Mariánské Lázně – 6. května
Na mezinárodní český šampionát na lázeňský kilometr přijel dokonale připravený. Dokonce na všechny jeho pozvané mechaniky v garáži nezbyla práce. Na ovále stačil tempu jeho rychle připisovaných čtyřek pouze neméně nachystaný a motivovaný Josef Franc. A v rozjížďce s číslem patnáct jej porazil. Oba ovládli svá semifinále a jejich duel měl dojít svého rozuzlení ve finálové jízdě. V ní v Pražanově motoru hlasitě zachrastilo, kdežto Hynek Štichauer projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz a již dvojnásobný mistr republiky.

Když se v lázních ujímá dopoledne své vlády

Květnová rána jsou zde jednou za rok neopakovatelná. Nájemníci z garáží odvezou své osobní automobily. A dovnitř mechanici vozí pestrobarevné motocykly a stejně nápadné dodávky po vyložení odvážejí do vedlejších prostor. Vzduch voní po klobásách a dalších specialitách z grilu. Točí se pivko, občas se ozve zvuk motoru, v čemž prozatím hrají prim stopětadvacítky. Mistrovství republiky na dlouhé dráze začíná až po dopoledních závodech kolibříků.

Josef Franc přemýšlí nad rekordním osmým titulem mistra republiky:

„Rekord není nejdůležitější, jsou to závody, těšil jsem se sem a doufám, že to bude lepší než extraliga v Praze.“

Patnáctičlenná startovní listina letos nebyla zas až tak natřískaná, jako bývala. Ke všemu Jörg Tebbe po zranění dorazil jen coby doprovod svého syna Louise. Rozjížďky slibovaly pěknou podívanou, navíc pořádná dlouhá dráha se u nás jede jednou za rok. Ježíškovi také ledacos odpustíte, nicméně okruh největších favoritů na titul se smrskl na tři.

Josef Franc by se z nevyššího stupínku lázeňského pódia usmíval již poosmé, což se nikomu před ním v rámci mistrovství republiky nepovedlo. A pak Hynek Štichauer. Když Roman Andrusiv přijel do depa, aby přiložil svou ruku k dílu, zjistil, že se do garáže kvůli ostatním mechanikům prostě už nevejde. A pak Stephan Katt.

Při formální přejímce napsal k datu narození jen den a měsíc, rok se smíchem odmítal. Když se dozvěděl, že Josef Franc je ještě o půl roku starší, přece jen se rozjasnil. A jeho ruka přece jen doplnila číslovky jedna devět sedm a ještě jednou devět.

 

Neporažená česká esa

Slavnostní nástup byl jako vždy okázalý. Miloslav Čmejla předal vzpomínkový pohár na Zdeňka Kudrnu do rukou Václava Maxima. Na svou historii letos mysleli také samotní pořadatelé, jež sezvali bývalé jezdce našeho long tracku. Sešlo se jich přes třicet.

S prvními jízdami se teorie o aspiracích  dokonale potvrdily. Hned na úvod Josef Franc odvedl Stephana Katta. Rozjížďku s číslem čtyři opanoval Hynek Štichauer, byť jej Timo Wachs usilovně pronásledoval. Na úvod třetí série vedl Stephan Katt bratru o třicet metrů před Fabianem Wachsem  již na konci prvního okruhu. A hned na to sóla Josefa France a Hynka Štichauera.

Oba neporažení Češi samozřejmě vévodili aktuální klasifikaci. Stephan Katt ztrácel bod, stejně jako Daniel Spiller, před nímž byl v cíli doposud pouze Josef France. Němcova ztráta se prohloubila v rozjížďce s číslem sedm. V ní se ze skrumáže první zatáčky nerychleji dostal Timo Wachs.

Hynek Štichauer před závodem přemítá o svých vyhlídkách:

 „Musí všechno sednout. Udělal jsem pro to hodně moc. Jsou to závody, když budeš štěstí, mohlo by to cinknout.“

Josef Franc nechal Daniela Spillera za sebou a ve třetím kole se probil do čela. Hynek Štichauer vzápětí odpověděl triumfem ve stylu start – cíl, jehož bezprostředním svědkem se stal Stephan Katt. A tak to šlo dál. Hynek Štichauer ovládl desátou, Josef Franc dvanáctou jízdu. Stephana Katta mezitím odvedl Daniel Spiller.

 

Do boje o titul mluví motor

Oba neporažení Češi na sebe měli narazit až v rozjížďce s číslem patnáct, jíž se základní část uzavírala. Každý z nich stál na opačné straně startovního roštu. Josef Franc šel s převodem o zub dolů a ujal se z vnitřní dráhy vedení. Hynek Štichauer se od mantinelu dostal jen za jeho záda.

