Evropský titul je v těch nejlepších rukou

Mureck – 30. září
Mureck je malebné městečko na jihu Rakouska, ale v těchto krásných podzimních dnech jsou takové všechny obce v okolí. Co je odlišuje to ostatních, je plochodrážní tra na místním stadiónu a velice pohotoví organizátoři, kteří nejen dokázali získat pořadatelství posledního rozhodujícího finále čtyřdílného šampionátu Evropy, ale zařadit ho den po challenge v celkem nedalekém chorvatském Goričanu.

Vítězství v šampionátu s rutinní samozřejmostí
V důsledku toho byla všechny místa k sezení obsazená a okolní tribuny více než slušně zaplněné nejen místními, ale i fanoušky z Chorvatska, Slovinska, Maďarska a Německo. Mohli jste zde potkat také vlajkonoše z Ukrajiny, početnou skupinku známých tváří z Čech a pár osamělých Poláků. Servis, stánky se suvenýry včetně těch z SGP, VIP stany pro hosty sponzorů, to vše bylo na úrovni leckteré velké ceny.

Aleš Dryml vstupoval do závodu jako jasný favorit s náskokem šesti bodů před čerstvým mistrem Evropy dvojic Ukrajincem Andrejem Karpovem. Ve prospěch českého závodníka mluvila skvělá forma posledních měsíců. Proti vytížení týdnem závodění na krátké i dlouhé dráze, včetně osmi startů a jednoho opakování v náročném challenge předcházejícího dne.

Aleš Dryml přijel ve výborné náladě a dělal si víc starosti s úpravou dráhy než ze soupeřů. Hned v první rozjížďce nejbližší z jeho pronásledovatelů Andrej Karpov ztratil bod, když dojel druhý za suverénním Tomášem Suchánkem. Třetí v celkovém pořadí Andrzej Lebeděvs byl na startu druhé série přímým soupeřem Aleše Drymla. Nejdřív odstartoval předčasně a start se opakoval, aby vzápětí skončil třetí za Kjastasem Puodžukcem a druhým Alešem Drymlem.

Další dvě rozjížďky proběhly bez překvapení a pak následovalo předlouhé upravování trati. Pod dohledem předsedy jury, jinak rozhodčího SGP Franka Zieglera, dva traktory a jeden podivně upravený náklaďák jakoby vypadlý ze slavného filmu Šílený Max, v originále Mad Max s Mellem Gibsonem v hlavní roli dlouho kroužily každý jiným směrem, až byla dráha uznána za schopnou dalšího závodění.

Po pauze vyhrál Aleš Dryml svou jízdu. A když Andrej Karpov skončil jednou druhý a potom třetí a Andrzej Lebeděvs dvakrát jen třetí, bylo jasné, že vítězství ve třetí jízdě bude stačit na evropský titul. Aleš Dryml nezaváhal, ve výborném stylu porazil své soupeře a pak klidně odjel do boxů, jakoby vyhrát mistrovství Evropy bylo rutinní samozřejmostí.

Kdo očekával vítězné kolo nebo jinou formu oslavy, nedočkal se. Asi únava řekla svoje a po defektu ve svém dalším čtvrtém startu v pořadí se novopečený šampión na ovále už neukázal. Na tiskovce posléze vysvětlil, že měl menší poruchu na motoru a nechtěl riskovat jeho další zatížení a případné zničení předtím, než ho podrobí pečlivé kontrole. A tak raději po dosažení stanoveného cíle odstoupil. O vítězství v samotném posledním podniku seriálu mu ani moc nešlo – vše vyprávěné s velkým humorem v perfektní angličtině pro převážně české auditorium.

Speedway může být zrádný sport
Toto se ale odehrávalo až po závodě a vyhlášení vítězů. Předtím jsme byli svědky skvělých jízd, pár defektů a několika pádů. Ten ve smolné třinácté jízdě vypadal velice ošklivě, když to domácího Fritze Wallnera vyneslo hodně k vnějšímu okraji dráhy, takže ho podjel Slovinec Maks Gregorič. Ve snaze zakončit předjetí, přetočil motocykl a prakticky se před bezmocným Rakušanem postavil. Byla to hrůzostrašná kolize v plné rychlosti, a když se Fritz Wallner dlouho nehýbal, nad stadiónem zavládlo mrazivé ticho. Dokonce vyjely obě sanitky. Fritz Wallner ale pokračoval dál hned při opakování jízdy, ale vyloučený Maks Gregorič ze své poslední rozjížďky rezignoval.

Z českých jezdců vybojoval Tomáš Suchánek slušných devět bodů, které ale nestačily na stupně vítězů. Martin Málek měl o dva méně, ale v rozjížďce s číslem sedmnáct se mu zvednul motocykl, prodělal lehčí pád a ve svém posledním vystoupení tam vyšel naprázdno.

O vítězství se bojovalo až do konce a nakonec musel o vítězi rozhodnout rozjezd. Polák Robert Miskowiak odstartoval lépe než jeho dánský soupeř Kenni Larsen. Speedway je však zrádný sport. Malá nerovnost na trati ho vyhodila v půlce třetího okruhu na okraj, kde se musel zachraňovat před pádem. Kenni Larsen zkušeně využil situaci, podjel Poláka a vítězství si už nenechal sebrat.

Přes značné prodlevy na úpravu dráhy a nebezpečný pád v rozjížďce s číslem třináct proběhly závody ve velice dobré náladě a před nadšeným publikem. Po první sérii se k obecenstvu přidal i čerstvý kvalifikant do SGP 2013 Matej Žagar, což pořadatelé opakovaně hlásili za patřičného potlesku z ochozů. Slovinec si poté dlouho povídal s Alešem Drymlem a jeho otcem.

Když bylo po vyhlášení a předání trofejí a medailí za umístění v seriálu, zeptal jsem se Aleše Dryml na jeho souboj s Hansem N. Andersenem den předtím v Goričanu. „Byla to skvělá jízda a bezvadné soupeření, v kterém mě Hans porazil, I když mu už o nic neslo. Užíval jsem si ji, i když jsem nakonec prohrál. Tento naprosto objektivní pohled na věc mi jen potvrdil, že mistrovsky titul, i když v jiné soutěži je v těch nejlepších rukou! Gratulujeme Aleši!

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)