AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 23. července
V sobotu se na mariánskolázeňském pískovém ovále uskutečnil podnik mistrovství Evropy plochodrážních veteránů. Diváci, kteří dali přednost tomuto závodu před Divišovem nebo Libercem, nemuseli litovat. Stali se svědky dvaceti skutku dramatických jízd, ve kterých mnozí z jezdců předvedli až nečekané nasazení a odvahu. Ve třídě dvouventilových strojů nakonec triumfoval Angličan Garry Smith před Němci Ernstem a Greiselem. Na stupně vítězů pro čtyřventily se vešli pouze jezdci hájící britské barvy. Zvítězil John Hartley před Paulem Evittsem a Maurice Jonesem.
Brány lehkým deštíkem zkrápěného stadionu přivítaly v časném sobotním odpoledni první návštěvníky. Těch pravda ze začátku nebylo mnoho, ale ještě v průběhu závodu se jejich počet o něco rozrostl, takže v konečném výsledku a s ohledem na ojedinělou termínovou kolizi a menší nepřízeň počasí se dalo hovořit o důstojné divácké kulise.

Oproti minulým ročníkům byla letošní jezdecká účast méně hojná. Startovní listina, která dříve čítala kolem padesátky jezdců, se letos smrskla na pouhých jednadvacet jmen. Nicméně z favoritů nechyběl prakticky nikdo, takže se tento fakt nikterak výrazně nepodepsal na kvalitě závodu. Na startu se neobjevil například Oswald Lasarzik, přestože jeho zelená Jawa stála v depu. Angličan Mick Cook s manželkou byli tentokráte v Mariánských Lázních pouze jako diváci a ve startovním poli chyběl i Rakušan Anton Wannasek. Přesto se parkoviště závodních strojů jen hemžilo známými tvářemi ostřílených harcovníků. Za pohled stála i burza starých plochodrážních speciálů a nezbytných náhradních dílů.

Když přišel na řadu slavnostní nástup, umoudřilo se i počasí a ze zamračeného nebe přestalo kapat. Stejně jako v loňském roce se závod musel obejít bez účasti českého jezdce. I když Němec Petr Dejmek, který jezdil dříve také pod rakouskou vlajkou, nemá do Čecha nikterak daleko. Jeho mluva je stejně česká jako jeho jméno.

Právě Dejmek se stal smutným hrdinou první jízdy kategorie dvouventilů. Porucha motoru na protilehlé rovince ho vyřadila nejen z této rozjížďky, ale rovněž definitivně ukončila jeho účinkování v celém závodě. “Je to v p…..! Zachrastilo v tom a byl konec. Hned v první jízdě!” znělo jeho vysvětlení vstříc přibíhajícímu mechanikovi. Do této úvodní jízdy, která se kvůli redukovanému počtu jezdců jela podle upraveného schematu o sedmi jezdcích, nejlépe odstartovala norsko-německá dvojice Jacobsen – Greisel. Jejich dominance však netrvala ani půl kola, když se kolem nich nádherným manévrem protáhl Angličan Garry Smith. Ten postupně zvětšoval svůj náskok a bez problémů si dojel pro šest bodů za první místo. Na čele druhé jízdy se po vyvedeném startu usadilo německé eso Hartmut Ernst, ale pak začal jeho motor stávkovat a veteránský exšampión se začal postupně propadat až na samotný chvost, který však k jeho štěstí představovala v této jízdě pátá příčka. Z vítězství se tak mohl radovat jeho krajan Jürgen Brückner.

Pak přišly na řadu čtyřventilové stroje. Po startu šel do čela velký favorit Angličan Maurice Jones. Tam však vydržel jen jedno kolo. Pak se přes něj přehnal jeho krajan a loňský vítěz Chris Hendriksen. Na třetí pozici projel cílem další z Angličanů Jahn Hartley. Jasným králem druhé jízdy se stal Paul Evitts, který rovněž hájil barvy britského království. O druhé místo svedli nádherný souboj Nor maďarského původu Miklos Nemeth a známý italský veterán Francesco Barbetta, který nakonec Nemethovi podlehl.

Po přestávce na úpravu dráhy vyjely na dráhu znovu dvouventilové stroje. Garry Smith opět nezaváhal a s obrovským náskokem si dojel pro dalších šest bodů. Na druhém místě dojel Greisel a po nádherném závěrečném útoku se na třetí pozici před svého krajana Briana Bassetta prosadil Brad Davis. V šesté jízdě se znovu potkali Ernst a Brückner. Zatímco se druhý jmenovaný pohodlně usadil na čele, musel se Ernst pracně probíjet přes dravého Jacobsena na druhou příčku. Ve třetí rozjížďce čtyřventilů na sebe narazili dva velcí kandidáti na vítězství Evitts a Hendriksen. Startovali vedle sebe a v nájezdu do první zatáčky se dostali do vzájemného kontaktu kolo na kolo. Uhnout nechtěl ani jeden. Hendriksen nakonec podržel plyn o něco déle a ve výjezdu ze zatáčky ukázal svému krajanovi záda. Na veterány to byl nevídaný souboj, do kterého nedokázal zasáhnout ani v cíli třetí Francesco Barbetta. V jízdě s číslem osm, tedy čtvrté jízdě čtyřventilů se odehrál další souboj v první zatáčce. V něm se ocitli Angličané Jones a Hartley. Starší Jones nakonec prokázal více dravosti a odvahy a z první zatáčky vyjížděl s mírným náskokem. Hartley byl však na rovinkách očividně rychlejší a ve druhém kole Jonese předjel.

