AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 3. října
Matěj Kůs dnes ve druhém díle šampionátu republiky jednotlivců prohrál jen s Tomášem Suchánkem a nakonec se ozdobil pohárem za první místo. Tomáš Suchánek skončil druhý, když v rozjezdu porazil Aleše Drymla, zatímco Filip Šitera po nepovedeném startu záhy zůstal stát. V průběžném pořadí zůstal leaderem Aleš Dryml, když Matěj Kůs ztráci už jeden jediný bod. Mítink byl poznamenán velkým počtem defektů. Václav Milík litoval prasklé hadičky přívodu metylu, Zdeněk Simota zase dvakrát spadlých obou řetězů. Vrcholem však byla prokletá smůla obou Moravanů. Martin Gavenda okusil přetržený řetěz, ulomenou polovinu ozubení spojky a závodu na zapalování. Martin Málek zase proměnil dva motory v hromádku šrotu a z druhé příčky průběžné klasifikace spadl na devátou.
I motory mají své dny
Konec prvního finále v Divišově v půlce srpna nezastihl obhájce titulu Matěje Kůse zrovna v hovorné náladě. V předposlední jízdě měl už patnáctibodové maximum prakticky ve svém náručí, avšak pád po vlastní chybě katapultoval do čela Aleše Drymla. Kapitán extraligových Pardubic dnes dorazil na Markétu jako leader průběžné klasifikace, avšak jeho dvoubodový náskok začal roztávat hned v rozjížďce s číslem jedna.
Filip Šitera po divišovské fraktuře klíční kosti nemohl promlouvat do boje o zlato přímo, avšak tentokrát vystřelil dopředu jako raketa z ruských kauší. Zaskočil dokonce i mistra startů Tomáše Suchánka, jenž po závodech otevřeně přiznával: „Trošku jsem zaspal.“ Aleš Dryml se kolem svého klubového kolegy přehnal v první zatáčce.
Jenže Filip Šitera před ním neuhnul z naplánované ideální stopy ani o jediný milimetr a Aleše Drymla zbrzdili i Tomáš Suchánek, který se nechtěl smiřovat s prohrou. Když se mšenský borec vrátil do depa, na terásce nad druhou zatáčkou uznale poplácával ladiče Bohumila Brhela po ramenou. Zato k Matěji Kůsovi se zpráva o bodové ztrátě Aleše Drymla donesla zprostředkovaně.
Obhájce titulu se věnoval svému motocyklu. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu, avšak divišovským pódiem namlsaný Martin Málek toužil po dalších vavřínech. Jeho super nadlidské úsilí přineslo ovoce ve druhém oblouku druhého okruhu. Březolupský závodník se dostal pod Matěje Kůse a předjetí bylo dílem okamžiku.
Vítězství ovšem nebylo Martinu Málkovi dopřáno. V posledním kole zastavil, když jeho vypiplaný GM mohl dělat radost už jen obchodníkovi s kovovým šrotem. Matěj Kůs se vrátil do čela a šachovnicová vlajka v rukou Stanislava Klenovce ho přivítala jako prvního. Jenže už druhá série vrátila čelo průběžné klasifikace celého šampionátu do stavu po Divišovu.
V rozjížďce s číslem pět Zdeněk Simota vyrazil prodloužit svou vítěznou sérii, kterou rozehrál těsně před přestávkou, když v nájezdu do druhé zatáčky třetího kola připravil o triumf Eduarda Krčmáře. Jenže Matěj Kůs mu už po pár metrech přistřihnul křidýlka. Oba však v první zatáčce vyšouchnul Tomáš Suchánek.
Aleš Dryml už své druhé vystoupení proměnil v triumf. Cesta k němu však byla srovná asi tak jako horská serpentina. Start se opakoval kvůli neregulérnosti. Pardubičan toho využil k výměně motocyklu. Jeho mechanici koncertovali, Oldřich Řezníček přivezl nový stroj, Jiří Havlíček mezitím odklidil starý. Posléze však v první zatáčce upadl Pavol Pučko, jenž nakonec skončil v nemocnici s otřesem mozku. Teprve napotřetí mohl Aleš Dryml celá čtyři kola úřadovat na čele.
V rozjížďce s číslem osm se naplnil pohár hořkosti Martina Málka. Souboj s Janem Holubem v úvodním oblouku zvládl lépe a vyletěl na protilehlou rovinku jako pružinový čertík z krabičky. Ještě však neskončilo druhé kolo a opět stál. Kdyby kolem jeli sociálně slabší občané s kárkou na sběr, mohli by nakládat ještě horké zbytky i druhého pohonného agregátu, tentokrát divišovské provenience. Jeho majiteli zbyly oči pro pláč. To je sice poněkud vousaté klišé, avšak slzy Martina Málka byly tentokrát pravé. Inu, vidina na mistrovský trůn neodchází z hlavy zrovna snadno.
