AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 12. října
Štěstěna dnes při osmatřicátém ročníku Zlaté stuhy nebyla českým juniorům příliš nakloněna. Nejkřiklavějším případem byl Eduard Krčmář. Jeho dva pokusy o start v úvodních dvou sériích pokaždé skončily přetrhanými šrouby v rozetách obou jeho motocyklů, které doposud nevykazovaly obdobné problémy. Slánský závodník musel sáhnout do své kapsy pořádně hluboko, aby před zítřejším světovým šampionátem pořídil tři zbrusu nová kola. Janu Holubovi pro změnu praskly dva řetězy, takže i on předčasně odstoupil. Roman Čejka mohl jenom litovat nepřízně počasí, díky němuž se zrušily obě semifinálové jízdy na úkor jediného finále hned po základní části. Z něho byl Zdeněk Holub diskvalifikován, když Pavel Váňa na věži vyhodnotil jeho útok na Lasse Bjerreho jako nebezpečnou jízdu. Čest našich barev zachránil Václav Milík, by také on byl ze třetího místa zklamaný a navíc předtím v desáté jízdě zadřel motor.

Kovový mor
Na rozdíl od své starší nedělní sestřičky bývá startovní listina Zlaté stuhy poměrně silnou konstantou. A vskutku z dvaceti ohlášených juniorů se dnes ve Svítkově neobjevil pouze Švéd Anton Rosen. David Štěrovský měl rázem jasno, že svůj nový motor GM provede po ovále častěji, než by se mu jinak v roli prvního náhradníka povedlo. A konec konců i René Vidner, druhý rezervista, který se poprvé představil v kombinéze po Aleši Drymlovi, se měl dočkat aktivnější role.

Ještě před rozjížďkou s číslem jedna se na sjezdu z depa ozvala hlučná rána. Jejím zdrojem se stal motor Pontuse Aspgrena. Švéd stačil ještě přesednout na druhý motocykl a vzápětí triumfovat stylem start – cíl.

Obdobné štěstí však neměl Eduard Krčmář. Na startovní rošt čtvrté jízdy se nedostal v sedle ani prvního, ani druhého motocyklu, které skončily předčasně zpátky ve Slaňákově boxu. „Na obou motorkách se utrhaly štefty na rozety,“ popisoval český juniorský šampión nešastně. To ještě nemohl tušit, že se navlas stejná situace bude opakovat rovněž před rozjížďkou s číslem sedm.

V této situaci Eduardu Krčmářovi nezbylo než předčasně stáhnout pomyslnou roletu. Jeho otec se navíc musel pořádně praštit přes kapsu, aby vůbec mohli pomýšlet na účast v zítřejším mistrovství světa. Podobně dopadl rovněž Jan Holub. Ovšem s tím rozdílem, že na rozdíl od debutujícího Eduarda Krčmáře on jel Zlatou stuhu naposledy. A to přitom plzeňský závodník mířil vstříc semifinále.

Do čtvrté jízdy sice odstartoval nejhůř, z čehož vinil své postavení na startovním roštu vzdálené od vnitřní čáry. Na počátku druhého kola však stačil předčit alespoň Reného Vidnera, jenž na poslední chvíli stanul u pásky místo nešastného Eduarda Krčmáře ještě blíž mantinelu. Ovšem rozjížďku s číslem pět Jan Holub opanoval už od samotného začátku.

Už na konci úvodního kola se mohl těšit z bezmála desetimetrového náskoku před nejlepším z pronásledovatelů, jímž byl úvodní vítěz Pontus Aspgren. Nedočkaví fanoušci si už k jeho jménu zapisovali čtyři body, jenže na protilehlé rovince závěrečného okruhu se Janu Holubovi přetrhnul sekundární řetěz.

Naštěstí už v úvodní zatáčce druhého kola po spektakulární svíci vypadl Nicolas Vincentin, takže Jan Holub inkasoval alespoň jediný bod. Leč v jedenácté jízdě se vystoupení plzeňského závodníka odehrálo prakticky dle shodného scénáře. Znovu nejlepší start, i když ho během druhého kola obral o vedení Ashley Birks. Na konci třetího kola se před českého borce posunul také Marcel Helfer. Pravou pohromu si ovšem osud nachystal opět do poslední zatáčky.

