Liberec – 20. listopadu
V šampionátu juniorů skončil jedenáctý, když se na výsledku podepsala absence ve třetím klání v Pardubicích. V devatenáctkách však atakoval stupně vítězů a v juniorských družstvech vybojoval s Filipem Šiterou stříbro. Dařilo se mu i na ligové bázi a to obzvl᚝ ve druhé polovině sezóny. Liberecký závodník v mšenských službách Věroslav Kollert v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z mimo jiné rozebral své výkony v uplynulém roce, pokusil se o srovnání motorů od třech producentů, svěřil se, co právě dělá, a samozřejmě zodpověděl i dotazy našich čtenářů. Těm také nabízí zaslání své podepsané brožurky nebo autogramkarty.


speedwayA-Z: „Ve městě pod Ještědem je sněhová kalamita, plochodrážní ovály osiřely a do začátku nové sezóny zbývá ještě minimálně pět měsíců. Co je v současnosti hlavní náplní tvých dnů?“
Věroslav Kollert: „Zatím jsem odpočíval. Určitě si zimní přestávku zkrátím lyžováním. Když je takováhle vánice jako dneska, už se těším. Jezdím do Bedřichova na sjezdovky. Na běžkách jsem byl jen dvakrát. To není pro mě. Ty lyže totiž jedou, kam nechci já. Nedá se na nich zatáčet, skákat, nic. Když jedeš do kopce, klouže ti to dolů. Taky chodím každej den do školy. Jsem ve druháku na autoelektrikáře a zatím je to pohoda. Letos už na šroubkách jezdit nebudu. Není to ono. Navíc jsem si v březnu zbytečně dal do držky. Jel jsem po zadním, propadl se pode mnou led a já z toho vypadl. Viděla mě babička s mámou. Říkaly, že jsem udělal dvě salta a motorka ještě víc.“

speedwayA-Z: „Koncem sezóny jsi se objevil s italským motorem GM od Antonína Kaspera. Proč jsi se rozhodl změnit značku pohonného agregátu a jak jsi s ním spokojený?“
Věroslav Kollert: „Prostě zkouška techniky. GM by měl víc vydržet, tak kvůli tomu. O cenu se já nestarám. Starám se jen o to, aby to na dráze jelo, jak má. A zatím to funguje dobře a jsem spokojenej. Ještě to nemělo naštěstí poruchu. Ale jezdil jsem s tím jen chvíli. Stuhu a všechny další závody, takže dohromady asi šest. Poruchy se dějou, jsou to závodní stroje. Do GM se ale leje dražší olej, takže už jen kvůli tomu by to mělo vydržet dýl.“

speedwayA-Z: „Jako jeden z mála závodníků jsi poznal motory BM, Jawa i GM. Dají se navzájem porovnat?“
Věroslav Kollert: „Každej rok, co jezdím plochou dráhu, jsem měl jinej motor. Ale napsat přímý srovnání, se mi zdá takový o hubu. BM mi ale neseděly. Nejelo to, jak jsem potřeboval. Motor měl sílu, což by bylo dobrý na silnici nebo sprinty. Zabere a zatlačí, pak se to však nerozjíždí. Jawa se z výjezdu naproti tomu rozjížděla pořád. Až to do dalšího nájezdu bylo strašidelný. GM však jede úplně jinak. Startuje a jede pořád. Jawa a GM jsou tak hodně podobný. Ale každej motor má něco.“

