AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Liberec – 23. září
Účast Martina Málka a Martina Gavendy ve slovenském šampionátu v Žarnovici, donutilo Březolupy improvizovat se svou sestavou na dvojici dnešních prvoligových závodů. Přestože zadání pro trojici Roman Čejka, Michal Dudek a Daniel Hádek znělo dobýt v boji s posílenými soupeři alespoň tři třetí místa, březolupští závodníci se nevydali cestou kompromisu. Polední klání bylo nesmírně vyrovnané, ve vedení se střídaly Březolupy a Praha, kterou nakonec na pomocná kritéria vyřadili Pardubičané z finálové jízdy. Když však Hynek Štichauer upadl, Březolupy se mohly radovat nejen z vítězství v závodě, ale i v celé soutěži. Moravský tým udával tempo i odpolednímu klání. Kvůli tradiční absenci dvou závodníků však musel dvě rozjížďky vynechat a na pozici leadera vystřídaly Pardubice. Stalo se tak ovšem jen na krátko, Václav Milík se vrátil z třinácté jízdy s hřebíkem v pneumatice a Březolupy šly do finálové jízdy s převahou třech bodů. V ní se však prosadil tandem Tomáš Suchánek – Václav Milík, jehož 5:1 stačilo na překonání moravského celku minimálním rozdílem jediného bodu.
Strategie bleskového útoku na začátek
Zkoušet psát objektivní reportáž a přitom být koučem jednoho ze soutěžících týmů, je v podstatě to samé jako řešit kvadraturu kruhu. A tak dnešní článek bude spíše odrazem zážitků novináře, který si vyzkoušel poněkud méně obvyklou úlohu.
Zkusit se má všechno a zvídavost by měla být atributem každého správného žurnalisty. A tak, když za mnou ve Mšeně dorazil Jaroslav Gavenda, že bude dnes ve slovenské Žarnovici, a zda bych ho ve vedení družstva nezastoupil, souhlasné ano splynulo z mých úst takřka současně, co jeho prosba odezněla.
Konec konců, zkušenosti z této branže by už tady byly. Antonín Kasper se nebál zeptat na spoustu věcí ohledně dnes už legendární baráže o extraligu. Záskok za Milana Špinku při výjezdu pražské Markéty do Rawicze v dobách jejího působení ve druhé polské lize bylo hodně poučné minimálně v nazírání na naše delegované činovníky ve světle zkušeností s renomovaným polským sudím. A stopětadvacítky loni v Divišově byla spíše zábava. Vzít si nejlepšího závodníka v kombinaci se dvěma benjamínky a zkusit prohnat Láďu Šifaldu a Zbyňka Nejezchleba s jejich družstvy, bylo hodně motivační.
Úkol koučovat doposud neporažené družstvo vypadal jednoduše. Jenže záhy bylo jasné, že oproti původním předpokladům bude chybět Eduard Krčmář, který si v sobotu před slánskou extraligou narazil kostrč. Naproti tomu soupeři nazbrojili, a když jsem v Mariánských Lázních tvrdil Lubomíru Vozárovi, že jedeme do Liberce prodloužit vítěznou šňůru Březolup, od srdce se smál. Tomáš Topinka mě dnes při podobné rozmluvě obdařil útrpným pohledem, který doprovodil školení, jak učí své svěřence dávat si reálné cíle. Skončilo to sázkou, kdo skončí hůře, platí klobásu a pivo.
Trénink proběhl v pohodě, i když si Daniel Hádek na něj zapomněl obout plechovou botu. Strategie vznikla během okamžiku. Soustředit se hlavně na Prahu, která byla březolupskému týmu v průběžné tabulce o kousek blíže než Pardubice. Dělat body a překvapit. To se Michalu Dudkovi v rozjížďce s číslem jedna povedlo více než dokonale.
Už na konci prvého kola měl náskok více než deseti metrů před Ondřejem Veverkou. Místo třináctky do druhé jízdy byl Roman Čejka jasnou volbou. Z vítězství se radoval Zdeněk Holub, avšak Roman Čejka objel v první zatáčce Davida Štěrovského. Pardubický junior se vzápětí pustil do křížku s lepšícím se Zdeňka Růžičkou a nakonec na sklonku druhého kola dobyl bod. Třetí jízda se nevyvedla Danielu Hádkovi, který nedovezl ani bod. Nevadí, dostal instrukce soustředit se na další jízdu. Navíc Filip Šitera obral o body Hynka Štichauera i Ondřeje Smetanu.
