Pardubice – 11. dubna
Včerejší úvodní kolo českého přeboru jednotlivců mělo ve své startovní listině úžasných jednadvaceti jmen. Nakonec nedorazil jihočeský František Irmiš. Po tréninku jsme si však bohužel museli ve svých programech škrtnout rovněž jméno Hynka Štichauera. Na vině byly patálie s jeho ramenem. Pardubický závodník si magazínu speedwayA-Z postěžoval na nedostatek štěstí.

„Kdyby jenom bolelo, ale hnedka vypadne,“ svěřoval se Hynek Štichauer, zatímco devatenáctka zbývajících závodníků za sebou měla první sérii jízd. „O tréninku jsem objel dvě kola a šlo ven.“

Podobné potíže měl Hynek Štichauer při své letošní závodní premiéře na evropském kontinentu v rámci maďarského šampionátu v Miskolci minulý měsíc. „Tam jsem chyt‘ díru, že můžu ráfek hodit rovnou do koše,“ vypráví. „Vyhodilo mě to rameno. Dneska jsem byl zalepenej‘ celej‘, měl jsem ortézu, ani se nehnul, ale stejně to nefunguje. Prostě se to sešlo, to rameno se to mělo udělat hned, ale tady v Pardubicích mi řekli, že když to zrehabilituju, bude to v pořádku. Nemyslím si to, od tý doby jsem měl rameno venku ikskrát. Jak už tam je něco špatně, operaci to chce.“

Nyní má Hynek Štichauer jasno, že operaci podstoupit musí, avšak termín je prozatím ve hvězdách. „Je to stejnej‘ doktor, pan Holíbka z Olomouce, co mi dělal rameno,“ říká Hynek Štichauer. „Dělá hokejisty, a když jim teď skončila extraliga, neví, kam skočit. Jak mi zavolá, hned jdu na vlak, v Olomouci to už mám namakaný, jedničkou nebo čtyřkou tramvají do nemocnice. Ale zdravotnictví je jako všechno v tomhle státě. Bez známejch‘ to jde pomalejc‘, ale věřím, že to dopadne. Hned z Maďarska jsem mu psal SMSku, on mi odpověděl, že to operovat bude, ale čas je problém. Věřím mu, má to od pánaboha a bez toho zdraví jsem jen poloviční závodník.“

Po včerejšku je bohužel jasné, že Hynek Štichauer zkraje sezóny závodit nebude a zmešká tak i středeční semifinále šampionátu jednotlivců AČR. „Když si nezapneš ani helmu, přemejšlíš o něčem jiným,“ tvrdí. „Už se musím usadit, je to druhá sezóna, potřebuješ závodit, ale když musíš myslet na něco jinýho, je to špatný. Bez štěstí to nejde a to se mi poslední roky vyhejbá. Doufám, že mi to pánbůh neoplatí na dětech (smích).“

Foto: Wojta Zavřel