AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 23. září
Pardubické béčko nemohlo v pátečním závěrečném závodě první ligy lépe potvrdit svůj titul. By začínalo až z třetí příčky průběžné klasifikace, nejprve překonalo Březolupy. A pak se rázně pustilo do stíhání domácího týmu, který mu už unikal až o osm bodů. V dramatické koncovce přece jen Pardubáci míšenský Grepl posílený o dvě pražská esa těsně překonalo. Ve stopětadvacítkách nenechal Radim Chod vůbec žádný prostor náhodě. Bez sebemenších problémů proniknul do finále. Tam vyhrál prakticky ve stylu start – cíl. V závěrečné klasifikaci tak rozdílem třech bodů získal titul před svým klubovým kolegou Romanem Čejkou.
Mšeno pádí do čela
Hned úvodní jízda přinesla šok. Na pohyb pásky sice nejrychleji reagoval Jaroslav Petrák, nicméně ještě před prvním obloukem se do vedení posunul Vladimír Višváder. Slovenský plochodrážní světoběžník má mšenský ovál rád a navíc chtěl dokázat, o co Plzeň jeho nasazováním na místa náhradníka vlastně v extralize přišla.
„Jde to samo,“ komentoval se širokánským úsměvem své první tři body. Svým způsobem mu ovšem pomohl také Karel Průša. Pověstný mšenský tvrďák zaútočil ve druhém oblouku na Jaroslava Petráka s takovou razancí, že ten klesl rázem až na poslední příčku.
Tomáš Suchánek tedy měl ve druhé jízdě skutečně, co dohánět. Vzal to nekompromisně a připsal si triumf ve stylu start – cíl. Od druhého kola však musel neustále odrážet vytrvalé nájezdy Josefa France. Pražský závodník, který pro Mšeno nastoupil poprvé až v závěrečném podniku, však tentokrát nebyl úspěšný.
Mšenská chvilka však teprve měla ještě přijít. Věroslav Kollert hladce ovládl juniorskou jízdu. V prvním nájezdu rychle odrazil útok Martina Málka. Březolupský junior však neměl na odvetu ani pomyšlení. Začínal jej trápit Filip Šitera. A ten se náhle ve druhém kole v první zatáčce objevil po jeho levé ruce. A než stačili diváci říci švec, byl druhý.
Ve čtvrté jízdě posichroval mšenské vedení Antonín Šváb, stejně fenomenální jako před měsícem ve Svitavách. Domácí udržovali vysoký standard rovněž po první přestávce. Karlu Průšovi cosi pořád hrkalo v motoru a tak se v rozjížďce s číslem pět zjevil na dráze místo něho náhradník Jakub Hejral.
Odstartoval až jako třetí za Patrikem Linhartem a Tomášem Suchánkem. Jenže už v první zatáčce je oba dva objel. Tomáš Suchánek poté mohutně dorážel na březolupského závodníka. Jejich nekompromisní duel skončil až v poslední zatáčce. Pardubák se sunul po vnitřní linii dopředu. Přitom však nepatrně vybočil. Patrik Linhart zachytil o jeho kolo a hodil děsivé salto.
Pardubice tak poprvé v průběžné klasifikaci předstihly Březolupy. Jenže vzápětí se karta začala opět otáčet. Martin Málek v prvním výjezdu šesté jízdy nesmlouvavě zavřel Jaroslava Petráka. Jejich záležitosti se však netýkaly Josefa France. Ten se po rychlém startu hřál na vedoucí pozici od startu až do cíle.
Mšenský závodník se dočkal porážky teprve až v rozjížďce s číslem sedm. A opět u toho byl Vladimír Višváder. Ve výjezdu z první zatáčky objel Antonína Gallianiho. Ten při svém prvním účinkování vyšel bodově naprázdno. Ve třetím kole se mu totiž zdálo, že vidí červené světlo. A tak raději zastavil, jenže se ukázalo, že šlo o zrakový klam.
Na body však Antonín Galliani nedosáhl ani tentokrát. Krátce po Vladimíru Višváderovi jej překonali i Hynek Štichauer s Věroslavem Kollertem. Pražská Markéta se tím pádem stále držela na dvou bodech. Ten první získal Richard Wolff, po pondělním pádu v Readingu startující s ortézou na koleni, když Karel Průša nevybíravě odstrčil Jaroslava Petráka. Druhý bral Michael Gregor, když upadl Patrik Linhart.
