Vojens – 22. září
Největší překvapení, které se vůbec kdy odehrálo na plochodrážním stadiónu ve Vojensu, se odehrálo loni, kdy snad poprvé v jedenáctileté historii během tréninku a závodu nepršelo. Pak je zcela pochopitelné, že první, co mě zajímalo před cestou do Dánska, byla předpověď počasí. Letos byla příznivá a věštila po několika deštivých dnech jasno. A to i po sedmé hodině večerní, což je pro každou velkou cenu nejdůležitější.
Přesto byl páteční trénink před dvanáctou velkou cenou ve Vojensu z taktických důvodů zrušen, aby povrch dráhy před zcela jistým deštěm mohla chránit plachta. Rozhodnutí bylo vesměs kvitováno jako rozumné, obzvláš vezmeme-li v úvahu, že dráha je jen málokdy stejná během tréninku i závodu.
Samotná letošní série může nabídnout všechno, co soutěž o mistra světa může mít v zásobě. Na vrcholu je poměrně husto a matematickou šanci na zisk titulu měl před začátkem závodu ještě i osmý Antonio Lindbäck. Na medaile si brousí zuby i šestý v pořadí Emil Sajfutdinov. A o boji o titul ani nemluvě.
Hned v první rozjížďce se měli setkat mistr světa Greg Hancock s momentálním leaderem Chrisem Holderem. K tomu jeden z favoritů začátku sezóny, Jaroslaw Hampel. Po svém návratu do elity jel teprve druhou Grand Prix, avšak neměl v úmyslu pasivně čekat na slitování v podobě stálé wild card. Co se bodů týče, byl v podobné situaci i Andreas Jonsson. Na opačném pólu Chris Harris a Hans N. Andersen, zřejmě už bez šancí na postup do osmičky, však stále hlásají útok na semifinále a pódium.
Začátek byl obvyklý. Kdo odstartoval, přivezl tři body. S tím rozdílem, že Nicki Pedersen odstartoval z každého pole a totéž dokázal napodobit také Antonio Lindbäck. Za zmínku stojí výkon Emila Sajfutdinova, který vedl v opakovaně v obou jízdách, kde se padalo. Poprvé dokonce třikrát a nakonec dokázal porazit Jasona Crumpa. Opakovaný start mu nevyšel proti Tomaszi Gollobovi, ale jinak měl skvělou formu. Nejhezčí rozjížďka byla ovšem až ta dvacátá, kdy Fredrik Lindgren dokázal předjet jak Emila Sajfutdinova, tak Nickiho Pedersena.
Obě semifinálové jízdy byly oslavou ploché dráhy a finále překonalo snad všechna očekávání domácích. Dva Dánové jeli na prvním a druhém místě a skvělé předjetí Nicki Pedersena od Michaela Jepsena Jensena v poslední zatáčce. Na tiskovce po závodě mladý Dán pohotově reagoval na otázku, zda je svým vítězstvím překvapen: „Do Vojensu jsem přece jel, abych vyhrál!“
Lepší loučení pro Vojens po dvanácti letech v seriálu Speedway Grand Prix snad nešlo zařídit.
| 1. Michael Jepsen Jensen, DK | 15 |
| 2. Nicki Pedersen, DK | 20 |
| 3. Emil Sajfutdinov, RUS | 15 |
| 4. Jason Crump, AUS | 10 |
| 5. Antonio Lindbäck, S | 11 |
| 6. Chris Holder, AUS | 11 |
| 7. Fredrik Lindgren, S | 11 |
| 8. Greg Hancock, USA | 9 |
| 9. Tomasz Gollob, PL | 7 |
| 10. Andreas Jonsson, S | 7 |
| 11. Bjarne Pedersen, DK | 7 |
| 12. Peter Ljung, S | 6 |
| 13. Hans N. Andersen, DK | 6 |
| 14. Krzysztof Kasprzak, PL | 4 |
| 15. Jaroslaw Hampel, PL | 3 |
| 16. Chris Harris, GB | 2 |
| res Mikkel B. Jensen, DK | DNR |
| res Nicklas Porsing, DK | DNR |
Foto: Kiril Ianatchkov
