Praha – 25. září
Na Markétě byl jednou. Před sedmi lety tady po boku Václava Milíka pomohl Pardubicím k titulu mistra republiky dvojic. Příští rok bude stálým účastníkem cyklu Speedway Grand Prix, kam Praha neodmyslitelně patří. Pozvánku být ve startovním poli Memoriálu Luboše Tomíčka tudíž neodmítl. Rozhodně nelitoval. V teplém večeru, jenž rozhodně nepřipomínal podzimní atmosféru tradičního mítinku, vyhrál finálovou jízdu stylem start – cíl. Skvělým manévrem v první zatáčce se zezadu za jeho záda probil Jan Kvěch. Nikdo z dalších českých závodníků se do klíčové rozjížďky o pódium neprobil. A to si každý jeden z nich užil aplaus báječného publika. Až na oba náhradníky, kteří se do akce nedostali a sledovali závod ve společnosti dívek svého srdce.
Krásný večer doprovází krásný závod
Skvělé počasí jakoby importované z pardubické Zlaté přilby dávalo po celý den najevo, že letošní Memoriál Luboše Tomíčka rozhodně neproprší jako někteří z jeho starších bratříčků. A to nejen závod, protože nejstarší pražský plochodrážní závod se může tradičně chlubit bohatým doprovodným programem.
Letos se novináři seznámili s novým projektem společnosti Orlen, na jejíž tiskové konferenci nechyběl Bartosz Zmarzlik. O pár minut se podepisoval na autogramiádě fanouškům a přitom si stačil povídat s Janem Kvěchem. Po levačce měl Adama Bubbu Bednáře, jehož mentorem by se dle záměrů polské petrolejářské společnosti měl stát. O kousek dál se zase s fixem činil Josef Franc.
Vedle depa se liberecká éčka opět chystala ke konfrontaci se stopětadvacítkami. Opodál se shromažďoval hlouček dětí. Ochranka po nich nešla, aby se ze sterilně uzavřeného prostoru pro závodníky vykázala. Ostatně každý z kluků a dívek měl okolo krku visačku, jež mu bránu k boxům otevírala dokořán. Byli součástí nové tradice a doprovázeli startující na slavnostní nástup.
Zatímco děti se odebraly na svá místa na tribuně, závodníci se vrátili do depa. Jan Kvěch si ještě za vraty z dráhy stačil ťuknout pěstí s Rohanem Tungatem, aby se v rozjížďce s číslem jedna vydal hrát roli favorita.
Jenže svým pohotovým startem všechny zaskočil Rasmus Jensen. Dán si na úvod střihnul start – cíl, kdežto Jan Kvěch startující až ze žluté dráhy stačil v nájezdu do druhého kola za svá záda poslat pouze Celinu Liebmann. Vzápětí se opakovalo vinou pádu loňského vítěze Marka Levišina v úvodní zatáčce. A Daniel Klíma byl v obou případech za Peterem Kildemandem.
Čechům nebylo vítězství souzeno ještě poměrně dlouho. Ve třetí jízdě kroužil Petr Chlupáč třetí za Patrykem Wojdylem a vedoucím Szymonem Wozniakem. Adam Bubba Bednář se ve čtvrté jízdě snažil vylepšit svou čtvrtou pozic, až ve druhém kole spadl ve druhé zatáčce. Opakovalo se bez něho a Andrzej Lebeděvs opět uhlídal svého krosenského klubového kolegu Václava Milíka.
Václav Milík lituje třetího místa v rozjížďce s číslem pět:
„Prokoučoval jsem to, nechal jsem se předjet hned od dvou…“
Přitom pardubický kapitán byl prvním naším borcem, který dnes rozjásal tribuny. V páté jízdě odstartoval jako z partesu. Jeho vedení bylo orámované druhým obloukem, v jehož výjezdu jej předčil Peter Kildemand. Co bylo pro Václava Milíka horší, ve druhém okruhu se propadl ještě za Szymona Wozniaka.
A tak úloha prvního vítězného Čecha připadla Janu Kvěchovi. V osmé jízdě se po startu dostal dopředu. Antonio Lindbäck jej častoval jedním útokem za druhým až do cíle. V něm byl pražský borec jako první a ochozy jásaly.
