Duel o titul předčasně rozhodnul upadlý kryt spojky

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 15. října
Jak Aleš Dryml, tak Matěj Kůs se v posledním díle finále šampionátu republiky jednotlivců vydali vstříc titulu mílovými kroky. Po třech sériích měli na svém kontě po devíti bodech. Leč Matěj Kůs byl dodatečně vyloučen z jedenácté jízdy pro upadlý kryt spojky. Jak sám později připustil, diskvalifikace ho rozhodila. Aleš Dryml sice posléze prohrál s Tomášem Suchánkem, který se natáhl pro celkové stříbro, ale nakonec se ozdobil svým prvním titulem mistra republiky vůbec. Matěj Kůs v rozjezdu uhájil alespoň bronz před vytrvale útočícím Janem Jarošem.

Boj o titul dle předpokladů
V půlce října jsme už několikrát zažili sněhové přeháňky, ale letos po podobných povětrnostních patáliích nebylo ani vidu, ani slechu. Sluníčko svítilo o sto šest, jakoby se rozhodlo pozlatit nového mistra i svými teplými paprsky. Jenže těsně po poledni nikdo nemohl tušit, kdo nejstarší český motoristický šampionát vůbec vyhraje.

Praha minulé pondělí situaci na čele průběžné klasifikace spíše zamotala do komplikovanějšího klubíčka. Vítězný Matěj Kůs snížil náskok Aleše Drymla na jediný bod, avšak sám se mohl cítit ohrožen Tomášem Suchánkem, jenž se natlačil na jeho záda se ztrátou pouhopouhých dvou bodů.

Předpoklady o tuhém boji nebyly logicky daleko od pravdy, avšak dráha všechny mile překvapila. „Taky mě bombardovali celej‘ tejden,“ smál se Jiří Brunclík, osobnost odpovědná za stav mšenského oválu a gestem ukazoval směrem k Lubomíru Vozárovi.

Dva vedoucí závodníci otevřeli své dnešní skóre ve velkém stylu. Matěj Kůs vedl ve třetí jízdě od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Aleš Dryml ho napodobil hned vzápětí a hned se sháněl po časech, aby mohl porovnat ten svůj s Pražanovým.

Matěj Kůs v rozjížďce s číslem pět přistřihnul křidélka Zdeňku Simotovi. Ten hned v první jízdě dne připravilo vítězství Václava Milíka, který v úvodním oblouku stačil podjet pouze Martina Málka. Tentokrát Zdeněk Simota proháněl Matěje Kůse až do cíle, ale ten hrál příliš vysokou hru, než by se nechal obrat o klíčový bod.

Ani Aleš Dryml v rozjížďce s číslem sedm nezaváhal a už v úvodních metrech zbavil Jana Jaroše nadějí, že by k jeho úvodní trojce přibyla další sestřička. Mšenský borec však společně se Zdeňkem Simotou zůstával těsně za vedoucím tandemem. Tomáš Suchánek totiž musel dohánět zpoždění z druhé jízdy.

Zatímco Jan Jaroš letěl do čela, on zůstal trčet za Eduardem Krčmářem, který na něho celá čtyři kola cenil dravčí zuby. Obzvl᚝ v úvodní zatáčce druhého okruhu, kdy útočícího Pardubičana nesmlouvavě zavřel. „Na startu jsem měl dobrou reakci,“ svěřoval se později ve svém depu. „Ale dva metry před první zatáčkou jsem vjel na suchý kameny a bylo to. Nešlo předjíždět a Eda mi dával zadní kolo až k prknům.“

O přestávce si Tomáš Suchánek otevřel černozelenou plechovku monstera, aby v šesté jízdě sebral vedení Janu Holubovi vnějškem zatáčky u depa. Vítězství ho správně motivovalo k dalšímu boji. Avšak v rozjížďce s číslem devět byl rychlejší Filip Šitera. Také on potřeboval po slabším úvodu body jako sůl.

