Bernardov – 20. srpna
Letní měsíce ho zastihly vskutku v oslnivé fazóně. Z druhého finále juniorského mistrovství světa v Berwicku se vrátil se třetím příčkou, avšak nechybělo mnoho a radoval se na nejvyšším stupni. Dnes má na pražské Markétě hodně blízko k domácímu titulu, avšak Václav Milík se magazínu speedwayA-Z svěřil se svou ambicí ustanovit v domácí juniorce nový rekord.
„O tréninku jsem se trošku bál dráhy,“ připouští Václav Milík, že první dojmy z Berwicku byly přinejmenším všelijaké. „Má klopený zatáčky a byla hodně rozoraná.“
Ovšem začátek závodu vypadal excelentně. „V první jízdě jsem vyhrál start,“ říká pardubický závodník. „Ale Kacper Gomolski šel na držku a zastavili to. A zákon schválnosti, neodstartoval jsem jako prve.“
Výsledkem se stal jediný bod, což bylo nejhorším Pardubičanovým výsledkem v průběhu celého podniku. „Pak to bylo dobrý až do rozjezdu,“ přesunuje se ve svém vyprávění k dodatkové jízdě o druhé místo. „Odstartoval jsem a jezdil jsem venkem. Kacper v předposlední zatáčce zkusil jet lajnu a podjel mě. Tím jsem skončil třetí, ale pro mě to je úspěch. V mistrovství světa juniorů jsem nikdy nezajel.“
Přitom nebýt porážky od Andrzeje Lebeděvse, rozjížděl by se s Piotrem Pawlickim rovnou o vítězství! „Ani nejde o prohru s Lebeděvsem, ale o tu první jízdu,“ komentuje toto téma Václav Milík. „Kdybych v ní dojel první, vyhrál jsem rovnou. A pak ten Lebeděvs! Dal to nesmyslně nade mě. Nechal jsem tam snad jenom metr. Myslel jsem, že se tam nikdo neprotáhne a on se protáh‘!“
Cesta na pódium však dozajista stála za to. „Je to paráda,“ souhlasí. „Bejt na bedně, je skvělý. Bylo to poprvý, ale chtěl bych určitě ještě.“
Před posledním závodem v půlce září chová Václav Milík v tomto směru slibné naděje. V průběžné klasifikaci je prozatím pátý o bod za Andrzejem Lebeděvsem a o čtyři za Piotrem Pawlickim a Kacperem Gomolskim. Leader Patryk Dudek se může chlubit už šesti body převahy.
„Jsem pátej‘,“ přemítá. „Chtěl bych v Terenzanu udělat dobrej‘ výsledek, abych šel aspoň na čtvrtý místo. Na to třetí nevím, je to těžký. Konkurence je vyrovnaná, to bude těžký. Příští rok bych ale chtěl bejt‘ na bedně určitě. Letos se bohužel nezadařilo v Pile, kde jsem zpočátku nenastavil motorku.“
Českému šampionátu však vládne pevnou rukou a dnes večer mu v Praze k potvrzení titulu stačí prakticky čtyři vítězné rozjížďky. „Bylo by dobrý vyhrát,“ uvažuje. „Dvanáct bodů mně stačí, ale chtěl bych patnáct, abych vyhrál bez ztráty bodu. To by bylo nejlepší. O to víc bych se snažil vyhrát s patnácti bodama ve Mšeně, i když titul už bude.“
Antonín Kasper drží rekord:
Domácí šampionát juniorů se koná nepřetržitě od roku 1974. Pouze dvakrát v historii vyhrál mistr všechny závody seriálu. Naposledy se takový husarský kousek povedl Tomáši Topinkovi v sezóně 1992, když na nejvyšší stupeň vystoupil čtyřikrát. S plným počtem bodů to ovšem bylo v uvozovkách jen třikrát, v úvodním podniku v Plzni zaznamenal třináct bodů.
O to ojedinělejší je výkon Antonína Kaspera, jenž roku 1980 triumfoval postupně v Chabařovicích, Plzni a Slaným se ziskem patnácti bodů. Červnový mítink v Liberci byl bez náhrady odvolán. Svůj skvělý rekord nepokořil ani samotný pražský fenomén. Hned v prvním finále roku 1981 v Kopřivnici skončil až čtvrtý, když ho o body připravil především defekt v rozjížďce s číslem tři.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a archív Václava Milíka
