Leszno – 13. srpna
Starty s českou licencí byly už před pěti lety pro Krzysztofa Nowackeho jediným možným východiskem, jak pokračovat ve své plochodrážní kariéře. Nicméně také on řeší obvyklý problém našich seniorů výkonnostního středu, jímž je nedostatek závodů, obzvl᚝ nemá-li prvoligový tým. Druhý přeborový podnik v Liberci toho byl dokonalým odrazem. Nadšeného závodníka vedle otce Romana a bratra Andrzeje poprvé doprovázel i jeho starší syn Martin. A podle všeho plochodrážní klan z polského Leszna rozhodně nevymře po meči.

„Měl jsem znovu pech,“ komentuje Krzysztof Nowacki liberecký mítink, v němž sice nešetřil svou obvyklou bojovností, avšak nakonec musel předčasně odstoupit. „Měl jsem dva pády, ale může mě těšit, že jsem se vyhnul nemocnici.“

Po dubnové ouvertuře přebor pokračoval teprve druhým kolem, protože červnové Pardubice spláchl d隝 a klub s reprízou počítá až na samotný konec sezóny.

„Těžko udělat dobrý výsledek,“ přemítá borec, který se před šesti lety probil až do polského juniorského finále a v sezóně 2004 vozil vestu extraligového Atlasu Wroclaw. „Málo startuji na závodech a tréninků je také málo, protože není kde trénovat. Ale nemá cenu se trápit, může být jedině líp! Už teď se těším na další závody ve Svitavách. A děkuju za pomoc svému bratru Andrzejovi a synkovi Martinkovi.“

Pětiletý Martin Nowacki už na první pohled nezapřel svůj plochodrážní původ, když šlapal na svém kole s plochodrážní dečkou na řidítkách a oblečený ve slánské vestě se symbolickou jedničkou na zádech.

„Byl to jeho první výjezd se mnou na závody do Čech,“ svěřuje se pyšný otec. „Moc se mu to líbilo a už plánuje další cesty.“

Není ovšem vyloučeno, že se během pár let u nás objeví sám za řidítky závodního motocyklu. „Od loňského července jezdí na takové malé krosce,“ přibližuje Krzysztof Nowacki. „U nás je taková malá dráha, na které jezdí. Všechno vypadá, že bude můj nástupce. Také mladší syn se do toho hrne, ale nejdřív se musí naučit jezdit na kole. A také dcera bratra Andrzeje Lenka, které jsou tři, má ráda plochou dráhu a líbí se jí jezdit na malé motorce.“

K plochodrážní kariéře má nejblíže nejstarší z trojice malých mušketýrů Martin Nowacki. „Plánuji zapsat ho do klubu pro minižužel,“ svěřuje se jeho otec. „Nejblíže to máme do Bakowa u Wroclawi. Chtěl bych mu opatřit osmdesátku a později stopětadvacítku, ale u nás se obtížně shání. Možná u vás, kde by Martin mohl jezdit také závody, až bude starší.“

Foto: Roman Nowacki