Chotíkov – 1. srpna
Včera se z francouzského La Reole vrátil Michael Hádek. Stejně jako Aleš Dryml živil postupové naděje, kterým ovšem učinila přítrž svíce na startu jeho třetí jízdy. Drobnou útěchou mu může být skutečnost, že kvůli sobotnímu dešti nad Mšenem zůstává jeho duel s Václavem Milíkem o vedení v české juniorce stále na rozpětí jediného bodu.

„Škoda mluvit,“ byla jeho první reakce na otázku po dojmech za La Reole. Nakonec však přece jen otevřel stavidla své výřečnosti. „Byla to taková pracovní dovolená, ještě večer před závodem jsme byli na pláži u moře.“

Pojďme však raději na ovál. „Dráha byla betonová, ale jela se strašná kudla,“ svěřil se. „První jízda byla buď a nebo. Jeli tam docela střelci, ale nějak jsem to dojel na třetím místě. A pak ta druhá. Tu jsem moh‘ klidně vyhrát, ale zkazil jsem start a doháněl to všechno z posledního místa. A zase na třetí.“

Třetí série ovšem pro Michaela Hádka znamenala konečnou. „Hodil jsem si to za ucho na startu a dál jsem už nejel,“ odtušil. „Až na krk a ruku jsem celej‘. Neotočím s hlavou a ruka taky není úplně v klidu. Je to kousek pod ramenem, tak snad není zlomená.“

Finále mistrovství Evropy se tak bude muset obejít bez něho. „Snad příště,“ doufal, přičemž náladu mu poněkud zvedla poznámka na téma jeho duelu s Václavem Milíkem. Po odvolání mšenského závodu zůstává za ním jen o bod, aniž by ztratil výhodu škrtání jednoho nejhoršího výsledku. „To jo, Milíček mi to hned volal a nadával.“

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)