V rozjížďce s číslem čtyři přišel čas na další útok náhradníkem. Michal Škurla měl lepší start, a i když ho Roman Čejka objel v úvodní zatáčce, dokázal se ve druhé zatáčce vrátit zpátky. Roman Čejka si však nedopřál klidu, dokud mu nakonec vítězství nesebral. A tak jsme první sérii končili na pozici spoluleadera s Prahou.
Prvoligový festival
Strategie dvou jezdců v základní sestavě a jednoho náhradníka je rozhodně úsporná. Může být zdrcující pro soupeře, ale má své nevýhody. Tou největší je vynechání dvou jízd, protože náhradník může na start jen šestkrát a zbývající čtyřikrát. Pokud ovšem neprohráváte aspoň o šest bodů, což jsme si rozhodně nechtěli dovolit. Na druhou stranu, náhradníka hlásíte rozhodčímu nejpozději s vypršením dvouminutového limitu, takže může čekat v plné zbroji u vrat na pokyn.
Přesně tohle jsme zinscenovali před startem páté jízdy. Po pražském či pardubickém náhradníkovi nebylo ani vidu, ani slechu. Dal jsem Romanu Čejkovi zelenou a utíkal ohlásit změnu. Filip Šitera kraloval, avšak náš náhradník za sebou dle předpokladů nechal Ondřeje Veverku a Davida Štěrovského. Byli jsme v čele průběžné klasifikace.
Daniel Hádek se v rozjížďce s číslem šest porval o vítězství se Zdeňkem Holubem, ale Pražan nakonec tahal za delší konec provazu. Jaroslav Petrák však záhy zastavil a rozhodl se nepokračovat. „Než se přemáhat, radši se na to vyprdnu,“ nechal se slyšet matador, jenž se po svém jarním zranění stále vlastně ještě vrací.
Do rozjížďky s číslem sedm zamířil Václav Milík, takže Roman Čejka dostal volno. Pardubický náhradník svůj první start na pavlovickém kolečku proměnil ve velké sólo. Naší věci pomohl svým způsobem Michal Klein. Mšenský závodník celé čtyři okruhy držel v šachu Ondřeje Smetanu.
„Poslední kolo jsem byl rád, že jsem dojel, říkal jsem si, že to v poslední zatáčce nedržím,“ svěřoval se. Nicméně Praha nám utekla jenom o bod. K osmé jízdě se chystal Michal Dudek. Odstartoval na něho Michal Škurla, navíc se okolo něj ve druhé zatáčce tvrdě protlačil dopředu Hynek Štichauer. Pardubičan záhy zamířil do čela, zatímco Michal Dudek se pral o druhou příčku až do cíle.
V rozjížďce s číslem devět nešlo zpochybňovat další nasazení Romana Čejky. Od mantinelu se startovalo jako ďas. On toho perfektně využil a v první zatáčce posléze objel všechny své soupeře, aby dojel do cíle před Hynkem Štichauerem. Opět jsme se dotáhli na vedoucí Prahu, ale na taktizování tady byli i ostatní manažeři. A tak nám v desáté jízdě na Michala Dudka nasadili všechny své náhradníky.
Filip Šitera si dojel pro další suverénní triumf, avšak Michal Dudek na něho nestále dorážel. Sám se přitom musel bránit Zdeňku Holubovi a Václavku Milíkovi. Celá čtveřice se od sebe nehnula na víc než pár centimetrů. Michal Dudek hrál vabank poslední zatáčky. Ve vysoké hře ale přišel o všechno a projel cílem jako poslední.
Blesková porada, co dělat, vedla ke změně strategie. Původně měl Roman Čejka stát, ale nakonec jsme ho použili v jedenácté jízdě. Změna se ukázala jako velice šastný tah, protože náš náhradník triumfoval stylem start – cíl. Opět jsme se vrátili do čela a naše vyhlídky zůstávali skvělé. Daniel Hádek perfektně odstartoval do dvanácté jízdy. Na protilehlou rovinu však vyjeli dříve Michal Škurla a Václav Milík. Ten v posledním oblouku nakonec překonal Michala Škurlu a přehradil pražskou cestu do vedení.
Titul s plnou parádou
Závěr sliboval vskutku nervy drásající podívanou. S dvaceti body jsme se opět dělili o vedení s Prahou, Pardubice měly o tři a Mšeno o pět bodů méně. Zkrátka a dobře, první liga se dnes rozhodla, že nechce být jen přehlíženou sestřičkou populárnější extraligy.
Do konce zbývaly čtyři rozjížďky a my museli ještě jednu vynechat. Operativně jsme rozhodli, že to bude hned ta třináctá. S přehledem v ní triumfoval Zdeněk Holub. Porazil v ní Hynka Štichauera, zatímco Filip Šitera upadl v první zatáčce.