Jan Holub v ní opět zůstal stát kvůli přetrženému sekundárnímu řetězu. Stokrát nic umořilo slona a plzeňský závodník tentokrát k šachovnicové vlajce pro bod nemířil, by Matic Ivačič byl už dávno ze hry kvůli prošvihnutému dvouminutovému limitu. V kapkách počínajícího deště v něm uzrálo rozhodnutí odstoupit ze závodu.

„Dvakrát mi prasknul zadní řetěz,“ vysvětloval vyklízecí práce ve svém boxu. „A ten druhej‘ byl novej‘. Tak jsem se rozhod‘, že už nejedu.“

Dva čeští závodníci mezi nejlepšími šesti
Pontus Aspgren na čele průběžné klasifikace krátce po polovině závodu osaměl. V deváté jízdě vystřihnul raketový start. Hned ve druhém oblouku sestřelil Dennis Pedersen náhradníka René Vidnera, jenž opět zaskakoval za Eduarda Krčmáře. Pardubický závodník briskně vyskočil na nohy. Teatrální gesta směrem k Dánovi dala jasně najevo, že z kolize naštěstí vyvázl bez úhony.

Jenže restartu se nedočkal ani vyloučený viník, ani jeho obě. René Vidner totiž o pouhé tři sekundy prošvihnul dvouminutový limit. Pontus Aspgren vzápětí zopakoval svůj povedený start. Krystian Pieszczek, vítěz loňského Hurychova memoriálu, nedokázal ve dvanácté sérii prodloužit sérii své neporazitelnosti, když ho odvedl Lasse Bjerre. Jemu zase přistřihla křídla rozjížďka s číslem osm, v níž byl se žlutým povlakem přilby rád za poslední bod.

Třetím nejúspěšnějším závodníkem mohl být Václav Milík. Startovní manévry však byly dnes jeho slabinou, avšak nezměrná bojovnost tradiční předností. V rozjížďce s číslem dvě opouštěl rošt jako čtvrtý. Do druhé zatáčky však vjížděl jako třetí, aby v první oblouku druhého okruhu podjel Marcela Helfera. Jenže Krystian Pieszczek byl už daleko.

V šesté jízdě byl Václav Milík v první zatáčce třetí. Záhy ho vystřídal Emil Pulczynski, s nímž si však brzy poradil. Navíc spolu ve druhém kole předčili Patrika Nagyho, jenž měl nejlepší start. Do třetího okruhu najel Václav Milík už jako vedoucí závodník.

V desáté jízdě se Václav Milík zařadil hned za Zdeňka Holuba, jenže se nedostal do cíle ani v prvním kole. „Zadřel jsem ten lepší motor ze Mšena,“ svěřoval se. Rozjížďka s číslem čtrnáct se proto z jeho úhlu pohledu stala existenční záležitostí. Za řidítky druhého motocyklu jí zvládl dokonale ve stylu start – cíl.

S jedenácti body na kontě ho semifinále nemohlo minout. Jenže s ohledem na d隝, který nikterak neustával, jury dospěla k rozhodnutí přeskočit semifinálové jízdy a uskutečnit rovnou finále. To se stalo osudným mj. Romanu Čejkovi, který uzavíral první desítku. Václavu Milíkovi jedenáct bodů stačilo a druhým českým finalistou se stal Zdeněk Holub. Pražský junior byl dokonce druhým nejlepším borcem základní části. Pontus Aspgren sice v rozjížďce s číslem třináct projížděl cílem opět jako vítěz, avšak Krystian Pieszczek při vzájemné konfrontaci upadl.

Z vítězného schématu Zdeňka Holuba vyčnívala pouze rozjížďka s číslem jedna. „Z tý pětky na startu jsem to měl hrozně daleko,“ komentoval své úvodní třetí místo. V osmé jízdě však jezdil první od vylétnutí pásky až po odmávnutí šachovnicovým praporkem.

To samé v bleděmodrém v rozjížďce s číslem deset, v němž zmiňovaný defekt vzal Václavu Milíkovi naději na útok. V patnácté jízdě mu pokazil vítězné sólo pád v úvodní zatáčce. Při repete zase spadli Dennis Pedersen a Nicolas Vincentin. Teprve napotřetí se Zdeněk Holub opět ujal vlády.

