AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 30. srpna
Jedině porážka od Slaného a ještě nějakého dalšího družstva mohla ve včerejším posledním díle českého šampionátu juniorských družstev plzeňskému páru Filip Šitera – Antonín Galliani titul. Jenže něco podobného se nestalo. A Plzeňáci neponechali nic náhodě a válcovali jednoho soupeře za druhým v poměru 5:1. Nakonec v rozjížďce s číslem šestnáct rozdrtili i slánské závodníky. A titul byl jejich s plnou parádou vítězství ve všech jízdách. Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem bojovali statečně až do konce, ale druhé místo jim nakonec zůstalo i v konečné klasifikaci. Třetí místo si z Prahy odvezli Pardubice, především zásluhou závěrečného vítězství 5:1 nad Březolupy. Ve stopětadvacítkách se ve finálové jízdě prosadil Michal Dudek, by neměl zrovna povedený start. Ani Radim Chod, ani Roman Čejka si tak počet svých započítávaných výsledků nerozšířili. Oba zůstávají na čele se stejným bodovým ziskem. V závěrečném klání tak bude alfou a omegou šampionátu vítězství Romana Čejky. Buď totiž vyhraje on a získá titul nebo bude triumfovat někdo jiný a v tom případě bude šampiónem Radim Chod.
Obyčejně neobyčejný závod
Jelo se definitivně o mistra. A v ovzduší to bylo znát, by by to nikdo z aktérů nahlas nepřiznal. Ani trénink nikterak nevybočil z běžných kolejí i s některými nemilými epizodami. Patrik Linhart upadl, Martin Málek přišel o řetěz a Adam Vandírek zadřel při ohřívání na stojánku motor.
Také na rozpravě padaly běžné žertíky jako obvykle. Nicméně atmosféra rozhodujícího závodu byla přítomná všude. V průběžné klasifikaci vedla Plzeň o jediný bod před Slaným. V západočeský prospěch hovořil také odstup třinácti malých bodů.
Pro Slaný to v praxi znamenalo jediné. Každopádně musel Plzeň porazit. Potom by však oba celky měly stejný počet tabulkových bodů a přišly by ke slovu malé body. Kvůli třináctibodovému rozdílu by však při předpokladu třicetibodového slánského maxima, museli jejich plzeňští rivalové mít jen šest.
Protože šest proher Filipa Šitery s Antonínem Gallianim v poměru 1:5 nebylo příliš reálných, zbyla Patriku Linhartovi a Věroslavu Kollertovi jediná šance. Aby získali titul, museli by Plzeň porazit nejen oni, nýbrž minimálně ještě jeden další celek.
Začátek závodu však podobné hypotéze nebyl nikterak nakloněn. Na úvod Plzeň doslova smetla Patrika Doubka s Petrem Babičkou. V rozjížďce s číslem pět měli Antonín Galliani a Filip Šitera za soupeře Březolupy. Jenže Martin Málek se předčasně dotknul pásky a putoval na handicap patnácti metrů.
“Už jsem to nemohl vydržet a musel to pustit,” líčil osudný moment březolupský závodník. “A pan Hejtík držel a držel.” V zásadě pak bylo rozhodnuto. Antonín Galliani vystřelil dopředu jako raketa. A ani Filipu Šiterovi nikdo nestál v cestě. Martin Málek sice dokázal v prvním oblouku předstihnout svého kolegu, ovšem to bylo maximum.
Deset bodů po svých dvou startech měli na svém kontě i Slaňáci. Vstup do závodu však měli výrazně těžší než jejich soupeři v bitvě o titul. Na startovní rošt rozjížďky s číslem tři s nimi totiž putovali nebezpeční Pardubáci. Ti se netajili názorem, že jejich obvyklá třetí místa nestačí ukojit jejich závodnický apetit.
Jenže Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem měli ve vidině mistrovského titulu ještě větší motivaci. A tak se postartovní vláda Hynka Štichauera stala rychle minulostí. Už v prvním oblouku jej objel Věroslav Kollert. Vzápětí se za jeho záda dostal Patrik Linhart. V sedmé rozjížďce pak Věroslav Kollert ve druhé zatáčce vyhnal z optimální stopy Adama Vandírka.
Teorie zůstává pouze teorií
Po dvou sériích tedy plzeňsko – slánská bitva zůstávala nerozhodná. To ovšem platilo pro měřítka závodu, zatímco vzhledem k okolnostem se Antonín Galliani a Filipem Šiterou blížili k titulu. Záhy se totiž ukázalo, že Plzeň nikdo nedokáže porazit.
