AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. září
Poslední utkání základní části letošní extraligy nemohlo už na pořadí v konečné tabulce nic změnit. Slaný sice bojoval, na počátku se dostal do vedení. Když ho ztratil, vyšel mu naplno žolíkový útok. Nicméně domácí fungovali jako skvěle namazaný stroj. Z ideálu vybočil prakticky jen jednou Jan Jaroš a pak naposledy Martin Vaculík, když přišel o jistý triumf v rozjížďce s číslem patnáct kvůli suché nádrži.

Mšeno nechce prohrát za žádnou cenu
Na jedné straně boxů Mšeno. Poslední závod základní části byl pro něho ve své podstatě formalitou, jelikož finále před domácím publikem jim nikdo sebrat nemůže. A ve druhé půli modrých plechových boxů Slaný. Po včerejšku už bez sebemenší šance dosáhnout play-off a v pozici, kdy by vítězství mohlo notně vylepšit jeho kredit.

„Čísla jsou jiný, lidi stejný, jedeme o čest, strategie nemá cenu,“ říkal včera Milan Mach, když ještě netušil, že bude muset dnes oželet i Martina Málka. Ten se mu omluvil ze zdravotních důvodů způsobených pádem během sobotní první ligy ve Svitavách. Narážka na možné vítězství na domácí dráze šampióna předchozích dvou sezón však slánskému kouči udělala radost. A výsledek rozjížďky s číslem jedna neméně.

Jan Jaroš se hnal dopředu, avšak polský tandem Adrian Miedzinski – Robert Kosciecha ho záhy minul. Mšeňák se ovšem nenechal zaskočit tvrdým manévrem Roberta Kosciechy a ve druhém kole se v první zatáčce dostal na druhou příčku zpátky jako blesk. K němu šlo směle přirovnat i Eduarda Krčmáře, který udržel Slaný ve vedení i po juniorské jízdě. Starty umí perfektně a na konci druhého kola měl už na favorizovanou domácí dvojici Jan Holub – Michael Hádek náskok v rozmezí patnácti až dvaceti metrů.

Třetí jízda patřila k nemnoha za poslední dva dny, kterou si Robert Kosciecha rozhodně dal za rámeček. Rychle se po vylétnutí pásky usadil na čele před Janem Jarošem a Sebastianem Ulamkem. Neztratil ani renomé tvrďáka. Když na něho Jan Jaroš zaútočil v předposlední zatáčce, nekompromisně ho zavřel.

Slaňákům se z průběžného vedení nikterak nechtělo, avšak po čtyřech jízdách se museli přece jenom stěhovat. Martin Vaculík a Jan Holub vůbec nepustili Adriana Miedzinskeho a Michala Dudka ke slovu. Událostmi nabitá rozjížďka s číslem pět posléze vedení domácích ještě prohloubila.

Nejprve se Jan Holub ocitnul polapený v pásce. Posunul se na handicapovou čáru a startovalo se znovu. Luboš Tomíček letěl dopředu. Tam se tlačil rovněž Eduard Krčmář. Při své cestě na druhou příčku se zaháknul s Michaelem Hádek jako dávné plachetnice. Jenže domácí borec upadl.

„Zahákli jsme se v půlce zátočiny,“ vyprávěl Michael Hádek. „Eda jel, jel, jel, tak jsem z toho vyskočil.“ Slánský závodník vnímal incident prakticky totožně. „Jak jsme se v půlce zatáčky zahákli, jeli jsme až do výjezdu a on musel seskočit,“ svěřoval se. Nakonec to byl on, koho Lenka Felixová diskvalifikovala.

Jan Holub neměl z handicapu prakticky žádnou šanci, takže při druhém restartu inkasoval poslední možný bod. „Nic moc,“ odtušil. „Třicet metrů je daleko.“ Stejně jako prve, na čele se usadil Luboš Tomíček. Michael Hádek mu však nepřestával komplikovat život. Útočil až do cíle, kterým projeli oba prakticky současně, ale vítězství bylo přiznáno domácímu jezdci.

