Kostěnice – 27. října
Airbus s posádkou trénující přistání na pardubickém letišti o sobě hlukem svých motorů dával vědět dávno, než se jeho elegantní silueta vynořila z nízké oblačnosti nad kostěnickým oválkem. Vladimír Višváder ale neměl náladu dívat se nahoru po nebesích. Po dvou tréninkových kolečkách na spodní straně karteru jeho motocyklu zívala díra jako do… Jo, přesně tam. Prvotní myšlenky byl na rezignaci. Nakonec si motocykly na své jízdy v kostěnické Rozlučce vypůjčil. Na finále dal novou hranu, šel o zub dolů s převodem. Zatímco David Hofman krotil wheelie, on se ujal vedení. Celá tři kola odolával náporu pardubické juniora, ale stříbrná přilba nakonec skončila na jeho hlavě. Flat Track opanoval Milan Moravec. Ve finále ale musel čelit handicapu celého kola na objemově slabší čízu v rukou Martina Plného.
Málo flat trackerů
Všichni účastníci rozlučkového Srandamače byli na poli v Kostěnicích dávno před oficiálním srazem stanoveným na třináctou hodinu. Na rozdíl od letní akce bylo více plochodrážníků, čtyři ohlášení flat trackeři se nakonec nedostavili. Jenže záhy začalo být všechno jinak.
Milan Moravec vysvětluje, proč nastoupí v kategorii flat track:
„Motor je na ucho moc hlučnej. Jel jsem na něm Mariánky, není na dlouhou, asi se to načalo.“
Vladimír Višváder neobjel ani dvě kola a v karteru jeho motocyklu zívala obrovská díra. Trosky z jeho ojnice pobíral rukama. Myšlenky na rezignaci byly pochopitelné, ale nakonec startoval v sedlech motocyklů vypůjčených od ostatních hobíků.
Milan Moravec jen kroutil hlavou nad zvuky ze svého GM. Obavy potvrdil po svém příjezdu také vyhlášený tuner Oldřich Řezníček. Ke slovu se proto dostala šestistovka Honda, s níž při mistrovském podniku ve flat tracku v Březolupech skončil ve své kategorii druhý.
Dnes měl jediného soupeře. Vladimír Višváder po faktickém zániku flat trackerské kategorie Veterán nenechal svou ČZ 250 ležet ladem. Zapůjčil ji svému kamarádovi Martinu Plnému z Chrudimi. Absence kubických centimetrů v motoru ruku v ruce s menšími závodními zkušenostmi závodníka stála za předem rozhodnutými jízdami.
Milan Moravec se ujímal vedení již ve chvíli, kdy mu okolo předního kola proletěla vystřelená startovací guma. Navíc nevypustil jedinou rozjížďku. Když měl Martin Plný na dohled své první body, sebral mu je předjetím o kolo vnitřní stranou závěrečné zatáčky.
Finálové jízdy přinášejí skvělou tečku za povedenou akcí
Účastí Vladimíra Višvádera dostal mítink plochodrážníků přece jen zvonivější náboj. Josef Štěpánek vymyslel rozpis, v němž se pětice účastníků potkala jednou s každým ze svých soupeřů a pravidelně si vystřídala vnitřní a vnější pozici na startovním roštu.
Největším favoritem byl pochopitelně David Hofman, jediný licencovaný startující v dnešním závodě. Z vnější dráhy v rozjížďce s číslem jedna s mírně zvednutým předním kolem letěl vstříc první zatáčce. V jejím nájezdu byl dříve než Vladimír Višváder.
Oba posléze bez větších potíží vyhrávali své další rozjížďky s méně zkušenými závodníky. Na jejich špici se zařadil Dan Macl. Porazil Radka Chmelíka, který jel svůj první kostěnický mítink. V tomto ohledu byl na tom stejně Miroslav Pešek.
Šestačtyřicetiletý borec z nedalekého Hrochova Týnce má o poznání méně najeto. Proto se nedostal do žádné z dvojice finálových rozjížděk. A to i přesto, že Radek Chmelík v sedmé jízdě neviděl cíl. Zavřené kohoutky přívodu paliva mu umožnily ujet pouhých pár metrů.