Pardubice po úvodní prohře se Slaným ztratily bod i s první Prahou. Mezi Hynka Štichauera a Pavla Fuksu se totiž vklínil Matěj Kůs. Pavel Fuksa sice útočil ze všech sil, podařilo se mu Pražana předjet, nicméně nakonec mu znovu podlehl. O Březolupech již byla řeč. A tím byl výčet možných pomocníků slánského týmu prakticky u konce.
Jak Plzeň, tak Slaný však pokračovaly v nenasytném hromadění bodů také ve druhé třetině. Filip Šitera přesedl na druhou motorku. “Nejelo to,” vysvětlil důvody. Změna, nezměněna, výsledek byl opět stejný. Pět bodů.
Nejprve v duelu s Matějem Kůsem a Richardem Frištenským. A potom i s Pardubicemi, což už bylo krapek obtížnější. Hynek Štichauer měl zpočátku velikánskou honičku. Čeští pořadatelé totiž vesměs pro rozpis dvojic drží systém úpravy dráhy po třech rozjížďkách, zatímco dříve se i v rámci mistrovství světa uplatňoval systém přestávky střídavě po čtyřech a třech jízdách. Vynikly tím všechny třetiny, kdy měly všechny páry za sebou stejný počet startů. A také se předešlo honičkám, kdy stejní závodníci jedou v desáté a dvanácté jízdě bez přestávky.
Tentokrát Hynek Štichauer měnil kolo a téměř nestihl časový limit. Přesto však v první zatáčce skládal svůj motocykl hned za vedoucím Antonínem Gallianim. Ve výjezdu však zezadu přiletěl Filip Šitera. A rázem z toho bylo dalších 5:1.
Slaný však v otázce hamonění bodů nezůstával za Plzeňáky pozadu. Patrik Doubek a Petr Babička nebyli žádným problémem. Pak však přišly Březolupy v rozjížďce s číslem třináct. A málem nastala senzace jako hrom. Věroslav Kollert s Patrikem Linhartem dokonale zaspali a na dráhu vyjeli na poslední chvíli. Přesto však dokázali Martina Málka s Martinem Gavendou rozdrtit v poměru 5:1.
Titul se vším všudy
A tak Plzeň i Slaný dospěly ke svému vzájemnému střetnutí v rozjížďce s číslem šestnáct bez porážky. Antonín Galliani s Filipem Šiterou tak byli už ve své podstatě šampióny. Ovšem na dráze šlo tentokrát o něco víc než titul. O prestiž dvou týmů, které ze zdánlivě předem rozhodnutého šampionátu udělaly dramatickou podívanou až do konce.
Antonín Galliani tradičně perfektně odstartoval. Za ním vyrazil do boje Patrik Linhart, jenže na protilehlou rovinku vyjížděl jako druhý už Filip Šitera. A bylo vymalováno. Plzeň porazila Slaný nejen v šampionátu, nýbrž i v závodě. Nakonec přidala dalších pět bodů 
z duelu s osamoceným Adamem Vandírkem. A titul se tak mohl slavit s plnou parádou třicetibodového maxima.
Slaný v úplně poslední rozjížďce odvedl Matěje Kůse a Richarda Frištenského a putoval na druhou příčku stupňů vítězů. Ovšem o zelený věnec dlouho hořel boj. Po dvou startech k němu měly nejblíže Březolupy. Své ambice vzápětí v rozjížďce s číslem osm zvýšily přidáním pěti bodů na úkor druhého páru Prahy. To se však ihned neutralizovalo prohrou se Slaným.
Naproti tomu Pardubice, letos věčný rival moravského družstva, přišly o body také se Mšenem. Adam Vandírek je v desáté jízdě dokonale zaskočil. Odstartoval a pak si už Hynka Štichauera s Pavlem Fuksou nepustil k tělu. Pardubice posléze podlehly Plzni. A tak se před závěrečnou třetinou před nimi ocitlo i Mšeno. Adam Vandírek totiž přidal další triumf v jízdě proti první Praze. A Zdeněk Šuranský k tomu přispěl třetím bodem.
Závěr však patřil Pardubicím. Porážka Patrika Doubka a Petra Babičky byla stejně razantní jako očekávaná. Mezitím v rozjížďce s číslem sedmnáct Březolupáci uštvali Adama Vandírka. Ten sice odstartoval jako druhý za Martinem Gavendou, leč v první zatáčce oba objel Martin Málek.
