Česká plochodrážní ročenka 2012 v přímém prodeji na stadiónu

Praha – 24. dubna
Zrušení semifinále extraligového play-off ruku v ruce s návratem pátého celku do vyšší soutěže zúžil cestu za extraligovým titulem. Zatímco ještě loni mohly ještě dva dny před koncem extraligy alespoň teoreticky myslet na titul všechny týmy, letos se dvěma finalisty situace vykrystalizuje zřejmě mnohem dříve. Důležitost výsledku každé jednotlivé rozjížďky je nabíledni. A to tím spíše, je-li možné i z prohraného duelu získat bod v podobě bonusu za lepší součet skóre ze vzájemných střetnutí. Jak Tomáš Topinka, debutující v roli pražského kouče, tak zkušený taktický mág Milan Mach, si toho jsou vědomi a sestavy na večerní závod na Markétě daný stav reflektují.

Žádný prostor pro trému
Omílání, že se pražský klub naposledy mezi extraligové mistry zapsal v září 2003, už zavání pěkně vousatou frázi. Od té doby se o dobytí trůnu pokoušela na české poměry nevídaná řádka manažerů. Antonín Kasper kvůli své těžké nemoci vystřídal Milana Špinku, následovali Radomír Semela, Bohumil Brhel a v posledních dvou sezónách Vladimír Vopat. Nyní přichází čas Tomáše Topinky.

„Uvidíme, co to bude přinášet,“ komentuje Tomáš Topinka rozdíl mezi důvěrně známou rolí jezdce a novou pozicí manažera. „Bude to úplně jiný a budu muset dělat úplně jiný věci než jako závodník. A trému nemám, mám dobrej‘ pocit, i když jedu proti mistru taktiky Milanu Machovi.“

Sestava pražského Olympu je přitom vybraná. Tým vstupuje do soutěže se dvěma stálými účastníky seriálu Speedway Grand Prix. Nicki Pedersen se už českým fanouškům důvěrně známý, avšak jeho jmenovce Bjarneho čeká extraligová premiéra. Spojení s prestižním seriálem mají i Josef Franc a Matěj Kůs. Zbytek družstva tvoří junioři Zdeněk Holub, Michal Škurla a Ondřej Veverka, v jejichž případě jde kvantita jarních závodů ruku v ruce s kvalitou.

„Musíme začít zostra,“ tvrdí Tomáš Topinka a přidává svůj tip: „Domácí tým vyhraje, ale nad výsledkem jsem neuvažoval. Na dráze se ukáže, ten systém umožňuje taktiky až moc. Uvidím, jestli to pomůže, ale osobně bych se překláněl k sedmičkám, jak je navrhovaly Pardubice.“

Návrat ztraceného syna
Pozadu se zbrojením rozhodně nezůstal ani Milan Mach. I když zopakování jeho tahu s pozvánkou Emila Sajfutdinova do Prahy pár dnů před českou velkou cenou mu tentokrát nevyšlo. „Loni zajel dobře,“ zastává se slánský kouč ruského závodníka, by se ozvaly hlasy, že na konto svého týmu mohl tehdy přidat přece jen více bodů. „Počítal jsem s ním i nyní, ale má prezentaci ve Švédsku. A tak sázím na Roberta a Sebastiana.“

Sebastian Ulamek se po dvouletém intermezzu ve Mšeně, kam ho přivedly letité kontakty s Petrem Vandírkem, vrací do klubu, s nímž v sezóně 2003 v české extralize debutoval, a jemuž vydatně pomáhal ke zlatým medailím z let 2005 a 2006. Také Roberta Kosciechu není třeba pravidelným návštěvníkům extraligových ochozů detailněji představovat.

Pokud se týká zbytku sestavy, Milan Mach nechává oba své cizince s licencí AČR doma a staví výhradně z vlastních zdrojů. V základní sestavě je Martin Málek, zatímco Michal Dudek poveze na svých zádech třináctku. Ta je po úpravě pravidel k dispozici i jezdcům seniorského věku, do něhož Michal Dudek dospěl. Logickou volbou jsou junioři Roman Čejka a Eduard Krčmář, jež se v sobotu skvěle prezentovali s nároďákem v Rovně. Michal Průcha projde svým extraligovým debutem v úloze náhradníka.