Hynek Štichauer glosuje rozjížďku s číslem patnáct!

„Z tý pětky mi motorka na Pepu nestačila.“

Pro čtyři závodníky dnešní mítink končil. Byl mezi nimi i Lukáš Hromádka. Dopoledne dlouho domlouval svému motoru, který nakonec naskočil. A dovolil Moravanovi předvádět srdnaté výkony v rámci možností.

Semifinále nechalo definitivní řešení otázky českého mistra na finále. Body se opět sčítaly s dosavadním skóre. Josef Franc se přetahoval s Danielem Spillerem, jenže nakonec tahal na delší konce provazu a zůstal neporažen. Druhému semifinále vzápětí po raketovém startu kraloval Hynek Štichauer.

Josef Franc zůstal při výběru dráhy pro finále u červené, z níž vyhrál dvakrát po sobě. Hynek Štichauer sáhl po bílé, po niž toužil také Stephan Katt. Chtě nechtě musel vzít na vděk zelenou. Když páska letěla nahoru, vypálil vpřed Hynek Štichauer. Ostatně nic jiného mu nezbylo, musel být v cíli dříve než Josef Franc. A vítězství bylo ideální cesta.

Ve druhém oblouku se Daniel Spiller dostal před Stephana Katta. Josef Franc byl čtvrtý, jenže ve druhém kole z jeho motoru jen zachrastilo. Zůstal stát, předchozí body mu však stačily na titul vicemistra. Z nich ostatně profitoval také Stephan Katt. I když byl v cíli před Danielem Spillerem, bronz zachránil o bod. Pódium ale patřilo především Hynku Štichauerovi, již dvojnásobnému šampiónu dlouhodrážní republiky.

 

Hlasy z depa

„Nebylo to úplně zadarmo,“ hodnotil svůj titul Hynek Štichauer. „Pepík taky jel nádherný závody. Za vítězstvím je hodně úsilí, jsem rád, že to vyšlo. Vážím si toho víc než prvního titulu. Chci poděkovat klukům, co pomáhaj v dílně. Měli jsme největší tým tady, ale v Mariánkách se to neztratí. Je to motivace, dělá to moc. Je to tam, titul se počítá, povedlo se to, bylo to vydřený,nebylo to rozhodně s prstem v nose.“

„Nemám moc náladu,“ vraštil Josef Franc čelo. „Sám nevím, co se s motorem stalo. Z mýho pohledu bezproblémový závody, já si to užíval. Finálová jízda dopadla, jak dopadla. Stejně se body sčítají, dopadlo to, jak dopadlo. Chci všem svým partnerům moc a moc poděkovat a omluvit se. Hynek přijel, vyhrál závod, je mistr republiky. Já se cejtím spokojenej, mám dobrý pocity, těším se na mistrovství světa do Herxheimu. Maiánky už byly takovej  můj vstup do sezóny. Motor čerstvě po servisu a stálo to hodně peněz.“

„Nic moc, posral jsem jízdy,“ sypal si Lukáš Hromádka popel na hlavu. „Motorka od loňska, blbne svíčka. Lekl jsem se, jak mě dojel, ale dal jsem mu to. Pěkný svezení, za měsíc mám Stadskanaal, uvidím.“

		SF1	SF2	FIN	TOT
1. Hynek Štichauer, Pardubice	4 4 4 4 3		4	4	27
2. Josef Franc, Praha	4 4 4 4 4	4		E	24
3. Stephan Katt, D	3 4 3 3 4		3	2	22
4. Daniel Spiller, D	4 3 2 4 2	3		3	21
5. Fabian Wachs, D	3 2 4 1 3	1		1	15
6. Marcel Dachs, D	2 3 1 3 3		2		14
7. Mario NIedermaier, D	1 3 0 3 4	2			13
8. Timo Wachs, D	3 2 3 2 2		E		12
9. Nigel Hummel, D	2 1 2 2 1		1		12
10. Louis Tebbe, D	0 2 3 1 2	0			8
11. Dennis Heller, D	2 1 1 2 1				7
12. Lukáš Hromádka, Kopřivnice	1 1 2 1 0				5
13. Micahel Raangs, NL	1 0 1 0 –				2

Poznámka: z původně přihlášených nepřijeli Jörg Tebbe (D) a Chad Wirtzffeld (GB)

Ukázkové jízdy 125 ccm na malé dráze:

I	Luboš Hromádka (Pardubice), Roman Štola (Mariánské Lázně)
II	Luboš Hromádka (Pardubice), Roman Štola (Mariánské Lázně)