AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 23. dubna
Stejně jako před týdnem také dnes v extraligovém duelu se Mšenem se pražští závodníci rychle ujali vedení v průběžné klasifikaci. Když jejich náskok po čtyřech jízdách vzrostl na deset bodů, Petr Vandírek neváhal a pokusil se o zvrat žolíkem. I když mu Jaroslaw Hampel a Jan Jaroš jedním šmahem přivezli sedm bodů, Pražané na čela zůstali a navíc opět svým pronásledovatelům poodskočili. Pády Matěje Kůse a Martina Gavendy v sedmé, resp. osmé jízdě na daném stavu nezměnily vůbec nic, jelikož se Nicki Pedersen a především Josef Franc, brilantně vodící Jaroslawa Hampela, postarali o remízu. Mšeno se posléze dotáhlo na rozdíl třech bodů. Martin Gavenda se sice kvůli prasklému háku z předešlého incidentu ocitnul za zemi podruhé, nicméně triumfální tažení Nicki Pedersena s Andreasem Jonssonem definitivně rozhodlo o triumfu Olympu. A poslední dramatická rozjížďka byla již jen správnou třešničkou na dortu.
Loňské sněhy jsou dávno fuč, ale minulé úterý se vrátilo
Sluníčko bylo na mšenský vstup do letošní extraligy přece jenom zvědavější než na pražský duel s Pardubicemi minulý týden. Svou teplou zlatavou záplavou dalo jasně najevo, že letošní dlouhá zima je rozhodně za námi. Ve svitu naší nejbližší hvězdy šlo najít i spousta symboliky. Kdeže loňské sněhy jsou, jde v kombinaci s letošní extraligou zvolávat vskutku hodně často.
Kdyby byl Petr Vandírek básníkem, nějakou múzu k políbení by našel na každém kroku. S posíleným celkem plánoval napravit nepovedeným loňskem pošramocenou reputaci věčně vítězícího Mšena. „Dělat body, body, body,“ prozrazoval svou strategii. „Každej‘ bod bude dobrej‘.“
Leč když se čtrnáctka závodníků rovnoměrně rozdělená do dvou družstev vrátila do boxů, závod začal proklatě připomínat minulé úterý. Matěj Kůs a Nicki Pedersen úřadovali v rozjížďce s číslem jedna už od vylétnutí pásky, čemuž Przemyslaw Pawlicki a Jan Holub dokázali jen přihlížet.
Mšenskou zástavou mával až Daniel Hádek ve druhé jízdě. Michal Škurla na něho útočil vnějškem úvodní zatáčky, ale předjet mšenského juniora bylo souzeno až Zdeňku Holubovi. Ovšem ani Michal Škurla nebyl rozhodně hercem podřadné role, jelikož celá čtyři kola bránil Filipu Šiterovi v zisku alespoň jednoho jediného bodíčku.
Martin Gavenda se o dnešní vítězství pražského Olympu začal prát už o víkendu. Z postele vylezl až v pondělí, avšak prášky polykal pilně i nadále. V boji s angínou začínal mít silnější páku a nyní udeřila správná hodina, aby se pustil i do Mšeňáků.
Zatímco Josef Franc triumfoval v rozjížďce s číslem tři stylem start – cíl, on v první zatáčce objel Zdeňka Simotu. Ten byl ve výjezdu ale zpátky na druhém místě, ale Jan Jaroš se před Martina Gavendu nedostal.
Tomáš Topinka se tentokrát na tribunce u depa nenechal strhnout k euforickému fandění, avšak čtvrté vítězství v řadě přece jenom rozpouštělo balvany obav z jeho srdce. Postaral se o něj Andreas Jonsson a svým způsobem měl na něm svůj podíl také Jaroslaw Hampel.
Hvězdný Polák debutující nejen ve mšenských barvách, ale také v české extralize vůbec, se s vylétnutím pásky dostal do vedené. Avšak ve druhé zatáčce se dostal příliš daleko z ideální stopy, takže se pražský Švéd poměrně komfortně posunul do čela. Michal Škurla nyní ukazoval výfuk Danielu Hádkovi celá čtyři kola. Sotva brána vjezdu na oválu otevřela svou tlamu pro technické mechanismy, na světelné tabuli svítila digitální číslice 17 a 7.