speedwayA-Z: „Před Tomíčkovým memoriálem v Praze jsi se objevil v závodě plochodrážních nadějí. Kromě plochodrážního půllitru jsi startoval i na motokrosové osmdesátce. Přitom ti je mnohdy vytýkáno, že máš z motokrosu špatné návyky a dokonce i oblečení…“
Věroslav Kollert: „Když na to přijde, motokros budu jezdit pořád. Už jsem do něj totiž dal tolik, že by byla škoda se na to úplně vykašlat. V motokrosovém oblečení jsem jezdil od začátku a teprve koncem sezóny jsem letos měl půjčenou kombinézu. Rozdíl jsem ale nepoznal. Akorát se do ní hůř obléká a není v ní taková zima. Prej v motokrosovejch kalhotech kloužu ze sedačky, říká Tonda Kasper. Ale já v motokrosovejch hadrech nevidím problém, motorka se v nich dá ovládat. Ale na motokros nemám motorku, tak nelze nic plánovat. Navíc jsem se teď byl svýzt v Polsku a neobjel jsem ani pět kol. Řidítka mi vypadávala z ruky. Ono se to možná nezdá, ale jak to pravidelně nejezdíš, je to dost znát. A na tý Markétě to nebylo dobrovolně. Donutili mě jet (smích). Já si jen v tréninku chtěl skočit ten skok. Jenže jim chyběl jeden do rozjížďky a tak mě přemluvili. Oproti těm čtyřicetikilovejm klukům však se mnou ta osmdesátka s mejma šedesáti kilama vůbec nejela. Ta motorka je už na mě mrňavá, takže ten závod byl prostě hrůza. Motokrosový závody na stadiónu byly dobrý. Určitě pro diváky. Skákalo se tam a jezdci byli ve vzduchu, což na plochý dráze není.“

speedwayA-Z: „Vzhledem k věku jsou tvým nosným programem juniorské závody. V jednadvacítkách jsi skončil jedenáctý, když jsi jeden závod vynechal. Jak na letošní juniorský šampionát budeš vzpomínat?“
Věroslav Kollert: „Moc to neprožívám. Závody se jedou, když se jedou, po sezóně už to nemá zas tak cenu je hodnotit. Už se to nezmění. Když to bylo špatný, bylo to špatný, když to bylo dobrý, bylo to dobrý. Začínalo se ve Slaným. Tam to vůbec neskáče a maj tam dobře připravenou dráhu (smích). V Březolupech byla dobrá dráha, i když ta zadní zatáčka se většinou rozbije. S tím se však musí počítat. Do Pardubic jsem nejel, neměl jsem se tam jak dostat. Teď už ale mám řidičák, takže je to v pohodě. Zatím sice jen na malý auto, ale už se
pracuje i na náklaďáku. V Kopřivnici to drncá. Nějaký jednotlivý zážitky ze závodů si nemůžu pamatovat, když jich jezdím tolik. V Plzni si vybavuju ten problém s rozhodčím. Pod tu petici jsem se však nepodepsal. Do politiky se nepletu. Stejně už nechtěli tu rozjížďku změnit, tak proč se dál hádat. A ty lidi, co podepsali, že nechtěj jet v Praze, tam jeli. Takže to byla zbytečná komedie. Já v Praze málem porazil Filipa. Jenže jsem si najel na venek, že to tam pojede. Ale nejelo a navíc jsem očesal pěknej kousek těch prken. A celkově? Když nejde o bednu, není to zajímavý. A co mi k ní chybí, nevím. Asi se zúčastňovat závodů, i když ten juniorák jsme spíše brali jako trénink. Ke konci sezóny jsme ho už nechtěli dojet. Nemělo to cenu kvůli velké bodové ztrátě.“

speedwayA-Z: „V českém mistrovství devatenáctiletých jsi za bronzem zaostal o jediný bod. Už víš, kde jsi ho ztratil? A jaké jsou tvé ambice na rok 2005, když řada soupeřů kvůli věků skončí?“
Věroslav Kollert: „Někde na dráze (smích). V první jízdě přede mnou dojel Luboš Tomíček a to bylo asi vono. Kdybych byl před ním, byl jsem na bedně já. Chvíli jsem před ním dokonce i byl, jenže on mě předjel. A pak ještě Tonda Galliani. Ale to by už tolik nevadilo, kdybych byl před tím před Tomíčkem, vyšlo by to. Jenže to je to „kdyby“. Závody byly jako ostatní, pěkný a vyrovnaný. Jestli se to příští rok pojede v Plzni a odpoledne, je to v háji kvůli startu. Tam totiž svítí přímo do očí. Filip Šitera kvůli tomu na lize úplně zrušil motorku. Možná to chtělo postavit vejš ty garáže, protože je to opravdu nebezpečný. Ovšem je to pro všechny stejný. A ambice na tenhle závod těžko odhadovat, je to ještě skoro rok.“