Mšeno se tím pádem dostalo ze hry o stupně vítězů. A Březolupy nastupovaly k rozhodujícímu duelu s Pardubicemi se třemi body k dobru. Průběh dvacáté jízdy však všechny dokonale zaskočil. Nejlépe odstartoval Hynek Štichauer. A hned za ním Martin Málek.
Pardubický závodník však v první zatáčce vyvezl útočícího Březolupáka takovým způsobem, že jej ve výjezdu předčil i Pavel Fuksa. Od té doby pak jeli Pardubáci v čele. Vytvořili pevnou závoru, kterou útočící Martin Málek ne a ne překonat. Nečekaný přísun pěti bodů je pak poslal na nejnižší stupínek vítězů. Březolupy, které východočeský celek porazily v závěrečné klasifikaci, tak v posledním závodě na bednu nedosáhly.
Michal Dudek vstoupil do hry o zlato
Pouze pět přítomných stopětadvacítek podtrhlo začínající krizi našeho nejmladšího mistrovského seriálu. Mnoho závodníků totiž hromadně přechází na půllitry a podstupuje raději závodnický půst než riziko prohloubení zlozvyků z řízení slabého stroje na dlouhatánské dráze.
Boj ve skupinách tak žádné velké drama nepřinesl. Áčko ve dvou závodnících opanoval Michal Dudek. Třikrát porazil Radima Choda. Pouze v poslední jízdě na něho leader průběžné klasifikace odstartoval. Ale také tentokrát nabyl Michal Dudek rychle vrchu.
Ve stejném duchu se odvíjela tříčlenná skupina B. Její úvodní dvě jízdy ovládl Roman Čejka ve stylu start – cíl. Jaroslav Slavata byl vždy za ním a Jakub Fencl dojížděl za nimi. Ve třetí jízdě jsme konečně viděli drama. Vedoucí Jaroslav Slavata téměř až do cíle vzdoroval útočícímu Romanu Čejkovi. Teprve v poslední zatáčce před cílem se malý Slaňák prosadil na první místo, aby zkompletoval devítibodové maximum.
Malé finále se stalo demonstrací absurdních pravidel. Musel k němu nastoupit samotný Jakub Fencl. Řády sice ukládají stupidní povinnost pro přidělení bodů absolvovat kompletní jízdu. Avšak ve stopětadvacítkách se žádné body nepřidělují, protože jde o systém umisovacích rozjížděk. A tak i kdyby Jakub Fencl trojici nařízených kol neobkroužil, skončil by stejně pátý.
Zato ve velkém finále se konečně začaly dít věci. Nejrychleji odstartoval Roman Čejka. Ještě před prvním obloukem jej však překonali Radim Chod a Jaroslav Slavata. Na protilehlé rovince se Roman Čejka posunul na druhou příčku. Michal Dudek jel poslední, ale byl to právě on, kdo se měl postarat o pořádné drama.
V první zatáčce druhého kola rázně pronikl na druhé místo nejprve před Jaroslava Slavatu a pak i před Romana Čejku. Další na řadě byl vedoucí Radim Chod. Toho Michal Dudek pokořil už v následujícím oblouku. Během necelých dvou okruhů se tak z poslední příčky dostal do čela.
V poslední zatáčce Radim Chod neudržel ani Romana Čejku. Nicméně jejich duel zůstává před závěrečným kláním ve Mšeně stále nerozhodnut. Jak jsme už psali v úvodu, rozhodně vítězství. Buď jej získá Roman Čejka a stane se šampiónem, pakliže vyhraje kdokoliv jiný, připadne titul Radimu Chodovi.
