Praha – 28. srpna
Večerní extraligové utkání mezi Prahou a Pardubicemi na pražské Markétě může, ale také nemusí potvrdit finálový postup Pardubic. Domácí však mohou zkomplikovat cestu do play-off nejen svým hostů, ale také trojkoalici a v případě své další prohry i sami sobě. Není divu, že Tomáš Topinka, by nepostrádá patřičné sebevědomí, hovoří o těžkém utkání. A Lubomír Vozár, aby si dopřál patřičné dávky relaxace, si včera v podvečer raději vypnul svůj mobilní telefon.

Prohra by nesvědčila o oprávněnosti finálového postupu
Po famózním trháku zjara přišla pro pražský Olymp dlouhá přestávka, po níž celek z hlavního města vstoupil do úplně jiné extraligové řeky. Soupeři si vyzkoušeli taktiku, která ruku v ruce se super silnou sestavou byla silnou pražskou zbraní. Když se přidaly personální trable a smůla, dočkal se Olymp porážek v Plzni a ve Slaném. A od prohry ve Mšeně se zachránil doslova v hodině dvanácté.

„Bude to těžký závod, to je jasný, to víme,“ uvědomuje si Tomáš Topinka, že by dnešní porážka od Pardubic mohla mít katastrofální důsledky. „Pardubice jsme na jaře porazili, ale to jsme byli v lepší formě. Kam se ztratila, nemám tušení. Neřek‘ bych, že máme smůlu, ale nevychází nám to. Ve Slaným byla chyba v české části sestavy. Aby udělali dvanáct bodů ze čtyřiačtyřiceti, to je špatně.“

Jediná změna, kterou pražský kouč oproti minulé středě učinil, bylo vystřídání Martina Gavendy uzdraveným Josefem Francem. „Trénoval i včera,“ říká Tomáš Topinka na adresu svého klíčového závodníka. „Těžko říct, jak na tom po zranění bude. Cejtí se dobře, vypadá dobře, uvidíme.“

Tomáš Topinka poskládal tým opět, aby junioři Zdeněk Holub a Michal Škurla nastoupili už v rozjížďce s číslem jedna. V základní části figurují i další Češi Josef Franc, Matěj Kůs a Luboš Tomíček. Troy Batchelor s Rafalem Okoniewskim budou na pražské šachovnici důležitými figurami s ohledem na náhradnická čísla na zádech svých vest.

„Cizinci jeli dobře,“ vrací se manažer Olympu do Slaného. „Jen to v poslední jízdě nedotáhli, ale to utkání jsme prohráli jako tým. Nebudu zastírat, že dnes chceme vyhrát. Pokud prohrajeme, je to špatně. Minimum je bonusovej‘ bod, to je povinnost. Když ani ten nebudeme mít, do finále nepatříme.“

Tajemství desek Tomáše Topinky však i protentokrát zůstává cizím očím skryto jako jehla v kupce sena. A tradičně se nedočkáme ani tipu. „Já netipuju, to víš,“ směje se. „Byl bych rád, kdybychom vyhráli. Jsme doma a máme vyrovnanej‘ tým. Myslím,že to budou vyrovnaný závody, Pardubice jsou silný a prohrály jenom v květnu s náma.“

Lepší výchozí pozice
Pakliže by dnes Pardubice vyhrály, nebylo by v lidských silách je o postup do play-off připravit. A pokud by navíc své hostitele předčily o jedenáct bodů a inkasovaly i bonusový bod, staly by se s největší pravděpodobností vítězem celé základní části. Ohrozit by je mohla jedině trojkoalice, ovšem jedině v případě, že by ve svých třech utkání triumfovala a pokaždé si připsala i bonus. Jedno z oněch utkání je ovšem na programu příští týden ve středu ve Svítkově. A v něm by Pardubičané museli podlehnout o patnáct bodů.

Na druhou stranu vítězství v základní části není zas až tak důležité jako v loňské sezóně, kdy otevíralo finálové brány bez nutnosti absolvovat ošidné semifinále. Letos má vítěz jedinou výhodu, že si může zvolit, zda chce první finálové kolo absolvovat doma či venku. Většina manažerů v tom zase až tak obrovskou přednost nespatřuje.

Důležitý je samotný postup a v tomto směru mají Pardubice upper hand nad svými rivaly, jak výstižně říkají Angličané. Případná dnešní prohra by rozhodně Lubomíra Vozára, jehož tým prohrál pouze v květnu doma s Prahou, rozhodně nerozplakala. Mnohem větší starosti by způsobila v táboře DaK Moto Plzeň-Divišov. Trojkoaliční celek má totiž mnohem větší naději postoupit do play-off přes Prahu, než přes Pardubice, na něž ztrácí o dva body více.

Názor Lubomíra Vozára by byl nesporně zajímavý, ale magazín speedwayA-Z se od včerejšího podvečera z jeho mobilního telefonu dozvěděl jedinou věc. „Volaný účastník je nedostupný,“ mlel automatický hlas pořád dokola a se stejnou nezúčastněnou pravidelností radil opakovat volání později.

Také Pardubice musely udělat ve svém kádru jednu změnu. Rune Holta, který do týmu zapadl stejně skvěle jako klíč do dozického zámku, má zítra povinnosti ve Švédsku. Z okruhu možných zástupců vyšel nejlépe Ben Barker. Právě jeho Rune Holta nahradil po sérii nekonzistentních výkonů Angličana, který se s bílým koníkem na vestě objevil díky zranění Hynka Štichauera.

Historické okénko:
Praha, 4. října 1994: Pražané si nenechali stříbro vzít
Utkání Prahy a Pardubic jsou v české extralize běžná. Zatímco Olymp nebo potažmo dříve Rudá hvězda patřila k účastníkům vyšší ligy odedávna, Pardubice se po svém comebacku v sezóně 1972 postupně etablovaly do role jediného družstva, které bylo schopné Pražany z nejvyššího trůnu tu a tam sesadit.

Až v sezóně 1994 se Plzeň svým prvním titulem postarala, aby se z podobných vět stalo pusté klišé. O fenomenální sezóně Západočechů v čele s nezapomenutelným Simonem Wiggem již magazín speedwayA-Z několikrát psal a to nejen v této podrubrice. Plzeň dokázala pražský Olymp porazit nejen v dubnu na Borech, ale i při červencové odvetě na Markétě.

Pražané přišli o titul díky horšímu skóre ze vzájemných duelů s Plzní, ale v posledním extraligovém závodě neměli jasné ani stříbro. Mohly je o ně připravit Pardubice, shodou okolností jejich dnešní soupeř. Na rozdíl od Olympu se totiž východočeský tým mohl pyšnit porážkou mistrovské Plzně, kterou jí uštědřil v červnu ve Svítkově, by Simon Wigg prohrál jen s Pavlem Karnasem.

Pardubickou pozici před říjnovým výjezdem na Markétu však komplikovala nejen porážka z Borů, ale zejména vysoká domácí prohra s Olympem. Aby Východočeši získali stříbro, museli by Olymp porazit o sedmnáct bodů.

Proti podobnému scénáři se ovšem už v rozjížďce s číslem jedna postavili Bohumil Brhel s Pavlem Ondrašíkem. Zásluhou Jana Schinágla, Václava Milíka, Vladimíra Kaliny a Pavla Karnase se ztráta hostů snížila na čtyři body. Nezlomila je ani porážka Václava Milíka,kterou mu v deváté jízdě uštědřil Antonín Kasper, neporažený muž celého klání. Po deseti jízdách vedl Olymp jen o dva body, vzápětí Vladimír Kalina s Janem Schináglem dostali Pardubice o dva body do čela.

Antonín Kasper s Pavlem Ondrašíkem však ve dvanácté jízdě utkání vyrovnali a Petr Vandírek se Zdeňkem Schneiderwindem jím vzápětí otočili znovu ve prospěch Olympu. Domácí vyhráli 48:42 a po ztrátě titulu si udrželi stříbro.

Josef Lukšík starší se svými přáteli sbalil transparent s nápisem „Mistři z Plzně zdraví týmy bojující o druhé místo“ a extraliga 1994 se stala minulostí. Vzpomínky na soutěž, v níž kromě Pardubic porazily mistrovský celek už jenom Chabařovice, které nakonec spadly do první ligy, přetrvávají. Při dnešních poměrech zní naprosto neuvěřitelně, že se v sestavách šesti extraligových týmů tehdy objevilo přesně sedmdesát závodníků, z nichž jen sedmadvacet byli junioři a pouze dva cizinci.

Oficiálně nahlášené sestavy:

PSK Olymp Praha:	1 Zdeněk Holub
	2 Josef Franc
	3 Michal Škurla
	4 Matěj Kůs
	5 Luboš Tomíček
	6 Troy Batchelor, AUS
	7 Rafal Okoniewski, PL
ZP Pardubice:	8 René Vidner
	9 Lukáš Dryml
	10 David Štěrovský
	11 Tomáš Suchánek
	12 Aleš Dryml
	13 Ben Barker, GB
	14 Václav Milík

Bonusové východisko:
V květnu si Olymp odvezl ze Svítkova vítězství o deset bodů. Aby získal bonusový bod, stačí mu prohra o devět bodů, zatímco Pardubičané musí vyhrát o jedenáct bodů.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Lubomír Hrstka