Mělice – 25. února
Závod mechaniků při sobotní Ceně Jana Bechera na mělickém písníku měl vzhledem k obsazení spíše symbolický název. Představili se v něm i dva borci s plochodrážní minulostí. Jiří Šovíček usedl do sedla po sedmnácti letech, přestávka Romana Andrusiva byla mnohem kratší. Nicméně navzdory slibnému výkonu se magazínu speeedwayA-Z svěřil, že jeho závodnická kariéra je přece jenom u konce.

„Je to první závodění od toho pádu,“ připomíná Roman Andrusiv. Osudný moment se stal před čtyřmi lety při tréninku před tříčlennými družstvy na pražské Markétě. Pardubický borec ho odnesl komplikovanou zlomeninou zápěstí, jejíž léčbu paradoxně zkomplikovali samotní lékaři.

Od té doby absolvoval dva škvárové Bechery a jeho žlutý motocykl se severočeským motorem BM vyráběného Alexandrem Kopeckým dával najevo, že se s ním jeho majitel prohání na šroubkařských trénincích. „Odjel jsem jen trénink,“ svěřuje se Roman Andrusiv. „Měl jsem utržený vazy, takže to nešlo.“

V sedle ledařského speciálu Hutla Teamu udivoval skvělými starty. A by mnohdy soupeře za svými zády neudržel, skončil na druhém místě. „Dobrý svezení,“ hodnotí novou zkušenost. „Měl jsem z toho větší hrůzu a myslel si, že od startu pojedu rovně. Měl jsem ale ze škváry výhodu rychlých startů.“

A jaká je závodnická budoucnost Romana Andrusiva? „Ruka je lepší, ale na škváru už nemám peníze,“ říká na rovinu. „Ani do ledů nepůjdu. Je to utopie, ani sami ledaři nemaj‘ sponzory. Moje kariéra asi skončila. Ale nikdy neříkej nikdy, jenže finance na to nejsou.“

Foto: Michal Kohout, Jiří Havlíček a Eva Palánová