Slaný se však nevzdával. Start šesté jízdy katapultoval do čela. Adriana Miedzinskeho s Robertem Kosciechou. Sebastian Ulamek spodní stranou první zatáčky proklouzl mezi ně, avšak Jan Jaroš se odporně tlusté nuly už nezbavil. „Mrzí mě to,“ litoval po závodech. „Prostě jsem neodstartoval.“

Vítězstvím však Slaný řekl už své předposlední slovo, jelikož od sedmé jízdy nevyhráli domácí jen dvakrát. Jejich cestu k rozhodujícímu trháku začali dláždit Martin Vaculík s Janem Holubem. Luboš Tomíček se v první zatáčce druhého kola probil na druhou pozici. Jan Holub však protáhl nájezd do další zatáčky a byl zpátky. A stav utkání poskočil na 24:18.

Slaný neměl nůžky na přestřižení vítězné mšenské šňůry
Další maximum 5:1 na mšenskou stranu boxů v osmé jízdě přivezli Sebastian Ulamek a Michael Hádek. Polák zaznamenal triumf stylem start – cíl, zatímco Michael Hádek se jen mihnul okolo Adriana Miedzinskeho v úvodním oblouku. Stejně neotřesitelně si vzápětí počínal Martin Vaculík. Robert Kosciecha uhlídal Jana Jaroše, ale Roman Čejka po skvělém včerejšku dnes inkasoval už druhou nulu v řadě.

Milan Mach nemohl nic ztratit, když vsadil na žolíkový útok v rozjížďce s číslem deset. Ta vešla do historie jako jízda, ve které nestartoval z programových závodníků vůbec nikdo. Petr Vandírek totiž nahradil mladíky Stanislava Pouznara a Ondřeje Smetanu Janem Holubem a Sebastianem Ulamek. Na slánské straně nahradil Adrian Miedzinski nepřítomného Martina Málka a Luboš Tomíček uvolnil své místo Robertu Kosciecovi, jemuž Milan Mach svěřil žolíka.

Řada lidí nad jeho rozhodnutím kroutila hlavou a argumentovala lepší bodovým ziskem Adriana Miedzinskeho z obou utkání, avšak slánský kouč měl jasno. Události na ovále mu vzápětí daly za pravdu. Robert Kosciecha se dostal do čela, zatímco Adrian Miedzinski mu spolehlivě kryl záda. Společně zmařili nájezd Sebastiana Ulamka a inkasovali jedním tahem osm bodů.

Bratr Sebastiana Ulamka vyčítal slánskému kouči, že jeho esa mají na každou rozjížďku novou hranu. „Máme šest závodníků,“ bránil se Milan Mach. Na skóre stály číslice 34 a 29 a on dobře věděl, že k otočení vývoje závodu by potřeboval minimálně ještě jednoho žolíka.

Ani v rozjížďce s číslem jedenáct nepoznal Martin Vaculík hořkost prohry. Michael Hádek se v první zatáčce probil přes slánskou hráz zosobněnou Romanem Čejkou a Eduardem Krčmářem. Na konci druhého kola však zůstal stát. Když přišel do boxu, neměl vůbec náladu na mluvení. Zklamaně hodil sprej do boxu, který se od plechové stěny a střechy odrážel jako placák na hladině rybníka. Jeho otec Bořivoj záhy dotlačil motocykl a prázdná zadní pneumatika podala pádnější vysvětlení než stovky slov.

Bráno klubovými měřítky, nestalo se vůbec nic, jen pokladník ušetřil. Do rozjížďky s číslem dvanáct nejrychleji odstartoval Robert Kosciecha. První zatáčka všechno změnila. Martin Vaculík šel dopředu vnějškem, Michael Hádek vnitřkem. Do druhé zatáčky se ovšem dostal Robert Kosciecha dříve než domácí junior.

Sebastian Ulamek vyhrál třináctou jízdu a Jan Jaroš pojistil druhou příčkou maximum. Musel ovšem pacifikovat Michala Dudka, který si na něho vyšlápl v první zatáčce a dostal se na druhou příčku. Mšeňák ve druhé zatáčce nesmlouvavě navedl svůj motocykl pod slánského juniora. Už šlo jen o tolik skloňovanou čest, jelikož Mšeno mělo svůj jedenáctý triumf na domácí dráze v kapse.