Tomáš Topinka se v roli extraligového kouče představí poprvé, avšak Milan Mach to rozhodně nepokládá za výhodu na své straně. „Je zkušený jezdec, on si s tím poradí, ale radit mu určitě nebudu,“ směje se slánský kouč a přidává svůj tip: „Doufám, že vyhraje ten lepší a doufám, že to budeme my.“

Historické okénko:
Praha, 21. dubna 1992: před dvaceti lety byla československá extraliga zcela jiná
Rok 1992 probíhal ve znamení dělení Československa a tudíž se na ploché dráze konaly federální šampionáty naposledy, by nutno podotknout, že přínos slovenských závodníků byl tehdy naprosto minimální. Extraliga se druhým kolem jezdila systémem dvojutkání na patnáct rozjížděk. Družstva se skládala ze šesti členů základní sestavy a dvou náhradníků a taktické možnosti byly v zásadě jednoduché. Náhradník mohl startovat pětkrát počínaje rozjížďkou s číslem čtyři, která byla limitující rovněž pro užití taktické rezervy. Na ní mohli zasáhnout pouze borci s lichými čísly na vestách, pakliže by jejich tým prohrával minimálně o šest bodů.

Extraliga počátku devadesátých let nebyla společností vyrovnaných celků, odkud zřetelně pramenily předloňské averze vůči jejímu odklonu od systému čtyřutkání. Pokud se podíváme na střetnutí obou dnešních rivalů takřka na den přesně před dvaceti lety, pražský Olymp nastoupil jednoznačně v roli favorita.

Slaný dosáhl legalizace přestupu Romana Matouška, jenž společně s dnešním slánským starmaršálem Františkem Moulisem poslal svůj tým do čela, ovšem s výraznou pomocí Zdeňka Schneiderwinda. Jenže hned vzápětí Antonín Kasper s Petrem Vandírkem dláždili pražskou cestu do čela. Hosté vyhráli už jen šestou jízdu. Maximem jejich snahy se staly už jen tři závěrečné remízy, díky nimž se skóre zastavilo na konečných 58:32. Dnešní pražský kouč Tomáš Topinka, tehdy nadějný junior na prahu své skvělé kariéry, se na porážce Slaného podílel pěti body.

Nicméně časy se měnily ve slánský prospěch. Už napřesrok v sestavě Milana Macha pravidelně hostovali Antonín Šváb a Jiří Štancl a výsledkem se stalo stříbro. V sezóně 1994 přišel z Pardubic Zdeněk Tesař. Po vyřešení finanční krize z pětadevadesátého se celek roku 1997 natrvalo vrátil do extraligy. Milan Mach ho znovu převzal na jaře 2003 a oba jeho tituly, první po šestatřiceti letech, jsou už důvěrně známou záležitostí.

Olymp 58	Zdeněk Schneiderwind 11, Antonín Šváb 7, Antonín Kasper 14, Petr Vandírek 8, Jan Holub 13, Tomáš Topinka 5, Roman Vandírek DNR a Jan Štěpánek DNR
Slaný 32	Roman Matoušek 16, František Moulis 1, Daniel Boháč 9, Václav Koucký 0, Václav Buranda 4, Jaromír Obr 1, Roman Pergler 1, Tomáš Uher 0

Oficiální nahlášené sestavy:

PSK Olymp Praha:	1 Bjarne Pedersen, DK
	2 Zdeněk Holub
	3 Josef Franc
	4 Michal Škurla
	5 Matěj Kůs
	6 Nicki Pedersen, DK
	7 Ondřej Veverka
AK Slaný:	8 Robert Kosciecha, PL
	9 Roman Čejka
	10 Eduard Krčmář
	11 Sebastian Ulamek, PL
	12 Martin Málek
	13 Michal Dudek
	14 Michal Průcha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Petr Makušev