Čelo zná jen jediného leadera
Po dvou sériích byl na čele průběžné klasifikace osamělý Václav Milík. Pardubický junior triumfoval ve velkolepém stylu hned v rozjížďce s číslem dvě. Se stejnou suverenitou si počínal rovněž o čtyři jízdy později. Nabroušená kosa mladého Pardubičana našla svůj osudový kámen až ve dvanácté jízdě.
Po vylétnutí pásky se na vedoucí pozici usadil Zdeněk Simota. Václav Milík se v nájezdu do druhého kola protáhl malou škvírou mezi mantinelem a Janem Jarošem. Na stíhání vedoucího borce ovšem bylo už pozdě. Jenže Zdeněk Simota nedorazil do cíle, protože ve třetím okruhu ztratil v zatáčce u depa hned oba řetězy. Václav Milík dědil jeho triumf a i nadále se chlubil svou ojedinělou neporazitelností.
Na záda mu ovšem dýchali další pronásledovatelé. V rozjížďce s číslem deset, v níž Michal Dudek stihnul dvouminutový limit jen o pár vteřinek, se Matěj Kůs vypořádal s Filipem Šiterou. „Byl jsem rychlejší než on,“ komentoval svou prohru mšenský borec, jemuž už prve sebral jeden bod Václav Milík. „Ale zabrzdil mě. Jsou to závody, já bych mu udělal to samý!“
Stejně jako Matěj Kůs se vzápětí na osm bodů dostal i Aleš Dryml. V jedenácté jízdě nepustil vedení z rukou ani na sebekratší okamžik. Martin Málek podporovaný heroickým nasazením celého osazenstva svého depa, které v polních podmínkách osadilo třetí motor do rámu, svedl vítěznou bitvu o dva body s Ondřejem Veverkou.
Žádný jasnovidec se dnes na Markétě neprojevil, takže nikdo nemohl tušit, že šlo o první, ale zároveň poslední zisk, které mu hvězdy měly dopřát. „Šest bodů v prdeli a šedesát tisíc v hajzlu,“ lamentoval jeho mechanik Vladimír Šíma, když ho přišel vyprovodit ke čtrnácté jízdě. Obrovitý muž však záhy k oněm cifrám musel další hodnoty přihazovat.
Filip Šitera si hlídal čelo před Zdeňkem Simotou a Martinem Málkem. Na ně se vnitřkem druhé zatáčky sápal Jaroslav Petrák. Jenže v tom Zdeňku Simotovi prasknul řetěz. Odstupoval doprava, avšak ve výjezdu nešastně zkřížil dráhu Martina Málka a oba upadli. Z věže rozhodčích je skvělý výhled, avšak úhel pohledu poněkud Pavla Kubeše zmátl. Vyloučil Jaroslava Petráka v domnění, že právě on shodil řetěz Zdeňka Simoty.
„Prý jsem mu ho shodil zadním kolem,“ říkal Jaroslav Petrák, když neuspěl při telefonní reklamaci své diskvalifikaci. „Byli jsme metr od sebe, jak jsem se ho mohl dotknout?! A je to první přetrženej‘ řetěz, kterej‘ někdo shodil.“ Za pravdu mu dalo nejen video natočené z tribuny, avšak i skutečnost, že Zdeněk Simota nestihnul dvouminutový limit repete. „Byli jsme se tam podívat,“ zněl z hlasu Jaroslava Petráka určitý pocit zadostiučinění. „Nestačil to spojit, proto nestih‘ ty dvě minuty.“
S pokrouceným rámem už dál nepokračoval ani Martin Málek. Moravané dnes dopadli jako pověstní sedláci u Chlumce. Mechanický mor se držel i Martina Gavendy, který z pěti jízd jen dvakrát dojel do cíle. „Upadla nám půlka ozubení spojky,“ divil se jeho otec Jaroslav, když obhlížel synův stroj po rozjížďce s číslem devět.
Divišovské skopičiny nebyly na programu
V opakované rozjížďce s číslem čtrnáct nakonec dělali Filipu Šiterovi společnost pouze oba mladí náhradníci. Nebylo divu, že se mšenský závodník hravě zmocnil třech bodů. Rovněž akcie Tomáše Suchánka získávaly na hodnotě. Ve třinácté jízdě sebral Janu Jarošovi čelní pozici už vnějškem první zatáčky.
Michael Gregor a sám Magnus Zetterström odváděli skvělou práci v boxech Matěje Kůse při nastavení motocykl, kterým pražský závodník nahradil ten původní z úvodu dnešního mítinku. V rozjížďce s číslem patnáct ukázal výfuk Aleši Drymlovi a Václavu Milíkovi. „Nechápu, co se stalo,“ divil se Aleš Dryml. Vedle útoků na Matěje Kůse se sám musel bránit útokům Václava Milíka.
