dny vyměřené jim osudem se uzavřely ještě týž den ve večerních hodinách. Zatímco tělo Ericha Stieglmeiera našlo poslední odpočinek ve své zemi, třiatřicetiletý Libor Dušánek spočinul ve svých Pardubicích.
S jeho hrobem ale letos vyvstaly potíže. „Objevilo se na něm, že vzhledem k tomu, že o něj nikdo nejeví, zájem bude zrušen,“ objasňuje Petr Moravec, co vedlo pardubický klub k zásahu. „Je naprosto jasné, že pokud někdo obětoval závodu o Zlatou přilbu to nejcennější, je naší morální povinnost pronájem hrobu prodloužit.“
Poznámka o světlé památce obou plochodrážníků, která trvale zůstane v srdcích, jíž pardubičtí pořadatelé nechali před více než půlstoletím natisknout na smuteční oznámení, nebyla jen pustou frází ani pro jejich současné následovníky.
Foto: archív autora