Hlasy z depa
“Máme titul,“ hlásal radostně do světa Filip Šitera. “O dva tituly jsem už letos přišel, pokazila je technika. A tak jsem samozřejmě rád. Zezačátku sezóny mi to nejelo. Doufám, že to vydrží i zejtra. Do těch devatenáctek jsem šel s tím, abych se nezranil. Teď to bylo v klidu. A udělal jsem pro to všechno.“ Během závodu se však u Šiterů pilně pracovalo. “V prvních dvou 
jízdách mi nejela motorka,“ komentoval ruch ve svém boxu Filip Šitera. “Měli mi udělat motorku z tý neděle. Jenže se to nepovedlo, v Jawě stále hledají příčinu. Druhá motorka už jela, měl jsem v ní jenom půjčenej motor z dlouhý.“
“Zažívám super pocity,“ zářil Antonín Galliani. “Jsem rád. Už to chtělo nějakej výsledek. Zezačátku to bylo trošku s nervama, ale nakonec to bylo v klidu. Prostě paráda. Dařily se mi starty. Jeli jsme to tak s Filipem celej rok. Já startoval a on to tam zezadu vymydlil. Dneska šlo všechno bez problémů, letos je to docela v pohodě. Motorka šlapala a taky já jsem se připravoval.“
“Dneska jsem byl pod tlakem a nervózní, jak to dopadne,“ připustil Patrik Linhart. “Škoda. Aspoň potrápit jsme je chtěli. Ale svět se kvůli tomu nezboří. Příští rok to zkusíme znova. Ale mrzí mě to.“ V mysli slánského juniora jsou však už další závody. “Zahájil jsem přípravu na zítřejší extraligu,“ svěřil se. “Cíl byl sice udělat dnes mistra. Nepovedlo se, tak co?! Zejtra zkusím udělat dojem a dostat se do nároďáku.“
“Úplně na hovno,“ odpověděl Věroslav Kollert na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. “Měl jsem defekt. O šutr jsem prorazil pneumatiku. Měl jsem čumět na cestu a ne na záda Patrika.“ Společně Patrikem Linhartem do posledního závodu živili naději na titul, ale nakonec o něj přišli. “Jde se závodit zas a znova,“ bral to Věroslav Kollert optimisticky. “Příště by to mohlo vyjít. Ale taky třeba nemuselo. Plzeňákům se holt dařilo.“ Právě v duelu s Plzní zamotal Věroslav Kollert všem hlavu nesprávnou barvu povlaku. “To bylo pro diváky,“ žertoval. “Stejně jako ty dvě minuty. Ale naštěstí to dobře dopadlo.“
“Opět třetí,“ posteskl si Hynek Štichauer. “Jediný, co se povedlo, byla ta poslední jízda. Ten výjezd jsem snad ani nechtěl!“ A jak pardubický junior prožíval ztrátu loňského bronzu? “Celkové třetí místo není,“ odtušil. “Ale nemůžeme to brát vážně. Jedeme na starejch gumách a to je na tvrdý dráze znát. Když je to mistrovství republiky, mohlo by se na to něco dát.“
“Celej den nic moc,“ zapadl do pesimistických nálad rovněž Pavel Fuksa. “Až v poslední jízdě jsem ukázal, že se s nima dá závodit. Ke konci sezóny jsem se rozjel a doufám, že příští rok bude lepší.“
obrazek id=“1205″ zarovnani=“vpravo“ nahled=“ZOBRAZIT“>
“Nakonec už tam nebyla žádná hrana,“ řekl magazínu speedwayA-Z Martin Málek. “Jinak to byl dobrý závod. S chutí jsem si zajel. Mrzí mě ale ta jízda s Plzní. Neudržel jsem nervy na uzdě. Se Slaným se mi zase nepovedl start. Pak už jsem se tam necpal. A také je škoda té poslední jízdy.“
“Noha mě pořád zlobí,“ postěžoval si na své zranění z Plzně Martin Gavenda. “Ale je dobré, že je to v plechovce, takže se s tím nehýbe. Závod byl v pohodě, zkoušel jsem novou motorku.“ Pro Martina Gavendu je třetí místo v závěrečné klasifikaci prvním medailovým umístění v českých šampionátech. “Na budoucí rok to třeba vyhrajeme,“ zadoufal. “Loni jsme byli čtvrtí, letos třetí. A tak doufám, že se to bude pořád zlepšovat.“
