St. Johann – 28. ledna
Zatímco Radek Hutla startoval v semifinálovém závodě světového šampionátu v ruské Luchovici, jeho syn Lukáš zamířil vstříc své premiéře v mistrovství světa do St. Johannu. Na cestě, o níž se po rezignaci Antonína Klatovského dozvěděl doslova pět minut před dvanáctou, ho doprovázel děda Václav. A ten se magazínu speedwayA-Z svěřil s technickým martýriem, které na ně pod vrcholky Alp čekalo.
„Po příjezdu ze Švédska Radek potvrdil, že se nový motocykl hodně podařil,“ vypráví Václav Hutla. „Hned jsem začal pracovat na druhém pro Lukáše. 22. prosince jsem ohnul první trubky na rám, byla pohoda. Po známých problémech s počasím a hlavně změnami v nominacích jezdců do mistrovství světa doslova na poslední chvíli po zranění klíčových reprezentantů se Lukino ocitl jako nasazený do kvalifikace v St. Johannu.“
V ten moment odstartoval závod s časem. „Dobrý,“ hodnotí Václav Hutla vnukovu nominaci a pokračuje ve svém líčení. „Ale poslední svezení na Poháru starosty Hamru v březnu, nová motorka se dodělávala hodinu před odjezdem. Na válci motorové brzdy jsem prohnal motor z loňského Radkova motocyklu, který testoval na soustředění ve Švédsku a předal se slovy ‚jede to jako kráva, nic s tím nedělej‘. Skoukli jsme ventilové vůle a rozvodový řetízek. Seřídil jsem spojku s tím, že trénink bude o dvou minutách na dráze. No, to jsem se skoro trefil, akorát to bylo dvakrát. Naložili jsme jako náhradní loňskou Radkovu motorku, co kdyby…“
Prozíravost je tu na místě, jak se Hutlovi přesvědčili po příjezdu do Rakouska. „No, a je tu trénink,“ dostává se Václav Hutla na počátek potíží. „A problém. Nemaká odpružení, motorka skáče jak kamzík, vine se jak víno. Jízda na nic. U nás nemrzlo a pružící jednotka nějak v mrazu nemaká. Ráno něco vymyslíme. ‚Vyzkoušej starou motorku‘. No, trochu zmatku a na sytič to opravdu nejede. A je po tréninku. A nevíme nic.“
Místo relaxace na závod starosti. „Ráno jsme se našli dílnu, vyměnili olej v jednotce za řidší a vypadalo to dobře,“ popisuje Václav Hutla, který sám usedl za řidítka ohřebovaného speciálu při březnovém pouáku v Hamru na Jezeře. „Mimochodem podobný problém měl Lukáš Volejník, tomu pro změnu nechodila přední vidlice laděná u specialisty.“
Večer šel Lukáš Hutla na věc. „No, a je tu závod,“ dostává se Václav Hutla k popisu vnukovy akce.“ První Lukášova jízda – Koltakov, Zorn, finalista švédské ligy Olsson. Tady se opravdu nic nečekalo. Po prvním kole, kde Lukinovi ani moc neujeli, sprcha. Motor vynechává, nejede. V depu diagnostikována možná závada, vyměněna svíčka. Nula.“
A to byl bohužel teprve začátek. „Druhá jízda, ve druhém kole motor zakoktá v momentě útoku na vedoucí jezdce ze třetího místa, zase nula,“ krčí Václav Hutla rameny. „Třetí jízda, nasazen náhradní motocykl, opět ve druhém kole koktání… Výměna trysky. Čtvrtá jízda, jeden bod díky náskoku z prvního kola, dál motorka nejede. Pátá jízda, změna převodu a zapalování, perfektní start. Skoro dvě kola vodil finalistu Fina Järfa, ale pak motorka přestala jet.“
Průběh závodu ve St. Johannu nutí Přeloučany k zamyšlení. „Takže rekapitulace,“ uzavírá Václav Hutla. „Dvakrát ze třetího místa, jednou z prvního. Oba motocykly přestaly jet stejným způsoben v průběhu druhého kola. Nechápu, ale dávám nové zapalování. Uvidíme. Teď můžeme zkoušet.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)