Navzdory vší snaze Romana Čejky, který se srdnatě pral o druhé místo s Janem Jarošem i Janem Holubem, Mšeno triumfovalo rovněž v rozjížďce s číslem čtrnáct. Na stejný scénář to vypadalo i v závěrečné jízdě. A to tím spíše, nenastoupil-li do ní stejně jako včera Adrian Miedzinski a argumentem, že je všechno stejně ztraceno.

Pár Martin Vaculík – Sebastian Ulamek hravě na začátku druhého kola vyřešil Roberta Kosciechu, který jel mezi nimi. Šestý triumf slovenského závodníka však nepřišel. V poslední zatáčce musel zvolnit a projet cílem jako třetí bez užití sil motoru. „Šli jsme přehazovat Honzovi Jarošovi gumu, nejeli jsme dotankovat, nenapadlo nás to,“ uvědomil si rázem závodníkův otec Zdeno.

Hlasy z depa
„Super,“ zářil Martin Vaculík. „Mám velkou radost. Jsme ve finále, to je hlavní. Mechanik zapomněl dolít metyl. Je to jen člověk, ale příště se to nesmí tolerovat. V nájezdech byly trochu jámy, ale jinak byla dráha v pohodě. Finále je relativně daleko, nevím, jestli pojedu, je tu kvantum dobrých jezdců.“

„Poslední dvě jízdy byly lehčí než předešlý,“ bilancoval Jan Jaroš. „Mrzí mě ta nula, prostě jsem neodstartoval a kluci nejsou ořezávátka. Podívej se na mě, jak vypadám, jak mě ocejchovali. Ještě musím makat a připravit se na finále. Máme doma skvělou bilanci, jedenáct závodů po sobě jsme neprohráli. Musíme to vzít zodpovědně, i když ještě nevíme, proti komu pojedeme, bude to boj.“

„Mohlo bejt‘ líp,“ říkal Jan Holub. „Ale dobrý, že jsme vyhráli, to je hlavní. Doufám, že vyhrajeme i finále.“

„Všechno špatně,“ smutnil Michael Hádek. „Na dráze, defekty, takhle se to nemůže jezdit. Takhle si nepostavím novou garáž a nekoupím novou motorku. Vyhráli jsme, asi nám to tady jde.“

„Dráha se změnila,“ vyprávěl Eduard Krčmář. „Nejelo to. Nešlo to sladit. Pak mě vyloučili. Já ho nesundal. Zahákli jsme se v půlce zatáčky, jeli jsme až do výjezdu a on musel seskočit.“

„Dneska jsme se nemohli trefit do převodů a do předstihu,“ svěřoval se Roman Čejka. „Vůbec. Nešlo to, snad to bude teď v Rusku lepší.“

1. Grepl PDK Mšeno			55
Jan Jaroš	2 2 0 1 3	3	11
Stanislav Pouznar	– – – – –		DNR
Ondřej Smetana	0 – – – –		0
Martin Vaculík, SK (PZM)	3 3 3 3 3	1	16
Michael Hádek	1 3 2 E 1		7(2)
Jan Holub	2 2 1 2 0	2	9(3)
Sebastian Ulamek, PL	1 2 3 1 2	3	12(2)
2. AK Slaný			38
Robert Kosciecha, PL	1 3 1 2 6* 2	2	17
Luboš Tomíček	0 2 1 – 0		3
(Martin Málek)
Michal Dudek	0 0 – – 1		1
Eduard Krčmář	3 U 0 1 0	0	4(1)
Roman Čejka	0 0 2	1	3
Adrian Miedzinski, PL	3 1 3 1 2	–	10(1)

Poznámka: nahlášený Martin Málek nepřijel ze zdravotních důvodů.

Závěrečná extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Mšeno	6	306:246	12
2. Praha	6	279:254	6
3. Pardubice	6	286:269	6
4. Slaný	6	236:318	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)