Praha – 26. září
Do historie třiapadesátého Memoriálu Luboše Tomíčka zbývalo na ovále pražské Markéty napsat již jen poslední kapitolu. U vrat z depa stála pětice závodníků se svými motocykly a obklopená mechaniky. Žertovalo se a kupříkladu Václav Milík si musel vyslechnout narážky, ať si s sebou na startovní rošt pro výběr startovních pozic pro finálové rozjížďky vezme černobílý povlak pro šesté pole. Pardubický borec však tušil, že jeho lepší protivníci mu stejně nechají pozici až u mantinelu. A podle toho v depu nastavil svůj stroj. Jan Kvěch si volil jako první, nicméně při vylétnutí pásky vypálil do vedení Marko Levišin. Stylem start – cíl se stal prvním ukrajinským vítězem slavného závodu a nešetřil nadšením, že v současné situaci zazněla ve starobylé české metropoli hymna jeho země. Spokojeností nesílil ani Eduard Krčmář, který uhájil druhé místo před Janem Kvěchem a Václavem Milíkem.

České trio míří do finále

Zlatá přilba města Pardubice prý má odjakživa kliku na počasí, kdežto nazítří při Tomíčkově memoriálu leje vždycky jako z konve. Podobným klišé se rozhodně nedá upřít ani pravdivost, ani ostatně historická zkušenost. Nicméně pranostiky stejně pokaždé platí jen zčásti.  Dnes se Praha probudila do kalného rána, jež však sluníčko poslední zářijový pondělek nádherně vyšperkovalo.

Snažili se také pražští pořadatelé. Startovní listina letošního Memoriálu Luboše Tomíčka neuhnula od koncepce posledních let, kdy absenci velkých jmen světové ploché dráhy kompenzuje vyrovnanost startovního pole. Doprovodný pořad byl neméně okázalý. Diváci se mohli podívat do depa a ve fan zóně si mohli udělat selífčko s Josefem Francem. Ale soumrak se blížil a harleyáři vozili osmnáct závodníků ke slavnostnímu nástupu.

Třiapadesátý ročník Memoriálu Luboše Tomíčka záhy odstartoval naostro. Marko Levišin se rychle usadil před Eduardem Krčmářem na čele rozjížďky s číslem jedna. Poté rychle odpálil do vedení Jan Kvěch. Wheelie ve třetí jízdě poslalo Petra Chlupáče na chvost, kdežto Norick Blödorn v úvodním oblouku podjel Bartlomieje Kowalskaho. A na konec úvodní série větší pozornost než suverénní Václav Milík ve vedení na sebou poutal Daniel Klíma.

Junior pražské Markéty chtěl pustit druhou příčku stejně jako vyhladovělý buldok svou kost. Mads Hansen se mohl stavět na hlavu, ale před Daniela Klímu se prostě nedostal. Ani v závěrečném výjezdu, kdy byl po spodní straně setsakramentsky blízko předjetí. Jenže současný model Tomíčkova memoriálu přece jenom jednu, dvě chybičky odpouští.

Jan Kvěch komentuje své nečekané předjetí Daniela Klímy v páté jízdě:

„Zkouším to.“

Jakoby se chtěl vyrovnat své starší pardubické sestřičce, jejíž rozpis slyne přídomkem nejspravedlivějšího rozpisu plochodrážního světa. Včera ve Svítkově přišla na přetřes výhodnost jednotlivých startovních polí. Avšak dnes v Praze se podobná otázka měla řešit teprve při finálové jízdě.

K ní se tradičně mělo postavit pět nejlepších ze základní části, jež jednu či dvě drobné chybky tolerovala. Avšak nejlepší kompromisy jsou žádné kompromisy. Takovou filozofii vyznával Jan Kvěch. V páté jízdě jej odvedl Daniel Klíma. On se zatím soustředil na Petra Chlupáče, jehož ve druhé zatáčce vyhnal až k mantinelu.

Ve druhém kole se Jan Kvěch ve výjezdu ze zatáčky u depa jakoby jen tam mihnul pod Danielem Klímou. A vedení v ten moment bylo jeho. Šest bodů jako pražský junior dal po dvou výjezdech na ovál již jen Václav Milík. S Jenem Kvěchem se utkal v rozjížďce s číslem deset.