Ani v osmé jízdě se svěřenci Milana Špinky nepolepšili. Rozbolavělý Richard Wolff totiž skončil poslední. Antonín Šváb svým druhým vítězství v řadě pojistil mšenský náskok. Miroslav Fencl statečně vzdoroval Filipu Šiterovi, jemuž párkrát musel do cesty dokonce postavit hmotnou překážku v podobě zadního kola nebo motocyklu. Ukazatel skóre po dvou sériích hlásal do světa, že Mšeno mělo dvacet bodů, Březolupy 14, Pardubice 12 a Praha 2. Zdálo se, že Mšeňákům už triumf nemůže nic sebrat. Ale…
Nastaly pardubické časy
Další klopýtnutí mšenského oře přišlo společně s rozjížďkou s číslem devět. Náhradník Jakub Hejral nezvolil dobrý převod. A ke všemu si vzal tmavší odstín brýlí, takže v rychle padající tmě toho moc neviděl. Přesto však odstartoval nejlépe a statečně svou výsostnou pozici bránil.
Ovšem jeho handicap byl přece jen velký. A tak jej v první zatáčce druhého kola nejprve objel Filip Šitera. V zatáčce u depa hned kde se vzal, tu se vzal Martin Málek a spodkem proletěl na druhou příčku. V mšenském táboře však nebyl důvod ke chmurám. A to tím spíše, když Josef Franc nenašel v desáté jízdě rovnocenného soupeře.
Leč na Březolupy už došlo. Patrik Linhart se po předchozím pádu necítil na dráze právě jako ryba ve vodě. V desáté jízdě se sice snažil útočit, nicméně zůstal poslední. A tak raději ze závodu odstoupil, aby se soustředil na sobotní finále.
To byla samozřejmě voda na pardubický mlýn. Jenže desátou jízdu vyhrál Miroslav Fencl před Jaroslavem Petrákem a podržel tak Březolupy na stejné úrovni s Pardubicemi. Šlo však o poslední výkřik slánské farmy. Pardubice totiž útočily a začaly stahovat rovněž náskok vedoucího Mšena.
Tomáš Suchánek brilantně odstartoval a pak už jeho triumfu v rozjížďce s číslem dvanáct nestálo nic v cestě. Antonín Šváb musel v první zatáčce řešit z vnitřní strany útočícího Vladimíra Višvádera. A to stačilo pardubickému jezdci, aby nabral rozhodující náskok.
Mšeno se dočkalo porážky ze strany Pardubic rovněž ve třinácté jízdě. Filip Šitera sice přišel o vedení, když jej v prvním oblouku objel Josef Franc. Pražan ve mšenských službách však prožil pořádný pech, když jej o vítězství připravil defekt v poslední zatáčce před cílem. Nakonec byl rád, že viděl šachovnicový praporek ze druhého místa.
„Došel metyl,“ šokoval vzápětí v depu vysvětlením příčiny ztráty již prakticky jistých třech bodů. „Plováky se totiž zasekly v komoře s jehličkou. Půl nádrže mi tak vyteklo už před startem. Věděl jsem, že mi to musí dojít, avšak jiná šance nebyla. Dojel jsem aspoň na druhým místě.“
Pardubice poté dokázaly sedět na dvou židlích. Na jedné straně porážely Mšeňáky a zmenšovaly jejich náskok. Zároveň však stačily odrážet i pokusy Březolup znovu se vrátit na druhou příčku průběžné klasifikace. Hynku Štichauerovi ujel ve čtrnácté jízdě Miroslav Fencl, avšak na hrubý pytel Karla Průši odpověděl stejnou záplatou. Vzápětí Tomáš Suchánek dokázal suverénně triumfovat i z pozice u mantinelu. A bod Věroslavu Kollertovi sebral i Martin Málek.
Čtvrtá série pak ze mšenského úhlu pohledu skončila pohromou. Antonín Šváb vedl celou rozjížďku s číslem šestnáct. Na jejím konci však prorazil zadní pneumatiku. Náhlého úniku vzduchu z jeho kola v poslední zatáčce využil nejen Antonín Galliani, nýbrž i Jaroslav Petrák.
Vyšší kupička pardubického štěstí
By v jedné chvíli mělo Mšeno na Pardubice k dobru až osm bodů, před poslední sérií bylo vše nerozhodně. Oba celky měly po dvaatřiceti bodech a do zbývajících čtyř jízd šly s taktikou hrát vabank.
