Zdeněk Holub bere post náhradníka jako určitý stupínek své kariéry

Ústí nad Labem – 10. května
V polovině dubna 2010 usedl vedle svého otce, bývalého závodníka Chabařovic a SVS Pardubice, do bílé dodávky, která je dovezla do Prahy. Na malé dráze na pražské Markétě tehdy začínal třetí ročník Markéta Cupu stopětadvacítek. Zatímco Ondřej Smetana tehdy nepoznal hořkost porážky, on v sedmičlenném startovním poli debutoval pátým místem. Od té doby se jeho kariéra ubírala stále vzhůru, až se tři roky po své závodnické premiéře představí pražskému publiku jako druhý náhradník SGP České republiky.

„Před třemi léty by mě to určitě nenapadlo,“ usmívá se Zdeněk Holub při připomínce svých začátků na malé dráze za první zatáčkou pražské Markéty. „Myslím, že ani loni ne. Je to dobrej‘ pocit. Bude to super zážitek, doufám, že se svezu.“

A co účast ve velké ceně České republiky pro Zdeňka Holuba znamená? „Je to takovej‘ stupínek v kariéře,“ přemítá. „Chci se připravit dobře psychicky a fyzicky. Po technický stránce se to ještě doladí.“

Pražští závodníci drží primát i v rychlosti postupu mezi elitu:
Zdeněk Holub je prozatím nejmladším českým závodníkem, který na vlastní kůži pozná atmosféru velkých cen. Za tři roky od svého debutu se na post náhradníka dostal rovněž Matěj Kůs. Roku 2007 ovšem už slavil osmnácté narozeniny a oproti čtrnáctiletému Zdeňku Holubovi jel první závod se stopětadvacítkou v Pardubicích v dubnu 2004 těsně před svými čtrnáctými narozeninami.

Oba pražští závodníci se mezi elitu dostali z titulu nominace pořadatelem závodu. Česká plochodrážní historie ovšem může nabídnout příklady závodníků, kteří se do závodu o titul individuálního mistra světa probojovali v kvalifikačním procesu.

Jiří Štancl musel na konci šedesátých let musel na ostrý závodní debut čekat do svých sedmnáctin, které ovšem oslavil až v listopadu 1966. První závod jel na konci května 1967, kdy v ligovém utkání Poháru Světa motorů na Markétě proti Plzni vybojoval jeden bod. O čtyři roky později už byl účastníkem světového finále v Göteborgu.

Do té doby se mezi nejlepší šestnáctku světa z našich závodníků prokousali pouze Jaroslav Volf mladší (1964) a Luboš Tomíček (1965). Antonín Kasper měl roku 1963 plnit úlohu náhradníka, ale nakonec ve stejném termínu triumfoval ve Zlaté přilbě v Pardubicích.

Antonín Kasper mladší také slavil sedmnácté narozeniny během zimní přestávky. Regulérně začal závodit v sezóně 1980, aby jeho jméno v programu světového finále tisknuli už v Nordenu v září 1983. Nejmladším českým závodníkem, který se kvalifikoval do seriálu velkých cen, byl Lukáš Dryml. Pardubičan, jehož tady čekaly i stupně vítězů, poprvé bojoval s elitou světa v jednadvaceti v sezóně 2002. Prozatím zůstává rovněž posledním stálým českým účastníkem seriálu z roku 2008. Vedle Luboše Tomíčka, jenž měl postup na dohled zároveň s ním v challenge ve Vojensu, se nejblíže postupu ocitnul jeho starší bratr Aleš v Goričanu loni v září.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Miroslav Horáček