Před čtrnáctou jízdu bylo v pardubických boxech pořádně rušno. Václav Milík zjistil závadu na motocyklu. Rychle přeskočil na druhý, avšak Lubomír Vozár ho včas upozornil na neoznačenou 
pneumatiku. Vrátil se k původnímu motocyklu. René Vidner se ho snažil roztlačit, Hynek Štichauer nabízel svůj stroj, ale mechanik Jakub Fencl dokázal bleskově přezout rezervní stroj Václava Milíka.
Pardubičan stanul na roštu na poslední chvíli, ale přesto nejlépe odstartoval a úspěšně čelil náporu Daniela Hádka až do cíle. Ondřej Veverka upadl ve druhé zatáčce druhého kola, takže Praha měla na čele už jenom jediný bod k dobru na nás a Pardubice. Záhy to už neplatilo, Michal Dudek opanoval rozjížďku s číslem patnáct. Zdeněk Holub udržel druhým místem pražskou Markétu na stejném počtu bodů, jako jsme měli my.
Po nule Davida Štěrovského byly Pardubice rázem o tři body za námi. Avšak do poslední jízdy základní části si Lubomír Vozár nechával v záloze Václava Milíka. Oleje do ohně přilil i Rudolf Grepl, když povýšil Filipa Šiteru na žolíka. Kvůli pádu Romana Čejky, jenž neměl v nájezdu do první zatáčky místo, se opakovalo.
Potřebovali jsme o bod víc než Praha, což se povedlo. O vítězství Václava Milíka nebylo ani pochyb. Filip Šitera odstartoval před Romanem Čejkou, avšak Michal Škurla vyšel bodově naprázdno. Strhující závod dospěl nečekaného rozuzlení. Vyhráli jsme základní část, zatímco Praha při rovnosti bodů vypadla z finálové jízdy na pomocná kritéria.
Za daného stavu nám ve finále stačila remíza. Lubomír Vozár si ušetřil náhradníka Václava Milíka, zatímco u nás Roman Čejka měl svých šest jízda za sebou. Pardubický junior se ujal vlády hned po vylétnutí pásky, Michal Dudek sváděl boj o druhé místo s Hynkem Štichauerem. Jenže ten nakonec upadl a finále skončilo nerozhodně.
Vítězství bylo naše a s ním i titul. Jaroslav Gavenda nechtěl v Žarnovici věřit svým uším, když jsem mu hlásil radostnou zprávu. Nakonec nám popřál štěstí do odpoledního závodu. Polední stres byl ten tam, přesto jsme se rozhodli útočit na nejvyšší mety. A zvolili jsme stejnou strategii jako prve.
Odpoledne podobné poledni
Pro odpolední závod připravil zásadní změnu Lubomír Vozár, když na náhradníka dal Tomáše Suchánka. My jsme opět útočili od začátku, avšak Václav Milík byl v cíli rozjížďky s číslem jedna dříve než Roman Čejka. Start druhé jízdy zvládl nejlépe Michal Dudek, jenže v prvním oblouku ho překonal Filip Šitera. Hynek Štichauer se ale zapletl do šarvátky s Ondřejem Smetanou, jehož musel ve druhé zatáčce vyhnal daleko z optimální stopy.
Do rozjížďky s číslem tři jsem poslal opět Romana Čejku, který v prvním oblouku objel Zdeňka Holuba. Rázem jsme byli na čele průběžné klasifikace. Vítězství našeho náhradníka se přitom neobešlo bez komplikací. „Povolila se matka a vyjel šroub, co drží motor,“ hlásil v depu svému mechanikovi Antonínu Polákovi.
Ve čtvrté jízdě předvedl nejlepší start Daniel Hádek, jenž se sám divil, jak se mu v nepříliš oblíbeném Liberci dobře vede. By ho v první zatáčce předčil Michal Škurla, na pozici leadera se nic nezměnilo. A to ani po přestávce, kdy Michal Dudek dovezl tři body za vítězství stylem start – cíl. Za jeho zády udolal Ondřej Veverka Michala Kleina až ve druhém kole.
Rozhodli jsme se pokračovat v útoku také v šesté jízdě, abychom najeli co nejvíce bodů, i když se v ní objevil Tomáš Suchánek. Pardubičan, který se na předchozí závod jen díval, vnesl sice čerstvý duch do svého týmu, ale poznal ostré zuby Romana Čejky. Ten ho v první zatáčce objel zvenčí, ale Pardubičan se do čela vrátil spodní stranou následující zatáčky.