První bitva války o vítězství klapla Mšenu. Jakub Hejral sice musel už v prvním výjezdu přenechat svou vedoucí příčku rychlému Miroslavu Fenclovi, ovšem plán udržet Jaroslava Petráka vzadu vyšel stoprocentně.
Jenže v osmnácté jízdě nevyšlo Věroslavu Kollertovi vůbec nic. Špatně odstartoval a zůstal na nule. Mšenskou situaci přitom zhoršilo vítězství Hynka Štichauera. Pardubický náskok tím pádem vzrostl na dva body.
Kyvadlo štěstí se však prudce zhouplo zase na mšenskou stranu. Antonín Šváb nehleděl v rozjížďce s číslem devatenáct ani napravo, ani nalevo a upaloval k vítězství. Za jeho zády se usadil Martin Málek.
A by se Filip Šitera snažil, seč mu síly stačily, recept na předjetí březolupského juniora nenašel. Především první kolo bylo hodně divoké. Oba rivalové si nedarovali zadarmo ani centimetr místa. I když se situace postupem času zklidnila, Filip Šitera nedopřál klidu ani sobě, ani pronásledovanému sokovi, dokud jeho úsilí nezastavila šachovnicová vlajka v rukou startmaršála Stanislava Klenovce.
Josef Franc a Tomáš Suchánek šli na start závěrečné jízdy s naprosto jasným zadáním mise. Vzhledem k nerozhodnému skóre jejich klubů bylo třeba pro vítězství svých barev porazit toho druhého.
Od startovního roštu vyletěl jako první Josef Franc. Jenže tady byl také Miroslav Fencl. V první zatáčce využil svoji pověstnou vnější stopu. Na protilehlou rovinku vjel jako první. Vzápětí však Josef Franc putoval zpátky před něj. Jenže to už vedl Tomáš Suchánek. I když se mu poté Josef Franc snažil pozici leadera znechutit, nepovedlo se. A tak se Pardubice s letošní první ligou rozloučily vítězstvím, jímž zpečetily svůj titul.
Radim Chod nedal prostor náhodě
Stopětadvacítky nabídly už tradičně rozporuplnou podívanou. Šest vcelku fádních rozjížděk ve dvou skupinách a opět neúplné malé finále nabídlo jen hubený předkrm pro finálovou jízdu. Teprve tam se servírovala chutná krmě. Aby získal titul, musel by Roman Čejka vyhrát, zatímco jakýkoliv jiný výsledek by na trůn posadil Radima Choda.
Skupinu A ovládl Radim Chod. Ani jednou při jeho třech vystoupeních nemohlo být o vítězství s maximálním bodovým ziskem pochyb. O jediné vzrušení se postaral Jaroslav Slavata. Po špatném startu ve druhé rozjížďky usiloval o dostižení Martina Wasyliwa, až se v zatáčce u depa poroučel k zemi. Mšenský závodník pak v další rozjížďce nevyužil svou šanci připravit Jaroslava Slavatu o velké finále. Po nepovedeném startu sice vyzkoušel pár nájezdů, ale to bylo vše.
Situace v béčku připomínala stojaté vody klidného rybníka. Michal Dudek rozhodoval všechny tři jízdy ve svůj prospěch už vesměs po vylétnutí pásky. Pouze jedenkrát, ve druhé jízdě, musel Romana Čejku objíždět v první zatáčce. Roman Čejka se soustředil především na postup, což mu Jakub Fencl příliš neztížil.
By Martin Wasyliw musel v malém finále o patnáct metrů zpátky, nebo se chytil do pásky Karla Voborníka, rychle překonal Jakuba Fencla. Tomu nakonec v posledním kole odešla technika, takže si pro celkové šesté místo doběhnul po svých.
O titulu se víceméně rozhodlo už krátce po startu velkého finále. Zatímco Radim Chod jasně vedl, začínal Roman Čejka až z posledního místa. Přesto se statečně pustil do stíhací jízdy. Na začátku druhého kola překonal Jaroslava Slavatu. Dotáhl i druhého Michala Dudka, ovšem jeho předjetí na cílové čáře se stalo pro Romana Čejku maximem.
Vítězný Radim Chod byl tou dobou už odmávnut šachovnicovou vlajkou. I když mu ke zlatu stačil triumf kohokoliv jiného než Romana Čejky, vzal osud do svých rukou. A titul vyhrál tak vyhrál ve velkém stylu jako vítěz.