Pražan se po vylétnutí pásky pevně usadil v čele, zatímco Pardubičan v první zatáčce stihnul jen Noricka Blödorna. Jan Kvěch zůstal neporažený, Václav Milík měl osm bodů stejně jako Eduard Krčmář. Slaňák po úvodní prohře s Markem Levišinem ovládl osmou jízdu, aby ob čtyři rozjížďky později v úvodním nájezdu zavřel na vnitřní čáru Daniela Klímu.

 

Velké sólo osamoceného Ukrajince

Zatímco vedoucí česká trojka měla postup do finále v zásadě v kapse, pro ostatní klíčový boj vrcholil. Daniel Klíma, poté co jej v rozjížďce s číslem dvanáct předjel Eduard Krčmář, nakonec ve druhé zatáčce klesl také za Bartlomieje Kowalskeho. Ve čtrnácté jízdě se pražský junior opět dostal do čela.

Leč v nájezdu do první zatáčky druhého okruhu jej podjel Krzysztof Buczkowski. Polák navázal na svůj první triumf z jedenácté jízdy. V ní na začátku odrazil Madse Hansena, který posléze neudržel Marka Levišina.

Ukrajinec se mohl prozatím opřít pouze o šest bodů. Rozjížďka s číslem patnáct ovšem viděla strmý nárůst hodnoty jeho akcií. Po rychlém startu se rychle ujal vedení, které už nikdo nedokázal zpochybnit. Jan Kvěch útočil po vnější straně první zatáčky, nicméně zůstal na třetí pozici.

Ve druhém kole však vyzkoušel nečekaný úder spodní stranou druhého výjezdu na Michele Castagnovi. A stejně jako prve s Danielem Klímou slavil i tentokrát úspěch. První bod však musel odepsat.

Jeho jedenáctibodové skóre v šestnácté jízdě vyrovnal Eduard Krčmář. Václav Milíík se před něho dral v prvním výjezdu, leč slánský borec na něho vyzrál. Poslední pětina cizelovala podobu finálového startovního roštu. Záhy nebylo pochyb, že na něm stane Krzysztof Buczkowski, jenž v sedmnácté jízdě odvedl Václava Milíka.

V devatenácté jízdě si finále pojistil Marko Levišin, zatímco rozjížďka s číslem dvacet byla v tomto ohledu vlastně jen formalitou. Jan Kvěch se usadil před Madsem Hansenem, pro něhož ovšem závod skončil. Eduardu Krčmárovi totiž stačilo třetí místo, aby se v závěru pustil do boje o stupně vítězů.

Jan Kvěch vysvětluje svou volbu dráhy na finálovém roštu:

 „V tu chvíli, kdy jsem se rozhodoval, jsem si vybral jedničku. Myslel jsem, že bude nejlepší. Nevím, jestli jsem zaspal, budu se muset podívat na video.“

Pětici finalistů přivítal potlesk slušně zaplněných tribun. Jako první si dráhu vybíral Jan Kvěch a bez většího otálení zvolil vnitřek. Pak to šlo v rychlém sledu k mantinelu. Krzysztof Buczkowski zvedlo modrý terč, Marko Levišin bílý a Eduard Krčmář žlutý. Na Václava Milíka zbylo postavení až u mantinelu.

A pak dnes naposledy letěla páska vstříc potemnělému pražskému nebi! Do čela zamířil Marko Levišin. Za něj se zařadil Eduard Krčmář, jenž nedal ani náznak šance Janu Kvěchovi. Václav Milík nastavil motocykl, aby se po hlubokém venku první zatáčky dostal dopředu. Ale nakonec stihnul pouze Krzysztofa Buczkowskeho.

Pět kol proběhlo bez jediné změny v pořadí. Stanislav Klenovec uzavřel svou čtvrtstoletí dlouhou kariéru startmaršála odmávnutím prvního ukrajinského vítěze Memoriálu Luboše Tomíčka. Nakonec se chtěl svézt na tandemu Václava Milíka.

Jenže Pardubičan na jeho gesta nedbal a bavil diváky svými wheelie. „Myslel jsem, že startmaršál ukazuje, abych jel kolo po zadním, a on se chtěl svézt,“ vysvětloval Václav Milík posléze.