speedwayA-Z: „V šampionátu juniorských družstev si Slaný na začátku sezóny vypracoval náskok, který se vám s Filipem Šiterou už nepodařilo eliminovat. Avšak ukázali jste, že mistři se porazit dají. Proč jste je neporazili také v celkové klasifikaci?“
Věroslav Kollert: „To opravdu nevím. Neporazitelnej asi není nikdo, jenže oni byli lepší. Jel jsem skoro všechny závody. Když jsme stáli, nastoupil jsem za někoho jinýho. Už jen proto, abych i tak mohl Slaňákům sbírat body. Nešlo samozřejmě jen o Slaňáky, ale taky o
kohokoliv jinýho. A člověk se podíval i na Slovensko. Byla tam pěkná dráha. Tvrdá, klouzala a jelo se na ní lehce. Příští rok ještě nevím, s kým bych měl jet. Ještě se to nedohodlo. O tom se bude jednat až na začátku sezóny těsně před závodama.“

speedwayA-Z: „Loni jsi jezdil v páru s Matyášem Hlaváčkem, letos s Filipem Šiterou. Dají se jako kolegové ve dvojici porovnat?“
Věroslav Kollert: „S Filipem jsme jeli každej sám za sebe. Když už bylo potřeba si pomoct, pomohli jsme si. Filip je na to dobrej. Mates však byl strašně nebezpečnej. Asi ještě neuměl tu motorku uřídit. Ve Slaným mě dvakrát poslal do prken jenom tím, že byl pode mnou. A úplně zbytečně jsme tak přicházeli o body. Filip byl v tomhle směru lepší. Všechno bylo v pohodě. Párkrát jsme do sebe na dráze taky strčili, ale to už se nedalo nic dělat. Navíc když je to jenom málo, nevadí, hodně už jo.“

speedwayA-Z: „V extralize jsi se objevil až koncem sezóny. Od začátku jsi však bodoval. A speciálně na tvé neoblíbené dráze ve Slaném jsi mohl zaznamenat svůj nejlepší výsledek, nebýt dvou pádů. Proč jsi do extraligy nenaskočil dříve? A jak se ti v ní líbilo?“
Věroslav Kollert: „Dali mě tam, až když Filip Šitera odejel pryč. Dřív mě prostě nenasazovali. Nejdřív jsme se měli střídat, ale pak jel on. A nakonec nás do Prahy dali oba dva! Ale tohle nemá cenu řešit. Oni si to tak v klubu prostě rozhodli. Ve Slaným ta dráha nezklamala. Spadnul jsem ve třetím kole z druhýho fleku. A pak ještě jednou. To už ale nebylo dráhou, to byla moje blbost. V půlce zatáčky jsem nespadnul ani, když jsem se učil jezdit. V extralize to bylo pěkný. Jezdili tam okolo mě hodně rychle (smích). Kromě Tomáše Suchánka. Dvakrát jsem s ním jel a dvakrát ho porazil. Extraliga mi ale chybět nebude, přijdou jiný závody. Stejně ty lidi jezděj i jinde, takže je pořád šance se s nima potkat.“

speedwayA-Z: „Nakonec Mšeno ve své nejlepší sezóně o extraligový statut přišlo. Ovšem v první lize to nebylo s vaším celkem opět příliš valné. Pouze jedny stupně vítězů a opět ve Slaném. Co se to s vámi dělo?“
Věroslav Kollert: „Nevím, to si nějak nepamatuju (smích). V tom Slaným nevím, co se dělo. Měl jsem tam dvanáct bodů. Asi to nějak sedlo. A taky Praha tam byla slabší. Jinak k tomu není už co říct! Možná to bylo i tím, že Mšeno nevypsalo žádný motivační finanční bonus (smích).“

speedwayA-Z: „Na podzim jsi absolvoval Zlatou stuhu a kromě toho jsi se v roli druhého náhradníka objevil v Tomíčkově memoriálu. Jak na tebe atmosféra těchto podniků zapůsobila?“
Věroslav Kollert: „V depu se člověk k těm hvězdám nedostane. Bylo ale zajímavý koukat na ně, jak se připravujou. Nevíš, jak kdo jede, ale to se pozná hned. Na to se většinou nemusí dlouho čekat. Závody to byly pěkný. A ten ohňostroj v Praze taky. Určitě bych si to chtěl zopakovat, když to půjde. Na reprezentační start si totiž asi ještě chvíli počkám. Uvidíme příští sezónu, jak to pojede.“

