Praha – 26. května
Čtyřikrát jel letos závod plochodrážních šampionátů Evropy. Čtyřikrát stál na pódiu. Podobným kouskem se nemůže pochlubit nikdo jiný. Avšak zatímco v evropském mistrovství jednotlivců jej jeho výkony poslaly do finále SEC, ve velkých družstvech i třiadvacítkách znamenaly stupně vítězů konec jeho putování.

 

Z věčného kliďase chvilkovým nervákem

Již ve stopětadvacítkách se Jan Kvěch neukázal jako cholerik, který by neúspěchy prožíval s patosem herce divadelního dramatu. Ostatně i před třemi lety, když mu pád na plzeňských Borech vzal vidinu titulu mistra republiky jednotlivců, žertoval o chytání zajíce.

Až letos v dubnu explodoval a po zemi svítkového depa dokonce létaly i brýle. „Nějak jsem se naštval,“ říká již s úsměvem na své vousaté tváři. „Byli jsme tam od pátku, přeložili závod na neděli, krylo se mi to s polskou ligou. Ostatní to stihli, mně to nevyšlo.“

A do toho přišla diskvalifikace. „Pád s Levišinem,“ povzdechne si, „Byl jsem už naštvanej, že závod přeložili na neděli. Ke kontaktu došlo, nebylo, že by mě chtěl sundat, ale kontakt tam bylo to mě naštvalo. Nervíčky, chtěli jsme postoupit, to byla škoda, že nám to nevyšlo.“

Nevyšlo, nevyšlo, o jeden jediný bodík nevyšlo. „Přivezli jsme málo bodů,“ uvědomuje si pražský závodník. „To byla špatná bedna. Snažil jsem se, byla to družstva, nechtěl jsem to zkazit, proto jsem to nevydržel. Nervy povolily.“

 

Do SEC ze dvou pódií

V půlce dubna letošní plochodrážní sezóna ve své podstatě startovala a Jen Kvěch záhy mířil na evropskou kvalifikaci do italského Teranzana. „Super,“ shrne šmahem své dosavadní letošní působení v SEC. „Povedlo se mi postoupit do challenge. A z challenge v Nagyhalaszu se mi povedlo postoupit do finále.“

S takovým výkonem nelze být nespokojen. „Nevím, kdy se Čechovi něco takového povedlo,“ říká. „Vašek postoupil až v pátek, ale politicky (smích). Já si to vyjel. Je super, že jsme dva Češi ve finále a můžeme bojovat o úspěch. Vždycky je větší šance, když je tam víc lidí.“

Přitom mít o jeden bodík méně. v Nagyhalaszu Jana Kvěcha místo pódia čekala rozjezdová loterie. „Bylo to hodně vyrovnaný,“ souhlasí. „Popravdě jsem ani nekoukal na body, nezabejval jsem se tím. Soustředil jsem se, dvě jízdy jsem zkazil a až po závodech jsem se podíval na skóre. Rozjezd o druhý místo se nejel, jeli jen o postup a začalo pršet.“

 

Další kolektivní pech

Evropská kvalifikační šňůra Jana Kvěch se uzavřel třiadvacítkami ve Stralsundu. „To taky byla špatná bedna,“ povzdechne si nad druhým místem. „Postupoval jen jeden, bylo to Švédové, ale bojovali jsme o každej bod. Závody byly vyrovnaný, Angličani skončili za námi o bod. Škoda, že se nám finále nepovedlo.“

Nicméně kapitán týmu neztrácí stále prostor na nápravu. „Ve třiadvacítkách mám čas,“ říká. „Aspoň se nemusíme táhnout na finále do Francie. Ale vážně, škoda družstev, že se nám postoupit nepodařilo.“