Tomu nakonec zachránila poslední bod velká vzdálenost od čtvrtého Eduarda Krčmáře, kterého zdržel lehký pád v první zatáčce. „Praskla mi hadice od metylu,“ zdůvodňoval pardubický junior své zpomalení. „Myslím, že jinak bych Aleše předjel.“
Takhle však do poslední pětiny nastupoval s deseti body stejně jako Aleš Dryml, Tomáš Suchánek a Filip Šitera, zatímco Matěj Kůs měl v kolonce u svého jména prozatím číslovku jedenáct. O obsazení pódia se začalo rozhodovat hned v sedmnácté jízdě.
Tomáš Suchánek v ní odvedl Václava Milíka, jemuž už bylo jasné, že dnes na něho žádný pohár. Jeho starší klubový kolega o to více litoval nevydařeného úvodního startu, protože od té doby neznal jiný výsledek než vítězství. Takhle musel kalkulovat s rozjezdem, do něhož mu přihrála prvního soupeře už rozjížďka s číslem osmnáct.
Neobešla se však bez potíží. Páska se zvedla jen na levé straně a potom byl Jan Jaroš diskvalifikován za zdržování startu. Filip Šitera se však nakonec dočkal vítězství, které srovnalo jeho bodovou bilanci s Tomášem Suchánkem. Jako třetí do jejich společnosti přibyl Aleš Dryml, s přehledem zvítězivší v rozjížďce s číslem devatenáct.
Matěj Kůs si dnes odpustil své divišovské skopičiny a cílem dvacáté jízdy projel jako vítěz. Tím pádem se mohl chystat na cestu na nejvyšší stupínek a z dvoubodové převahy Aleše Drymla ukrojil celou polovinu.
V rozjezdu si Aleš Dryml chtěl otestovat nastavení motocyklu, avšak přetržený řetěz se postavil proti. Pardubičan musel nastoupit s jiným stroje. Tomáš Suchánek po rychlém startu dal najevo, že nechce prohrát ani tentokrát. Aleš Dryml objel Filipa Šiteru, který záhy ztratil motivaci k dalšímu boji a zastavil. Bitva obou pardubických borců zuřila až do cíle, avšak změnu v pořadí nepřinesla.
Hlasy z depa
„Těžký závod,“ nechal se slyšet Matěj Kůs. „Teprve, když jsem vyměnil motorku, posunulo se to dopředu. Se změnou mi hodně pomoh‘ Zorro a celkový vítězství patři mýmu mechanikovi Maikimu. Prohra se Suchošem byla ještě na tý první motorce. Pracuju na titulu.“
„Škoda první jízdy, trošku jsem zaspal,“ litoval Tomáš Suchánek své jediné dnešní prohry. „Trošku jsem včera oslavoval a dneska jsem taky spokojenej‘. Druhý místo a postoupil jsem celkově z pátýho místa na třetí. Jsem spokojenej‘, všechno fungovalo, jak mělo. Bez defektů, žádný problémy. A teď mám čas se připravovat na Mšeno. Určitě půjdu po titulu, když je to takhle rozjetý.“
„V první jízdě zaplabůh za druhý místo,“ vyprávěl Aleš Dryml. „Z tý trojky tam nebyla žádná kolej. Byl jsem rád za dva body, skočil na druhou motorku, měl jsem problém se spojkou. Pak přišla jízda z modrý. Nechápu, co se stalo. Byl jsem o motorku vzadu! V rozjezdu jsme zkoušeli jiný naladění. Na třetí motorce mi prasknul řetěz. Zkusil jsem druhou, odjela pěkně. Takže do Mšena, konečně se pořádně vyspím.“
„K ničemu to nepomůže,“ vysvětloval Filip Šitera, proč zastavil v rozjezdu. „Kdybych odstartoval, dojel bych. Ale takhle máš stejně bodů. Lepší než v Divišově. To víš sám jak. Snažím se udržet v osmičce pro finále příští rok a pro mistrovství světa a Evropy. Neházím flintu do žita. Dnes stačilo odstartovat a držet si lajnu. Ve Mšeně jsem doma, tam budu chtít vyhrát, když se to nepodařilo dneska. S Milíkem jsem neodjel, s Kůsákem jsem byl rychlejší, ale zabrzdil mě. Jsou to závody, já bych mu udělal to samý.“