Jenže vedoucí příčku musel opustit na konci třetího kola, kdy zůstal stát. „Zatáh‘ se motor,“ procedil mezi zuby. Mohl jen sledovat, jak Tomáši Suchánkovi není dopřáno vychutnat si poděděné vítězství, jelikož ho o něj připravil Zdeněk Simota.

Předčasně rozhodnutý duel
Pokud se týká definitivního rozuzlení oje o letošní mistrovský trůn, oči všech přítomných se upíraly především k rozjížďce s číslem šestnáct. V ní se oba leadeři měli utkat ve vzájemném duelu opepřeném ještě přítomností Tomáše Suchánka a Martina Málka, který po technickém debaklu v Praze nenápadně sbíral body pro návrat do elitní osmičky. Nikdo ovšem nemohl tušit, že zápis do historických tabulek se bude konat už po skončení třetí série.

Aleš Dryml přidal další vítězství v rozjížďce s číslem deset. Když se po bezchybném startu ohlédl ve výjezdu z druhé zatáčky, měl před druhým Ondřejem Veverkou náskok bezmála patnáct metrů. Matěj Kůs však udržel krok, když hned vzápětí opanoval jedenáctou jízdu. Bezprostředně po něm Martin Málek udržel na uzdě útočícího Jana Jaroše. A pak to přišlo.

Technik upozornil rozhodčího Karla Voborníka na kryt primárního řetězu, který upadl z motocyklu Matěje Kůse během jeho nikým neohrožovaného počínání v jedenácté jízdě. Pražan byl okamžitě vyloučen. Když slyšel z ampliónů špatnou novinku, nemusel ani horečně počítat, aby pochopil, že čtyři body zpoždění ve dvou jízdách není v lidských silách dohnat. A tak se vypravil o pár boxů dopředu gratulovat Aleši Drymlovi.

Zatímco boj o titul prakticky skončil, další příčky zůstávaly ve hře. Jan Jaroš stoupal průběžným pořadí jako rychlovýtah amerického mrakodrapu. V rozjížďce s číslem třináct se však zpočátku štěstí klonilo na stranu Zdeňka Simoty, který domácího závodníka podjel v úvodním oblouku. Vedl až do třetího okruhu, v němž v zatáčce u depa nečekaně upadl.

„Chytil jsem kolej a šel na hubu,“ vysvětloval. „Věděl jsem o ní, ale chtěl jsem v ní poodjet, protože ostatní byli blízko. Jenže jsem jí chytil víc, než jsem čekal…“ Jan Jaroš však neměl, čeho litovat. Zmocnil se vítězství, které zvyšovalo hodnotu jeho akcií nejen v dnešním závodě, ale také v závěrečné klasifikaci. Podobným trendem ovšem prošel také Tomáš Suchánek.

Z šestnácté jízdy, která měla původně hodně napovědět o mistrovi, vytěžil maximum a začal si dláždit cestu ke konečnému stříbru. Matěj Kůs sice odstartoval nejrychleji, avšak na protilehlé rovince říkalo vedení pane právě Tomáši Suchánkovi. „Kůsák odjel, ale otevřel mi to,“ svěřoval se později. „Tak jsem toho využil. Zavíračka k prknům a už jsem si je hlídal.“

Dopředu se dostal i Aleš Dryml, avšak musel se spokojit s druhou příčkou. „Než jsem se vrátil před Matěje, byl tam Tomáš,“ vysvětlil. Nicméně i dva body ho definitivně posadila na trůn. V sedmnácté jízdě posléze odvedl Zdeňka Simotu. A nejenže mu definitivně uzavřel cestu na dnešní pódium, ale zajistil si pro sebe triumf.

Zato postavení Matěje Kůse se komplikovalo. „Po tom vyloučení jsem se sesypal jako malé děcko,“ nehledal žádné výmluvy, když ho v nájezdu do třetího kola šestnácté jízdy připravil Martin Málek i o poslední bod, který zůstával k mání. V rozjížďce s číslem osmnáct ho Jan Jaroš připravil o vedení už v první zatáčce. Mšeňák si tímto manévrem definitivně pojistil dnešní druhou příčku, ale navíc se mu také nabídla šance na cenné kovy v závěrečném pořadí.

