Mšeno – 1. května
Můžete si myslet, že sem závody mopedů nepatří, ale pokud se jezdí na plochodrážním stadiónu ve Mšeně, je to jasné. Když mi nedávno Jiří Slezák ze Štětí sdělil, že se na prvního máje ve dvanáct hodin tento závod koná, bylo mi jasné, že se musím jako divák zúčastnit. Cestu znám, je to zhruba čtyřicet kilometrů, tak jsem nalodil bratra a kamaráda a vyrazili jsme.
Cesta, která trvá obvykle pětačtyřicet minut, se však protáhla na hodinu díky několika objížďkám. A my přijeli, když již jezdci byli na dráze a spíkr je představoval publiku. Až na to, že díky technice nebylo nic slyšet nebo jen velmi špatně. Diváků byla plná tribuna jako za dob, kdy se tu jezdila nejvyšší soutěž. Mopedy byly moc hezké, a jakmile vyrazily na start, tak to bylo něco. A zvuk motorů tak ten byl moc nádherný. Nabroušené pily a zvuk neupravených mopedů, to už se neslyší.
Rozjížďky šly rychle za s sebou, poněvadž nikdo neupadl, poruchy se strojům vyhýbaly a dráha se nemusela upravovat, tak to byl fofr. A najednou tu byly dvě finálové rozjížďky. Jezdci vyrazili na trať v pěti. Ve speciálech zvítězil Jiří Slezák mladší a otec Jiří Slezák starší byl třetí.
V neupravených strojích byl Jiří Slezák starší třetí. Další jezdci prominou, poněvadž nebylo vůbec hlasu z reproduktorů rozumět. Ale i v parkovišti motorek se bylo na co dívat. Asi deset mopedů Stadion všech druhů i barev, s úpravami i bez úprav. Jedna krásná ČZ 150 C v červené barvě s bílými boky plášťů, Jawy 250 a 350 a dokonce jedna ze vzácných Jaw, 350 Automatic, a další již s moderními čtyřtaktními motory. A co teprve Jawa Pérák nové řady z Indie.
Příjemným překvapením bylo i to, že vstupné činilo pouhých padesát korun a zbytek zůstal v pokladničce na další použití. Celý den bylo pěkné slunečné počasí a tak i cesta domů proběhla bez objížděk a my přijeli okolo šestnácté hodiny domů plni dojmů a zážitků. A tak by to mělo být. A proč jsem neudělal foto? Foťák jsem nechal doma na zdi u garáže a nikdo ho nezcizil. A to je také fajn.