Ochraptělá hrdla českých návštěvníků
Bod sem, bod tam. Ale jen do jisté míry. Do finále Tomíčkova memoriálu nevede cesta jen přes pět vítězství, ale ani příliš mnoho ztrát k úspěchu nepomůže. Po dvou sériích se na hrotu aktuální klasifikace hřála dánská dvojice Rasmus Jensen a Peter Kildemand. S jejich dvěma triumfy to ani nešlo jinak.
Jan Kvěch, Andrzej Lebeděvs a Szymon Wozniak stáli o jediný bod pozadu. Špatně si nevedl ani Daniel Klíma. Prohru s Michelem Castagnem ale vydýchával těžko. Zatímco on se musel prodrápat přes Tino Bouina, Ital vpředu pádil pro tři body. Ty se paradoxně staly jediným ziskem dnešního večera.
Třetí série přišla s nejvyšším časem pro nápravu. Antonio Lindbäck o tom věděl své. A ve druhé zatáčce deváté jízdy objel vedoucího Rohana Tungata. Peter Kildemand hned vzápětí protáhl svou vítěznou sérii o další zářez.Rasmus Jensen přitom musel přiznat svou první porážku. Sice těsnou, ale přece jen porážku. Andrzej Lebeděvs při svém comebacku na vítěznou dráhu spodní stranou druhé zatáčky druhého okruhu přestřihnul triumfální šňůru Rasmuse Jensena.
O českých aspiracích rozhodla rozjížďka s číslem dvanáct, které se mimo našich neúčastnil žádný cizinec. Petr Chlupáč si ještě střihnul zkušební start. Nebylo divu, jediný bod nebyl ničím k chlubení se. Nebyl spokojený, proto přesedl do sedla stroje, který mu z depa přistavil Marián Jirout. Nakonec s ním dobyl jeden bod na úkor Daniela Klímy.
Vlády se zprvu ujal Václav Milík. Ale Jan Kvěch se ve druhé zatáčce hnal těsně okolo mantinelu a ve výjezdu se dostal dopředu. Petr Chlupáč uhájil poslední bod před Danielem Klímou, jenž se ovšem blýsknul hned po přestávce. Start nemohl mít střelhbitější a vedení pevnější. Letěl, letěl, letěl.
Patryk Wojdylo a Andrzej Lebeděvs útočili ze všech sil. Ale pražský junior jim nedal ani náznak šance. V cíli jej čekala nejen šachovnicová vlajka, nýbrž i jásot publika. Jeho česká hrdla se neměla ztišit ani nadále. Václav Milík si vzápětí hravě poradil s Rasmusem Jensenem. V rozjížďce s číslem patnáct vybuchla opravdu silná bomba.
Petr Chlupáč popisuje rozjížďku s číslem patnáct:
„Sám jsem čuměl, jak se takhle jízda povedla. Lindbäck a Kildemand taky, že jsem z tý trojky odjel.“
Opakovalo se kvůli letmému startu Michele Castagni, který si za svůj přečin vysloužil varování. Ital si při opakovačce dával pořádný pozor. Zato Petr Chlupáč si počínal stylem nepolapitelné rakety. Dostal se do vedení. Antonio Lindbäck a Peter Kildemand hráli jen role útočících, leč nakonec poražených statistů jen velkého sóla.
Čtvrtá série mohla být ryze česká. Mohla. Avšak Szymon Wozniak se v šestnácté jízdě dostal do vedení. Jana Kvěcha mít za zády nebylo nikterak pohodlné. Vskutku domácí borec útočil na Poláka, který si hlídal vnitřní stopu jako oko v hlavě. Janu Kvěchovi nezbylo než dotírat okolo mantinelu. Dokonce do něho bouchnul, což poněkud otupilo hrot kopí jeho bojovnosti.
Verdikt dvacáté jízdy a pochopitelně finále
Závěr nemohl být dramatičtější ani v nejdivočejších představách fantazírujícího scénáristy. Před poslední sérií se o průběžné vedení dělila rovnou čtveřice závodníků s deseti body. Rasmus Jensen, Jan Kvěch, Peter Kildemand a Szymon Wozniak. Za nimi Andrzej Lebeděvs. Devět bodů. Na osmičku u skóre dosáhli Václav Milík a Antonio Lindbäck. Daniel Klíma se opíral o sedm bodů.
