Praha – 18. září
Dnešní extraligové utkání nemá ve svých diářích červeně zakroužkované asi příliš mnoho fanoušků. Pakliže sice Olymp porazí Mšeno, stane se vítězem základní skupiny, ale pokud prohraje, k žádnému zemětřesení nedojde. V praxi to přinese výhodu volby první dráhy v play-off pro Pardubice, protože Praha už z finále nemůže vypadnout. Na druhou stranu vítězit je příjemné, což si uvědomuje nejen Petr Vandírek, ale i Tomáš Topinka, který po zhlédnutí sestavy svého soupeře ještě před vypršením stanové lhůty prohodil startovní čísla.
Šance zvýšit si sebevědomí
Tomáš Topinka kvůli své víkendové cestě nahlásil složení svého celku už v pátek, kdyby se nějaký poouchlý strýček Příhoda postaral o zdržení. Když se mu však dostala do rukou sestava Petra Vandírka, rozhodl se poslat Matěje Kůse z pětky na dvojku, zatímco Luboše Tomíčka čekala cesta obráceným směrem.
Na podobný krok má pražský kouč plné právo, protože mu řády umožňují hlásit svou sestavu jako druhý, když prostuduje tým svého protivníka. A to se tentokrát vzhledem k anglické cestě Tomáše Topinky nestalo. Nicméně, co ho ke změně přivedlo? „Abys měl, o čem psát,“ vyhrkne bez váhání, aby nakonec stejně přeladil na serióznější notu. „Dal jsem sestavu už v pátek a počítal jsem, že na čtyřku a pětku dá Honzu Jaroše s Filipem. Když nedal, radši jsem to změnil.“
Aby se pražský Olymp definitivně přehoupl do čela tabulky základní části před Pardubice, které letos čeká už jenom finále, musí dnes večer bezpodmínečně zvítězit. Potom si připíše bonusový bod a stane se vítězem základní části. „Důležitější bude pak finále,“ uvědomuje si Tomáš Topinka. „To bude těžší, ale uvidíme, je to sport.“
Dnes večer budou klubové vesty připraveny pouze pro české závodníky. Vedle zmiňovaných Matěje Kůse a Luboše Tomíčka budou v základní sestavě ještě Martin Gavenda a junioři Michal Škurla a Ondřej Smetana. Při absenci cizineckého úderného kladiva budou náhradníky Josef Franc a Zdeněk Holub. Ten se z pražských juniorů aktuálně jeví jako nejlepší, což týmovému kouči dává šanci otestovat strategii, při níž je druhým rezervistou závodník mladší jednadvaceti let.
„Jsme doma, kluci tu dráhu znaj‘,“ rozvíjí pražský kouč téma svých ambicí. Jenže ani pro závodníky z tábora soupeř není Markéta žádnou neznámou. Jan Jaroš tu s přehledem triumfoval v semifinále šampionátu ČSMS, které do pražských boxů zaválo prakticky srovnatelnou konkurenci. „Doufám, že jsme lepší. Bylo by hezký vyhrát, zvedlo by nám to sebevědomí. Prohrát nechceme, ale kdyby se to stalo, svět se nezboří.“
Výhra je přitažlivá neustále
Ještě v předjarních představách měl dnešní závod úplně jiné dimenze. Trojnásobný mšenský mistr měl podle nich dorazit na Markétu ke strhujícímu mítinku, v němž se do poslední chvíle mělo rozhodovat o finalistech. Kdyby tehdy někdo prorokoval, že bude loni tolik suverénní Mšeno mít na svém kontě jediný bod za poměrně šastlivou remízu se Slaným, asi by si vysloužil zaukání na čelo.
Jenže ona je to realita. A pakliže může dnes večer Mšeno v nějakém směru přepsat extraligovou historii, může svým vítězstvím ponechat Pardubice na hrotu závěrečné klasifikace základní části. Avšak stejně nic nezmění na obsazení trůnu, které uvolnilo, protože se chleba bude lámat až ve finále. Přitom, i kdyby středočeský celek triumfoval alespoň o sedm bodů, sám se už neodlepí z posledního místa letošní extraligy.
Tomu odpovídá i složení družstva. „Celý rok nám to nešlo,“ připomíná Petr Vandírek dobře známé skutečnosti, které pro mšenské fandy měly stejné důsledky jako biblických deset ran na zemi egyptského faraóna. „Na co volat cizince a proč nenechat naše kluky zazávodit si v posledním závodě?“
Jednoho cizince však přesto uvidíme. Norbert Kosciuch se objeví s náhradnickým číslem třináct, zatímco druhým rezervistou bude Michal Klein. V základní sestavě zůstává jedno místo neobsazeno a o ta zbývající se podělí Filip Šitera, Jan Jaroš, Stanislav Pouznar a Zdeněk Růžička.