Začátek třetí série připomínal úvodní jízdu závodu. Start se opět nejlépe povedl Jacobsenovi s Greiselem, ale za nimi jedoucí Smith si v nájezdu do druhé zatáčky vyšlápl nejdříve na Greisela a v tomtéž místě o kolo později i na Jacobsena. Ten nakonec ještě podlehl na cílové čáře útočícímu Greiselovi. Desátá jízda opět nepřinesla mnoho štěstí Ernstovi. Po nádherném startu si vypracoval velký náskok, který mu vydržel téměř celá čtyři kola. Leč v poslední zatáčce před cílem ho znovu zradil jeho motocykl. Zklamný německý jezdec nakonec za velkého aplausu diváků dotlačil svůj stroj do cíle a získal alespoň cenné dva body. V další jízdě se znovu utkali Jones a Hartley. Tentokrát měl lepší start Hartley, ale Jones se vnějškem dostal na první pozici, kterou před dotírajícím reprezentačním kolegou uhájil až do cíle. Chris Hendriksen si v další rozjížďce zopakoval své vítězství nad Evittsem.

Jízda s číslem třináct, která vloni připravila Hartmuta Ernsta o účast ve finále, mu letos přinesla o něco více štěstí v podobě hladkého triumfu nad Angličanem Haynesem a Franzem Greiselem. Garry Smith, který byl bezesporu nejvíce předjíždějícím jezdcem závodu, potvrdil toto pravidlo i v další jízdě, když ve druhé zatáčce podjel Brücknera a dostal se tak na první místo. Se čtyřmi triumfy ze čtyř jízd se stal nejlepším jezdcem ve své kategorii. O svou neporazitelnost přišel v patnácté jízdě Chris Hendriksen. Odolal sice mohutnému útoku Barbetty ve výjezdu z první zatáčky, ale o kolo později na tom samém místě už nečekaně rychlému Italovi podlehl. Ke konci jízdy mu ještě začal vypovídat službu motor a musel tak přepustit druhou pozici Johnu Freemanovi. V poslední rozjížďce základní části se počtvrté a ne naposledy utkali John Hartley a Maurice Jones. Hartley byl rychlejší a svého staršího kolegu porazil. Třetím místem si bez většího úsilí jistil finále Paul Evitts.

Po další úpravě dráhy přišly na řadu finálové jízdy A a B. Nejprve se jelo dvouventilové béčko. V něm triumfoval s obrovským náskokem Angličan Frank Yates před svým krajanem Davisem, skotským horalem Blackwoodem a dalším Britem Gommem. Slabou účast mělo finále B mezi čtyřventily. Po výjezdu z depa zhasl Nemethovi motor a i přes usilovnou snahu se ho už mechanikům nepodařilo nahodit. Jelo se tak pouze ve třech. Zvítězil John Freeman před Jürgenem Juckniesem, který se v posledním kole dostal přes Fuchse. Walter Fuchs je na dráze výraznou personou. Ne snad svými výkony, ale spíše svou postavou, která nabývá zejména v břišních partiích neplochodrážních parametrů torpéda. Přesto nikdy neošidí své jezdecké nasazení a na rovinkách předvádí nádherný předpisový styl jízdy.

Velice dramatické bylo finále A dvouventilové kategorie. Nejlepší start měl tradičně Jacobsen, ale vnějškem se přes něj přehnal Ernst a s nádherným stylem se usadil na čele. Do stíhací jízdy se za ním pustil Garry Smith a ve druhém kole jej na protilehlé rovince předstihl. V posledním kole se ještě Greisel posunul na třetí místo před Brücknera.

Mezi čtyřventily se nejlepší start povedl Jonesovi, ale za ním jedoucí Hartley nabral na rovince obrovskou rychlost a v nájezdu do druhé zatáčky Jonese doslova převálcoval. Na druhé místo se před Jonese ještě stačil prosadit Paul Evitts. Potvrdil tak jednoznačnou dominanci britských barev v letošním ročníku veteránů.

V rámci udělování cen vítězům na které dokonce vysvitlo slunce, předal ještě Jaroslav Juhan Garry Smithovi Zlatou přilbu Franty Juhana, jako vítězi memoriálu tohoto nezapomenutelného jezdce.

Zbývá jen dodat, že se letos Automotoklubu Mariánské Lázně opět podařilo uspořádat vynikající závody, které si na zdejším nádherném pískovém ovále již vybudovaly úspěšnou tradici. Těm k dokonalosti chybí snad jen účast českých barev, ale neopakovatelná atmosféra a množství ostrých soubojů na dráze byly dozajista dostatečnou odměnou pro věrné diváky a fanoušky.

Foto: Jiří Bayer

Dvouventily:
1. Gary Gerard Smith, GB
2. Jürgen Bruckner, D
3. Franze Greisel, D
4. Hartmut Ernst, D
5. Brad Davis, GB
6. William Haynes, GB
7. Jan Jacobsen, N
8. Tom Blackwood, SCO
9. Brian Baset, GB
10. Frank Yates, GB
11. Roy Gamm, GB

Čtyřventily:
1. John Hartley, GB
2. Paul Evitts, GB
3. Maurice Jones, GB
4. Chris Hendriksen, GB
5. Francesco Barbetta, I
6. John Freeman, GB
7. Jürgen Juckneis, D
8. Walter Fuchs, D
9. Mikols Nemeth, H