Boj o pětičlenné finále mohl gradovat. V rozjížďce s číslem sedmnáct ještě ne. Čtveřice jejích účastníků neměla přece jen aspirace prát se o pódium. Ale Adam Bubba Bednář mohl zapadnout mezi ostatní své krajany triumfem aspoň v jedné jediné rozjížďce. Musel přitom překonat loňského vítěze Marka Levišina.
A pak šlo do tuhého! Szymon Wozniak vyhrál start osmnácté jízdy, jenže, Rasmus Jensen jej pohotově přeskočil. Před Poláka se ve druhé zatáčce dostal rovněž Antonio Lindbäck. Teď už se počítat muselo.
Rasmus Jensen třináct, Szymon Wozniak jedenáct, Antonio Lindbäck deset. Jednička s nulou v zádech mohla být na finále málo. To věděl i Václav Milík. V devatenácté jízdě jezdil ale třetí za Michelem Castagnou a vedoucím Patrykem Wojdylem. Ital upadl v nájezdu do druhé zatáčky, když jej Čech podjížděl. Na pomoc mu vyrazila sanitka, ale on se zvednul sám.
Václav Milík dostal druhou šanci. Jenže ani v repete Patryka Wojdyla předčit nedokázal. A tak se také jemu psala do posledního sloupečku desítka. Pardubičanovo postavení nebylo bezvýchodné, jenže rozjížďka s číslem dvacet postavila řadu předpokladů vzhůru nohama.
Jan Kvěch popisuje finálovou jízdu:
„Zbyl na mě venek, pozměnili jsme motorku. Řekli jsme si, že zariskujeme a vyšlo to. Na startu jsem se spíš zahráb‘, než by mě to strčilo dopředu, bylo to mokrý. V první zatáčce nás bylo pět, objevila se tam skulinka. To rozhodla, vyšlo mi to. Snažil jsem se předjet Szymona, ale to už nešlo, jel si svoje.“
Jan Kvěch se nespokojil s nepříliš cenným skalpem Tino Bouina. V cíli prvního okruhu letěl brutálně po vnějšku až do příštího nájezdu. V čele úřadoval Andrzej Lebeděvs. Peter Kildemand ale neměl nic jisté. Čech se do cíle hnal pouhé milimetry do mantinelu, aby přece jen zůstal třetí.
A zase ta matematika. Vítězný Lotyš dohromady dvanáct stejně jako druhý Dán. Jan Kvěch jedenáct a finále v kapse. Pro ostatní spadla klec. Včetně obou desetibodových. Časový harmonogram už nabízel jediný akční program. Nic menšího než pětikolovou bitvu nejlepších pěti o vítězství.
V ní hrál hlavní roli Szymon Wozniak. Kde se vzal, tu se vzal, v úvodním výjezdu vedl. A Jan Kvěch, jemuž vyšel vabank změněného nastavení motocyklu a první zatáčky, hned za ním. Jenže Polák, který byl zatím na Markétě jen jednou, když před sedmi lety s Václavem Milíkem vyhrál české dvojice, nebyl k překonání.
Jan Kvěch si o jednu příčku zlepšil své loňské umístění. I třetí Peter Kildemand jel na jistotu a tak diváky bavil duel o čtvrté místo. Rasmus Jensen byl při vylétnutí pásky hodně vpředu, ale nakonec klesal. Ve třetí okruhu jej na poslední příčku poslal i Andrzej Lebeděvs. Dán na něho dotíral a v poslední zatáčce se zdálo, že má navrch. Lotyš ale protnul metu dříve.
Tři nejlepší čekalo pódium a čestné kolo. Vzápětí stadión potemněl, aby oblohu rozzářil klasický spektakulární ohňostroj. Diváci by si ještě dlouho u stánků dopřávali občerstvení a svěřovali si své zážitky, kdyby je ochranka decentně neupozorňovala na absolutní zavíračku.