V rozjížďce s číslem sedm neměl Daniel Hádek zrovna jednoduchý život. Ale to konec konců ani Filip Šitera, který navzdory perfektnímu startu, byl v cíli třetí. Vítězství si vychutnal Václav Milík, ovšem Zdeněk Holub byl v cíli jen o pouhý okamžik později.
V osmé jízdě Roman Čejka triumfoval, když v úvodním oblouku objel Hynka Štichauera. V půlce základní části jsme vedli o čtyři body před Pardubicemi, pět před Prahou a jedenáct před Mšenem. Dostatečný náskok nás motivoval, abychom dvě povinné přestávky dopřáli Romanu Čejkovi právě ve třetí sérii.
O vedení jsme přesto přicházeli jen zvolna. Devátou jízdu totiž vyhrál Filip Šitera a uštědřil porážku Tomáši Suchánkovi. Na něho hned vzápětí odstartoval rovněž Daniel Hádek. Pardubičan sice našel cestičku dopředu v první zatáčce, ale Ondřej Smetana už ne. Na Pardubice jsme stále měli jeden bod k dobru a jedenáctou jízdu opět vynechali. V ní vyhrál Hynek Štichauer, ale my měli jasno, že až do konce už musíme jet naplno.
Jako první si to z naší sestavy otestoval Michal Dudek. Po svém skvělém startu ho sice v první zatáčce překonal Václav Milík, ale dva body byly doma. Boj o finále se postupně zúžil jen na nás a Pardubice. Ve třinácté jízdě se Václav Milík dostal v první zatáčce před Filipa Šiteru, zatímco Roman Čejka hlídal jeden bod.
V poslední zatáčce však Pardubičan zůstal stát s prázdnou zadní pneumatikou. Zevrubná prohlídka v depu odhalila obrovský hřebík v běhounu. „Ještěže jsem netrefil třeba kladivo,“ žertoval Václav Milík. Vzápětí neviděl cíl ani Hynek Štichauer. Bez větších problémů zvítězil Zdeněk Holub, avšak Daniel Hádek si neváhal v první zatáčce úspěšně vyšlápnout i na Filipa Šiteru v roli žolíka.
Závěr základní části byl v našem podání drtivý. I když do patnácté jízdy nejlépe odstartoval Tomáš Suchánek, Michal Dudek v první zatáčce objel nejen Zdeňka Holuba, ale i jeho. Pardubičan se v nájezdu do druhého kola vrátil zpátky, ale Michal Dudek v prvním oblouku zopakoval svůj manévr z předchozího kola.
Roman Čejka v šestnácté jízdě zahrál velké sólo Tomáši Suchánkovi a byli jsme ve finále o tři body před Pardubicemi. V poslední jízdě jsme potřebovali dva body. I když se však Michal Dudek pral jako lev, dvojblok Tomáš Suchánek – Václav Milík nedokázal rozlomit. Po předchozím vítězství s titulem jsme nabitým Pardubicím podlehly o jediný bod. Dvě láhve skvělé frankovky od Jardy Gavendy jsou jasným důkazem skvělé práce, kterou jsem s jeho týmem dnes v Liberci odvedl. Nicméně děkovat jsem musel také já, protože vyzkoušet si koučovat družstvo v ostrém závodě splnilo jeden z mých snů.
