Pardubice – 17. července
Být v sobotu v sestavě českého nároďáku se stalo přáním mnoha borců prakticky v okamžiku, kdy BSI pořádání vrcholné fáze světového poháru na pražské Markétě oficiálně potvrdila. Leč stanout přímo uprostřed výkladní skříně světové ploché dráhy s sebou nenese jenom lákavou vyhlídku medaile, ale rovněž odpovědnost za výsledek. Lukáš Dryml si toho byl plně vědom, proto svou účast podmínil dokonalou připraveností po svém zranění z počátku června. Minulý týden začal kroužit tréninková kolečka, přičemž pracoval i na fyzické kondici, nechával doma auto a do Svítkova šlapal na kole. Protože se cítí perfektně připraven, neřekl ne nabídce Milana Špinky na jednu z pěti reprezentačních vest a magazínu speedwayA-Z se svěřil s touhou po medaili, jíž by to v jeho sbírce cenných kovů rozhodně slušelo.
„Jsem stoprocentní,“ vyjadřuje Lukáš Dryml své pocity. „Necejtím, že bych byl jinej‘. Jsem zpátky, co jsem byl předtím. Nejel jsem sice žádnej‘ závod, ale odtrénoval jsem hodně. Ještě ve středu se půjdu svýzt. Chci kontakt s motorkou a ten poslední tejden jsem toho využíval hodně. Každej‘ den makám i na fyzičce a je to dobrý.“
Pardubický závodník nechtěl při své rekonvalescenci vůbec nic uspěchat a plánoval comeback v dokonalé formě. „Jedeme světovej‘ pohár,“ připomíná obrovskou velikost sázky ležící v banku sobotního finále. „To je buď a nebo. Nebude to žádná procházka růžovým sadem. Dávám do toho sto procent a po zranění jsem odjel víc než kdokoliv jinej‘. Když si spočítám absolvovaná kola, nejsem vůbec pozadu. Jde o to mít čistou hlavu na závody, aby se dařily starty, ale nemám obavy.“
Jedinečná možnost poprat se o pódium ve světovém poháru družstev samozřejmě sehrála roli v jeho motivaci. „Měl jsem jasno, že chci jet,“ nezastírá Lukáš Dryml. „Kdybych nebyl fit, řek‘ bych to. Nechci tam bejt‘ do počtu, chci bejt‘ takovej‘ jako vždycky. S Alešem jsme pokaždý figurovali vpředu od doby, kdy jsme začali v nároďáku jezdit. A moje letošní forma je slušná. Nejedu Evropu, nejedu svět, mám pro to svý důvody, ale s hvězdama jezdím každej‘ tejden v Anglii.“
V sobotním finále narazí český národní tým na Poláky a Dány a na vítěze zítřejšího race-off, což s největší pravděpodobností budou Britové či Australané. „Dávám do toho sto procent,“ říká Lukáš Dryml. „Mám pocit, že každej‘ v našem týmu taky a nebude to šulit. Jsme na domácí půdě a to je šance. Neřek‘ bych malá nebo velká, ale otevřená. Šance natáhnout se k medaili. To je jediná disciplína, kde ji nemám, když samozřejmě nebudu brát ledy a dlouhou.“
Po dnešním posledním tréninku se Lukáš Dryml přesune do stověžaté české metropole. „Od čtvrtka jsme všichni v Praze,“ přibližuje program na druhou polovinu týdne. „V pátek půjdeme trénovat, večer je slavnostní představení. Budou to tři náročný dny, ale od toho jsme, abychom tu práci dělali.“
Foto: Wojta Zavřel a Kiril Ianatchkov