Radek Chmelík na téma svého odstoupení z rozjížďky s číslem sedm:
„Někdo z pomocníků mi vypnul metyl, tak jsem ujel jen kousek.“
Finále plochodrážníků byla umísťovacími jízdami. V béčku musel Radek Chmelík uvést do chodu zhaslý motor. Nicméně Dan Macl, který si stoupnul na vnější pozici na startovním roštu, vypálil jako střela. Po třech kolech se radoval z triumfu i nejnižšího stupínku pódia.
David Hofman se v áčku doslova nalepil na vnitřní čáru. Vladimír Višváder dal novou hranu a těžší převod. Připravil si ideální kolen na opačné straně startovního roštu. Dál to nešlo, protože zorané pole začínalo jen pár centimetrů od jeho stroje.
Vtom se mihla startovací guma. Oba závodníci vypálili dopředu. Vladimír Višváder možná o zlomek vteřinky dříve. Než David Hofman zkrotil wheelie, usadil se ve vedení. Předjet ho nebylo možné. Třiapadesátiletý matador svou sbírku doplnil stříbrnou přilbou. Mezi první gratulanty se začadil i jeho dvouměsíční synáček Teodor.
Dramatické bylo i finále flat trackerů. Milan Moravec se totiž k němu vydal s handipacem celého okruhu na Martina Plného. Poprvé jej předčil již na protilehlé rovince druhého, pro něho ale prvního kola. Byť tady v celkové klasifikaci rozhodoval součet bodů, Milan Moravec dojel jako vítěz i do finálového cíle. Martin Plného podruhé předčil spodní stranou závěrečného oblouku.
Hlasy z depa
„Na tréninku se mi rozlít‘ motor,“ vyprávěl Vladimír Višváder. „Lopatkou jsme nabírali ojnici, v karteru díra. Kluci mi půjčovali motorky. Ve finále jsme dali novou hranu a převor o zub níž. Dneska se motorka musí dopasovat, jak to všichni říkaj (smích). Tak jsem odstartoval a vyhrál. Užili jsme si to, sranda mač. Kamarád Martin z Chrudimi jel flat track na mojí číze, takže paráda.“
„Dobrý jízdy,“ trošku po finálové prohře smutnil David Hofman. „Ve finále mi nevyšel start, zvedlo se mi to, druhý místo, škoda, že mi nevyšlo první místo. Děkuju za podporu Zlatý přilbě, za pomoc Oldovi Řezníčkovi, Jaroslavu Petrákovi, rodině a hlavně tátovi. A všem ostatním, co mi fandí.“
„Bylo to pěkný,“ liboval si Dan Macl. „Ve finále jsme viděli krásný boj těch prvních dvou hned od startu. Mně se jelo pěkně, srdíčko pracovalo dobře, bez závad.“
„Dobrý,“ odtušil Milan Moravec. „Ve flat tracku nikdo nebyl, kluci neodrazili. Snažil jsem se jet každou jízdu, každý kolo. Ten druhej kluk je začátečník. Měl jsem v plánu jet plošinu. Řezňa slyšel motor a řek‘, ať nejedu, ať se to nerozskočí. Svez‘ jsem se na flat tracku. Bylo to náročný na fýzu, na ruce, šest kol je znát, dráha za rok, od lajny je to tvrdý a nagumovaný. Pak je prach, kdyby ti ujelo kolo, je to v prdeli.“
Speedway:
TOT | B | A | ||
1. Vladimír Višváder | 1 2 2 2 | 7 | 1. | |
2. David Hofman, Pardubice | 2 2 2 2 | 8 | 2. | |
3. Dan Macl, Úhřetická Lhota | 2 1 1 2 | 6 | 1. | |
4. Radek Chmelík, Úhřetická Lhota | 1 2 E 1 | 5 | 2. | |
5. Miroslav Pešek, Úhřetická Lhota | 1 1 1 1 | 4 |
Flat Track:
FIN | TOT | |||
1. Milan Moravec | Honda XL600 – FT Classic | 2 2 2 2 | 4 | 12 |
2. Martin Plný | ČZ 250 – FT Veterán | F E L ex | 2 | 2 |
Poznámka: Martin Plný byl ve čtvrté jízdě předjet o kolo