Hlasy z depa
„Dneska skvělý,“ radoval se Roman Čejka. „Jelo se mi docela dobře, předjížděl jsem a šlo to. Hezký závody, krásně jsem se svez‘. A doufám, že tolik bodů budu dělat i v extralize.“
„Od středy jsem nemocnej‘, ale zvládal jsem to,“ hlásil Michal Dudek. „Bylo to nad očekávání, ale mohlo to bejt‘ lepší. Beru prášky, ale je to dobrý. Akorát mě mrzí ta poslední jízda u toho druhýho závodu. Snažil jsem se, ale měl jsem zkoušet se tam cpát už od začátku.“
„Paráda,“ jásal Daniel Hádek. „Mně Liberec nikdy nešel, ale jel jsem docela dobře. Čekal jsem to horší, hlavně, že jsme překvapili. Dobrý jízdy, vůbec jsem tohle nečekal, prostě paráda, ani se to jinak říct nedá.“
„Dobrý závody,“ hodnotil Václav Milík. „Ale ty první byla na hovno, neměli jsme zápalko, ale potom to šlapalo. Jelo to, akorát mě sere ta jedna jízda, že jsem píchnul. Nemaj‘ tady mít hřebíky na dráze, ale jsem rád, že jsem netrefil třeba kladivo.“
„Hele, dobrý,“ reagoval Hynek Štichauer na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „Jízdu od jízdy je to lepší, ale dva závody za den je masakr. Škoda tý jízdy, kdy jsem to zahodil, ale jsem rád, že jsem to dal dolů a nezahodil to. Stačím už všem a je jen otázka času, než se zase dostanu do rutiny.“
„Dobrý,“ odtušil Tomáš Suchánek, aby vysvětlil, proč jel jeden závod. „Nevím, jestli by dědeček motor vydržel dva závody. Docela pěkný závody, dlouho jsem takovou první ligu neviděl. Pěkná poslední jízda, ale ani jeden z Březolup neměl šanci.“
„Vůbec nevím,“ krčil Jaroslav Petrák rameny. „Nemoh‘ jsem to tady vůbec dopasovat. Říkal jsem si, že se nebudu přemáhat a vyprdnu se na to.“
„Pěkný,“ pochvaloval si Zdeněk Holub. „Jsem spokojenej‘, ale mohlo to bejt‘ lepší. Bylo by lepší, kdyby byl jeden závod jeden den a druhej‘ závod druhej‘ den, ale všechno šlapalo, takže se to zmáklo.“
„Lepší než extraliga,“ hodnotil Filip Šitera svůj výkon. „Dva závody dobrý, to je v Anglii taky. Ale ručičky už bolely, jak ty závody nemám častějc.“
| závod ve 12:00: | |||
| 1. AK Březolupy | 29 | ||
| st.č.13-neobsazeno | |||
| Michal Dudek | 3 1 0 3 | 2 | 9 |
| Daniel Hádek | 0 2 1 2 | 1 | 6(1) |
| st.č.16-neobsazeno | |||
| Roman Čejka | 2 3 2 3 3 1 | 14 | |
| 2. ZP Pardubice | 28 | ||
| Jaroslav Petrák | 0 E – – | 0 | |
| David Štěrovský | 1 0 – 0 | 1 | |
| René Vidner | E – – – | 0 | |
| Hynek Štichauer | 2 3 2 2 2 | F | 11 |
| Václav Milík | 3 1 3 3 3 | 3 | 16 |
| 3. AK Markéta Praha | 25 | ||
| Michal Škurla | 2 2 2 0 | 6 | |
| Ondřej Smetana | 1 1 0 – | 2 | |
| st.č.3-neobsazeno | |||
| Ondřej Veverka | 2 1 1 F | 4 | |
| Zdeněk Holub | 3 3 2 3 2 | 13 | |
| 4. Grepl PDK Mšeno | 21 | ||
| st.č.9-neobsazeno | |||
| Stanislav Pouznar | 1 1 0 1 | 3 | |
| Zdeněk Růžička | 0 0 – 1 | 1 | |
| Michal Klein | 1 2 0 – | 3 | |
| Filip Šitera | 3 3 3 1 F 4* | 14 | |
| závod v 16:00: | |||
| 1. ZP Pardubice | 33 | ||
| David Štěrovský | 1 0 – – | 1 | |
| Jaroslav Petrák | 0 – – – | 0 | |
| Hynek Štichauer | 1 2 3 E | 6 | |
| Václav Milík | 3 3 3 E | 2 | 11(1) |
| Tomáš Suchánek | 3 2 3 2 2 | 3 | 15 |
| 2. AK Březolupy | 32 | ||
| st.č.5-neobsazeno | |||
| Michal Dudek | 2 3 2 3 | 1 | 11 |
| Daniel Hádek | 2 0 2 2 | 0 | 6 |
| st.č.8-neobsazeno | |||
| Roman Čejka | 2 3 2 3 2 3 | 15 | |
| 3. AK Markéta Praha | 22 | ||
| Michal Škurla | 3 1 1 1 | 6 | |
| st.č.2-neobsazeno | |||
| Ondřej Smetana | 0 1 1 1 | 3 | |
| Ondřej Veverka | 1 2 1 – | 4 | |
| Zdeněk Holub | 2 2 1 3 1 | 9 | |
| 4. Grepl PDK Mšeno | 16 | ||
| st.č13-neobsazeno | |||
| Stanislav Pouznar | 0 0 0 0 | 0 | |
| Zdeněk Růžička | 0 0 L – | 0 | |
| Michal Klein | 1 1 – – E | 2 | |
| Filip Šitera | 3 1 3 2 3 2* | 14 |
Průběžná prvoligová tabulka:
| body z jízd | tabulkové body | |
| 1. Březolupy | 266,5 | 27 |
| 2. Pardubice | 179 | 19 |
| 3. Praha | 190,5 | 17 |
| 4. Mšeno | 91 | 7 |
Foto: Michal Kohout
