Přelouč – 28. prosince
Český ledařský kalendář je opět velice ambiciózní, nicméně ryze nezimní počasí si už vyžádalo první obě. Novoroční úvodní podnik šampionátu jednotlivců musel být přeložen o týden později na náhradní termín. Za těchto okolností není divu, že se českým závodníkům příliš nechtělo z tréninkového tábora ve švédském Arjeplogu, o čemž se magazínu speedwayA-Z svěřil Radek Hutla.

„Odjezd na soustředění do Finska se odkládal natřikrát kvůli teplému počasí,“ vypráví Radek Hutla. „Když se i třetí termín odjezdu zrušil, přišla nabídka odjet do Švédska a to během dvou dnů. Motorku jsme měli ještě rozdělanou, protože už nikdo nepočítal, že by se někam jelo. Takže najednou bylo vše ve spěchu. Nová motorka s novým rámem, který nikdo nezkoušel, protože nebylo kde a jedem‘.“

Cesta za polární kruh měřila více než dvě tisícovky kilometrů. „Byla dlouhá,“ komentuje štreku Radek Hutla. „Kromě zastávek na tankování a kafe z automatu bylo nejlíp na lodi, kde se člověk alespoň vyspal. První loď nám ujela, druhou jsme málem zaspali. Když jsme se probudili, auta před náma a za náma byla už na lodi a my v klidu spali.“

Nicméně každé putování má svůj cíl. „Po dvou dnech a jedné noci jsme konečně dorazili do městečka na konci světa jménem Arjeplog,“ říká Radek Hutla. „Přijeli jsme do kempu, kde na nás už čekali kluci z Klabo Teamu, kteří dorazili o den dříve. Ubytovali jsme se v pěkných chatkách s veškerým vybavením. Všude tam bylo hrozné vedro, asi tam mají elektřinu zadarmo, ne jako u nás.“

Čeští ledaři se však na daleký sever vypravili kvůli ježdění. „Ráno na desátou, kdy svítá, jsme dorazili na patnáct kilometrů vzdálené jezero, kde pro nás byly připraveny tři dráhy,“ líčí přeloučský ledař patálie polární noci. „Hned jsme vyrazili na led. Při prvním svezení si ustlal Honza Pecina, kterýmu ušlo zadní kolo. Další exhibice čekala na mě, když jsem trošku přepálil nájezd. Na staré gumě, kterou jsem měl jako rezervu, když jsem u nový utrh‘ ventilek, mě kopla díra. Letěl jsem po zádech až do sněhu. Na první den toho bylo dost!“

Oproti původnímu harmonogramu zůstali čeští ledaři v Arjeplogu o den déle. „Ani se mi nechtělo domů,“ přiznává Radek Hutla. „A nebejt‘ Vánoc, asi bychom tam ještě vydrželi. Naštěstí jsme to po prvním dnu měli s pády vybráno. Ještě jednou si lehce ustlal Honza Klatovský, kterýmu ušlo přední kolo. Jezdili jsme asi do čtrnácti hodin, potom se začíná stmívat. Hledali jsme nejlepší nastavení převodů, pérování a tak dále. Nejvíc jsem čekal, jak pojede nová motorka, která má novej‘ rám dělanej‘ doma na koleně. Ono to fungovalo a dost dobře. Všichni jsme byli spokojený, že jsme si mohli vyzkoušet motorky.“

Zatímco ve Švédsku mrzne, za českými okny se počasí tváří jako březnové předjaří. Novoroční mítink v Růžené musel být zrušen a teplota až osm stupňů nad nulou nedává prozatím moc důvodů k optimismu. „U nás to zatím na zimu nevypadá,“ krčí Radek Hutla rameny. „Zatím budeme držet palce Švýcarům, kam jsme pozváni na dva závody mistrovství Švýcarska s Honzou Pecinou a synem Lukášem.“

Foto: archív Radka Hutly