Motivace zbavený Matěj Kůs se během dvou kol propadl i za Filipa Šiteru a Václava Milíka. Jan Jaroš měl tím pádem dohromady stejně bodů jako on, což přineslo nutnost vypsat rozjezd o bronzovou medaili. Václav Milík mohl jen litovat, jelikož kdyby nyní vyhrál, rozjížděl by se s Matějem Kůsem on.

V předposlední jízdě došla svého rozuzlení otázka obsazení dnešního pódia. Tomáš Suchánek triumfoval stylem start – cíl, a když se obhájil při protestu Martina Kurze, manažera Matěje Kůse, proti originalitě jeho tlumiče výfuku, nestála na jeho cestě pro zelený věnec vůbec žádná překážka.

„Bude mi dvaatřicet, tenhle titul mi chyběl,“ přemítal Aleš Dryml na mikrofon Miloslava Čmejly. „Všechno ostatní by bylo neúspěch. Nebylo jednoduchý vyhrát. Ved‘ jsem jen o bod a tohle byl úplně nový závod.“ Od vyhlášení ho dělil už jen rozjezd o bronz. Matěj Kůs v něm odstartoval na Jana Jaroše, aby posléze zmařil každý z jeho četných nájezdů. „Škoda, že se to nejezdí na pět kol,“ litoval domácí borec v cíli.

Hlasy z depa
„Pěkný,“ vystihl Aleš Dryml své pocity před cestou na stupně vítězů. „Letošní sezóna nebyla ideální a tak by všechno jiný než vítězství bylo zklamání. Matěj měl smůlu, ale stejně jsem ho porazil. V Praze jsem měl smůlu zase já. Když jsem jel ze čtyřky, prasknul mi tam šroubek na spojce, když to rozhodčí pustil. Dneska jsem za tím šel, ale čtrnáct bodů?! Dneska a v Praze tam patnáctky mohly bejt‘. Zejtra mě čeká poslední závod v Polsku. Letošní sezóna byla divoká, ale teď jsem spokojenej‘. Mám první titul na krátký, jinak mám horší umístění. Přemýšlel jsem, že bych mistrovství republiky v budoucnu vypustil, ale letos termíny extrémně nekolidovaly. Teď se to však pokusím obhájit, ale uvítal bych, kdyby se systém vrátil na jedno finále. Pro jezdce, co jezdí v zahraničí, jsou tři závody hodně náročný.“

„Jsem rád za druhý místo dneska,“ konstatoval Jan Jaroš. „Ale škoda toho rozjezdu, ale jsem rád i za to čtvrtý místo. Bylo pár chybiček, co mě stálo body. Je tu víc věcí. Nepoved‘ se mi závod v Praze a teď mi chybělo málo na Matěje. Jedno kolo navíc! Škoda, že se to nejezdí na pět kol!“

„Skočil jsem ze třetího místa na druhý,“ pochvaloval si Tomáš Suchánek. „V pohodě. V první jízdě jsem měl dobrou reakci, ale dva metry před první zatáčkou jsem vjel na suchý kameny a bylo to. Nešlo předjíždět a Eda mi dával zadní kolo až k prknům. Nevím, co bylo okolo toho tlumiče, mám ho podle homologace. Jak jsem ho koupil, tak to je.“

„Dobrý, ale jsem debil,“ sypal si Zdeněk Simota popel na hlavu. „Chytil jsem kolej a šel na hubu. Věděl jsem o ní, ale chtěl jsem v ní poodjet, protože ostatní byli blízko. Jenže jsem tu kolej chytil víc, než jsem čekal. Mohla bejt‘ bedna. Sice jsem se udržel v osmičce, ale jinak to bylo letos smolný.“

„Dneska lepší než v Praze,“ svěřoval se Martin Málek. „Pořád mi to každý připomínal. Já jsem v klidu. Hlavně jsem udělal pár bodů a udržel se v osmičce. Nešel jsem do toho naplno. Byl to poslední závod. Starty byly pomalejší, ale přežili jsme to ve zdraví. Rozhodla první jízda. Tam jsem ztratil soupeře, bylo těžké odjet ze čtyřky. A největší soupeře jsem měl ještě před sebou.“

