Praha – 5. listopadu
Po dvou letech státních kovidových restrikcí se veteráni začali scházet první listopadovou sobotu do Smetanova sálu v pražské Opletalově ulici 29 v budově Autoklubu. Členů se dorazilo docela dost, i když mnoho z nich už nedorazí nikdy.
Po třetím zvonění se úderem desáté hodiny začalo schůzovat. Jako první si vzal slovo předseda klubu Evžen Erban. Následoval projev Jana Štovíčka, presidenta autoklubu, následovaly zprávy o činnosti a poté malá vzpomínka na zesnulé.
A přišel zlatý hřeb dopoledne, na nějž se všichni moc těšili. A sice vyhlášení zasloužilých členů, kteří letos dosáhli věku osmdesáti, pětaosmdesáti či devadesáti let. Z ploché dráhy šlo o osmdesátníka Jaroslava Lucáka či o deset let staršího Milana Wagnera a in memoriam Vasila Celidise, Řeka, který v padesátých letech závodil s vestou Kopřivnice.
V diskuzi se začalo mluvit i o tom, že budova Autoklubu se stavěla v době, kdy nebylo potřeba nějak šetřit, a stavělo se z toho, co v té době bylo za materiál, byť ne moc dobře izolovaný. Padla zde výzva, kdo by chtěl tuto rekonstrukci podpořit z vlastní kapsy.
Hned se postavil jeden člen a dal ze svého první dvě tisícovky. Poté se přidali další včetně presidenta Štovíčka. Během chvilky bylo vybráno asi deset tisíc korun a sponzoři byli ihned zaznamenáni na papír. Během celého dopoledne se stále vybíraly členské příspěvky od všech přítomných.
A po této diskuzi byli všichni pozváni na gulášek s chlebem, pivem, vodou či kávou. Okolo dvanácté hodiny se začali všichni hosté rozcházet a rozjíždět ke svým domovům.