Nepotrestáš, nevyhraješ
Petr Vandírek ve svých prognózách počítal s těsným průběhem utkání, nicméně bleskově dokázal přehodnotit svou strategii. Desetibodová ztráta byla jasným signálem, aby si Jaroslaw Hampel navlékl zelený povlak, letošní novinku indikující žolíka, zatímco Filip Šitera zůstal ve svém depu.
By nejlépe odstartoval Matěj Kůs, jehož forma s příchodem jara začala evidentně rašit po způsobu prvních květin roku, Jaroslaw Hampel se vnější stranu první zatáčky dokázal prosadit do čela. Jan Jaroš ukazoval celou dobu záda Zdeňku Holubovi. Mšeno poprvé vyhrálo a snížilo svou ztrátu na pouhých pět bodů.
Rozjížďka s číslem šest však otočila vývojem závodu směrem k normálu, pakliže bychom ovšem připustili fakt, že normální jsou vítězné jízdy Pražanů. Josef Franc excelentně vodil Przemyslawa Pawlickeho a Martin Gavenda nepustil k bodům Jana Holuba.
Jenže s polovinou utkání přišly pražské problémy. Nicki Pedersen v rozjížďce s číslem sedm zamířil ke svému druhému vítězství, avšak Matěj Kůs zůstal kdesi vzadu. Navíc v první zatáčce upadl. „Kluci mě vyvezli,“ líčil v depu. „Zdechlo mi to a vystoupil jsem z toho.“
Mezitím se rozsvítilo vylučovací světlo, které svou modrou barvou korespondovalo s povlakem pražského borce. Nicki Pedersen byl při repete na Zdeňka Simotu s Janem Jarošem sám, avšak smírného výsledku docílil s naprostou lehkostí.
K remíze si Pražané vyšlápli rovněž v rozjížďce s číslem osm. Josef Franc opět odstartoval jako mezikontinentální střela, avšak v první zatáčce ho objel Jaroslaw Hampel. Martin Gavenda navzdory lehkému přetočení hájil třetí místo před Danielem Hádkem. Jenže ve třetím kole se Martin Gavenda ocitl v prachu úvodního oblouku.
„Udělal jsem si soukromou jezdeckou chybu,“ vysvětloval Martin Gavenda svůj neplánovaný let vzduchem. Opakovaná jízda přinesla i reprízu svižného startu Josefa France. Tentokrát ale Jaroslawu Hampelovi nedal ani náznak šance. Z dokonalosti jeho ideálně kroužené stopy by zbledly závistí i geodetické přístroje. Když připočteme Pražanovu rychlost, vyjde nám, že se vítěz z Aucklandu musel opět smiřovat s prohrou.
„Abych řek‘ pravdu, nekoukám do programu, s kým jedu,“ vyprávěl Josef Franc po závodech na tiskové konferenci. „To poznám až na startu. Je to pro mě výzva.“ Díky němu zůstal pražský náskok na sedmi bodech a Mšeno mělo ještě litovat, že zaváhání svých hostitelů nedokázalo potrestat. Dvě další rozjížďky totiž svěřenci Petra Vandírka dokázali vyhrát.
Przemyslaw Pawlicki konečně dokázal vykouzlit účinný set-up a v deváté jízdě nechal jet Andrease Jonssona na čele jen do úvodního výjezdu. Vnějškem se dostal dopředu a vedení už ze svých rukou nepustil. A Jan Holub nepustil k bodům Michala Škurlu. Vzápětí Jaroslaw Hampel s Filipem Šiterou odstartovali jako siamská dvojčata. A maximem snahy Nicki Pedersena se stalo, že je v první zatáčce rozdělil.
To nejlepší se podávalo na konec
„Když jsme se dotáhli na rozdíl třech bodů, vypadalo to nadějně,“ uvede Petr Vandírek o pár minut později na tiskové konferenci. Nyní však měl myšlenky pouze u rozjížďky s číslem jedenáct, k níž po dvou po sobě jdoucích nulách Zdeňka Holuba mohl vzhlížet s oprávněnými nadějemi. Jenže pražský junior zaskočil možná i sám sebe.