„Škoda celý republiky, když to tak vezmu,“ litoval Filip Šitera. „Motor se zatáh‘. Na hovno, nechci se dál bavit…“

„Před závodem jsem si myslel, že to dopadne líp,“ připouštěl Václav Milík. „Na dráze nebyly díry, ale hlavní problém byly starty. Musím to napilovat, aby to příští rok šlo líp. Vždycky se mi daří, když o nic nejde. Pátej‘ flek celkově není dobrej‘, není to flek do reprezentace. Škoda poslední jízdy, chtěl jsem tam zajet, ale nepovedlo se.“

„Dnešní závod bych shrnul, že si každej‘ představil, pod jakým tlakem byl Aleš,“ říkal Matěj Kůs. „Jel na první titul. Mně se dařilo držet si adrenalin, ale po tom vyloučení jsem se sesypal jako malý dítě. To bylo vidět. Nebudu to soudit, jestli to mělo upadnout nebo jestli mě měli vyloučit. Kdyby to byl výfuk, deflektor, OK. Ale tohle není pevná část motocyklu. Ála si titul zaslouží po všem, co pro českou plochou dráhu udělal, ale stejně jsem mu ho chtěl sebrat.“

1. Aleš Dryml, Pardubice 3 3 3 2 3 14
2. Jan Jaroš, Mšeno 3 2 2 3 3 13
3. Tomáš Suchánek, Pardubice 1 3 2 3 3 12
4. Zdeněk Simota, Praha 3 2 3 F 2 10
5. Martin Málek, Březolupy 1 2 3 1 3 10
6. Filip Šitera, Mšeno 1 3 E 3 2 9
7. Václav Milík, Pardubice 2 1 2 3 1 9
8. Jan Holub, Mšeno 2 2 1 2 0 7
9. Jaroslav Petrák, Pardubice 2 0 2 2 1 7
10. Matěj Kůs, Praha 3 3 ex 0 R 6
11. Eduard Krčmář, Slaný 2 1 1 1 1 6
12. Martin Gavenda, Praha 0 1 1 1 2 5
13. Ondřej Veverka, Praha 0 0 E 1 2 3
14. Michal Dudek, Slaný 1 1 1 0 E 3
15. Ondřej Smetana, Praha 0 0 0 2 0 2
16. Roman Čejka, Slaný 0 0 E 0 1 1
res Zdeněk Holub, Praha   DNR
res František Irmiš, Plzeň   DNR

Poznámka: Matěj Kůs byl z rozjížďky s číslem jedenáct diskvalifikován za ztrátu krytu primárního řetězu. Protože technik tuto skutečnost ohlásil až po odstartování další jízdy, nebyly body dalších závodníků v pořadí upraveny.

Průběžné pořadí šampionátu:

  DIV PHA MŠE TOT
  13.8. 3.10. 15.10.  
1. Aleš Dryml, Pardubice 14 13 14 41
2. Tomáš Suchánek, Pardubice 11 13 12 36
3. Matěj Kůs, Praha 12 14 6 32+3
4. Jan Jaroš, Mšeno 12 7 13 32+2
5. Václav Milík, Pardubice 9 12 9 30
6. Filip Šitera, Mšeno 6 13 9 28
7. Zdeněk Simota, Praha 9 6 10 25
8. Martin Málek, Březolupy 13 2 10 25
9. Jan Holub, Mšeno 6 9 7 22
10. Eduard Krčmář, Slaný 4 6 6 16
11. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 5 7 15
12. Martin Gavenda, Praha 7 2 5 14
13. Michal Dudek, Slaný 4 5 3 12
14. Roman Čejka, Slaný 5 5 1 11
15. Ondřej Veverka, Praha NS 3 3 6
16. Zdeněk Holub, Praha 2 3 DNR 5
17. Ondřej Smetana, Praha 0 2 2 4
18. Pavol Pučko, Praha 3 0 NS 3
NC František Irmiš, Plzeň NS NS DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel