Osečná – 15. prosince
Plochodrážní komise pracuje na podobě kalendáře ledařského mistrovství republiky a závodníci připravují sami sebe i své motocykly. Všechno ovšem nasvědčuje, že se personální kolorit disciplíny radikálně promění. Na ledy letos nevyjede ani Martin Běhal. Nezaměnitelná postava ledařské scény je po operaci karpálního tunelu své pravé ruky, na níž čeká rovněž jeho levačka.

 

Tři důvody zařadit zpátečku

„Všechno už asi bylo…“ přemítá osečenský závodník o své plochodrážní kariéře, aby jedním dechem odhalil tři příčiny svého pesimisticky zabarveného prohlášení. „Za prvý netrénuj se, nejezdí se, a když už to je padesát, není to jako, když nemáš tréninky v pětadvaceti.“

O slovo se hlásí také tělesná schránka. „To je ta druhá věc,“ dodává Martin Běhal. „Musím se dát dohromady, na rekonvalescenci mám čtyři měsíce. Pětadvacet let držím joysticky u bagru, zápěstí odejde vždycky každému. A potřebuju ještě patnáct, dvacet let fungovat. Takže nedej teď sednout na motorku a jet ve světě.“

A pak je tu ještě jeden důvod. „Třetí věc jsou finance,“ povzdechne si. „Nájem mi zvedli o sto procent. Musím myslet na zadní kolečka. A já už ty prachy nemám. Když tyhle tři věci dáš dohromady, vyjde ti, že všechno už bylo.“

 

Vstupenky do Berlína

Přitom prosincový nástup zimy dává z ledařského hlediska spíše důvod k optimismu. „V Osečné se už nikdy jezdit nebude, na Chrastné je zákaz,“ stojí Martin Běhal oběma nohama na pevné zemi. „A není, kdo by jezdil. Kdyby byl mistrák, nepojede Radek, já, Pecka na to kašle, Mazňa skončil, Jirka Wildt staví ve Švédsku metro, Růžan se rozhoduje.“

V posledních letech se Martin Běhal stal součástí technického zázemí HutlaTeamu. „Marodím,“ vylučuje své další působení také v této roli. „Mám už lístky do Berlína, abych se podíval. Lukáš už má Radima Lamberského. Budou spolu dobrej tým.“

Martin Běhal však již pokračovat nebude. „Těch pět let spolupráce dobrý,“ říká. „Ale já si to už nemůžu dovolit kvůli práci. Jsem Hutlíkům vděčnej, nikdy to nebylo jen za děkuju, vždy se vyrovnali, díky nim jsem se hodně podíval do ciziny. Chybět mi to bude, v té ledařské partě znám každýho, ale všechno jednou končí. Něco by se muselo změnit.“