Finálový start vynesl do čela Pontuse Aspgrena, jenž od té chvíle jen zvyšoval svůj odstup od Krystiana Pieszczeka a Václava Milíka. Zdeněk Holub se tvrdě propracoval na čtvrtou příčku. „Čekal jsem, že tam budu, ale pak jsem ho tam viděl,“ líčil svůj souboj s Lasse Bjerrem. „Ale natáhla mě taková kolejka a vyvez‘ jsem ho.“ Pavel Váňa jeho manévr posoudil jako nebezpečný a ze čtvrtého místo pražského juniora diskvalifikoval.

Hlasy z depa
„Dobrý, ale zadřel jsem ten lepší motor ze Mšena,“ líčil Václav Milík. „Vzal jsem si druhej‘, jel pěkně. Jenže v tý poslední jízdě nikdo nebyl a my to před finále nechali bejt‘. A měli jsme udělat změny. Chtěl jsem vyhrát, snad se to povede příští rok. Nemuselo pršet, jezdilo by se líp, kdyby nebylo mokro. Ale zejtra bych byl se třetím místem spokojenej‘.“

„Natáhlo mě to,“ vysvětloval Zdeněk Holub svůj incident s Lasse Bjerrem ve finálové jízdě. „Vyvez‘ jsem ho, ale protože mě to natáhlo. Škoda. Nečekal jsem, že mně to tak půjde.“

„V pohodě,“ zastihl konec základní části Davida Štěrovského ve skvělé náladě. „Nečekal jsem vůbec, že se svezu. O tréninku jsem zkoušel novej‘ motor. A na GM jsou jiný převody. Škoda defektu, prasknul mi úplně novej‘ primár. Škoda, mohlo bejt‘ víc bodů, ale i tak jsem spokojenej‘.“

„Špatně,“ reagoval Jan Holub na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jek se mu dnes jelo. „Bojoval jsem, ale přišly defekty. Praskaly řetězy, je to docela velká škoda, jel jsem svou poslední Stuhu. Uvidíme zejtra, bude větší konkurence. Necháme se překvapit.“

„Na hovno,“ mračil se Eduard Krčmář. „Utrhaly se všechny štefty na kolech. Nevím proč, vůbec netuším. Na zejtra jsme kvůli tomu koupili nový kola.“

		TOT
1. Pontus Aspgren, S	4 4 4 4	16	1.
2. Krystian Pieszczek, PL	4 4 3 F	11	2.
3. Václav Milík, CZ	3 4 E 4	11	3.
4. Lasse Bjerre, DK	4 1 4 2	11	4.
5. Timo Lahti, FIN	3 3 2 3	11	5.
6. Zdeněk Holub, CZ	2 4 4 4	14	ex
7. Emil Pulczynski, PL	2 3 3 3	11
8. Ashley Birks, GB	1 3 4 1	9
9. Marcel Helfer, D	2 3 3 1	9
10. Roman Čejka, CZ	3 2 2 2	9
11. Kamil Pulczynski, PL	4 2 2 E	8
12. Mark Riss, D	1 1 2 3	7
13. Nicolas Vincentin, I	3 F 3 E	6
14. David Štěrovský, CZ	2 2 E 2	6
15. Valentin Grobauer, D	0 0 1 4	5
16. Patrik Nagy, H (ACCR)	0 1 1 3	5
17. Dennis Pedersen, DK	0 2 U X	2
18. Jan Holub, CZ	1 1 E –	2
19. Matic Ivačič, SLO	1 E M 0	1
20. René Vidner, CZ (res)	0 0 M E	0
21. Eduard Krčmář, CZ	– – – –	DNR

Poznámka: semifinálové jízdy byly kvůli dešti zrušeny, Zdeněk Holub projel cílem finálové jízdy jako čtvrtý, ale byl vyloučen za nebezpečnou jízdu.

Pohár jezdců na dlouhé dráze:

1. Richard Wolff, CZ	5 5 4 5	19
2. Sjoerd Rozenberg, NL	4 4 5 4	17
3. Attila Biro, H	3 2 3 3	11
4. Karel Kadlec, CZ	2 3 2 2	9
5. Mathias Flick, D	0 1 1 1	3
6. Michaela Krupičková, CZ (250 ccm)	1 X – –	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)