„Když se chytne Filip, mohli bychom je potrápit,“ uvažuje Petr Vandírek. „Pořád chceme vyhrávat. Přece nebudeme do závodu chodit s tím, že prohrajeme. Chceme vyhrávat každej‘ závod.“
Nicméně letos Mšeno přitahovalo vítězství s podobnou účinností jako magnet papír. A Praha aspirující na titul nebude doma zrovna snadným protivníkem. „Tipovat nebudu,“ říká Petr Vandírek. „Je jasný, že Pražané jsou favoriti. A si kluci zazávodí a nic se nestane.“
Historické okénko:
Chabařovice, 26. dubna 1994: chabařovický David porazil plzeňského Goliáše
Že by v našich podmínkách vyhrál poslední tým tabulky nad jejím leaderem, není pravidlem každé sezóny, nicméně bohatá extraligová historie může i v tomto případě nabídnout podobný příklad. Stačí se vrátit o osmnáct let zpátky.
Od senzační porážky pražského Olympu na Borech neuplynul ani týden a plzeňští plochodrážníci se vydali ke svému druhému utkání do Chabařovic. Na rozdíl od jejich předchozího vystoupení jim chyběl Simon Wigg, což se nakonec ukázalo jako fatální chyba. Navíc hned po pádu v rozjížďce s číslem dvě přišli Plzeňané o Alana Zubra. Dnešní producent spojek LZ byl tehdy juniorem a pražská Markéta ho zapůjčila Plzni na hostování.
Na druhou stranu domácí se dostali do vedení hned v rozjížďce s číslem jedna, když Pavel Koten a Zdeněk Holub odvedli Tomáše Boučka s Janem Holubem, který po svém odchodu z Markéty o rok dříve oblékal chabařovickou vestu. Od té doby domácí klub vedení neopustil, by plzeňský tlak rozhodně nepolevoval.
Když náskok hostů skočil na šest bodů, v duchu tehdejších reglementů naskočil Jiří Štancl v roli taktické rezervy, aby vyhrál pátou jízdu. Bořivoj Hádek protnul metu hned za ním a Plzeňané ztráceli už jenom dva body. Chabařovice ho zase zvýšily na čtyři a Plzeň opět snížila na dva.
V rozjížďce s číslem třináct nechal Bořivoj Hádek takticky jet Tomáše Boučka před sebou a přitom hlídal chabařovický tandem Robert Ráliš – Miroslav Vondráček. Stav duelu byl rázem nerozhodný. Zůstal takový i po čtrnácté jízdě, kdy Zdeněk Holub ohlídal Jiřího Boučka s Jiřím Štanclem, zatímco Jaroslav Pták zůstal stát s poruchou.
V poslední jízdě Chabařovičané nezaváhali. Pavel Koten s Karlem Průšou odvedli Jana Holuba a Lubomíra Langa. Utkání skončilo 47:43 a přineslo první a jediné vítězství Chabařovic v sezóně 1994. Do tabulky Severočechů přibyl už jen jediný bod za červencovou domácí remízu s Březolupy a na sklonku sezóny se museli s extraligou rozloučit. Naproti tomu Plzeňané si s prohry vzali ponaučení, a by prohráli ještě jednou ve Svítkově, na konci sezóny poprvé zacinkali extraligovým zlatem.
Oficiálně nahlášené sestavy:
PSK Olymp Praha: | 1 Michal Škurla |
2 Matěj Kůs | |
3 Ondřej Smetana | |
4 Martin Gavenda | |
5 Luboš Tomíček | |
6 Josef Franc | |
7 Zdeněk Holub | |
Grepl PDK Mšeno: | 8 Zdeněk Růžička |
9 Jan Jaroš | |
10 Stanislav Pouznar | |
11 Filip Šitera | |
12 neobsazeno | |
13 Norbert Kosciuch, PL | |
14 Michal Klein |
Bonusové východisko:
Praha si při svém srpnovém výjezdu do Mšena až v rozjížďce s číslem patnáct pojistila vítězství v poměru 49:43. Aby Mšeno dnes inkasovalo bonus, musí vyhrát alespoň o sedm bodů, v opačném případě zůstane bonus majetkem domácích.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Michal Kohout a Lubomír Hrstka