Březolupy – 27. září
Mistrovství republiky jednotlivců se rok co rok stará o úchvatnou podívanou konce domácí plochodrážní sezóny. Rok 2023 již není žádnou výjimkou a zítra nás v Březolupech čeká dramatická podívaná. Své o tom ví i Václav Milík, který na slovácký ovál dorazí se ztrátou jediného bodu na vedoucího Jana Kvěcha.
Tipujte:
Bod. Jeden bod. Nemusí znamenat nic. Nebo také úplně všechno. Václav Milík se o tom přesvědčil o uplynulém víkendu měrou více než vrchovatou. Při Zlaté přilbě města Pardubice mu chyběl k semifinále. O pražském Memoriálu Luboše Tomíčka jej pro změnu dělil od finálové rozjížďky pěti nejlepších. Bůh suď, jak by potom vypadaly snímky ze stupňů vítězů.
„V Pardubicích jsem to prokoučoval,“ uznává pardubický závodník. „Nechal jsem na motorce nastavení z pátku. V Praze byly suprový závody. Jednu jízdu sem prokoučoval, nechal jsem se od dvou předjet. Škoda toho bodu.“
A jsme zase u něho. U toho bodu. Jednoho jediného bodu. Zítra může mít hodnotu zlata. Pokud Václav Milík porazí všechny, může se ocitnout na startovním roštu rozjezdu o mistra proti Janu Kvěchovi.
Usilovat o titul v dodatkové jízdě by pro něho nebylo ostatně nic nového. Za těchto okolností ostatně ukořistil ve Mšeně ve dvanáctém roce titul Lukáši Drymlovi. Jeho starší bratr Aleš na něho vyzrál napřesrok v Plzni. O Březolupech 2014 ani nemluvě. Pardubičan nastoupil do dodatkové jízdy proti Josefu Francovi a Matěji Kůsovi dokonce třikrát. A to měl před závodem náskok šesti bodů!
„V Březolupech je hlavní, abych měl o bod více než Kvěchoun a byl by rozjezd,“ dopřává v článku hodně frekventovanému podstatnému jménu další díl pozornosti. A co kdyby onen bod měl ještě jednoho brášku?
„Kdyby to bylo o dva, rozjezd by nebyl,“ nepřekvapí svými matematickými schopnostmi. „Ale po Březoupech budu moc letos zabalit. V Polsku jsme skončili brzy. Málo jezdit neumím.“
Plochá dráha ale umí psát scénáře krásných příběhů. Kdo ví, jak to zítra všechno skončí. Každopádně poslední informací je, že závod dostává náhradníka v osobě Michala Bašteckého.