Hlasy z depa
„Abych byl upřímný, dnešní večer jsem si užil,“ svěřoval se Szymon Wozniak na tiskové konferenci. „Jsem tady na Memoriálu poprvé a jsem překvapený, jak to tady dobře funguje. Polská hymna nad Prahou se poslouchá moc dobře. Za rok bych ji chtěl poslouchat při SGP. Na ni to byl dobrý trénink, byl jsem na Markétě jen jednou, když jsem před šesti lety vyhrál s Václavem Milíkem dvojice.“
„Těžký závody, hodně vyrovnaný a já chtěl bejt lepší než loni, což se povedlo,“ glosoval Jan Kvěch svůj vzestup oproti loňskému třetímu místu. „Je tam ještě rezerva na další zlepšení, jednou bych chtěl Memoriál vyhrát. Víkend v Pardubicích se mi nepoved‘, dnes jsem si spravil chuť. Cítil jsem se na motorce dobře, byl jsem rychlej, vymejšlel jsem různý stopy, bavil jsem se.“
„Byl to pro mě dobrý závod,“ neskrýval Peter Kildemand. „Kdysi jsem závodil za Markétu v extralize. Měl jsem v posledních letech potíže se zdravím, ale teď se už cítím dobře. Dráha byla absolutně perfektní, byl to dobrý závod. Ve finále jsem byl trošku nervózní, jeli jsme v pěti a není to zrovna široká dráha.“
„Dneska suprový závody,“ pochvaloval si Václav Milík. „Krásná dráha, jednu jízdu jsem prokoučoval, nechal jsem se od dvou předjet. Jinak jsem si to užil, byla tu pěkná atmosféra. Škoda bodíku, co mi chyběl na finále. Jsem šestej, první nepostupující, ale víc mě mrzí včerejšek. To jsem prokoučoval, nechal jsem na motorce nastavení z pátku.“
„Pár dobrejch jízd tam bylo,“ hodnotil Daniel Klíma. „Ale taky ta jízda s Čechama a ta moje poslední jízda. Chyba po startu, vytáh‘ jsem to moc na venek.“
„Zezačátku jsme se prali s nastavením,“ líčil Petr Chlupáč. „Nevěděli jsme co a jak. Škoda poslední jízdy. Zahrabal jsem se, byla to první rozjížďka po úpravě. S tím nešlo nic dělat. Ale ta jedna jízda se povedla!“
TOT | FIN | ||
1. Szymon Wozniak, PL | 3 2 2 3 1 | 11 | 1. |
2. Jan Kvěch, CZ | 2 3 3 2 1 | 11 | 2. |
3. Peter Kildemand, DK | 3 3 3 1 2 | 12 | 3. |
4. Andrzej Lebeděvs, LAT | 3 3 2 2 3 | 13 | 4. |
5. Rasmus Jensen, DK | 3 3 2 2 3 | 13 | 5. |
6. Václav Milík, CZ | 2 1 2 3 2 | 10 | |
7. Antonio Lindbäck, S | 1 2 3 2 2 | 10 | |
8. Patryk Wojdylo, PL | 2 0 1 2 3 | 8 | |
9. Daniel Klíma, CZ | 2 2 0 3 0 | 7 | |
10. Petr Chlupáč, CZ | 1 0 1 3 1 | 6 | |
11. Rohan Tungate, AUS | 1 1 2 1 1 | 6 | |
12. Marko Levišin, UA | 0 1 1 1 2 | 5 | |
13. Michele Castagna, I | 0 3 0 0 X | 3 | |
14. Adam Bubba Bednář, CZ | X 0 0 0 3 | 3 | |
15. Celina Liebmann, D | 1 0 1 0 0 | 2 | |
16. Tino Bouin, F | 0 1 F 0 0 | 1 | |
17. Jaroslav Vaníček, CZ | DNR | ||
18. Matouš Kameník, CZ | DNR | ; |
Poznámka: varování za startovní přestupek – Michele Castagna v rozjížďce s číslem patnáct
Vložené rozjížďky 125 ccm a elektromotocyklů (E):
I. | 1. Karel Průša, Slaný, 2. Adam Nejezchleba, Liberec (E), 3. Luboš Hromádka, Pardubice; Štěpánka Nyklová, Slaný (E) X |
II. | 1. Karel Průša, Slaný, 2. Adam Nejezchleba, Liberec (E), 3. Luboš Hromádka, Pardubice, 4. Štěpánka Nyklová, Slaný (E) |
III. | 1. Adam Nejezchleba, Liberec (E), 2. Karel Průša, Slaný, 3. Luboš Hromádka, Pardubice, 4. Štěpánka Nyklová, Slaný (E) |
IV. | 1. Adam Nejezchleba, Liberec (E), 2. Karel Průša, Slaný, 3. Luboš Hromádka, Pardubice, 4. Štěpánka Nyklová, Slaný (E) |