S letem pásky šel dopředu Michal Škurla, aby ho z výjezdu vystřídal právě Zdeněk Holub. Filip Šitera ovšem překypoval dobyvačnými choutkami. Ve druhé zatáčce objel Michala Škurlu a hned se pustil do jeho kolegy. Ten se však ukázal minimálně stejně tvrdý jako mšenský borec, jemuž nakonec kromě dvou bodů zbylo jenom teatrální gesto.
„Zavřel mě na rovině,“ vysvětloval jeho smysl. „Já taky nejezdím čistě, z výjezdu bych to ještě bral.“ Na delší řeči však nebyl čas. Pražští mladíci zvýšili vedení svého klubu na pět bodů a Petr Vandírek potřeboval Filipa Šiteru do rozjížďky s číslem dvanáct namísto Jana Holuba.
Martin Gavenda upadl ještě v první zatáčce. „Po tom prvním pádu jsem si nevšim‘, že mám ulomenej‘ hák,“ krčil rameny. Andreas Jonsson však byl zárukou úspěchu pražských věcí, když Zdeňku Simotovi s Filipem Šiterou ukazoval záda. „Motory mi fungovaly mnohem lépe než minule, takže už vím, na čem tady pojedu Grand Prix,“ svěřoval se švédský borec.
Za stavu 40:35 vstupoval závod do své rozhodující fáze, za jejíž jednu z berných mincí se dala pokládat výsledek třinácté jízdy. Przemyslaw Pawlicki přímo na dráze přesedl na jiný motocykl, aby se záhy ujal vlády. Josef Franc s Matějem Kůsem se seřadili za ním, avšak ve druhé zatáčce upadl Jan Jaroš a muselo se startovat znovu.
A stejně jako prve se Josef Franc rozhodl profitovat z druhé šance, kterou mu blikání červených světel nabídlo. Velkorysým obloukem se v první zatáčce jen přehnal okolo Przemyslawa Pawlickeho, jenž se ovšem nehodlal jen tak vzdát. Ve druhém okruhu se v první zatáčce dostal zpátky a stejně briskně zlikvidoval další průnik Josefa France do čela hned v následujícím oblouku.
Remíza hrála Pražanům do noty. S pouhými pěti body ztráty totiž Petr Vandírek mohl na užití taktické rezervy rovnou zapomenout. Rozjížďka s číslem čtrnáct svedla na startovní rošt celou trojici stálých účastníků cyklu SGP, jež se dnes divákům předvedla. Nicki Pedersen perfektně odstartoval. Andreas Jonsson ve druhé zatáčce mistrně prokormidloval před Jaroslawa Hampela. Maximum pražské cizinecké legie definitivně rozhodlo závod, který měl dostat ještě skvělou tečku.
„Ouzko mně nebylo snad nikdy, věřil jsem, že to dotáhneme do vítěznýho konce,“ odmítal Tomáš Topinka, přijímající gratulace ze všech stran, že by dnes poznal pocit, jemuž se výstižně říká malá dušička. I když mohl slavit patnáctou jízdu si nenechal ujít. Během večera se však už počtvrté muselo opakovat, když Jaroslaw Hampel skončil po souboji s Nicki Pedersenem na zemi v první zatáčce.
Při repete vyjel na ovál se špatnou helmou a dostat se rychle do správné bílé mu pomáhal i Filip Šitera. Nicki Pedersen se ujal vedení a Jaroslaw Hampel s Przemyslawem Pawlickim za sebou nechali Andrease Jonssona. Jaroslaw Hampel si svůj účet s Dánem vyrovnal ve druhém kole. Z výjezdu z první zatáčky přiletěl spodem, aby Nickiho Pedersena tvrdě přibil na mantinel. Mšeno vyhrálo alespoň jednu další bitvu, i když už celá dnešní válka byla z jeho úhlu pohledu ztracena.