Hlasy z depa
„Až na ty moje starty to bylo docela dobrý,“ liboval si Filip Šitera. „Takže jako vždycky (smích).“ Při sledování jeho souboje s Martinem Málkem v rozjížďce s číslem devatenáct by jeden mohl nabýt dojmu, že šlo o odvetu za juniorský šampionát. „Nebyla to pomsta,“ vyvracel tuto domněnku plzeňský junior v pardubických ligových službách. „Prostě jsem to zkoušel. Startoval jsem ze čtyřky, kde to bylo suchý, a on to měl akorát. Je to škoda, ale jednou jsem ho porazil já, jednou on mě.“ A jak se Filipu Šiterovi zamlouvala dráha? „Bylo to docela dobrý,“ řekl. „Akorát to mohlo bejt trošku hlubší.“
„Dobrý, ale pořád tomu něco do špičky chybí,“ hodnotil sám sebe Hynek Štichauer. „Na ty France a tak ještě nemá. Myslím, že starty mám excelentní, jenže on tam je stejně o motorku.“ Takže v boxech úřadujícího českého šampióna do devatenácti let panovala spokojenost? „Měl jsem deset bodů, takže jsem spokojenej,“ konstatoval. „Na to, že to dnes bylo silnější to beru. Karel Průša mě sice dvakrát přizdil, ale nenechal jsem se. Zamával jsem mu nohou a byl klid. Kdo se bojí, sere v síni. Musíš bejt tvrdej, tak se to jezdí a patří to k tomu.“
„Aďa měl problémy a zůstal v Anglii,“ pustil se Josef Franc do vysvětlování důvodů svého startu se mšenskou vestou. „Ve středu odvolal sám sebe z dnešní první ligy. A ve čtvrtek ráno mi volal pan Kasper. Neměl jsem to v plánu, ale závody jsou závody.“ A nakonec si Pražan v mšenských službách docela pěkně zazávodil. „Dneska to byla paráda,“ souhlasil. „Už ani nevím, jak dlouho jsem první ligu nejel, ale fakt to byla paráda! Motorka fungovala a jela. Zkusil jsem si obě motorky, na kterých zítra nepojedu, protože mi má přijet pořádný brko ze Švédska!“
„Na to svý vítězství jsem čuměl sám,“ komentoval Jakub Hejral svůj úvodní triumf. „Pěkný, ale nebyl jsem nasazenej na celej závod. Jednu jízdu jsem pak poděla převodem a ještě udělal pěknou kravinu. Vzal jsem si brejle s tmavým sklem! To mě je doopravdy líto.“
„Dobrý,“ odtušil Miroslav Fencl. „Hlavně jsem si to vyzkoušel na zejtra.“ A co zjistil? „Dráha mi moc neseděla,“ připustil slánský borec. „Zejtra by se ten venek moc nedal jet. Ale to teprve uvidíme.“
„Mšeno mi sedí,“ netajil se Vladimír Višváder především při vzpomínce na dvě úvodní brilantní vítězství. „Těm profíkům jsem nestačil. Možná kdybych jel víc závodů… Po extralize v Plzni jsem si udělal chu. Tam jsem byl nesoustředěnej, ale dnes to šlo. A to jsem dva dny nespal, protože dělám na baráku. A tak jsem sám překvapenej, ale to Mšeno mi fakt vždycky jde.“
„Nejel jsem špatně,“ hodnotil svůj výkon Patrik Linhart. „Ale pak přišel ten pád. Tu svou poslední jízdu jsem si nebyl stoprocentně jistej. A tak se radši dám dohromady na zejtra. To je důležitější závod.“
„Když zadřeš devět motorů, koupíš GM a pak jdeš na držku není, o čem psát,“ konstatoval smutně Richard Wolff. „V pondělí jsem spadnul a bolí mě noha. Po závodech mi řekli, že to není nic vážnýho. Ale koleno je zrada. Spousta závodníků říká, že to s těma vazama dojedeš, ale bolí to. Potřeboval jsem to žhavit na mistrák. Jenže ono mi to nejelo.“ Přesto však Richard Wolff hodlal nastoupit do republikového finále jednotlivců. „Byl to takovej nevinnej pád,“ zalétl ještě ve vzpomínkách ke svému incidentu. „Noha se mi otočila, ale musel jsem pak jet ještě jednu jízdu. Dneska jsem byl u doktora. V úterý si mě pozval na vyšetření, řekl mi, že to zatím necháme a narval mi ortézu. Doporučil mi nezávodit, jenže já chci to finále jet a bojovat o mistra. Vidím však, že to bude hodně těžký.“
