Blijham – 9. září
Třetí závodní sezóna, kdy Shupateam podporuje naše jezdce, přinesla v holandském Blijhamu českým barvám vítězství v zlatém poháru UEM, tedy neoficiálním mistrovství Evropy v kategorii 125 ccm.

Příprava na závody
Z důvodu, že se jelo na dráze určené pro klasickou speedway, byla příprava ovlivněna několika ne zcela jasnými technickými požadavky na motocykly a podmínky závodu.

Nakonec bylo povoleno použít jak klasické motocykly tak i dlouhány s pevnou vzpěrou místo tlumiče.
Pneumatiky byly možné jak 19″ tak i 22“.

Délka dráhy v zaslaných pravidlech 375 metrů se týden před závodem změnila na 275 metrů.

Zkrátka perfektní situace pro klidnou přípravu před závody.

Volbu strojů a pneumatik jsme nechali na jezdcích, všichni tovární závodníci měli k dispozici náš motor a upravený podvozek na dlouhou.

S tovární podporou tak jeli Michaela Krupičková, Michal Škurla, Patrik Mikel a polský jezdec Igor Kopec-Sobczyňski. S vlastními motory Shupa dále Roman Mády a Kryštof Rybář.

Trénink
Tra byla i přes snahu pořadatelů poměrně záludná, zejména cílová zatáčka přinesla v tréninku i v samotném závodě několik dramatických momentů.

To z našich jezdců nejvíce pocítil Kryštof Rybář, který odnesl pád otřesem mozku a zlomeným nosem.
I technici měli během tréninku o zábavu postaráno.

Patrikovi Mikelovi se odporoučel motor s podobnou závadou jako vloni Michalu Škurlovi ve Francii: Skříň motoru nevydržela, za což může asi příliš velká hodnota předstihu.

Shupateam tedy sáhl do bedny a Patrikovi byl namontován náhradní motor s pečlivým dohledem na nastavení předstihu a dolití požadovaného množství oleje.

Michal Škurla se pro závod rozhodl použít jednu z našich novinek a to podčtvercový motor s vrtáním 57mm a zdvihem 49,5 mm, který má krycí název kvrdlačka podle pohybu pístu ve válci.

Závod měl tři rozjížďky a finálové jízdy. Systém třech jízd říkal jasně, že jedno menší zaváhání lze ještě napravit, větší nebo dvě menší zavíraly brány do finále A.

Rozjížďky
Do závodu tedy nenastoupil ze zdravotních důvodů Kryštof Rybář.

Roman Mády opět sbíral zkušenosti, ani on se nevyhnul rozjížďkách pádu a nakonec z toho byly dva body a místo ve finále D.

Michal Škurla a Míchaela Krupičková posbírali v jízdách po deseti bodech, což nakonec na finále A nestačilo. Oba srdnatě bojovali ale nakonec se áčko nepovedlo. Tam postoupil z rozhodnutí rozhodčích také desetibodový bodový Buddy Prijs.

Michaela Krupičková se musela porovnat ve všech jízdách s největšími favority. A že na ně měla, ukázala ve své třetí jízdě, kdy porazila Zacha Wajknechta, letošního mistra světa z Vechty i loňského mistra světa Romano Hummela. Michal opět skvěle startoval a předváděl jedinečnou startovní ekvilibristiku, tedy řazení při jízdě na zadním kole. Oběma chybělo velmi málo ale z početnějšího zastoupení ve finále A nakonec sešlo.

Patrik Mikel svou první jízdu vyhrál před Michalem Škurlou. Ve druhé jízdě šel opět do čela, ale dotahoval se na něj Igor Kopec-Sobczyňski. V zatáčce před cílem to Igor neustál a i s Patrikem skončili na zemi. Oba to naštěstí přežili bez újmy na zdraví a motocyklech, Igor bohužel tedy bez bodů. Opakovanou jízdu Patrik ovládl bez známky předchozího karambolu. Patrik vyhrál i svou třetí jízdu a s maximem patnácti bodů už myslel na finále A.

Igor Kopec-Sobczyňski svou třetí jízdu nezvládl, vyjel mimo tra a nakonec skončil pádem. Takže si připsal celkem pět bodů za vítězství ve své první jízdě.

Finálové jízdy
Do finále D se postavil Roman Mády a bylo z toho páté místo celkově třiadvacáté.

Igor Kopec do finále C nenastoupil. V béčku si to rozdali Míša z Michalem. Míša dojela druhá – celkově osmá, Michal pátý a celkově jedenáctý.

Samotné finále A se změnilo v nekonečné drama, které trvalo snad dvacet minut a slabší povahy v našem týmu lehce kolabovaly.

Na start se postavilo šest nejlepších včetně všech favoritů. Patrik Mikel si vybral vnější dráhu, což se při šesti účastnících zdálo nevýhodné, ale on věděl proč. Start se mu podařil, vnějším obloukem získal potřebnou rychlost a na první rovince se dostal do čela.

Za ním se odehrával boj o další místa, který ve druhém kole skončil pádem Sandro Wassermanna a těsně před ním vypověděl službu motor domácímu matadorovi Hummelovi.

Finále bylo přerušeno a po chvíli se pokračovalo ve čtyřech jezdcích. Patrik Mikel na startu opět nezavál a dral se dopředu. Cílová zatáčka se ve druhém kole nyní stala osudnou dalšímu Holanďanovi Buddy Prijsovi,který spadl a na dráhu vyjela sanitka. Prijs si při pádu zlomil ruku a byl ošetřován a tak nastala delší přestávka.

Třetí pokus o finále začal nejlépe Jordan Dubernard, ale Patrik Mikel se přes něj dostal opět zvnějšku a na první rovince byl již před ním. Před Dubernarda se nakonec ještě dostal celkově druhý Darrel de Vries.

Následující okamžiky měly potom již podobu splněného snu manažerů českého týmu, techniků Shupy a rodičů Mikelových. Patrik se bezpečně usadil v čele a zvyšoval náskok. Perfektní čistou jízdou bez zaváhání dovedl vítězně svůj motocykl do cíle a získal tak jako první Čech vítězství v kategorii 125ccm v podniku UEM nebo FIM.

Finálová jízda je k vidění tady.

Foto: Shupa Team