 

Hlasy z depa

„Pěkný večer, krásná dráha, fajn diváci na tribunách,“ nacházel Marko Levišin pouze samé superlativy. „Podařilo se dopasovat motorku po první jízdě a vyhrál jsem. Udělal jsem všechno, aby se ukrajinská hymna hrála v takovém slavném městě, jako je Praha. Doma je teď složitá situace. Na Markétě jsem asi potřetí, cítím se tu dobře. Hodně lidí tvrdí, že mi malé dráhy sedí. Takže spokojenost.“

„Jsem spokojenej,“ usmíval se Eduard Krčmář na zástupce sedmé velmoci. „Zlepšil jsem se proti Zlatý přilbě, tam mi motorka nejela. Dneska jsem měl jinou techniku než včera, chtěl jsem něco zkusit. Dařilo se mi od první jízdy, dráha krásná, super. Už jsem byl třetí, dneska druhej, už mi chybí jen vítězství. Hodně jsem stál, kluci závodili, už nejsem junior, závodů je míň. Přitom čím víc jich je, tím líp.“

„Čím víc závodů mám, tím je to lepší,“ reagoval Jan Kvěch na připomínku svého bohatého závodního víkendového programu. „Na motorce se cítím líp, unavený jsem dnes nebyl. Škoda Zlatý přilby, že nevyšla. Roli hrálo startovní pole, včera v Pardubicích to bylo o startu. Dneska super, první jízdy se mi povedly. Ve finále jsem neměl úplně nejlepší start. Gratulace Markovi, dneska nám to tady ukázal. Třetí místo je pro mě trošku zklamání, mířil jsem na nejvyšší stupínek.“

„Abych řek‘ pravdu, jel jsem vyhrát,“ připouštěl Václav Milík. „Velkej plán. Dráha byla super připravená, stejnoměrná a rovná. Postaralo se o to počasí, že tolik pršelo. Poztrácel jsem bodáky a zbyla na mě pětka. Nebylo to nejhorší, ale Marko nám ukázal. Startovní rošt zúžili pro pět závodníků a trojka byla vlastně jako dvojka. Vjel jsem do materiálu, ale motorka mě nevytáhla ven. Bylo to schválně, nastavili jsme ji tak, myslel jsem, že odjedu. Když jsem startoval od prken, nebyla ani jiná šance.“

		TOT	FIN
1. Marko Levišin, UA	3 1 2 3 3	12	1.
2. Eduard Krčmář, CZ	2 3 3 3 1	12	2.
3. Jan Kvěch, CZ	3 3 3 2 3	14	3.
4. Václav Milík, CZ	3 3 2 3 2	12	4.
5. Krzyszof Buczkowski, PL	2 2 3 3 3	13	5.
6. Mads Hansen, DK	1 3 1 3 2	10
7. Norick Blödorn, D	3 1 1 2 2	9
8. Michele Castagna, I	0 0 3 1 3	7
9. Bartlomiej Kowalski, PL	2 2 2 0 1	7
10. Daniel Klíma, CZ	2 2 1 2 0	7
11. Nick Škorja, SLO	1 2 2 1 E	6
12. Petr Chlupáč, CZ	0 1 0 1 2	4
13. Glenn Moi, N	1 1 1 0 1	4
14. Steven Goret, F	0 0 0 1 1	2
15. Ben Ernst, D	1 0 0 0 0	1
16. Jordan Dubernard, F	0 0 0 0 0	0
17. Jaroslav Vaníček, CZ (res)		DNR
18. Matouš Kameník, CZ (res)		DNR

Vložené jízdy 125 ccm a elektrických motocyklů:

I	Petr Marek (Chabařovice) – Shupa, Karel Průša (Slaný) – Shupa, Adam Nejezchleba (Slaný) – E, Štěpánka Nyklová (Slaný) – E, Luboš Hromádka (Pardubice) – E
II	po pádu Karla Průši se neopakovalo
III	Petr Marek (Chabařovice) – Shupa, Adam Nejezchleba (Slaný) – E, Luboš Hromádka (Pardubice) – E Štěpánka Nyklová (Slaný) – E
IV	Petr Marek (Chabařovice) – Shupa, Adam Nejezchleba (Slaný) – E, Luboš Hromádka (Pardubice) – E Štěpánka Nyklová (Slaný) – E