Věroslav Kollert děkuje:
„Všem lidem, co mi umožňujou věnovat se tomu, co dělám. Nebudu je jmenovat, nechci na někoho zapomenout, protože to se nedělá. A firmám GRS spol. s r. o., AUTOPROFI v. o. s., RK Mělník s.r.o., Farid Comercia s.r.o., Kooperativa pojišovna a.s., A.RAYMOND a PEKM-PRETL.

Otázky čtenářů magazínu speedwayA-Z:
Jiří Benda: „Chtěl bych se Věroslava zeptat, zda ve svých plánech do blízké budoucnosti má britskou ligu. Mně se zdálo, že třeba Jaroš a Tomíček byli na pravidelném výkonnostním vzestupu, ale od doby, kdy začali zajíždět do Anglie, jakoby se jejich vzestup zpomalil… Únava či co?“
Věroslav Kollert: „V současné době se určitě nechystám nikam daleko od domova. Mám však plány, jak naplnit celou sezónu závody. To se bohužel vždy nedaří. Sponzoři také chtějí vidět svoji reklamu a ta v daleké britské lize nebude. Postupně budujeme kompletní zázemí sportovního týmu a můj čas určitě přijde. Únava padá na každého a cestování to určitě podporuje. Chci se plochou dráhou bavit a to i s diváky. Nemám rád, když lidi nefandí. Rád se předvádím.“

Zdena Pániková: „Plochá dráha se mi zdá jako hodně adrenalinový sport. Když vidím, jak závodníci jedou tělo na tělo, běhá mi mráz po zádech. Říkám si, že to musí být hrozně odvážní chlapi. Je to tak? Znají taky strach? Jaký je poměr mezi chladným rozumem a touhou vítězit?“
Věroslav Kollert: „Rád se předvádím a rád reaguju na lidi. Soustředění na jízdu má každý závodník jiné. Když jsem se učil chodit, také jsem padal. Zázemí, které mám, mi umožňuje některý věci řešit… A pak je radost, že to klaplo. Adrenalínek pracuje. Každý člověk má strach, ale já, když ho hledám, tak se přede mnou schovává.“

Petr Horáček: „Chtěl bych se zeptat Věroslava Kollert na stadión v Liberci. Vznikne tam i tým, který bude jezdit ligu? A přestoupí pak Věroslav Kollert ze Mšena?
Odpovídá Věroslav Kollert starší: „Začnu od konce. Věrouš ze Mšena nemusí nikam přestupovat, protože je volný jezdec, který má svůj stadión, na kterém by rád ukázal, co umí. Stadión by měl být v roce 2005 schopen pořádat závody. Současný stav na stadiónu – je navezená červená dráha, hotový plastový mantinel, před dokončením přístupové cesty a signalizace. Bohužel vše narušuje rychle se kazící počasí. S týmem se zatím nepočítá, a to hlavně z důvodů současných předpisů pro konání závodu v České republice. Nic ale není nemožné a již v minulosti Liberec jel svou vlastní soutěž a musím podotknout, že velmi úspěšně. Důležitá však je pomoc od fanoušků – dává to ohromnou sílu do další práce.“

Nabídka Věroslava Kollerta:
Věroslav Kollert nejenže čtenářům magazínu speedwayA-Z odpověděl přímo prostřednictvím vložených komentářů, ale nabízí také fanouškům, kteří si o to napíší, zaslání své prezentační brožurky nebo pohlednice s vlastnoručním podpisem. Zájemci mohou psát na e-mail grs@volny.cz.

Foto: Pavel Fišer a Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)