Hlasy z depa
„Nebyl jsem spokojený s motory,“ nezastíral Nicki Pedersen. „Musím ještě hodně testovat a vrátit se zpátky k základům a odtud začít. Jezdím sem rád, ale extraliga je přece jen jiný závod než Grand Prix.“
„Prostě beru jakejkoliv‘ závod jako výzvu,“ prozradil Josef Franc svůj recept na úspěch. „A je to přebor nebo extraliga. Chci se zlepšovat a ukázat, že nejsem tak starej‘. Chci se hlavně chytnout v Polsku. Dneska jsem si pěkně zazávodil. Tady to znám, nevím, jestli je to výhoda, když se tady daří, ale člověk je rád. Za poslední dva roky se to zase zvedá nahoru.“
„Dneska jsme vyhráli, tak mám radost,“ konečně zářil Matěj Kůs. „V tý třetí jízdě mě kluci vyvezli ven. Zdechlo mi to a vystoupil jsem z toho, ale v pohodě. Dolaďujem‘ s Bohoušem motorky a pomalým krůčkem jdeme dopředu.“
„První tři rozjížďky jsem se pral s nastavením,“ připouštěl Zdeněk Holub. „Po první jízdě se změnila dráha, aspoň mně to tak přišlo. Pozměnili jsme nastavení. To druhý vítězství byla bomba, před tím jsem jel trošku defenzívně.“
„Zezačátku dobré, ale pak jsem si udělal soukromou jezdeckou chybu,“ sumarizoval Martin Gavenda dnešní závod. „Podruhé mně upad‘ hák. Při tom prvním pádu jsem ho ulomil a nevšim‘ jsem si toho. Hlavně že jsme vyhráli, to jsem rád. Jsem na antibiotikách, celý víkend jsem proležel, abych se dal do kupy.“
„Škoda, prohráli jsme,“ smutnil Filip Šitera. „Chyběly body všech Čechů a to je velká škoda. Ale po dlouhý pauze závodím a to jsem rád. Po první jízdě jsem dlouho stál, ale chytnul jsem se. Akorát na startech musím zapracovat. Příště pojedeme doma, snad to bude dobrý. Všechno se doladí a budu mít za sebou pár dalších závodů. Musíme začít vyhrávat!“
„Starty byly na hovno,“ posteskl si Daniel Hádek. „Co nadělám?! Jinak jsem spokojenej‘ dráha mi šla, kdybych startoval, bylo víc bodů…“
„Na hovno,“ nepodařilo se Janu Holubovi skrýt své zklamání. „Je to první závod, ale jestli to půjde tímhle způsobem i dál, asi i poslední. Nevím, nestíhám jim. Nevím, jestli je to ve mně nebo v motoru, aby mně ujeli o půl roviny, není normální. To se ale ještě otočí…“
1. PSK Olymp Praha | 50 | ||
Nicki Pedersen, DK | 2 3 2 3 | 2 | 12(1) |
Matěj Kůs | 3 2 X 1 | 6(1) | |
Josef Franc | 3 3 3 2 | 11 | |
Martin Gavenda | 1 1 X F | 2 | |
Andreas Jonsson, S | 3 2 3 2 | 0 | 10(1) |
Michal Škurla | 1 1 0 1 | 3 | |
Zdeněk Holub | 3 0 0 3 | 6 | |
2. Grepl PDK Mšeno | 43 | ||
Przemyslaw Pawlicki, PL | 1 2 3 3 | 1 | 10 |
Jan Holub | 0 0 1 – | 1 | |
Zdeněk Simota | 2 2 2 0 | 6 | |
Jan Jaroš | 0 1 1 X | 2(1) | |
Jaroslaw Hampel, PL | 2 6* 2 3 1 | 3 | 17 |
Filip Šitera | 0 – 1 2 1 | 4(1) | |
Daniel Hádek | 2 0 1 0 | 3(1) |
Aktuální extraligová tabulka:
závody | bilance | skóre | tabulkové body | |
1. Praha | 2 | 1-1-0 | 95:88 | 3 |
2. Pardubice | 1 | 0-1-0 | 45:45 | 1 |
3. Mšeno | 1 | 0-0-1 | 43:50 | 0 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel