Divišov – 30. června
Sotva bývalá motokrosařka debutovala na oválech, mladí plochodrážníci záhy poznali, že tato severočeská slečna disponuje potenciálem lámat nejen jejich srdce, ale rovněž pálit jejich ambice jako papír. Rychle se etablovala mezi stopětadvacítkářskou špičku, by titul jí prozatím uniká. Nyní jí však slabší kubatury oslovují především na travnatých drahách, jelikož hlavním předmětem jejího zájmu jsou pětistovky, jak potvrdila magazínu speedwayA-Z.


„Stopětadvacítky mě zajímaj‘ hlavně už jen na dlouhý dráze,“ svěřila se Michaela Krupičková, sotva na divišovském ovále uhájila druhé místo na úkor dravého Adama Fencla. „Dvěstěpadesátky Plzeň, ale spíš mě bavěj‘ ty dlouhány. Pojedu světa a Evropu, a když bude volnej‘ závod. Teď jsem měla jet v Mulmshornu, ale bylo tam plno. To mě hrozně mrzí, ale budou další závody.“

Nejbližším bodem reprezentačního programu Michaely Krupičkové bude druhý, závěrečný díl zlatého poháru dvěstěpadesátek, který se na plzeňských Borech koná počátkem srpna. „Beru to, jak to přijde,“ říká Michaela Krupičková, která po dramatickém pádu v prvním kole v Goričanu prozatím figuruje na desáté pozici průběžné klasifikace.

„Samozřejmě chci vyhrát,“ doplňuje jedním dechem. „Ale ve dvě pade mi záleží víc na trávě, i když tohle je taky důležitější. Je to mezikubatura, do pětistovek mi to hodně pomohlo. Je jasný, že mi to v pětistovkách nepůjde hned na stupně, jako jsem zvyklá teď. Tím si musí projít každej‘. Nemůžu se rovnat třeba s Vaculdou, ale s juniorama jo, tam mám větší šanci.“

Nepočítáme-li různá klání tréninkového charakteru, ostrý oficiální debut Michaely Krupičkové v sedle motocyklu s plnoobjemovým motorem se odehrál při juniorských družstvech v Liberci hned den po jejích patnáctých narozeninách. Pak přišla extraliga ve čtvrtek, kdy trojkoaliční tým rozdrtil Slaný na plzeňských Borech. V rozjížďce s číslem jedna skončila třetí. Michal Průcha, jenž byl v plánech Františka Liebezeita jejím hlavním soupeřem, bohužel upadl cestou na startovní rošt.

„Jsem ráda za ten bod,“ neskrývá dívka, která je na ovále snadno rozpoznatelná podle žabičkově zelených barev na kombinéze a motocyklech, svou radost. „I když jsem si to chtěla vyválčit. Ve čtvrtek bude v Divišově další šance si to vynahradit. Je jasný, že nemůžu dělat tři body za jízdu, ale jsem ráda, že se to extraligy dostanu. Moc lidem se nepovedlo, aby se ve čtrnácti letech do extraligy dostali.“

Nicméně nejen extraligou živ je český plochodrážník. „Extraliga a junioráky, co půjde,“ odpovídá Michaela Krupičková na otázku o svém nejbližším závodnickém programu. Do juniorského šampionátu může vstoupit už příští sobotu na ovále v libereckých Pavlovicích, který důvěrně zná. „Jedu,“ říká jednoznačně. „Uvidíme, jak to půjde. Není to moje nejoblíbenější dráha, ale uvidíme. Teď tam byly půlmetrový díry, ale to nevadí, dalo se to. Všechno se dá.“

A s jakými ambicemi přistupuje k letošní sezóně? „Letos chci získávat zkušenosti a co nejlepší výsledky,“ tvrdí jednoznačně. „Zkušenosti musíš získávat tak rok, dva. Mohla jsem bejt‘ mistr ve stopětadvacítkách. Ale když budu mistrem tady, to mě nepomůže na pětistovkách. Stopětadvacítky jsou jen příprava. Dá se kombinovat obojí, ale ten výkon pak do pětistovky nedáš, když jedeš dva závody naráz. To mi přijde jako kravina. Chci se naplno věnovat jednomu závodu.“

Foto: Antonín Škach, Wojta Zavřel a Jan Kobzáň