“Bylo to hezký,“ svěřil se Adam Vandírek. “Štvalo mě, že Pardubice porazily Březolupy a já ne. Jezdilo se mi hezky, táta koupil novej motor. Je to bomba, byl jsem na to úplně nadrženej. Pak jsem však už neměl gumu. Ale co se dalo dělat?!“
| 1. PK Plzeň | 30 | |
| Filip Šitera | 3 2 2 2 2 2 | 13(5) |
| Antonín Galliani | 2 3 3 3 3 3 | 7(1) |
| 2. AK Slaný | 26 | |
| Patrik Linhart | 2 3 2 2 1 3 | 13(3) |
| Věroslav Kollert | 3 2 3 3 0 2 | 13(2) |
| 3. ZP Pardubice | 19 | |
| Hynek Štichauer | 1 3 2 1 3 3 | 13 |
| Pavel Fuksa | 0 1 1 0 2 2 | 6(3) |
| 4. Mitas Březolupy | 18 | |
| Martin Málek | 2 1 3 1 3 1 | 11(1) |
| Martin Gavenda | 3 0 2 0 2 0 | 7(2) |
| 5. PDK Mšeno | 14 | |
| Adam Vandírek | 3 1 3 3 1 1 | 12 |
| Zdeněk Šuranský | 1 0 0 1 F – | 2 |
| 6. AK Markéta Praha 1 | 10 | |
| Richard Frištenský (host) | 0 0 0 E 0 0 | 0 |
| Matěj Kůs (host) | 1 2 1 2 3 1 | 10 |
| 7. AK Markéta Praha 2 | 7 | |
| Patrik Doubek | 1 2 1 1 1 1 | 7(1) |
| Matěj Veselý (host) | – E – – – – | 0 |
| Petr Babička (host) | 0 – 0 0 0 2 | 2 |
Poznámka: Petr Babička je uveden na soupisce AK Slaný, proto jeho body pro Prahu 2 nebyly započteny. V ostatních případech se jedná o hostování volných závodníků neuvedených na žádných soupiskách a jejich bodový zisk se tudíž počítá.
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.
| Aktuální tabulka: | závody | malé body | velké body |
| 1. Plzeň | 7 | 196 | 47 |
| 2. Slaný | 7 | 179 | 45 |
| 3. Březolupy | 7 | 146 | 35 |
| 4. Pardubice | 7 | 132 | 32 |
| 5. Žarnovica | 7 | 116 | 26 |
| 6. Mšeno | 7 | 108 | 20 |
| 7. Divišov/Goričan | 7 | 78 | 16 |
| 8. Praha 1 | 7 | 80 | 15 |
| 9. Praha 2 | 7 | 63 | 14 |
M ČR 125 ccm:
| skupina A | ||
| 1. Michal Dudek, Slaný | 3 3 3 | 9 |
| 2. Radim Chod, Slaný | 2 2 2 | 6 |
| skupina B | ||
| 1. Roman Čejka, Slaný | 3 3 3 | 9 |
| 2. Jaroslav Slavata, Praha | 2 2 2 | 6 |
| 3. Jakub Fencl, Praha | 1 1 1 | 3 |
| malé finále | ||
| 1. Jakub Fencl, Praha | ||
| finále | ||
| 1. Michal Dudek, Slaný | ||
| 2. Roman Čejka, Slaný | ||
| 3. Radim Chod, Slaný | ||
| 4. Jaroslav Slavata, Praha |
Aktuální stav šampionátu:
| 1. Radim Chod | 22 | 22 | 25 | 25 | (22) | 25 | (22) | (22) | (20) | 119(205) |
| 2. Roman Čejka | 25 | 25 | 22 | 22 | (12) | (22) | (18) | 25 | (22) | 119(193) |
| 3. Michal Dudek | (16) | (10) | (16) | 18 | (18) | 20 | 25 | 20 | 25 | 108(168) |
| 4. Jaroslav Slavata | 20 | 20 | 20 | (16) | 25 | (14) | 20 | (18) | (18) | 105(171) |
| 5. Martin Wasyliw | 18 | (12) | (12) | (14) | 20 | 16 | 16 | 16 | – | 86(124) |
| 6. Pavel Pučko | 14 | 16 | 18 | 20 | 16 | (12) | – | – | – | 84(96) |
| 7. Petr Vaic | 12 | 14 | 14 | 12 | 14 | – | – | – | – | 66 |
| 8. Jakub Fencl | – | – | 10 | – | – | 10 | 14 | – | 16 | 50 |
| 9. Jiří Benda | 10 | 18 | – | – | – | 18 | – | – | – | 46 |
| 10. Ondřej Polec | – | – | – | – | – | – | – | 14 | – | 14 |
Legenda: umístění v závěrečné klasifikaci se boduje 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 a do celkové klasifikace se počítá pět nejlepších výsledků.
Dosavadní závody se konaly v Plzni, v Pardubicích, v Chabařovicích, ve Slaném, v Praze, ve Mšeně, v Divišově, ještě jednou v Divišově a znovu v Praze.