„Jeden bod za celej závod,“ nemohl uvěřit svému skóre Adam Vandírek. „Štve mě to, asi jsem předtím hodně narost´. Ale liga byla těžká a chybama se člověk učí.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
| 1. ZP Pardubice 2 | 40 | |
| Jaroslav Petrák | 0 1 2 2 1 | 6 |
| Tomáš Suchánek | 3 2 3 3 3 | 14 |
| Hynek Štichauer | 1 2 2 2 3 | 10 |
| Filip Šitera | 2 1 3 3 1 | 10 |
| Pavel Fuksa | DNR | |
| 2. Grepl PDK Mšeno | 39 | |
| Antonín Šváb | 3 3 2 1 3 | 12 |
| Věroslav Kollert | 3 1 1 1 0 | 6 |
| Josef Franc | 2 3 3 2 2 | 12 |
| Karel Průša | 2 – – 1 – | 3 |
| Jakub Hejral | 3 1 2 | 6 |
| Mitas Březolupy | 34 | |
| Patrik Linhart | 1 F 0 – – | 1 |
| Martin Málek | 2 2 2 2 2 | 10 |
| Miroslav Fencl | 1 2 3 3 3 1 | 13 |
| Vladimír Višváder | 3 3 1 1 2 | 10 |
| Martin Gavenda | 0 | 0 |
| 4. AK Markéta Praha | 7 | |
| Antonín Galliani | R 0 E 3 0 0 | 3 |
| Richard Wolff | 1 0 1 E – | 2 |
| Adam Vandírek | 0 0 0 – 1 | 1 |
| Matěj Kůs | 0 – 0 0 F | 0 |
| Michael Gregor | 1 0 | 1 |
Závěrečná prvoligová tabulka:
| malé body | velké body | |
| 1. Pardubice | 313 | 27 |
| 2. Březolupy | 279 | 22 |
| 3. Mšeno | 240 | 20 |
| 4. Praha | 122 | 11 |
M ČR 125 ccm:
| Skupina A | ||
| 1. Radim Chod, Slaný | 3 3 3 | 9 |
| 2. Jaroslav Slavata, Praha | 2 1 2 | 5 |
| 3. Martin Wasyliw, Mšeno | 1 2 1 | 4 |
| Skupina B | ||
| 1. Michal Dudek, Slaný | 3 3 3 | 9 |
| 2. Roman Čejka, Slaný | 2 2 2 | 6 |
| 3. Jakub Fencl, Praha | 1 1 1 | 3 |
| Malé finále | ||
| 1. Martin Wasyliw, Mšeno | ||
| 2. Jakub Fencl, Praha | ||
| Finále | ||
| 1. Radim Chod, Slaný | ||
| 2. Roman Čejka, Slaný | ||
| 3. Michal Dudek, Slaný | ||
| 4. Jaroslav Slavata, Praha |
Aktuální stav šampionátu:
| 1. Radim Chod | 22 | (22) | 25 | 25 | (22) | 25 | (22) | (22) | (20) | 25 | 122(230) |
| 2. Roman Čejka | 25 | 25 | 22 | 22 | (12) | (22) | (18) | 25 | (22) | (22) | 119(215) |
| 3. Michal Dudek | (16) | (10) | (16) | (18) | (18) | 20 | 25 | 20 | 25 | 20 | 110(188) |
| 4. Jaroslav Slavata | 20 | 20 | 20 | (16) | 25 | (14) | 20 | (18) | (18) | (18) | 105(189) |
| 5. Martin Wasyliw | 18 | (12) | (12) | (14) | 20 | 16 | 16 | 16 | – | (16) | 86(140) |
| 6. Pavel Pučko | 14 | 16 | 18 | 20 | 16 | (12) | – | – | – | – | 84(96) |
| 7. Petr Vaic | 12 | 14 | 14 | 12 | 14 | – | – | – | – | – | 66 |
| 8. Jakub Fencl | – | – | 10 | – | – | 10 | 14 | – | 16 | 14 | 64 |
| 9. Jiří Benda | 10 | 18 | – | – | – | 18 | – | – | – | – | 46 |
| 10. Ondřej Polec | – | – | – | – | – | – | – | 14 | – | – | 14 |
Legenda: umístění v závěrečné klasifikaci se boduje 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 a do celkové klasifikace se počítá pět nejlepších výsledků.
Dosavadní závody se konaly v Plzni, v Pardubicích, v Chabařovicích, ve Slaném, v Praze, ve Mšeně, v Divišově, ještě jednou v Divišově, znovu v Praze a ještě jednou ve Mšeně.