„Škoda hadice, měl jsem to dobře rozjetý,“ pokrčil Václav Milík rameny. „I na toho Álu, zavřel jsem ho k prknům. Pak jsem to dal na venek, udělal špičku a došel mi metyl. Myslel jsem, že bych ho předjel. Po prvních třech jízdách jsem to viděl dobře. Motorka byla dobře nastavená. Byla rychlá, ale neumím ještě startovat. Takže ve středu jdu trénovat do Pardubice starty, abych je napiloval a pak to snad bude lepší. Takže ve Mšeně!“
„Už ztrácím hodně bodů,“ komentoval Zdeněk Simota svoje vyhlídky. „Spadnul mi řetěz, nevím, jestli jsem měl křivo rozetu. Motorka se žvejkla a spadlo to. Jak se oba řetězy sekly, motorka trošku poskočila. Myslel jsem si, že do mě Jarda vrazil, ale možná ne. Nevím, jak byl daleko.“
„Nevím, jak to nazvat,“ váhal Martin Málek. „V první jízdě to byl jeden motor GM. Je to totálka, vysypal jsem z něho hromádku šrotu. Ve druhé jízdě to byla moje nejlepší Jawa. A úplně stejná závada a zase zbyla jen hromádka šrotu. Mezitím jsme stihli přehodit třetí motor, co jsem měl v záloze. Nejpozitivnější věc, poprvé a naposledy v celém závodě jsem viděl šachovnicový prapor. Ve čtvrté jízdě jsem najel hodně na venek. Někomu jsem se musel uhnout a mezitím spadl Zdendovi řetěz. Už jsem měl málo času na to zareagovat. Brnknul jsem si a skončil na zemi. Pokřivil jsem motorku a odstoupil jsem. Té práce už bylo dost, potřetí přehazovat motor… Ještě nevím, jestli přijedu do Mšena. Jestli je šance se dostat do osmičky.“
„Sralo se to od řetězu přes spojku až po zápalko,“ vypočítával Martin Gavenda. „Co ti mám říct?! Vysrat se na to!“
1. Matěj Kůs, Praha | 3 2 3 3 3 | 14 |
2. Tomáš Suchánek, Pardubice | 1 3 3 3 3 | 13+3 |
3. Aleš Dryml, Pardubice | 2 3 3 2 3 | 13+2 |
4. Filip Šitera, Mšeno | 3 2 2 3 3 | 13+R |
5. Václav Milík, Pardubice | 3 3 3 1 2 | 12 |
6. Jan Holub, Mšeno | 0 3 2 2 2 | 9 |
7. Jan Jaroš, Mšeno | 2 2 1 2 ex | 7 |
8. Zdeněk Simota, Praha | 3 1 E M 2 | 6 |
9. Eduard Krčmář, Slaný | 2 2 1 0 1 | 6 |
10. Roman Čejka, Slaný | 0 0 0 3 2 | 5 |
11. Michal Dudek, Slaný | 2 1 1 E 1 | 5 |
12. Jaroslav Petrák, Pardubice | 1 1 2 ex 1 | 5 |
13. Zdeněk Holub, Praha (res) | E 2 1 | 3 |
14. Ondřej Veverka, Praha | 1 0 1 1 0 | 3 |
15. Martin Málek, Březolupy | E E 2 F/R – | 2 |
16. Martin Gavenda, Praha | 1 1 E E 0 | 2 |
17. Ondřej Smetana, Mšeno (res) | 0 1 1 | 2 |
18. Pavol Pučko, Praha | 0 F/R – – – | 0 |
Poznámka: oficiálním důvodem diskvalifikace Jaroslava Petráka v rozjížďce s číslem čtrnáct bylo shození řetězu Zdeňka Simota. Jana Jaroš byl v rozjížďce s číslem osmnáct vyloučen za zdržování startu.
Průběžné pořadí šampionátu:
DIV | PHA | TOT | |
13.8. | 3.10. | ||
1. Aleš Dryml, Pardubice | 14 | 13 | 27 |
2. Matěj Kůs, Praha | 12 | 14 | 26 |
3. Tomáš Suchánek, Pardubice | 11 | 13 | 24 |
4. Václav Milík, Pardubice | 9 | 12 | 21 |
5. Filip Šitera, Mšeno | 6 | 13 | 19 |
6. Jan Jaroš, Mšeno | 12 | 7 | 19 |
7. Jan Holub, Mšeno | 6 | 9 | 15 |
8. Zdeněk Simota, Praha | 9 | 6 | 15 |
9. Martin Málek, Březolupy | 13 | 2 | 15 |
10. Eduard Krčmář, Slaný | 4 | 6 | 10 |
11. Roman Čejka, Slaný | 5 | 5 | 10 |
12. Michal Dudek, Slaný | 4 | 5 | 9 |
13. Martin Gavenda, Praha | 7 | 2 | 9 |
14. Jaroslav Petrák, Pardubice | 3 | 5 | 8 |
15. Zdeněk Holub, Praha | 2 | 3 | 5 |
16. Ondřej Veverka, Praha | NS | 3 | 3 |
17. Pavol Pučko, Praha | 3 | 0 | 3 |
18. Ondřej Smetana, Praha | 0 | 2 | 2 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout